Info
Originál: http://scp-wiki.net/the-executions-of-doctor-bright
Autor:
Překladatel:
Bright věděl, že se všechno pokazilo, když se z obou stran jeho dodávky přiblížily vozy. Na jejich bocích bylo nasprejováno "حزب الخلافة". Věděl, že je to opravdu špatný, když uviděl, jak na něj muži z vozů míří puškami. Zaťal zuby, ale zpomalil a nechal jeden z vozů, aby jej předjel. Přemýšlel, že zkusí zastavit a nějak jim uniknout, ale zezadu se přiblížil další a uzavřel je ze všech stran.
"Nemůžeme se skrz ně probojovat?" zeptal se Brunwick. Podsaditý biolog držel pušku, skoro jakoby věděl, co dělá.
"Ne, pokud jste se náhle nestal neprůstřelným," řekl Bright. Otočil se ke svým šesti pasažérům. "Dobrá, chytili nás. Ještě nevím kdo. Jestli je to vláda, budou hodně naštvaní, ale nechají si nás dost dlouho na to, aby se nás Nadace mohla pokusit dostat ven."
Advani byl na svém mobilu, dával jejich kontaktu vědět, že byli prozrazeni. Seděl na místě spolujezdce, protože on a Bright byli nejméně nápadnými členy skupiny. Především Bright v těle egypťana.
"Co když jsou to teroristé?" zeptal se Sandler. Jeho huňaté obočí by mladšímu muži sahala téměř až k vlasům.
"Jsou." odvětil Jacobs. Byl starší ze dvou agentů ve vozidle. "Kdyby to byla vláda, měli by obrněná vozidla. Snažili by se ukázat sílu. Jen tak by nás nezabarikádovali."
"Budeme v pořádku?" vypískla Lopezová. Mladá výzkumnice vypadala skoro stejně jako školačka.
Bright skoro řekl ne, skoro určitě nebyli v pořádku, ale něco v jejím obličeji ho přinutilo pokusit se o utěšující lež. "Nejspíš je jenom zajímá výkupné," řekl Bright. "Nejspíš ani neví, kdo jsme. Je to asi jenom smůla. Uviděli několik cizinců a chtějí z toho udělat scénu. Zůstaneme v klidu a počkáme, až pro nás někdo přijde. Všichni složte zbraně. Jestli to půjde, zkusím nás z toho dostat." Vlastně měl v hlavě napůl vymyšlený plán, který závisel na tom, jak chamtiví a jak vnímaví jejich únosci budou. Byla škoda, že nemluvil lépe arabsky.
Vozidla je navedla mimo hlavní cestu na jihovýchod. Po několika mílích vozy zastavily a muži se zbraněmi vyskákali ven. Vtrhli do vozidla, křičeli v arabštině, pochytali je, vytáhli ven a poté je mlátili, když je házeli na zem. Bright je nechal, věděl, že proti tomu nic nezmůže. Slyšel, jak se Brunwick pokusil jednoho z nich praštit a slyšel výstřel. Slyšel jak Sandler a Lopezová křičí. Jacobs a Advani neřekli ani slovo.
Pořádně je prohledali, sebrali jim mobily. Dokonce i lokátor skrytý v jeho botě byl nalezen a zničen. To věci trochu zkomplikovalo. Doufal v rychlou záchranu. Nadaci to teď možná potrvá trochu déle.
Na hlavy jim dali pytle, svázali jim ruce za zády a naložili je do jednoho z vozů. Slyšel Brunwickovo skuhrání, takže jej ještě nezabili. Zvláštní bylo, že se zatím nikdo nedotkl jeho amuletu.
"Ty se nehni!" zakřičel jeden z nich do jeho ucha. "Rozumíš? Pohneš se a zastřelím tě!"
Občas se jeden z nich pohnul a on slyšel jak křičí, když je únosci potrestali. On vydržel. Měl hodně zkušeností s rolí zajatce. Dokonce poznával některé z metod, které používali, aby je zastrašili. Trochu to pomohlo. Moc ne.
Byli vytlačeni z auta a odvedeni do nějaké budovy. Uvnitř to smrdělo jako dobytek. Byli hozeni na zem a za nimi se ozvalo zaskřípění dveří.
"Jste-" začal Advani, ale Bright ho zastavil.
"اسكت!" vykřikl mužský hlas. "عندي كلاشنكوف!"
Bright neuměl moc arabsky, ale slovu "kalašnikov" rozuměl dobře.
Po několika hodinách přišel muž a sundal jim pytle. Měl na sobě vojenskou uniformu a u pasu se mu houpal meč. Obličej mu zakrýval šátek. Několik mužů za ním mířilo na skupinu svými AK-47. Jeden muž měl v rukou kameru. "Jste vězni Hezba Alkalifaha. Víme o vaší Nadaci. Plivete do tváře Alláhovi."
Do prdele, pomyslel si Bright. Někdo je prodal. Zajímalo by ho kdo.
