Studie sarkicismu a souvisejících témat Dr. Alfonse Kulhánka

Info

Název: Studie sarkicismu a souvisejících témat Dr. Alfonse Kulhánka
Na motivy SCP-688-CS od Dr Dobesh napsal Steven Choros
Zdroje obrázků:

• Dr. Frigll -https://commons.wikimedia.org/wiki/File:BASA_914K-1-71-1_Rafail_Popov_(crop).jpg
• Mušov - https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Kostel_sv._Linharta_-_Mu%C5%A1ov.jpg
• Pleckovice - https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Nivkh_village.jpg
• Svatý Jongu - https://en.wikipedia.org/wiki/File:St._Maximus_the_Greek.jpg
• Neosarkicista Eugeniuš Moris Kbalvánd - https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Josef_freinademetz.jpg
• Knihovna - https://pxhere.com/no/photo/1415479

---

Předmluva

Od objevu rozsáhlého extraplanárního prostoru Náměstí svaté Imanty přibližně v roce 2017¹ proběhl postupně nespočet výzkumů a průzkumných misí. Je jisté, že Náměstí sv. Imanty si udrželo až neuvěřitelně dlouho status lokality, o které neměla SCP Nadace ponětí přibližně jedno celé století, navzdory tomu, že tato extraplanární lokace byla jednou z nějčastěji navštěvovaných míst v Praze a její obyvatelstvo je vysoce rozmanité a početné.² Tato studie zpracovává povšechně spojitosti mezi sarkickou komunitou Divochů na Moravě a rozsáhlými anartistickými³ skupinami v Praze.

- Dr. Alfons Kulhánek

Aktualizace Dokumentace SCP-688-CS

Zasloužilý zaměstnanec České větve SCP Nadace Dr. Alois Friggl (1979)

Alois Friggl (30. 8. 1934, Šumperk - 1. 3. 2017, Bratrušov) byl český historik a archeolog působící většinu svého života jako nadační výzkumník. Kvůli jeho vyznání (římský katolicismus) mu nebylo dovoleno pracovat v žádné ze státních archeologických intitucí a několik let se živil v přechodných zaměstnáních jako skladník a domácí učitel. Vyznamenal se usilovnou prací a přínosnými poznatky o osídlení Střední Evropy domorodými kmeny spojenými s anomální aktivitu pro Českou větev SCP Nadace v dobách ČSSR. Na konci roku 2015 mu byla diagnostikována Alzheimerova choroba a k roku 2016 odchází do penze. Zemřel v klidu ve své chalupě ve vesnici Osikov (součást obce Bratrušov).

V letech 1977 až 1979 pracovali Dr. Alois Friggl a Dr. David Štěpánek na archeologickém průzkumu SCP-688-CS, kvůli plánovanému zrušení vesnice Mušov a zatopení oblasti vodou za účelem vytvoření vodního díla Nové Mlýny. Přestože při průzkumu nenastaly žádné průlomové objevy, sám Dr. Friggl se opakovaně a intenzivně zabýval touto lokací ještě dlouho po zřízení přehrady. Ve svých pamětech⁴ píše:

Pamatuju si, když jsem poprvé vešel do toho kostela, to ještě kolem něj stávala malebná vesnička. Ty nevelké poloprázdné prostory bez obrazů a bez lavic, na mě dýchly atmosférou hutnější než Sámův hrob.⁵ Jakoby na mě stěny toho chrámu křičely: "Tady je skryté obrovské tajemství, najdi ho!"

Není jasné, co vedlo Dr. Friggla k takovému postoji, předpokládá se však, že právě kvůli tomuto zájmu apeloval po zprávě o záznamu hrdelních výkřiků v blízkosti SCP-688-CS opakujících se každou sobotu na podzim roku 2015, na průzkumu lokace. Po první průzkumné misi Moblní Údernou Jednotkou Papa-7 ("Koperníci") bylo SCP-688-CS klasifikováno jako Třída Keter. Po pěti letech došlo k revizi dokumentace a kvůli nesrovnalostem byl sestaven nový výzkumný tým (Mladší Výzkumnice Sára Bezoušková a Dr. Viktor Tonner). Následuje přepis průzkumné mise 688-02 MTF Mike-5 ("Kevlar Devils").

Pohled na kostel sv. Linharta (SCP-688-CS) ze západu.

Povolaní členové jednotky:
kpt. "Jednička"; por. "Dvojka"; nprap. "Trojka"; prap. "Čtyřka

Pro detaily osobních složek členů kontaktujte Administraci záznamů a informační bezpečnosti (RAISA).

Poznámka: Před zásahem byli členové úderného týmu instruováni k postupům při možném setkání se sarkickými anomáliemi. Všichni členové byli vybaveni kamerami a termosenzory.

