V boxu mé iluze
hodnocení: +1+x
blank.png

Doktor Dinnský se okamžitě dostaví do vyslýchající místnosti #22-8-DB, kde podstoupí vyšetření. Opakuji; doktor Dinnský se okamžitě dostaví do místnosti #22-8-DB.

Oh, ano. Pravidelně nepravidelná vyšetření, zda jsem stále mentálně odolný vůči pozůstatkům halucinogenních látek. Mají snad strach, že svou práci odflákli? Chtějí ze mne udělat nevědomého, zato náruživého feťáka?

V čele téhle komediální struktury sedí skuteční experti. Paranoidní, extrémně obezřetní, zřejmě neteční…podělaní udělat sebemenší krok k tomu, aby si zajistili-

Proč já se vůbec starám. Přizdisráči, kteří mě málem servali z kůže jenom proto, že ty-…někdo ten požár založil. Někdo tě chtěl…chtěl všechny zničit nebo spojit. Nebo možná přesunout. Kdo má dnes odpověď? Zbyla jsi jediná a hned ti dali číslo. Jsou vskutku paranoidní. Jaký na mě můžeš mít vliv? Jaký vliv může mít stopové množství lysohlávek?
Možná, že díky tomu převrátím celou tuhle korporaci vzhůru nohama. Možná, že se pokusím dostat do předních pozic…jako bych tě k tomu potřeboval. Ale s tímhle obličejem. Žádný respekt, jenom strach. A možná lítost od slabých jedinců. Posměch, strach a odpor. Proč jsem tehdy stál tak blízko? Proč jsem byl tebou tak fascinován?

Ah…možná proto…

"Doktor Dinnský!"

A doprovod. Jak milé.

"Byli jsme povoláni jako dozor."

Vím, vím. Už jdu. Šetřete si síly i náboje. Možná budou potřeba v jiných oblastech.

Jeden ozbrojený dozor mne měl stále po pravé ruce, druhý šel dva kroky za mnou. Další paranoia z pokusu o únik? O neúčastnění se vyšetření? Ignoranti. Rok od roku se kontrola zpřísňovala, ať už to bylo jenom v počtu ozbrojených hlídek nebo intenzitou samotného vyšetření. Jenom naprostý slepec a ignorant by si nevšimnul jejich strachu. Zakořenil už příliš hluboko. Místo, aby povoloval a nechali je stmelit spolu s běžným fungováním, postavili jej na vrchol jejich zájmu.

Největší strach je z nevědomosti. Nerozumí tomu, že pro vědu je třeba přinášet vysoké oběti. Nejen z vnější, ale především tady uvnitř. Je však fascinující kolik nevinných životů si naše práce vyžádala a stále si jich žádá. Kolik nedobrovolníků se stalo pokusnými krysami…a přesto se několik krys nalézá i ve vyšších třídách.

Ozbrojená hlídka mne doprovodila k místnosti #22-8-DB. Vyčkali, až vstoupím a následně se každý z nich postavil z jedné strany dveří. Nikdo nevejde dovnitř. Nikdo neunikne ven.
Povolení střílet – uděleno, pokud selžu. Motivační.

V místnosti mě jako obvykle čekal psací stůl se židlí, rozsvícená led lampa a připravených 100 otázek na několika papírech. Za ta léta jsem si ani dnes hlasitě nepovzdechl nad tak banálním vyšetřením. Jestli mají pocit, že tenhle kus dřeva něco dělá s mým mozkem, měli by zapojit trochu kreativity. Dokola opakující se vyšetření byla nejen předvídatelná, ale i nudná. A kdo vymýšlí ty otázky?
Otázky jsou uzavřené. Z pěti možností pouze jedna správně. Směšné je na tom to, že otázky jsou hodné tak středoškolského stupně. A třešničkou na dortu jsou i nesmyslné hrubky v samotných otázkách. Jestli tak chtějí upoutat mou pozornost…

Prvních 100 otázek za mnou.

