Vévoda Až Do Rána

*První část*

Postavy:

Konraky - doktor Konraky je nadační vědec, často považován za příliš svérázného, je přítelem Clefa, líbý se doktorce Lightové

Altu Clef - Altu Clef je nadační vědec, má tři oči a špatný smysl pro humor, je nejlepší přítel Konrakyho, doktorka Lightová ho nemá ráda

Doktokra Lightová - pracuje v Nadaci, je chytrá a pracuje na tajných projektech (úroveň 4), líbí se jí Konraky

Doktor Bryght - Jack Bryght je doktor Nadace, je nesmrtelný a nemůže umřít kvůli zvláštními náhrdelníku - vždycky se znovu převtělí, tudíž nemůže umřít

Nula Pět Dva - Jeden z tajemných vůdců Nadace, Nula Pět Dva ví o všem co se v Síti 91 (opravit - Síť19 - v Síti91 se přece nikde nic nedělo)


*Kdesi v Síti19, datum: [VYMAZÁNO]

"Crrrrrrrrrrr, crrrrrrrrrrrrrrr." Telefon na stole zvonil a zvonil. Když už se zdálo, že ho nikdo nezvedne, přiblížila se k němu lidská ruka.
Na té ruce nebyl žádný prsten, ale na jejím hřbetu seděl jediný veliký motýl - asi bělásek.

"Ruka se spustila ke sluchátku, nadzvedla je a velmi pomalu přinesla k uchu muže. Ten muž vypadal velmi unaveně a na čele měl velikou modřinu, kterou si chladil velkým kusem ledu. Měl zavřené oči. Když sluchátko doputovalo až k jeho uchu, chvíli beze slova naslouchal a když se nedočkal odpovědi, povzdechl si a začal sám.

"Kancelář dra. Konrakyho. Co potřebujete? Nemám teď moc času."

"Dre. Konraky," ozval se přidušený mužský hlas na druhém konci. "Rád vás slyším. Je milé slyšet, že jste v pořádku, zvlášť po těch dnešních… událostech."

Konraky se zavrtěl v křesle. "Vůbec nevím, o čem to mluvíte." Po krátké pauze dodal: "Navíc jste mi ani neřekl, kdo jste."

"Jaké přehlédnutí na mojí strane," omluvil se druhý muž. "Myslím, že určitě víte, co jsem chtěl měl na mysli. A kdo jsem? Myslím, dre. Konraky, že ačkoliv jsme se nikdy nesešli, znáte moje jméno. Jsem Nula Pět Dva."

Konraky vytřeštil svoje oči, které měl do té doby zavřené. Třásla se mu ruka a málem upustil sluchátko.

Chvíli se uklidňoval, než mohl pokračovat. Potom pokračoval. "Víte, uhm, hehe, no, to byla taková ošklivá, nepěkný věc, ono se totiž, no, 682 a Clef a…" "Povězte mi raději, jak se to celé seběhlo," požádal Nula Pět Dva ne tak docela nevlédně.

Konraky se zhluboka nadechl a zamyslel se. Jak se to vlastně celé stalo? Vzpomněl si, jak ten den začínal. Posunul si led na čele o něco výš, setřásl z ruky motýla a vytáhnul si z kapsy napůl vykouřenou cigaretu. Dal si ji mezy rty, vyšvihnul si nohy na stůl a začal mluvit.

"Víte, celé to začalo ráno v kantýně, když jsem potkal Lightovou a Clefa…"

Konraky se nimral v misce ovesné kaše. Vůbec neměl hlad. Stále přemýšlel nad tím, co se stalo v kontejnmentu SCP293. V hlavě mi zněla ta dříve viřčená slova, jakoby to byly zvony zvonící nad velkým starým kostelem.

"Ahoj Konraky." z hlubokých myšlenek ho vytrhl Clef.

Konraky sklopil oči a zhlboka se nadechnul než odpověděl. Ve tváři se mu objevovala únava a smutek: "Ahoj, Altoe."

"Vypadáš smutně Konraky." Clef Konrakyho vždycky uměl prohlédnout. Konraky si povzdechl a podíval se na Clefa. Ten se ne jako obvykle hloupě křenil, bylo však vidět, že má starosti o svého kamaráda. Jeho tři oči se setkaly s těmi Konrakyho.

"Ale to nic Clefe" řekl Konraky nepřesvědčivě. Věděl že ho Clef umí prohlédnout, ale přesto mu to zatím nechtěl říct.

"Opravdu, Konraky?" zeptal se Clef a vypadal přitom ustaraně? Nevypada to tak? Někdo ti ukradl složku? Rozbil sis foťák? Nebo…" zahleděl se kamsi za Konrakyho a ústa se mu roztáhla v šibalský úsměv: "…nebo snad máš problémy v lásce?"

"Nemám tušení, co tím chceš říct," odsekl Konraky, potom se ale ohlédl a uviděl ji. Rychle se otočil zpátky aby mohl delat pekvapeneho az uslyší to sladké - "Ahoj Konraky, je tu volno?"

Konraky se snažil před Clefem nevypadat příliš hořlivě, přesto se neubránil cukání koutků, když se otočil a řekl: "Ahoj Sophi, určitě."

Doktorka Lightová si sedla. Když uviděla Clefa, řekl odmrženě: "Ahoj Clefe." "Ale Sophie. Známe se tak dlouho, můžeš mi klidně říkat Altu." řekl Clef a usmál se ještě širším úsměvem, přičemž významě mrkal všema svýma očima.

Trapné ticho přerušil až Konraky, když příliš nahlas vyhrkl: "Tak co, Sophii, jaké jsi měla ráno?" "Ale dobré, mám spoustu tajné práce s kontejnmentem." "Tak tajné říkáš," pousmál se Konraky tušící, že narazil na správné téma. "Takže teď pracuješ přímo pro Radu Nula Pět, jo?" "No, neměla bych o tom říkat," prohlásila Sophie, potom se rozhlédla a zpytlenecky se k Konrakymu naklonila: "ale možná by tě mohlo zajímat, že-" "Proč se nezeptáš TY Konrakyho, jaké měl ráno?" přehlušil ji halasně Clef tak, že ho musela celá kantýna slyšet.

"Víš, že se kvůli tobě celé ráno trápí? Jen jí to řekni, Konraky, pověz jí to všechno." Konraky se chtěl na misze propadnout. Bohuzel byl král motýlů a ne propadání podlahou. Tak tam seděl a chtěl umřít, zatímco Sophi odcházela. Stačil ji zahlédnout, jak odchází ze dveří a znechuceně se dívá po Clefovi. Po

Ahoj lidi tohle je první část mé povítky o Nadaci. Ještě jsem ji sice nedopsal, ale moc se mi líbila, tak tady zatím je. Snad se vám líbí Druhá bude obsahovat 049 a další nejlepčí SCP. Prosím píště komenty

Není-li uvedeno jinak, obsah této stránky je pod licencí Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 License