Vsuvky z Oblasti-91 - Část IV.

hodnocení: +2+x
blank.png

Sváteční nálada

24. prosince, 2003

"Už mám docela hlad!" Ozval se doktor Vávra usazený na levé straně velkého stolu v oblastní jídelně. Vávra, stejně jako všichni ostatní u stolu, se již nemohl dočkat slavnostní večeře z rukou nadačního kuchaře. Většina zaměstnanců samozřejmě slavila svátky mimo Oblast, ale protokoly samozřejmě nedovolují udělení volna všem najednou.

Za zdobeným stolem sedělo kromě Vávry ještě dalších pět lidí. Nalevo od něj, v košili a kravatě, seděl tiše a vyrovnaně Dr. Ike. Narozdíl od Vávry viděl tuto příležitost jako pouhou formalitu a bylo na něm viditelné, že není zvyklý Vánoce slavit.

Naproti Ikeovi si Lisa Arlingtonová co chvíli upravovala kudrliny svých zrzavých vlasů, nebo si upravovala svůj nový vánoční svetr s motivem sněhových vloček. Podle jejího úsměvu byla naopak velice nadšená z možnosti strávit další Vánoce se svými přáteli a Chrisem.

Po její levici zasedal Christopher Erwick a zrovna se smál jednomu vtipu doktora Vávry. Občasně prohodil slovo s Ikem, nebo se zamilovaně usmál na svou drahou polovičku. Chris a Lisa před nedávnou dobou podnikli velký krok ve svém vztahu a čekali na správnou chvíli, kdy onu novinku sdělit kolegům, přátelům a rodině.

Mělo to být o to jednodušší, že v čele stolu zasedal Ředitel Slavík, Chrisův strýc, nadřízený a přítel v jedné osobě. Slavík, přestože již řídil chod Oblasti-91 déle než 12 let, měl stále ještě úsměv na tváři a tendenci pít pouze s mírou, přesně jak se na někoho v jeho pozici slušelo.

Poslední osobou u stolu byl Agent Majer, hladce oholený člen oblastní bezpečnosti, který u stolu seděl spíše aby ostatním připomínal, že jsou stále v přísně tajném zařízení, kde muži jako on nosí zbraně. Když už ale musel sedět u stolu s nimi, rozhodl se Majer, že trochou bramborového salátu nepohrdne.

Všichni si poprvé dohromady užívali společné oslavy. Chris na chvíli pomyslel na všechny Vánoce, které musel strávit v práci. Roku 1999 strávil svůj Štědrý večer papírováním a roku 2000 se mu podařilo přesvědčit Lisu, aby vyzkoušela tradiční české vánoční cukroví. Minulý rok rovněž trávil celý poslední adventní týden v práci, ale alespoň mohl onen čas využít k zanesení ducha Vánoc mezi některé humanoidní anomálie, se kterými pracoval. Letos to však bylo poprvé, kdy mohl trávit Vánoce s většinou svých přátel.

"Jestli máš hlad, měl sis vzít nějaké cukroví." Řekla Lisa a spokojeně se napila ze svého šálku horkého čaje s příchutí lékořice. Na její poznámku se zasmál Dr. Ike, z čehož se Vávrovi viditelně začervenaly tváře studem. I on se ovšem musel usmát.

"Nebojte se, doktore, jsem si jistý, že na nás nezapomněli," poznamenal oblastní Ředitel Slavík, ale i on již netrpělivě pokukoval směrem ke kuchyni.

Netrvalo to dlouho a malý kroužek zaměstnanců u stolu se konečně dočkal své vytoužené odměny za léta služby u Nadace. Večeře z kantýny. Tento specifický pokrm byl však speciální tím, že nebyl na obvyklém menu. Šest kapřích řízků hezky na český způsob, tak jak to Chris znal od mala. Jeho matka byla Češka a většinu života byl v její péči, takže byl na vánočního kapra zvyklý. To samé se však nedalo říct o všech jeho kolezích.

Oblast-91, jakožto mezinárodní oblast nacházející se v jižních Čechách, měla mnoho zaměstnanců z různých koutů světa. Lisina rodina pocházela z Ameriky a Dr. Ike byl… No, nikdo vlastně nevěděl odkud Ike pocházel, ale kvůli jeho přízvuku si všichni mysleli, že je z Británie. Každopádně ani jeden z nich nebyl zvyklý na obalovaný kapří řízek a až doposud dělali vše pro to, aby se mu o Vánocích vyhnuli. Tento rok je ale Chris oba přesvědčil, aby tomu dali šanci.

"Voní to dobře," řekl Vávra, když hladově pošilhával po stole. Všichni souhlasně přikývli, popřáli si veselé Vánoce a dali se do jídla. K přípitku použili nealkoholický nápoj, který chutnal přesně jako šampaňské, ale Ike trval na tom, že víno to není.

Shodou okolností to byl právě Dr. Ike, kdo jako první začal kašlat a vzbudil tak u stolu paniku, kvůli zaskočené kosti. Brzy se však ukázalo, že se pouze napil ve chvíli, kdy Erwick vyprávěl historku z mládí, ve které figurovaly stavění sněhuláka a ztracení holinek. Erwick sám ale musel být však později k večeru opakovaně uhozen do zad od své přítelkyně, než prohlásil, že kost už nemá zaseklou v krku.

Vávrovi kapr chutnal a Lise příliš ne. Slavík se celý večer smál, což všem přítomným jistě zvedlo náladu, a po večeři došlo i na zpěv nemála vánočních koled, i když se nezapojili všichni. Agent Majer brzy prohlásil, že si večer užil, ale kvůli své povinnosti musel odejít od stolu. Co se týče Dr. Ikea, ukázalo se, že nezná text žádné populární vánoční koledy a dostal tedy od Lisy s Erwickem rychlokurz několika klasikami.

Konečně, v závěru večera, došlo i na menší předávání dárků. Vávra obdržel nový mikroskop, nebo mu spíše Slavík ukázal vyúčtování za nový mikroskop, protože přístroj samotný měl dorazit až za měsíc. Řediteli oblasti věnovali zaměstnanci skupinové foto s podpisy a od svého synovce dostal nové kuličkové pero, protože si už nějakou dobu stěžoval na to staré. Lisa dala svému příteli polibek pod jmelím a Ike rozbalil pod stromečkem pletený svetr, který mohl být jedině od Lisy. Té dal Chris její oblíbenou knihu od Lewise Carrolla a ještě jeden polibek na oplátku.

Byl to nádherný večer, který nemohlo nic zkazit, ačkoliv byli všichni zůčastnění zaměstnanci tajné organizace, která chránila svět před hroznými věcmi zavřenými o dvě chodby dál. Takže když se Chris s Lisou odhodlali oznámit před svými přáteli a kolegy, že se zasnoubili, pouze to umocnilo onen kouzelný pocit toho večera, který pro jednou mohl zůstat přesně tím. Magickým časem Vánoc.

Není-li uvedeno jinak, obsah této stránky je pod licencí Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 License