Info
Originál: https://scp-wiki.wikidot.com/the-amazing-zoltan
Autor:
Překladatel:
Úžasný Zoltán vidí vše!
Věštění!
Levitace!
Proměny!
A mnohem víc!
Jeho třetí oko
Prohlédne
Přímo dovnitř
Vaší duše!
Spatřete jej v Sále Lidských Odlišností!
Následuje výňatek z díla zvaného Zrozený pro Cirkus: Menažerie zrůd Hermana Fullera. Identita vydavatele ani autora zatím nebyla určena a vytrhané stránky byly nalezeny vložené v knihách o cirkusech po celém světě. Osoba nebo osoby zodpovědné za tento jev jsou neznámé.
Úžasný Zoltán
To the Circus Born
Alchymističtí konzultanté byly vždy anomální komunitou vysoce vyhledáváni a to i jejími nepřáteli. Žalářníci, Paliči knih, dokonce i Šílenci používají alchymisty. Sarkicisté nás používají, Mekhanité nás používají a alchymistům pracujícím pro Marshall, Carter a Dark se nemůžeme ani rovnat.
A pak jsem tu já, pracující za poukázky v tomhle bohem zapomenutém Cirkuse.
Zrovna jsem se zaučoval u Eda a Ala na Velkolepém Bazaru, když se Fuller sebevědomě objevil v předních dveřích a začal chrlit nějaké blbosti o tom, že chce kámen mudrců vytvořený z melasy. Hermanovi už bylo v tu dobu přes stovku, tím jsem si jistý. Udržoval si svoje mládí pomocí vody z Astrakanských pramenů, ale neměl žádný její spolehlivý zdroj a chtěl něco víc permanentního. Zkusil Bílého Červa z černého trhu a prý to skončilo špatně. Když si nemohl dovolit zařízení MC&D vysávající duši, pokusil se ho ukrást což vyústilo v takové fiasko, že s námi uzavřeli veškerý obchod až do doby, kdy vedení převzala Icky.
Každopádně, přijde do krámu a chce po nás ať mu uděláme kámen mudrců z melasy. Ochotný za to zapatit jmění. Ed a Al mu řeknou, že je blázen, ale já - v té době egoistický malý parchant - přísahám, že to zvládnu. Ed a Al mi zakázali se zapojit, protože (oprávněně) nechtěli mít s tímhle šílenstvím nic společného, takže jsem odešel a šel pracovat přímo pro Fullera. A zničil si život.
Věc ohledně elixírů je, že musí být dělány na míru jejich uživateli, vytvořeny za správných astrologických podmínek a za příznivých podmínek taky požity. Taky jsem pracoval s touhle věcí jménem Tillyina Taumaturgická Melasa, která měla magii sama o sobě, o čemž jsem předpokládal, že všechno jen zjednoduší. Velká chyba. Její původní magie způsobovala všechny možné neočekávané vedlejší efekty, kterých nebylo možné se zbavit.
Správný kámen mudrců má být červený, nebo přinejmenším načervenale fialový, skelný kámen. Můj byl modro-fialový. Zářivý, ale ne úplně skelný. Herman se pochopitelně zdráhal jej použít, takže trval na tom, že ho otestuje. Pokoušel jsem se mu vysvětlit, že na kohokoliv jiného nebude fungovat správně, ale nedal si říct.
Část z něj rozpustil do kalichu, provedl potřebné obřady a nabídl ho Waldorfovi, Lidské Dělové Kouli. Napadlo ho, že nesmrtelný kaskadér bude ideální adept. Technicky vzato elixír fungoval. Spustil řetězovou reakci, která celé jeho tělo proměnila na cukrový špalek. Byl pořád naživu a pravděpodobně by takhle mohl žít navěky, nebýt faktu, že Klauni milují cukroví. Jakmile ho spatřili, úplně zešíleli. Snědli ho zaživa. Pořád ho slyším křičet.
Fuller zuřil. Vzal kámen, přirazil mě k zemi a pomocí nějakého druhu henomanie mi tu věc vtavil do lebky. Tak jsem přišel ke svému 'třetímu oku'.
Takže teď vám poskvrněný a zpackaný kámen mudrců, který byl vytvořený pro někoho jiného nadobro vrytý v mém těle. Jeho přítomnost neustále destabilizuje, vyhazuje z rovnováhy a požkozuje moje nálady, přičemž špiní elán mé životní energie s tím, že přesné efekty se mění s pozicí hvězd. Efekty zvládám potlačovat pomocí lektvarů a nevím čeho všeho, ale moje sny o tom, být velký alchymista jsou pryč.
Přestože s touhle věcí v hlavě nikdy nebudu pořádný mág nebo alchymista, požadoval Herman ať se natrvalo přidám k jeho Cirkusu, abych 'splatil dluh' který si řekl, že mu dlužím. Možná to byl celou dobu jeho plán, nebo alespoň alternativa.
Nikdy jsem mu nebyl schopný dodat elixír, který chtěl, ale vytvořil jsem pro něj několik hrozivě deformovaných humanoidů. Většinu času však věštím lidem jejich budoucnost a přeměňuju křemen na bezcenné diamanty. Teď když je Herman pryč, bych technicky vzato mohl odejít, ale nemám kam. Neuplyne den, kdy bych nepřemýšlel o tom, o kolik mohl být můj život lepší, kdybych se všechna ta léta nazpět prostě rozhodl Fullerovi nepomoct.
Asi by se dalo říct, že je pro mě celá ta zkušenost trpká jako melasa.
173