Odpoledne (orientace Oddělení Nereality)


hodnocení: +1+x
blank.png

Tohle je trapné. Už tu sedím nejméně 30 minut. Jedné housky si určitě nikdo nevšimne, že ne?

Prázdné konferenční místnosti mají své kouzlo. Podobné jako jakýsi "liminální prostor". Užíval bych si to podstatně více, nebýt faktu, že na aktuální čas je místnost znepokojivě prázdná. Žádný vedoucí oddělení, který by uvítal posluchače u vchodu a žádná živá duše, se kterou by se dalo prohodit pár vtípků. Jsem tu jen já a stůl s občerstvením, kterého se nedotýkám ze strachu, že bych si jako hajzl vzal první housku.

Podívám se na hodinky. 10:50. Už to je 20 minut. Spletl jsem si číslo místnosti. Blbec. Zvedám se ze židle a s obavami si představuji nevyhnutelné pohledy lidí v konferenční místnosti, do které dorazím o 20 minut pozdě. Co že to bylo za orientaci? Vlastně na tom ani nesejde, protože upřímně, když člověk dorazí na orientaci tak dávno propásl svoji šanci se z toho vyvléct. Orientace jsou jen ta halda blbostí, kterými vás Nadace musí nakrmit, než vás pustí k čemukoliv užitečnému. Stejně jako v každé jiné práci!

Při odchodu znovu procházím okolo stolu s občerstvením. Byly na to studie. I pětileté dítě je schopné okolo něj prostě jen projít. Ani nejsou pro tebe, jsou pro to oddělení, které si tu místnost skutečně zamluvilo. To je solidní argument, jsem na něj docela hrdý.

Vezmu si housku a vyrazím do Oblasti-19.


Ne, to je ta správná místnost.

Recepce konferenční haly je k prasknutí přeplněná lidmi, snažícími se najít svoji místnost. Všechna nadační oddělení mají svoje malé orientační divadlo každý rok na stejném místě, v ten stejný čas. Z logistického hlediska si na to však personál devatenáctky nikdy nezvykne. To, že Oddělení Logistiky momentálně předvádí svoji vlastní orientaci pravděpodobně také nepomáhá.

Muž za recepcí na mě pohlédne s pohrdáním v očích. Pochopitelné.

Je tam úplně prázdno. Tahle místnost to není.

A nastává zmatení. Netrpělivost řady čekající za mnou každou vteřinou roste, zatímco recepční hledá všechny orientace začínající v 10:30. Triviální úkol, určitě mi každou vteřinou řekne, že—

Právě jsem to kontroloval. Pan Thorley, že? Zapsaný na orientační proslov Oddělení Nereality v konferenční místnosti 72-D. Kdybyste prosím mohl pustit dalšího člověka—

V konferenční místnosti 72-D jsem právě byl. Nikdo tam není.

Tak v tom případě jste ji musel propásnout. Orientace začala v 10:30.

Podívejte se, byl jsem tam přesně v 10:30 a nikdo tam nebyl. A co to vůbec je "Oddělení Nereality"?

Omlouvám se, ale za vámi stojí fronta lidí. Mohl byste se prosím posunout?


Co jiného mám dělat? Projdu celou cestu zpět až k prázdné místnosti s vážným nedostatkem orientací. U dveří se zastavím. Světla jsou rozsvícená, dveře jsou zavřené a slova na obrazovce zní jasně: Orientace Oddělení Nereality. 10:30-11:30. Vstoupím do přesně té stejné místnosti, ze které jsem před chvílí odešel a snad ani neočekávám žádnou změnu. Projdu kolem nyní asymetrického tácu s houskami, už jen vlažné konvice plné kávy a posadím se uprostřed místnosti. Skvělý pocit.

Začnu se nad situací zamýšlet. Tohle je plýtvání prostorem. Úmyslné plýtvání prostorem. Moje konspirátorská mysl se plní teoriemi, ze kterých by v této tajemné, po moci prahnoucí organizaci neobstála ani jedna. Ale stejně.

Oblast-19 je obrovská. Perfektní nadační oblast, i když se rok po roku inovace postupně přesouvají do jiných oblastí. Jak je tedy možné, že celá kompletně připravená konferenční místnost je prázdná? Někdo si už určitě musel povšimnout neobvyklé absence hluku. Obzvláště s těmi "cool" vtípky, které orientace posledních pár let předvádějí. Řekněme, že když někdo poprvé naplní donuty drogami nebo něco takového, je to originální. Dalších pět pokusů už ale působí uboze.

Na tom ale nesejde. Hlavní pointa jsem já a to, že jsem právě tady, právě teď. V prázdné místnosti. Ne jen prázdné místnosti, ale prázdné místnosti zamluvené pro "Oddělení Nereality". Což znamená že, za A: Tohle oddělení hraje nějaký trik, aby zapůsobilo specificky na mě (bez jakéhokoliv pádného důvodu), nebo za B: tahle místnost je organizační chyba.

Možnost B se v mé mysli rychle prosadí jako ta nejpravděpodobnější. Nadace je obrovská tajná organizace. Není možné, aby seznam všech nadačních oddělení byl kompletně bez chyb. Oficiální rozpuštění, sloučení a nebo staré dobré škrty v rozpočtu: všechno dobré důvody k tomu, aby se z Oddělení Nereality stal neexistující duch. Nějaký přepracovaný zaměstnanec RAISA přehlédl řádek v seznamu oddělení a jsme u toho.

Hodiny oznamují konec vyhrazeného času, zatímco se zvedám a mířím ke dveřím. Na moment se ohlédnu zpět k místnosti plné vhodného množství ničeho a zvažuji možnost C:

Oddělení Nereality je skutečné. A já jim právě snědl housku.

Po cestě ven si vezmu další housku z úhledně uspořádaného čtverce na stole.

Stejně je to jedno. Nikdo se jich ještě ani nedotkl.

Není-li uvedeno jinak, obsah této stránky je pod licencí Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 License