SCP-CHEEMS a Pája McDrip - Poslední Případ

hodnocení: +6+x
blank.png
UPOZORNĚNÍ RAISA
Tento dokument obsahuje zmínky kognitohazardního konceptu Třídy-IV známého jako Slovensko. Zaměstnanci jsou povinni využít memetické činidlo se zpožděným účinkem pro vymazání krátkodobé paměti po přečtení tohoto dokumentu.



Objekt#: SCP-001
Úroveň6
Zadržovací Třída:
ezoterická
Sekundární Třída:
Ontokinetic
Třída Narušení:
amida
Třída Ohrožení:
kritické

Speciální Zadržovací Procedury:

Bod Sigma musí být vždy chráněn minimálně patnácti ozbrojenými členy Mobilní Úderné Jednotky Viktor-10 ("Deset Chlapů s Kvérem"). Jakýkoliv neautorizovaný personál pokoušející se o přístup k Bodu Sigma musí být okamžitě terminován.

Pokud bude jakékoliv SCP-001-A odstraněno ze svého vyhrazeného místa nebo bude rituál z jakéhokoliv jiného důvodu přerušen, přejdou veškeré nadační Oblasti do pohotovosti Úrovně 8. Personál Oblasti-115 přejde do pohotovosti Úrovně 9 a jeho jediným úkolem bude neprodleně zajistit veškerá SCP-001-A a obnovit rituál pomocí procesu popsaného v Dokumentu-001-Alfa.

Popis:

SCP-001 je bližící se scénář Třídy-ŠK ("Slovensko"). SCP-001 se předchází pomocí pokračujícího thaumaturgického rituálu uvnitř Bodu Sigma - skalní dutině nacházející se poblíž Gerlachovského Štítu ve Vysokých Tatrách. Jediné pozorovatelné symptomy jsou změna barvy oblohy na barvu svědky popisovanou pouze jako "Cheemsovitě žlutá" a náhodné manifestace velkého množství halušek se zelím po celém světě. Věří se, že ve fází, při které by se objevily další symptomy, by SCP-001 již bylo nezvratné.

SCP-001-A je skupina artefaktů (označených SCP-001-A-1 až SCP-001-A-3) potřebných ke spuštění a udržování rituálu. Vzhledem k tomu, že jejich odstranění z Bodu Sigma představuje bezprostřední nebezpečí SCP-001 nebyla jejich povaha dosud plně prozkoumána. Stručný popis jednotlivých objektů je dostupný níže.

  • SCP-001-A-1 je ozdobný porcelánový talíř o průměru 30 centimetrů obsahující zhruba 458g tradičních slovenských halušek se zelím. Halušky jsou ektoentropní a nepřetržitě si udržují přesnou teplotu 60°C. Za ██ let pozorování nebyl zaznamenán žádný rozklad nebo růst plísně. Podle Dr. O█████ chutnají "Vážně skvěle".1
  • SCP-001-A-2 je pár dlouhých ponožek s růžovo-bílým pruhovaným vzorem. Jsou vyrobeny z neznámého pružného, velmi měkkého materiálu. Podle zjištění Dr. A█████ poskytují nositeli znalost moderní polštiny, znalost několika různých programovacích jazyků a ███████ ██████ ███████ (Podrobnosti o metodě testování nebyly zjišťovány z důvodu zachování duševního zdraví vyslýchajícího personálu).2
  • SCP-001-A-3 je tekutina nacházející se v plechovce energetického nápoje značky [VYMAZÁNO] prodávaného v prodejnách Lidi™. Složení z velké části odpovídá tomu popsanému na etiketě, █.█% však tvoří neznámá anomální látka. Analýza určila téměř přesnou shodu s Y-909. Podle Dr. S███ chutná "Jako normální krejzáč brácho."3

========= [PŘENOS DAT PŘERUŠEN] =========

> detekován videosignál

> zahajuji nahrávání…

<ZAČÁTEK ZÁZNAMU>

Konferenční místnost bez oken. Kolem stolu sedí 5 mužů. Jeden z nich sedí v čele.

Muž v čele se postaví a promluví, místnost ztichne.

odkašle si

"Lidstvo ve svém současném stavu existuje alespoň 2022 let, přesto pouze posledních 4000 stojí za zmínku."