Nyní nastává čas nechat svou tvář vystavit umělému světlu a podzemnímu prachu. Vložit masku do připravené schránky, do druhé vložit vyplněný arch výměnou za nový arch 100 totožných otázek. Rozdíl je však v umístění. Rozdělit mě a kousek dřeva. Být na očích všem kolem. Nemá cenu prodlužovat tuto komedii.

Jakmile jsem vložil masku do schránky a první sadu otázek do druhé schránky, obdržel jsem druhou sad…jediné světlo zhaslo a všechny stěny náhlé ožily mým vlastním odrazem. Šestkrát má dokonalá kopie, každá z jiného úhlu kopírující každý můj pohyb. Zřejmě ve mne měla vyvolat nátlak toho, že tohle jsem já.

Jenom já a nikdo jiný.

Pozůstatek toho, kdo býval člověkem…

Podívej se na sebe. Kdo jsi? Co jsi ty obětoval pro veškerý výzkum? Nebo to byla jenom honba za kariérním úspěchem? Jak velkou oběť jsi schopný nabídnout, abys ukojil svůj hlad po znalostech, ale též posunul znalosti a hranice o…kousek dál?

A kdo vůbec jsi?

Vyplň ty otázky a jdi. Ty víš, že tě sledují. Oni neví, že ty sleduješ je. Jsou tam. Za těmi zdmi. Aspoň jeden z nich.

Otázky jsem vyplnil s několika krátkými pauzami. K odchodu jsem se však neunáhlil. V otázkách jsem měl jasno. U žádné z nich jsem nezaváhal. Pravopisné chyby jsem nevyhledával a stejně jsem je našel. Zamyslel jsem se nad sebou samým. Jestli tahle dokola se opakující procedura – test A s, test B bez, výsledek prospěl – můžeš ponechat, výsledek neprospěl – zabaveno a následuje další testování. Je to všechno vůbec nutné? A když selžu, stane se ze mě třída D?

Odevzdal jsem i druhou sadu a vyzvedl si svou masku z nyní otevřeného boxu. Chvíli jsem se utápěl ve svých myšlenkách, než jsem si ji opět nasadil.

To všechno…je splátka. Zničili mě. Tehdy. Chtěli mě umlčet a nutně potřebovali testovací subjekt. Nákladné a těžké splátky za zmrzačený život…nebo jedna náplast a neustála kontrola. Finance jim protékají skrz prsty každou podobnou havárií.

Je to však nejjednodušší způsob jak poškozenému zavřít hubu a držet jej zároveň v šachu.

,,Doktore Dinnský, vaše vyšetření je hotové. Můžete se vrátit na své pracoviště."

Ze schizofrenní místnosti se stala místnost běžná a u dveří na mě vyčkával můj ozbrojený doprovod. Mohl jsem je nyní poslat na jejich běžné pozice. To by si však okolní oči zaznamenaly nežádoucí činnost. A to by následovalo další šetření.

Někdy bych chtěl nahlédnout do poznámek, které mají vypsány ve složkách pod mým jménem. Jestli jsou všichni členové Rady začleněni, zaujati, předpojatí…nebo je to jenom pár vybraných jedinců. Nebo snad jenom jeden?

Po obsesi následuje posese. Dvě smrtelné charakteristiky každého vědce. Nemůžeme být zaujatí jednou věcí a přivlastnit si všechnu slávu.

Nemělo cenu o tom přemýšlet tady. Už jsem tu marnil dost času. Nasadil jsem si masku a vyšel z místnosti. Hlídka mne už jenom následovala, kdybych náhodou…zvlčil. Do pracovny jsem vešel už sám a stále jsem neměl odpověď na svou otázku, kterou jsem si pokládal pořád dokola a dokola.

Uspěl jsem ve vyšetření?

Není-li uvedeno jinak, obsah této stránky je pod licencí Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 License