Info
Originál: http://www.scp-wiki.net/why-change
Autor:
Překladatel:
Přece jen to bylo memetické.
Všechno to začalo, když byl Dr. Vang propuštěn z Nadace. Začala jsem pro něj pracovat pět let po mém bakalářském studiu, kdy mě najali mimojiné kvůli mému červenému diplomu. Byl to charismatický chlapík; zábavný, přesto trpělivý a zcela oddaný práci. Tak tomu bylo… dalších deset, dvacet let?
Tvrdil, že byl pod vlivem kamene v jeho psacím stole. Kámen, který způsoboval, že lidé přestali jevit zájem o svou práci a ztratili důli k pokroku. Prokrastinační šutr. Maggie a já jsme to považovali za vtip — nebylo to poprvé, kdy si vymyslel SCP s úmyslem nás postrašit. Neprováděli jsme žádné výzkumy; jak taky chcete zkoumat neexistující vtip? Ten vtip, a kámen s ním, byly zapomenuty jen o pár dní později. Na ten kámen jsem si neměla vzpomenout po několik následujících let.
Dr. Vang začal dělat chyby, které nikdy předtím nedělal. Kniha vrácená na špatné místo, převržená kádinka, nad vším bylo mávnuto rukou. Přece jen to už byl starý muž. Potom přišly uspěchaná hlášení, promeškané schůze a všeobecný nezájem o práci. Byl připraven o pravomoci, degradován, nezdálo se však, že by někoho zajímala příčina toho všeho. Snažila jsem se, aby ho nevyhodili; přece jen to byl můj mentor a vážený kolega, kterým jednou byl. Ale i přes značnou míru osobní investice jsem nedokázala přesvědčit O5, aby jej nechali zůstat.
Když odcházel, ani si s sebou nevzal svoje věci, jen na dveřích nechal cedulku s nápisem "Pro toho nového". Jeho vybavení zmizelo ve víru nadační inventury. Ztratila jsem přehled o tom, kam zmizely, věděla jsem ale, že se o ně bude O5 zajímat, stejně jako v případě zesnulého Dr. Ganze. Občas jsem Dr. Vanga navštěvovala a stále jsem pracovala pro Nadaci, přesto se z toho cosi vytratilo, když starý doktor odešel.
Nový výzkumník našel ten dávno zapomenutý kámen, když procházel doktorovy věci. Technicky je to stále SCP, ačkoliv bez čísla či třídy. Ten nováček na něm neshledal nic anomálního a jednoduše se ho zbavil. Nadace se začala zabývat důležitějšími věcmi; nakonec, koho by trápil kámen s 4řádkovým popisem? Tak se stalo, že byl kámen odhozen spolu s ostatními nepotřebnými a nechtěnými věcmi.
A brzy se začaly objevovat problémy. Donáška, která měla přijít za týden, se díky snížené dopravě zpozdila o čtrnáct dní. Seriály se natahovaly díky nedostatku personálu. Dálnice, která měla být dokončena za šest měsíců, se do nekonečna táhla celá léta. Nikdo si toho ale nevšímal, nebylo to totiž nic dramatického. Přece jen, který člověk nikdy neudělal chybu? Jsme chybující stvoření. Nejsou to nijak obrovské problémy.
Pár let před důchodem jsem zjistila, že Nadace získala původní kámen spolu se stovkami identických kopií od jakési skupiny extrémistů. Ti se k němu dostali potom, co byl tak nezodpovědně vyhozen; nalezli příčinu a začali vyrábět další. Ty byly dále prodávány jiným aktivistickým skupinám, které je propašovaly na shromáždění OSN, jednání G20m, každou větší konferenci od APEC po NATO. Špionážní letadla přelétala v tichu noci nad obcemi a městy pokrytými vrstvou nicnedělání. Byl to plán, jak oslabit nejsilnější státy světa a srazit na kolena i jejich nepřátele. Svět šel dál, den za den, a lidstvo drželo pohromadě. Světoví vůdci udržovali s extremisty křehký mír a ti, kdo věřili, že je toto cesta ke konečnému vítězství, byli znovu zklamáni. Nebyly tu žádné okamžité efekty, a tak extremisté upnuli své mysli k jiným projektům.
Stín kamene se vznášel nad světem a proniknul do srdce každého člověka - efekt, který nikdo nepředpovídal.
Lidé na celém světě si stěžovali na všeobecnou apatii, přesto se nikomu nechtělo s tím nic dělat. Vždy je někdo jiný, koho lze vinit, další den, který můžeme zasvětit práci. Placení účtů zabralo léta, postavit dům celá desetiletí, přesto se nezdálo, že by se to někdo chystal spravit. I aktivisté se brzy rozešli. Zkrátka ztratili zájem. Odborové svazy se rozpadly, jelikož nikdo neměl náladu bojovat za čísi práva. Poslanci byli stále voleni, přesto nebyly zákony, které by mohly schválit, nic co by bylo třeba projednat, žádné konflitky, jež by bylo záhodno řešit. Všechny války skončily, jelikož vojáci obou znepřátelených stran ztratily vášeň a vlastenectví, které je do nich přivedly. Rada O5 se pokoušela zabránit šíření toho efektu, iniciovat změnu, postavit lidstvo zpět na vlastní nohy, přesto se každé jejich snažení setkalo s nezájmem agentů a výzkumníků, a tak se každý projekt táhnul roky.
Nevymřeli jsme. Zkrátka jsme jen ztratili vůli jít dál.
Hádám, že to zkrátka… nikoho nezajímalo. Život byl dobrý. Proč něco měnit?
Vždycky to můžeme udělat později.