"Tak co jsme dělali po 250 000 let? Choulili jsme se v jeskyních a kolem ohníčků. Báli jsme se věcí, kterým nerozumíme. Bylo to víc než jenom vysvětlování toho, proč lidé mluví tím příšerným UwU hybridem češtiny a maďarštiny, bylo to tajemství těstovin se zelím padajících z oblohy, bylo to tajemství mužů, kteří se oblékají jako ženy a živí se výhradně bílým monsterem. Tak jsme jim říkali 'bohové' a 'démoni', prosili jsme je, aby nás ušetřili a o spasení."

"Ale časem jsme přišli na to, kde se ty věci berou. Našli jsme místo, území, které to všechno způsobuje. Měli jsme vysvětlení, ale ne řešení. Po tisíciletí tam kmeny posílaly své náčelníky, králové své rytíře a hlavy států své armády. Nikdo z nich se nikdy nevrátil."

"A pak jsme přišli my. Zjistili jsme, jak ty věci fungují a jak je použít proti peklu samotnému. Vybudovali jsme organizaci, jejíž jediným účelem bylo chránit lidstvo. Před Slovenskem."

"Lidstvo se nesmí vrátit ke skrývání se ve strachu. Zatímco se lidstvo hřeje na světle, natáčí si tiktoky a jí zmrzlinu s příchutí ibalginu, my musíme postávat v temnotě, bojovat s ní, zajistit ji a ukrýt ji před očima veřejnosti, aby ostatní mohli žít příčetný, normální život."

"Umíráme na Slovensku, aby oststní mohli žít na světle. Bottom tex-"

[ÚČINNOST MEMETICKÉHO ČINIDLA VYPRŠELA. DOKUMENT UZAMČEN.]


"-Takže mi chceš říct, že pokud ty artefakty nestihneme vrátit do té jeskyně, tak se celý svět stane Slovenskem!?"

"Ano, Pájo, přesně to jsem právě řekl."

"Ale… Proč? Když jsme přeci Slovensko zničili! To, co tam stojí teď je fake Slovensko, aby nám agenti NÚKIBu nevykopli dveře!"

"No…"

"Co?"

"Víš, jak jsme ke konci už byli přepracovaní, Crow už chtěl jít domů, došla nám horká čokoláda…"

"…Co jsi udělal?"

"Možná jsem zkopíroval pár částí z alternativních dimenzí."

"A ta jeskyně byla jednou z těch částí, že jo?"

"Už to tak vypadá"

"Pane bože."


Sedm dezorientovaných agentů MTF Omikron-15 vyletělo z narativního portálu a tvrdě dopadlo na zem.

Několik členů málem ztratilo vědomí, téměř všichni se pozvraceli.

"Musí existovat nějaký lepší způsob než tohle…" Pomyslel si Kapitán Džordžo4

Zbytek týmu se pomalu zvedal z podlahy a rozsvítil světla na svých zbraních. Podlaha byla pokrytá černobílým šachovnicovým vzorem. Kapitán by přísahal, že tohle místo od někud znal.

"Co že to vlastně hledáme, kapitáne?" Zeptal se Seržant Susák

Kapitán si povzdychl "Zřejmě talíř těstovin…"


"Nevěřil jsem, že bych tohle někdy řekl, ale nemůžeme to prostě nechat na Nadaci?" Zeptal se Pája.

"Ne. Protože neznají jednu podstatnou věc."

"A to je?"

"Neví, v jakém pořadí tam artefakty dát. Myslí si, že je to jedno. Pokud se o to pokusí, je dost pravděpodobné, že se Svět Stane Slovenskem."

"A… Nemohl bys jim to prostě říct? Mohli bychom se s nimi spojit."

"Pro Nadaci a GOC jsi zrádce, zastřelili by tě na místě. Navíc, vypadá tohle snad jako příběh o Nadaci? Myslel jsem si."

"…"

"Kde chceš začít?"

"Pár kilometrů odsud je Lidl."

O pár minut později

Před Lidlem uprostřed města stála Cheemsova bojová kapybara. Před ní ležela těla lidí, kteří se ji pokusili pohladit, zatím jen 3.

"Cheemsi, nikdy jsem neviděl takhle obrovskej Lidl."