"Ty s tím náhrdelníkem. Ty jsi Doktor Bright. Víme o tobě všechno." Muž se natáhl a dotkl jeho amuletu, ale ruce měl v kožených rukavicích. "Tohle jsi ty. Tvoje duše. Jsi zrůda. Ukážeme světu, že stojíme proti takovým věcem."
Jeden z mužů vzal nůž a uřízl Brightovi ucho. Bright sykl bolestí.
"To tělo které nosíš, patřilo muslimovi, kafire? Čí život jsi ukradl? Jsi jenom ghůl!" zařval muž s šátkem.
"Nic horšího neumíte?" odsekl a okamžitě toho litoval. Tohle nebyl akční film.
Nůž mu zajel do oka a to bylo poslední co uviděl.
Vzbudil se o něco později, dezorientovaný. Poznal, že je v jiném těle. Někdo ho zachránil? Ne, zápěstí měl stále svázaná. V koleni měl ostrou, pálivou bolest.
Dokázal se napůl posadit. Byl ve velkém těle, to poznal. Silném. Podíval se kolem a uviděl Jacobse, Sandlera, Advaniho a Lopezovou. Došlo mu to. Podíval se dolů na Brunwickovu podsaditou postavu. Ti parchanti.
"Brunwicku?" zašeptal Sandler.
Bright zatřásl hlavou. Brunwickovou hlavou.
Sandler začal brečet. Brightovi nedošlo, že jsou tak blízko. Cynickou část jeho mysli zajímalo, jestli se muž naproti jenom obával, že se to samé stane jemu.
Podíval se na místo, kde byl popraven. Tělo bylo pryč, ale krev na špinavé podlaze stále zasychala. Vypadalo to, že jsou sami.
"Jak se z tohohle dostaneme?" zeptala se Lopezová.
"Nevím," odpověděl Bright. "Nechte mě přemýšlet."
Lokátor byl pryč. Teroristé věděli, kdo byl, věděli, co amulet dělá. Nedalo se odhadnout, kdy se sem Nadace dostane.
Nebál se smrti. I kdyby zkusili amulet zničit, je nepravděpodobné, že by se jim podařilo něco, co se nepodařilo jemu ani s tím nejlepším vybavením.
Ale nechtěl vidět, jak někdo další z týmu umírá. Musel vymyslet, jak se odtud dostat. Nějak.
Celou noc nespal. Snažil se vymyslet nějaký plán. Kéž by si jen Nadace pospíšila a zachránila je.
Ráno si pro něj opět přišli. Byl to znovu ten muž s šátkem a znovu u toho byla kamera. Vytáhli ho na nohy, jeho koleno se pod ním skoro podvolilo, než se jim podařilo dostat ho na nohy.
"Znovu, máme karifa Doktora Brighta. Žije, protože amulet ho nechá krást životy jiných, dává ho do jejich těl. Nechali jsme ho ukrást život jeho přítele. Svému kamarádu ukradl život! Teď musí znovu zemřít."
Nůž se zařízl, tentokrát do jeho hrdla, ale on byl připravený. Brunwick byl silný. Vyskočil dopředu svým dobrým kolenem a pokusil se dotknout strážného svým amuletem.
Muže viděl jenom na moment se zmateným pohledem, než se znovu ozvaly výstřely a on zemřel znovu, po druhé.
Vzbudil se a tentokrát uviděl Advaniho, Sandlera a Lopezovou. Takže to byl Jacobs. Pomyslel na jedno hloupé rozpočítadlo.
Tentokrát byl svázán mnohem těsněji a připravený na místě, kde jej již dvakrát popravili. A měl v puse roubík. Cítil lepkavou krev na kalhotách, zápach starší krve která už smrdí. Tentokrát neponechávali nic náhodě.
Ostatní si jej prohlíželi s lítostí, odporem a strachem. Museli vidět jak Jacobs najednou ztuhl a cizí vědomí přebralo kontrolu. Určitě museli vidět i jak se to stalo Brunwickovi. Viděli svou vlastní budoucnost. Je jedna věc vědět, že se to děje anonymním zaměstnancům Třídy D a druhá vidět, jak se to stane někomu, koho znáte.
"Nebojte," řekl Advani ostatním. "Nějak se odsud dostaneme." Ale všichni věděli, že lže.
Snažil se spát, ale Jacobsovo tělo bylo stále napumpované adrenalinem. Hleděl do zdi, na špinavou podlahu, cokoliv, jen aby se nemusel koukat na zbytek týmu.
Když znovu přišel muž v šátku, už se skoro těšil, až to bude mít za sebou.
"Znovu tu máme karifa Doktora Brighta. Žije protože amulet ho nechá krást životy jiných, dává ho do jejich těl. Nechali jsme ho ukrást život jeho přítele. Svému kamarádu ukradl život! Teď musí znovu zemřít."
Byl to ten samý proslov, co předtím. Brightovi došlo, že nejspíše nechtěli vydat jeho smrt v Brunwickově těle. Nevypadalo by to dobře, kdyby na nahrávce vzdoroval.
Tentokrát vyřízl nůž čáru kolem jeho hlavy. Prsty se zaryly do Jacobsových kudrnatých vlasů a stáhli jeho skalp. Bright křičel do roubíku.
