Info
Originál: http://scp-wiki.net/wjs-proposal-1
Autor:
Překladatel:
Ahoj.
Obávám se, že tady SCP-001 nenajdeš. Je uschováno v mnohem vzdálenějších nedosažitelnějších místech, než je toto. Jsem si jistý, že jsi doufal, že se k němu můžeš dostat, upravit ho na pár místech tady a támhle a voilà, už nejsi anomální, můžeš svobodně odejít, Nadace tě už nebude obtěžovat. Samozřejmě, že to nemůže být tak snadné. Ale jsem tu proto, abych ti pomohl. Tak moc si to zasloužíš.
Povím ti proč.
Proč se Nadace zaměřila na tebe. Proč tě považujeme za něco, co je třeba pronásledovat, zadržet. Na světě se vyskytuje přece daleko větší zlo. Uvádíme náš záznam o jaderných zbraních výše jako příklad. Během historie došlo k mnohým genocidám. Počet obětí na obyčejnou chřipku je mnohem vyšší číslo, než potenciální poškození tisíců lidí a objektů, které zadržujeme, a přesto jsme se věnovali tomu, abychom tě označili za anomálii. Za něco nenormálního. Za něco veskrze špatného. Za něco, čemu nemůže být dopřáno klidu.
Proč?
Nebudu se k tobě chovat blahosklonně a říkat ti, že není nic, co bych pro tebe mohl udělat. Jsem jen jedním hlasem v Radě a nemohu změnit věci na vlastní pěst, to je pravda, avšak rozhodnutí, která činím, a způsob, jakým si dovoluji nahlížet na tvou situaci, jsou jasnou příčinou toho, že tě lidé chtějí vidět zavřeného v krabici. I kdybych dokument nemohl změnit, zůstal bych dalším obhájcem tvé normálnosti. Přece jen, lidstvo věřilo na duchy a přízraky tisíce let. Když jsme děti, věříme v existenci příšery pod postelí. Tyto fenomény jsou velmi skutečné a jsou nedílnou součástí způsobu, jakým funguje svět. Proč je nemůžeme prostě prohlásit za normální? Proč tě nezbavím tvého trápení?
Je to proto, že tu nejsme jen k tomu, abychom hlídali, zadrželi a chránili svět. Jsme tu proto, abychom hlídali, zadrželi a chránili tebe.
Charakteristickým rysem anomálie je, že nemůže být vysvětlena za pomoci jednoduchého vědeckého testování. To dělá tebe a tvou samotnou povahu odlišnou. Dokonce unikátní. A ten nedostatek je to, co ji dělá cennou. Ale to neznamená, že tvou hodnotu může ocenit každý. Někdy ji ocení jen ti, kteří by ji pro ti tobě použili.
Ten nedostatek je také tím, čím tě může využívat netvor. Ostatní nejsou s tvou anomálií obeznámeni a nebudou na její popis reagovat jako na skutečnost. To dává příležitost hanebným existencím zneužít ten nedostatek vědění a použít tě jako podivného pěšáka ke svému potěšení. Mohou tě izolovat, zkonzumovat, použít tvou anomálii jako tlačítko destrukce, uhasit svou sadistickou žízeň tvojí existencí.
Jsem si jistý, že už jsi viděl se to stát. Někdo je odlišný. Jejich touhy, potřeby a realita je nutí být celým světem odvrženi. Jsou ponecháni o samotě. Pravděpodobně ne bez svých druhů, ale přesto odstrčení, hladoví po kontaktu. To se stane, když někdo vnikne dovnitř, slibuje slávu, ale nabízí jen to spojení, po kterém tolik toužíš skrze tvou konzumaci, destrukci tvého světa a zkroucení reality. Bráníš se, zkoušíš někomu povědět o své zlé situaci, ale ostatní odpoví: "Oh, to se stát nemůže. To neexistuje. Musíš se mýlit." Jsi sám ve své anomálnosti a zanechán trpět.
To nesmíme dopustit. Ano, jen si posluž, ukaž nám, že tě izolujeme přinejmenším stejně jako oni, pomalu konzumujeme tebe i tvou existenci tak, jako by tě chtěl spotřebovat nějaký násilník. Říkej nám zrůdy. Je to v pořádku. Ale pamatuj si, že i při našem pronásledování, při našem ututlávání, při našem věznění tvé osoby stále chceme mít jistotu, že budeš nadále existovat, že nejsi zcela ztracen z tohoto světa. Máš plné právo na své bytí. Máš plné právo být tak rozdílný jako právě jsi.
Ty, ty příšery tam venku i ty příšery zde jste všichni stejně tak skuteční jako jsme my. Stejně jako to hemživé sebezničující lidstvo, které zůstává nevšímavé vůči tvé nepříjemné situaci. A skutečný je i závěr, že jsme nakonec všichni stejní. Doufám, že tě to utěší.
Ano, jsi monstrum. Ale, ať už jsme považování za anomálii či ne, tak je považován každý poslední z nás. A to znamená, že si zasloužíš svou existenci.
Hlídáme tě.
Zadržujeme tě.
Chráníme tě.
A i když třeba stále nevíš, proč to dělám, prosím, pochop, že tě stále miluji.
- O5-5