"Že jo! Skoro jako by byl nekonečnej. Připomělo mi to takový jedno vtipný SCP-"

Ve spěchu do nich vrazil člověk s batohem na zádech a akumulátorovým bouracím kladivem v ruce jako se zbraní

"CO TU SAKRA DĚLÁTE? ZA CHVÍLI PŘIJDE NOC! CHCETE ZDECHNOUT?"

"Kámo klid, jen jsme si chtěli koupit krejzáče a vypadnout, nebudeme ti tu zabírat levný máslo nebo něc-"

"JAK TO JAKO MYLSÍŠ, VYPADNOUT? NARODIL JSI SE SNAD VČERA? JAK CHCEŠ JAKO VYPADNOUT?"

"Východem…"

Muž si povzdechl "Ty jsi tu novej, že jo?"

"Hele, asi jsme se špatně pochopili, já tady nepracuju ani nic takovýho, fakt jsem přišel jen nakoupit."

"Ach jo, další ztracenej. Pojď se mnou, dovedu tě do Mléčných Výrobků."

Cheems otočil pohled na Páju. Pája přikývl. Následovali muže hlouběji do zdánlivě nekonečných regálů.

Z vysílačky se ozval hlas kapitána

"Našli jste něco?"

"Už to zkoušíme hodinu, ale furt nic, šéfe. Ty dveře jsou 30 cm oceli, nemáme na to vybavení."

"Rozumím. A neříkej mi šéfe."

Kapitán se zamyslel

"Waltere, máte pořád těch 50 litrů malinovky co jste našli ve skladu?"

"Už jen 48, šéfe. Proč?"

"Zkuste, jestli hoří."

Walter vytahoval z kapsy zapalovač "Šéfe, je to malinovka, proč by měla hoře-"

"KURVA KURVA KURVA ONO TO FAKT HOŘÍ PŘINESTE MI NĚKDO VODU NEBO NĚCO RYCHLE."

"KURVA TO PIVO HOŘÍ TAKY! ŘÍKAL JSEM VODU!"

"Šéfe, ono to fakt hoří."

"Waltere, už jsi někdy řezal bezpečnostní dveře improvizovaným plazmovým hořákem poháněným malinovkou uprostřed opuštěné restaurace?"

"…"

"Všechno musí někdy být poprvé."

Po čtvrt hodině cesty uličkami Lidlu stáli Cheems, Pája a onen neznámý muž před obrovskou strukturou amatérsky svařenou z regálů, kuchyňských spotřebičů a podobných věcí, které by člověk našel v Lidlu.

"Tohle jsou Mléčné Výrobky. Říkáme tomu tak kvůli té ceduli, která… někdo si z ní udělal postel, ale kdysi tu byla, OK?"

Cheems nic neřekl

"Pojďte dál, nějaké místo se tu určitě ještě najde. Dáte si trochu mléka?"

"Ne, děkuji, už jsem večeřel."

"Sakra, to je ale škoda. My tady totiž máme moc rádi mléko! Že ano, bratře?"

Chytil za rameno mladého, bledého muže, který právě procházel kolem.

"SAMOZŘEJMĚ, BRATŘE! MLÉKO JE PŘEVELICE POG! SLÁVA MLÉČNÝM BOHŮM! HAHAHAHA!"

"cheemsi co to kurva" Šeptl Pája. (Číst přesně tím hlasem jako když Aidam říká "Cheemsi co to kurva")

"Tak na co ještě čekáte? Slunce už zapadlo, musíme dovnitř."

Vstoupili a brána postavená z Silvercrest Kitchen Tools Digitální horkovzdušné fritézy XXL XL SHFD 2150 A1 se za nimi zavřela.

"Raz, dva, TŘI!" Vyříznutý kus bezpečnostních dveří se lehce pohnul, když do něj dva agenti MTF vší silou kopnuli.

"A ještě jednou. Raz, dva, tři!" Kus oceli vypadl z otvoru a hlasitě dopadl na zem.

"Hotovo, šéfe. Je tam úplná tma, co teď?"

"Připravte si zbraně. Waltere, ty jdeš první."

"CO? PROČ ZASE JÁ?"

"Nemám tě rád."

"Oh… ok, to se dá pochopit."

"Vy ostatní ho kryjte. Kdyby se něco pohnulo, střílejte. Klidně i do něj."

"Rozkaz, šéfe." Potvrdil zbytek týmu jednotným hlasem.