Dlouho si ho vychutnávali. Nakonec je tiše prosil, aby to skončili.
Znovu se probudil. Bylo to mnohem později. Byl opět svázaný a měl zacpaná ústa, připravený v pozici. Otočil se a uviděl Sandlera a Lopezovou. Uvědomil si vzorec v jejich volbách. Napřed to byl silný Brunwick, poté stráže Jacobs a Advani. Další bude Sandler a poté krásná mladá Lopezová. Chtěli to vystupňovat. Eskalovat "volbu" těl. Napřed vybrali "skutečné" muže, poté to bude neškodný starý muž a nakonec mladá dívka.
Sandler se tvářil zlomeně. Lopezová už nevypadala vyděšeně. Připadala mu naštvaná. Naštvaná na teroristy a naštvaná na něj. To poslední si možná jenom představoval. On sám byl na sebe rozhodně naštvaný.
Něco poblíž upoutalo jeho pozornost. Něco naškrábaného do hlíny. Bylo to jemné a vypadalo to strašně, ale dokázal to přečíst. "POMOC NA CESTĚ. VYDRŽTE."
Muselo to být čerstvé, jinak by to teroristi zadupali.
Jeho srdce—Advaniho srdce— mu vyskočilo do krku. Kdyby to jenom dokázal prodloužit. Pořád by mohl zachránit Sandlera a Lopezovou. Nebo alespoň Lopezovou. Jenom trochu déle.
Ale dveře se znovu otevřely. Dovnitř vešel vůdce teroristů se svými poskoky. Bright opevnil svou mysl. Musel je nechat pracovat. Čím déle žil, tím větší šance na záchranu.
"Ten ghůl Doktor Bright si vzal dalšího ze svých přátel! Nezáleží mu na nikom jiném, než na sobě. Ale teď bude trpět! Donutíme ho litovat každé vteřiny, co je naživu a poté ho zničíme ve jménu Alláha!" Teatrálně zamával na kameru.
Jeden z mužů sebral kýbl a chrstl jej na něj. Bright se pozvracel, když mu došlo, že jsou to výkaly. Prasečí hovna, pomyslel si. Kde v Egyptě vzali prasata? Nevyzabíjeli je všechny během epidemie prasečí chřipky?
Další muž vzal nůž a začal dělat malé zářezy do jeho obličeje. Nic příliš bolestivého, ale do ran se mu dostaly prasečí výkaly. Ne, že by očekával, že bude žít dost dlouho na to, aby se projevila infekce, ale bylo to ponižující. Což byl samozřejmě účel.
"Pošpiníme jeho, jako jeho nečistá duše špiní tělo ostatních. Přísaháme nehynoucí jihád proti všem kafirům Nadace!" S tím vytáhl svůj meč a zdvihl jej nad hlavu.
Ne, ne, ne, pomyslel si Bright. Máte mě mučit! Takhle to nemá být!
Jak se meč snesl dolů, utěšoval se Bright tím, že alespoň Lopezová to přežije.
Záchrana přišla několik hodin po meči. Teroristé je opustili na noc, když dorazil záchranný tým. Ani to nebyla bitva. O pár minut později bylo po všem.
Brighta rozvázali, eskortovali k evakuační helikoptéře a naložili dovnitř. Po cestě zpátky mu jeden z agentů vysvětlil, že Povstání Chaosu dalo Hezbu Alkalifovi informace o nich, včetně lokace jejich dodávky. Jak se to dozvěděli a proč, to nikdo nevěděl. Vedoucí teorií bylo, že to udělali, aby zabavili Nadaci —a teroristy— zatímco oni zadrželi nějaký neznámý objekt v oblasti a podařilo se jim utéct.
Když dorazili do zabezpečeného zařízení a byli eskortováni do výslechové místnosti, posadil se Bright mezi dva zbývající pasažéry z dodávky.
"No, to mohlo jít mnohem lépe," řekla Claudie. "Omlouvám se. Přivedla jsem pomoc, jak nejrychleji to šlo." Zdálo se, že se cigareta vznáší ve vzduchu.
"Dělala jsi, co jsi mohla." řekl Bright. "Jen…"
"Já vím, Doktore," promluvil Sandler. "Také jsem si myslel, že to zvládne."
"Já to prostě nechápu," řekl Bright. "Všechny ostatní co vybrali, eskalovali. Napřed silný Brunwick, potom Jacobs, pak Advani. Měla být poslední."
"Nechápeš to," řekla Claudie. "Jiná kultura. Pro nás by byla mladá dívka velkým finálem. Ale pro ně…"
Bright si Sandlera prohlížel, jeho plešatějící hlavu a náznak bílých vlasů a poté shlédl na tvar svých mladých rukou. "Jistě. Starý muž."
"Je mi to líto," řekl Sandler. "Přál bych si, aby to bylo obráceně."
Tu noc proběhla jedna poslední poprava Doktora Brighta. Jeho pečovatelé se ho pokusili zastavit, ale on byl příliš rychlý.