Typ: pěší turistika
Místo konání: Česká republika, východní Čechy
Start: Týnec nad Cenzurou (Hasičská stanice, v 8:00), Cíl: Týnec nad Cenzurou (hrad Křezno 13-15:00)
Datum konání: Sobota 15.07.
Přístupné pro vozíčkáře: Velmi přístupné, možnost odvozu v zahradním kolečku tam i zpět
Pořadatel: KMŠ oddíl dětí a mládeže
Klub modrých šátku Vás zve na již 14. ročník putovní Antala Šestrmístka. Jako každý rok se všechny věkové kategorie mohou těšit na pohodový výlet na hrad Křezno. Cestou vás bude provázet malebná krajina našeho kraje, zábavný a naučný program připravený Modrošátkaři a hlavně občerstvení v cíli pro ty, kteří zůstanou na trati!
V sobotu 15.července se od 7:30 budeme scházet, jakožto nadšenci, kteří se i tento rok zapojí. Odchod bude v 8:00 po zelené stezce.
Putování je vhodné pro děti a důchodce schopné chůze s přihlédnutím na stav jejich nebo doprovodu.
Startovné je 10Kč za dospělého, 5Kč za dítě. Klub Modrých šátků vaše příspěvky využije pro zkvalitnění místních hřišť a parků. A ten zbytek na zmrzku 😊
Přijďte dobře vyspaní, naladění a my vám zaručíme zábavu na celé dopoledne. A vzpomínky vám zůstanou po celý život. Pro prázdninové návštěvníky je to nezapomenutelná událost, která se bude vyjímat ve vašich vzpomínkových deníčcích.
TĚŠÍME SE NA VÁS!
-Karel Radost, vedoucí Klubu Modrých šátků
15.července
Držitel kroniky dne – Krosi (Matěj Rákosák)
Oddíl Syslů
14. ročník putování Antala Šestrmístka začal před hasičárnou. Scházely se davy místních a několik tváří bylo zcela neznámých. Jakožto držitel kroniky na tento den jsem se ujal nových tváří. Nějací Hotarovi, dva bratři a sestra, Václav, Josef a Marie. Chtěli, abych jim říkal Venca, Pepa, a Majda. Byli tu na návštěvě u prarodičů.
Slíbil jsem jim, že o tomto pochodu budou s radostí vyprávět doma!
8:00 padlo a oddíl Orlů v čele s Radosťákem(Přezdívka Karla Radosty) se spolu s početnou skupinou vydali k prvnímu orientačnímu středisku.
Ještě bych na začátek podotknul, čtenáři této kroniky – počítáme s tím, že si ji přečte každý nově příchozí člen klubu – tato akce se koná každý rok, ale my se snažíme ji udělat nepředvídatelnou. Na cestě nás bude provázet fauna a flóra Týnce, staletí osadníci by tomu řekli zázraky, mimotýnečané(všichni, co žijou mimo Týnec, pochopils dobře) by řekli podivnosti. Mohu tě ujisti, že nic záhadného se tady neděje. Je to normální obec s normálními obyvateli. Možná až na Ferdu Brzotřísku, ale to je místní podivín. Kdo takového nemá? Konec historické vložky.
Na každých 3 kilometrech nás očekává orientační středisko. Každý z cestovatelů dostal kartičku, na kterou sbírá razítka. Pokud projde trasu se všemi razítky – nikdy dopředu nevíš přesný počet – na konci cestu má oběd zdarma. Jako motivace, aspoň pro mě, to je dost dobrá. Nikdo neřekl, co všechno si k tomu obědu můžeš dát, že? Hospůdka pod Křeznem je v Týnci vyhlášená, ale nikdo neví, kdy má otevřeno. Pracovní doba se mění stejně jako pozice Měsíce.
Poznávací kvíz v podobě fáborků na větvích stromech a keřů byl nedílnou součástí výpravy. Kdo pozná, tak zaznamená. Body se pak následně sečtou a pro vítěze čeká nejen veřejná gratulace, ale i odměna. Kdo ví, co to bude letos?
Počasí bylo super! Začátek léta, a i tak nebyl takový pařák jako loni. To nováčci odpadávali už během dvou hodin. Letošní nováčci se drželi pozadu. Nechtěl jsem jim bourat partu, ale když oni se táááák táhli. Jejich hlasité diskuze nešla přeslechnout. Od Radosťáka jsem dostal povel je popohnat. Podařilo se mi je zlákat na prozkoumání oblast Kamenicové úžlabiny, o které se tak hlasitě bavili. Nevím, co tam chtěli hledat, ale zájem o to měli velký a přidali si do větší skupinky. Osadníci budou z jejich návštěvy nebudou možná dvakrát nadšeni.
V polovině cesty jsme si všichni povinně smočili nohy v Cenzuře. Teda, prvně si lidi nabrali vodu do lahví, odvážlivci, a až pak jsme si umyli nohy! Osvěžující pauza to byla a cesta ještě nekončila.
Poznávačka ptáků ihned následovala. Podařilo se nám pouhým okem zachytit datla, kolibříka, kukačku, sojku a bažanta! Proč byl bažant v lese se mě neptejte, ale poletovali dokola, takže jsme je krásně viděli. Dokonce jsem je i nakreslil.
Putovačka po zelené se letos povedla. Nachodili jsme řadu kilometrů, vypily litry cenzurské vody a upevnili jsme vztahy mezi námi a nováčky!
A o tom to je! Přijmout nováčky, i kdyby na dva měsíce, přijmout je mezi nás. Naše skromná komunita je otevřená všem.
A neuhodnete, co bylo letos k obědu pod Křeznem – houbový Kuba a pečený kuře. Pro mlsouny pak ještě zeleninový vývar a dezert pěna z bílé čokolády s čajem matcha. No povím vám, že nic lepšího jsem neměl. A ani nevím, jak jsem se dopravil domů. Skoro jako by mě do vody hodili a já se dopravil sám.
Doma mě bolely nohy jak čert! Ale oblečení jsem měl jenom propocené ne zcela mokré. Kdo by nás házel do vody? Navíc se Cenzurou dá přebrodit téměř po celé její délce.
P.S. Snad když nechám Perličkám na okně misku s vodou, zbaví mě puchýřů!
P.P.S. Letos se našly pouze tři batohy, dva a půl párů bot a jedna baterka. Nikoho jsme po cestě neztratily a nikdo nic nepostrádal. Vedoucí Radosťák si nálezy převzal a kontaktuje místní kemp. Asi nějací dobrodruzi.
P.P.P.S. A pamatujte, proč si držet modrý šátky u těla? Protože pro červené nikdo nejeví zájem.
TĚŠÍME SE NA VÁS DALŠÍ ROČNÍK!