"Já vás všechny tak nesnáším…"

Agent opatrně vkročil dovnitř. Okolní tma jakoby pohlcovala veškeré světlo z jeho svítilny. Možná to bylo tím, že si do ní zapomněl dát baterky.

"Co tam vidíš, Waltere?"

"Nic, šéfe. Nemám baterky ve svítilně, šéfe."

"…"

"Na pušce máš ještě jednu, debílku…"

"Jo! Jasně… Jak se to jen zapín- KURVA ŠÉFE TO JE FREDERIK FAZBEAR!"

"CO TO JE FREDERIK FAZBEAR?"

Z vysílačky se ozval jeden z dalších členů jednotky. "No, víte šéfe. Existuje jedna taková hra, která má velice komplexní a záživný lore. Vysvětlím vám to. V roce 1967 si William Afton a Henry založili restauraci pro celou rodinu s názvem…"

O pár hodin později

Takže jeho vlastní robot zabil jeho dceru, jenže on si nedokázal přiznat vinu, takže z toho vinil Michaela. Aby ho potrestal, tak postavil-

"cotobylo"

Vyprávění o velmi záživném loru přerušil nechutný zvuk lámajících se kostí když temná postava roztrhla Waltera na dva kusy.

"A jo, on tam vlastně ještě pořád stojí. Sakra."

"STŘÍLEJTE!"

Nikdo z nich neměl důvod rozkaz velitele ignorovat, takže stříleli. Kulky se však od těžkého kovového těla odrážely jako krabička zlatých Malborek vržená na AT pole rychlostí 130 kilometrů za hodinu.

Robotický medvěd vykročil z díry ve dveřích a zmateně pohlédl na jednotku MTF, která po něm stále střílela.

"POČKEJTE CHVÍLI!"

Agenti zastavili palbu.

"On si William Afton založil svojí vlastní odnož Al-Kaidy nebo co? Proč je vás tu tolik?"

"…"

"Kdo je to William Afton?"

"Šéfe vy jste ho snad vůbec neposlouchal když vám to vysvětloval, William Afton byl ten chlap co zabil 5 dětí v pizzérii potom co-"

"Počkejte chlapi. Vy mi jakože chcete říct, že ten člověk kterýho jsem právě roztrhal nebyl William Afton?"

"To byl Walter."

"Walter Afton?"

"NE."

"A vy jste?"

"Kapitán Džordžo, Mobilní Úderná Jednotka Viktor-10 ("Deset Chlapů s Kvérem")."

"co to proboha je mobilní úderná jednotka"

"Úderný tým Nadace SCP, organizace, která vyhledává a zadržuje anomální hrozby lidstvu."

"Kurva. Dokážete si představit jak moc tohleto MatPatovi zkomplikuje teorie o FNAF lore?"

"Kdo je to MatPat?"

"youtuber"

"Ten mě nezajímá."

Uběhlo pár velmi trapných vteřin ticha. Kapitán Džordžo si uvědomil, že právě teď stojí uprostřed pizzérie a s robotickým medvědem mluví o youtuberech potom co brutálně zabil jednoho z jeho nejneoblíbenějších agentů. Proklínal se, že vzdal své studium patafyziky. Kdyby to neudělal, možná by přišel na způsob jak zabít autora tohoto příběhu.

"Co teď s tím?"

"Hm?"

"Tvoje příběhová linie je v hajzlu, moje příběhová linie je v hajzlu, co s tím budeme dělat?"

"No… Proč že jste sem původně přišli?"

"…pro těstoviny"

"Jako pro ten divnej talíř těstovin co nikdy nevystydnou, který je vzadu ve skladu?"

"Přesně pro ten."

"…"

"Hele, mám návrh. My si vezmeme ty těstoviny, ty někam schováš to tělo a budeme dělat, že se tohle nikdy nestalo. Co ty na to?"

"Hmm… to zní dobře, ale co z toho budu mít já?"

"Celoživotní trauma."

"Platí."

Cheems a Pája stáli uprostřed kolonie uctívačů mléčných výrobků. Mezi stěnami struktury sestavené z kusů nábytku, kuchyňských spotřebičů a občas i másla to vypadalo jako na Václaváku během Vánoc. Lidé nosili jídlo, materiály a tisíce litrů mléka sem a tam a nezdálo se, že by si jich nikdo všímal.

"Proč zrovna mlíko?" Zeptal se Pája, nečekajíc žádnou smysluplnou odpověď.

"…Řekl bych, že máslo bylo moc vzácný a chleba rychle zplesniví."

"Fér."

"…"

"Navíc tu očividně mají generátor poháněný mlékem."

"Cože?"

"Generátor, co vyrábí elektřinu z mlíka." Cheems ukázal směrem k muži, který právě trychtýřem doléval mléko do stroje vzdáleně připomínajícího naftový agregát.

"Ježiši to je taková pičovina" Řekl autor

"Cože?" Zeptal se ho jeho self-insert

"Generátor poháněnej mlíkem."

"No? Támhle je, co s ním?"

"Dobrý, sorry, nenechte se rušit. Jen mi to přišlo vtipný."

"Jak myslíš, že to chutná? To jejich svatý mlíko."

Krabice Svatého Mléka stála přímo před nimi. Na podstavci tvořeném čtyřmi nejkvalitnějšími lednicemi, které byly v Lidlu k dostání. Stála na talíři z čistého zlata, který byl součástí Lidl x GUCCI akce v roce 2012, málokdo o ní věděl.

"No, je to svatý artefakt, kvůli kterému se vedly války… Takže asi jako úplně normální mlíko."

"Chci to ochutnat."

Rozhlédl se okolo sebe. Lidé všude kolem se zdáli být moc ve spěchu, než aby mu věnovali pozornost.

"Ok, budu hlídat." Řekl Cheems

Otočil se zády a Pája pomalu vztáhl ruku ke krabici.

Nervózně se rozhlížel na všechny strany, zdálo se, že si jich stále nikdo nevšímal. Až do chvíle, kdy ho rána z boku srazila na zem.

Když se vzpamatoval, viděl, jak se nad ním sklání unaveně vypadající muž se šedivými vlasy.

"Odpusťte mi bratře, já si vás nevšiml. Jste v pořádku?" Podal mu ruku. Cheems ji chytil a zvedl se znovu na nohy.

Na zemi ležel převrácený nákupní košík, všude okolo něj zmačkané kelímky jogurtu.

"Jsem v pohodě. Kam to vezete, bratře?"

"Do své laboratoře v Jogurtové Sekci, jsem na pokraji velkého pokroku! Detaily vám zatím říci nemohu, ale za pár dní se o tom jistě dozvíte v novinách."

"Mimochodem, vy jste tu noví? Nemyslím si, že bychom se znali."

"Jo, vlastně jsme právě teď-"

"ZASTAVTE HO!!!!" Cheemse přerušil muž, který na ně z dálky křičel, zatím co běžel směrem k nim.

"ZVONIMÍRE K SAKRU NEVIDÍŠ CO DĚLÁ? ON PIJE SVATÉ MLÉKO!!!"

V tu chvíli se všichni v Mléčných Výrobcích zastavili na místě a hlavu trhnutím otočili směrem k Cheemsovi a Pájovi.

Celý Lidl ztichl. Nikdo ani nemrkl.

Prázdná krabice mléka dopadla na podlahu.

"utíkej." Šeptl Cheems

Nadzvukovou rychlostí se rozběhli směrem k bráně.

> Spouštím rozhraní S.W.A.N.N. v2.3.0
> Nahrávám modul… CORE.SYS [OK]
> Nahrávám modul… SCIP.SYS [OK]
> Nahrávám modul… AMOGUS.SYS [ඞ]

> Otevírám metafyzický průchod…

> VÝSTUP:
VJEM: ÚNAVA
VJEM: HYPERREALITA
VJEM: KURVA DAL BYCH SI CÍGO

Entita sedí na židli v nepřirozené pozici a přemýšlí nad textem na obrazovce. Od dob, kdy napsal do souboru první řádky a vytvořil tak svět na nižší narativní úrovni už uplynuly měsíce. Měsíce, během kterých se spoustu změnilo. Jeho způsob myšlení nedokázal zůstat konzistentní mezi jednotlivými dny, natož mezi dvěma soutěžemi, které od sebe byly rok.

Někde v nižší narativě se nejmenovaný agent GOC právě probouzí z kómatu a pozvrací svůj mobil něčím, co se dá popsat jen jako chyba v matrixu. Na obrazovce se objeví slova:

ČAU ŠŤÁVO, KAM TEČEŠ?

Dva muži seděli v jednom z mnoha rohů Žižkovské Díry. Strategicky si vybrali místo co nejvzdálenější od smažek, umělců a federálů, na rozdíl od mnohých tu totiž nehledali drogy, sex, inspiraci nebo nerovnou bitku, chtěli si jen odpočinout po dlouhém dni. Ten mladší a zároveň vyšší z nich, mezi soudruhy známý pouze jako "Chlupáč", si usrknul svojí limonády a promluvil:

"Hej Ráďo, sleduj co jsem včera našel ve ztrátách a nálezech v Ikei!"

Týpek s tak cool účesem, že by se za něj nemusela stydět polovina hrdinů z My Hero Academia zvedl hlavu od neonově růžového, nepochybně silně alkoholického drinku

"Sem s tím."

Vyhodil jednu nohu na stůl a vyhrnul si kalhoty ke koleni. (Týpek je docela odvážnej). Jeho lýtka obepínaly růžovo-bílé pruhované podkolenky.

"Wouuu, ty jsou drsný chlape! Ale já myslel že už jedny máš?"

"Ah, ano, měl jsem. Ale vyhodil jsem je, chceš vidět proč? Sleduj."

Jeszcze Polska nie zginęła,
Kiedy my żyjemy.
Co nam obca przemoc wzięła,
Szablą odbierzemy.

, zazpíval Chlupáč první sloku polské hymny.

"Tyhle ponožky tě naučí polsky! Není to úplně skvělý?"

"Chlape co to kurva…. Můžu si je vyzkoušet?"

"Ale jasně."

O zhruba 5 minut později…

"Kiedy byłem małym chłopcem, zostałem zgwałcony przez pelikana. Hovno ono to fakt funguje!"

"Já ti to říkal! Je to šílený, co?"

"To teda… Za kolik mi je prodáš?"

"Sedmdesát."

"Kámooo, za to bych si mohl koupit ojetou Multiplu, doslova jsou to jen ponožky který tě naučí mluvit polsky, jak často jezdíš do Polska? Nebo snad umí ještě něco o čem nevim?"

"Jo uhm… Možná, ale na to už přijdeš sám :)"

"To bude určitě zase nějaká ta tvoje nadržená sra-"

PRÁSK!

Ráďu přerušil úderný tým GOC, který právě vyrazil dveře.

"Ruce nad hlavu zmrdi!"

Chlupáč už se připravoval zvednout ruce s naivním odůvodněním, že by GOC nezabilo muže/drakovlka, který se právě vzdává a Ráďa už sahal po kapesním kulometu, když se vedle nich otevřel magický portál.

"Dovnitř, dělej!" Natahovala ruku žena na druhé straně.

Než se Chlupáč stihl vzpamatovat, Ráďa po něm skočil a za zvuků střelby je oba srazil do portálu.

"SCP-001-A-1 je na místě, jak jsou na tom ostatní jednotky?" Promluvil kapitán Džordžo do vysílačky uprostřed slovenské jeskyně.

"Tady velení, sledovací čip na 001-A-2 je stále aktivní, před chvílí se přesunulo z náměstí Svaté Imanty někam do Poutníkovy Knihovny. Kdokoliv ho má nejspíš ví, že po něm jdeme. A-3 jsme ztratili už před nějakou dobou. Zatím vstupte do knihovny přes W-SK15 a poskytněte podporu Sigma-3."

"Rozumím."

"Pět chlapů s kvérem půjde za mnou a čtyři tu zůstanou, chápeme se, chábři?"

Jeskyní se ozvala směs "Ano pane!", "Jop", "Fr no cap" a "Naser si".

"Susáku, schovejte si ten váš chleba někam do háje a zvedej-"

fhjlaskhdfklasldfasdk (zvuk otevírajícího se portálu)

Zatím co se díra v prostoru otevírala, hlasy lidí na druhé straně byly postupně zřetelnější

"Filipe já tam nechci co když tam budou ty jejich D Klasy a kognitohazardy a tak??? Co když nás zastřelí???"

"Ne žoži to bude v klidu úplně, prostě jim řekneme že jsme přišli zachránit svět. Oni taky zachraňujou svět nebo snad ne? Když to je jakože jejich priorita ne bráško?"

"Jediná priorita těch fašistickejch sráčů je vymazat magii ze světa a mučit vlastní zaměstnance…"

"Sklapni, Uty"

"Sklapni, Uty"

"TEN PORTÁL SE UŽ OTEVÍRÁ? PROČ JSTE MI TO NEŘEKLI SAKRA MĚL JSEM SE PŘIPRAVIT A UČESAT A-"

Na tvrdou kamennou podlahu dopadla skupinka lidí vypadajících jako pražské emo gangy ze stromovky společně s dvěma nadačními výzkumníky.

Nastalo trapné desetivteřinové ticho. Každý správně trénovaný člen MTF by na nově příchozí namířil zbraň, ale upřímně, nevypadali moc nebezpečně…

"Už jsem viděl letadlo couvat, hada blít a ohybačku reality mrdat psa, ale ještě jsem nikdy neviděl emaře se teleportovat."

"Drž hubu vole, říká se tomu 'alt', jseš nevzdělanej." řekl Filip

"A ty jsi právě v zabezpečený zóně třídy 10 a to že ještě nejsi mrtvej je jen moje neschopnost, takže si dávej bacha na jazyk."

"JÁ TO VĚDĚLA, ONI NÁS ZABIJOU! JÁ NECHCI UMŘÍT PROSÍM!"

"Jasně, že nás zabijou. Co jinýho by udělali? Zkurvený náckové."

"Sklapni, Uty."

"Sklapni, Uty."

"Sklapni, Uty."

"…"

"Kapitáne, není to výzkumník Choroš z Oblasti-08-CS?"

"To nevím, Susáku, ale tohle je rozhodně výzkumník Hegehj- Hfskkl- prostě ten s tou židlí z Oblasti-02-CS. Co tu kurva děláš, Ráďo?"

"Heyyy, džodžo! Pocem chlape!" objal ho ten s tou židlí

"Hele tomu bys neuvěřil, prostě sedíme na pivu a najednou se objeví tahle frajerka a zatáhne nás do portálu? Byl jsem jakože okej holka jdeš na mě trochu moc rychle ;)"

žoži obrátila oči v sloup

"Co tu děláte? Vypadá to tu jako nějakej satanistickej obřad ngl"

"Hledáme krejzáče a nějaký polský ponožky"

Choroš zvedl hlavu

"Myslíte tyhle? :3"

"ANO TO JSOU DOSLOVA ONY! VELENÍ, SCP-001-A-2 ZAJIŠTĚNO!"

"Jak jako zajištěno? Ty jsou moje, sám jsem je ukradl ze ztrát a nálezů."

"My se tady snažíme zabránit konci světa, koťátko. Sundej ponožky."

"Cos to kurva řek"

"Nic."

"Okay tady je máš."

"Dík."

Kapitán položil ponožky na jeden ze starodávných podstavců, nastala další chvíle trapného ticha.

"Co teď?"

"…"

"Jdem na Stromovku?"

"Tak jo."

A všichni až na MTF a Ráďu šli na Stromovku.

Cheems a Pája stáli před Lídlem a oba těžce oddechovali

"Hej Čýmsi?"

"No?"

"Jak jsme se dostali ven, když je ten Lídl nekonečnej? Chápeš jakože má to být prostě parodie na SCP-3008 a z SCP-3008 se nemůžeš dostat ven tak jak jsme se dostali ven?"

"Zavolali jsme si Uber, nepamatuješ si?"

"Ne."

"Kámo jak si to můžeš nepamatovat? Doslova to bylo třeba před patnácti minutama."

"Nevím, asi nějaká antimemetika nebo tak něco. Infohazard."

"Myslím, že jsi prostě jenom trochu debir."

"A jo, máš pravdu."

"Wait."

"Mluv kurva česky."

"Ten fucking. Krejzáč."

"A jo, my jsme ho tam nechali, co?"

"Nechali no."

"Čýmsi, to je v háji. Teďka už nás může zachránit fakt jenom zázrak…"

V tu chvíli, kdy to Pája řekl, pocítili přítomnost něčeho. Něčeho velkého, mocnějšího, než byli oni sami. Asi jako když vidíš siluetu prastarého antimemu, a on vidí tebe. A prázdnota pohlédne do tebe.

Nebe se zbarvilo na barvu #86cecb a hrdinové si uvědomili, že jim nejspíš už došel čas. SCP-001 se probudilo. A svět se za chvíli stane Slovenskem…

V tom však z nebes sestoupila postava. Jakási neznámá žena, kterou Čýms měl pocit, jako by znal. Pája neměl absolutně fucking ponětí.

Stanula před nimi s krejzáčem v ruce, jako by si ho právě koupila v kauflandu a pohlédla na Čýmse.

"HATSUNE MIKU?????" řekl Čýms

"Přesně tak, pánové" řekla s tak silným japonským přízvukem, že bude prdel to poslouchat někoho číst na voicu

"Co tu děláš?"

"Přišla jsem zachránit svět, ČÝmsi. Tak jako už mnohokrát. Sledovala jsem vaši cestu, bylo to strašně vtipné, když jste tam jako debílci nechali ten krejzáč. Na, vem si ho, ber to jako dar za tvou nezlomnou víru."

"Woou díky Miku."

"Není zač :3" řekla a zmizela nahoru do oblak

"Já už se ani nebudu ptát kámo." řekl Pája

"Výhody toho být hlavní postava, Pájo."

Nasedli společně na bojovou kapybaru a nadzvukovou rychlostí se vydali po D1 směrem na Slovensko.

Byla už noc, když Čýms a Pája dorazili k jeskyni v Tatrách. Byla fakt zima, naštěstí měli u sebe tatranský čaj, vaječňák a tabasco a mohli si tak namíchat drink "Vzteklý Čýms".

Čýms odemkl těžké dveře s logem Nadace a oba vkročili dovnitř.

Kráčeli postupně dál vlhkou a chladnou jeskyní, tu a tam zakopli o plechovku od krejzáče nebo kostru nebohého turisty uloveného divokými tatranskými femboyi. Pájovi se to místo očividně nelíbilo a celou dobu se držel blízko u Čýmse.

Zhruba po půl hodině zaslechli hlasy. Znělo to, že se někde schylovalo k bitce, a to fakt museli vidět. Rozběhli se směrem k nim.

Na místě prastarého rituálu stála jednotka MTF a Úderný Tým GOC. Mířili na sebe puškami. V čele MTF stál nadporučík Nikolas Netto, z řad Úderného Týmu se na něj vražedně mračila podplukovník Eli Oss.

"Tak hele, mý informanti z Klubu Agresivních Chodníkojezdců mi jasně řekli, že ty ponožky jdou doprava a halušky doleva! Chceš nás snad všechny zabít?" Vykřikl Netto

"Tak hele, ještě včera jsem celou tuhle konverzaci konzultovala s hlasy v hlavě a VŠECH DVACET TŘI se jednomyslně shodlo na tom, že ponožky jdou doleva a halušky doprava! Chceš nás ty všechny zabít?" Odpověděla mu Eli, neméně agresivně

Čýms se pousmál a klidně vkročil mezi ně.

"Přátelé, není třeba se hádat. Když přece nakonec vždycky pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí!"

Oba týmy lehce sklonily zbraně.

"Myslím si, že já, jakožto mluvící pes, mám v těchto kravinách větší autoritu než vy. A taky vím…"

Obrátil pohled nejdříve na Nikolase, pak na Eli.

"…že vy dva spolu máte dlouhou minulost. Takže co kdybyste se šli usmířit, a tuhle maličkost s rituálem nechali na mě?"

chvíle ticha

"Čýmsi…" začala Eli

"Máš pravdu." dokončil Nikolas

Zahodili své zbraně, přišli k sobě a vášnivě se políbili.

"To jsou debílci," pomyslel si Čýms.

Vzal krejzáče do jedné ruky, halušky do druhé a pruhované ponožky do třetí. Krejzáče položil na levý podstavec, halušky na pravý a ponožky na prostřední.

Místnost zaplavilo jasné světlo a nejasné zvuky znovu se spouštějícího rituálu. Pár sekund na to přišel lehký poryv větru z toho, jak si všichni najednou oddechli.

"Co teď?" Zeptal se kapitán Džordžo.

"No, kamarádi…" Pravil Čýms

"…myslím, že jsme si zábavy už užili až dost. A že už je nejvyšší čas na to, abychom přenechali místo v narativě jiným. Slyšel jsem, že i Král Temnot Xan a Bojovník Světla Uty už to zabalili. Co na to říkáte, půjdeme domů?"

"To je dobrý nápad, Čýmsi." Odpověděli s úsměvem všichni

DĚKUJI ZA ČTENÍ :)

Není-li uvedeno jinak, obsah této stránky je pod licencí Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 License