---

[ZAČÁTEK ZÁZNAMU]

Jednička: Velitelství, přibližujeme se k lokaci SCP-688-CS. Zatím žádné stopy po anomálích.

Velitelství: Rozumíme. Pokračujte.

Čtyřka: Myslel jsem, že tady budou pobíhat masová monstra.

Trojka: Jen si počkej, až vejdeme dovnitř. To co nás tam může čekat, ti dost možná vyrazí dech.

Dvojka: Ano, nezapomínejte, že dva lidi se z předchozí mise nevrátili.

Jednička: Soustřeďte se. Dvojko, otevři dveře.

Tým proniká dovnitř SCP-688-CS. Anomálie zevnitř na první pohled nejeví žádné známky paranormálního jevu.

Jednička: Po 30 sekundách. Velitelství, říkali jste, že tu má být nějaká živá struktura?

Velitelství: Ano. Zamiřte, prosím, kamery na strop.

Trojka: Až na ty dvě malby nic nevidím. Je jisté, že tu mají být ty žebra a to maso?

Velitelství: Podle dat z prvotního průzkumu této lokace by to tak mělo být.

Dvojka: Takhle, něco tu je. Podívejte, jde to vidět na kameře? Vypadá to jako rozmašírovaná kýta nebo tak něco. Dvojka ukazuje na organický útvar nacházející se jižní zdi.

Čtyřka: Opatrně. Kapitáne? Velitelství? Nejsme tu samy… Moje termosenzory… Za pravým rohem.

Velitelství: Potvrzujeme. Střílejte pouze v bezprostředním ohrožení života.

Jednička: Rozumíme.

Na kamerách je možní vidět malou postavu vyhlížející zpoza rohu na pravé straně chrámové lodi. Jednička pokyne týmu, aby se přikrčili. Entita po chvíli vystoupí zpoza rohu a zvědavě si tým prohlíží. Vzhledově připomíná malého humanoida s hlavou psovité šelmy.

Čtyřka: Ehm… Haló?

Entita se skryje za rohem. Jednička naznačí gestem, aby tým postupoval tiše dopředu. Dorazí k místnosti, kam vstupuje Jednička a Trojka. Místnost se zdá být prázdná.

Trojka: Není tady.

Jednička: Objekty jen tak nemizí. Někde tady bude. Velení, můžete prověřit kamery proti případným kognitohazardům?

Velení: Jistě. Pomalu se otáčejte, aby mohla kamera zabrat celý prostor.

Jednička se otáčí.

Velení: Stůjte. Něco máme. Odmlka. Ano. Před vámi by se měla nacházet dole na zdi psychoaktivní textura. Vidíte ji?

Jednička: Negativní.

Velení: Bude to nejspíš antimem. Vydržte, porovnám znak s databází. Odmlka Podle databáze jde o antimemetický znak sarkicistů. Shoduje se se skeny již dříve identifikovaných symbolů. Ano? Dobře, předám slovo. Odmlka Tady ████████, je to znak ūrma. Měl bych vás varovat, některé sarkické kulty používají ještě feromonové maskování.

Jednička: Rozumím.

Velení: Pokuste se prohmatat to místo. Je v rohu vlevo dole z vašeho pohledu na stěně před vámi.

Jednička: Trojko, zůstaň ve střehu.

Trojka: Rozkaz.

Jednička se dotýká stěny a tlačí na ni. Ozývá se zvuk tření předmětu o podlahu. Ve stěně se objevuje tmavý zející otvor.

Dvojka: Kapitáne! Entita v hlavní místnoti!

Uprostřed chrámové lodi stojí trpasličí humnoid se psovitou hlavou. Jednička ustává v činnosti a vychází z místnosti, aby se podíval. Druhá entita podobného vzhledu se objevuje na kruchtě.⁶ Třetí entita se objevuje v místosti hned za Trojkou, kterého vyleká. Všechny mají na sobě jednoduchý červenohnědý oděv se sarkickými ornamenty.

Entita 1: Cizinci.

Entita 2: Uctívači?

Entita 3: Narušitelé…

Jednička: Jsem [POZASTAVENO] a toto jsou mí přátelé. Nechceme vám ublížit, jsme průzkumníci.

Entita 1: Průzkumníci… Jistě… Průzkumníci se zbraněmi. Ukáže prstem na zbraň, kterou má Jednička u sebe.

Dvojka: Pochopte, prosím, nevěděli jsme, co nás zde čeká. Musíme být připraveni i na nejhorší.

Entita 2: Odložte své zbraně.

Entita 3: Ano, odložte je.

Entita 1: Netahejte nám sem násilí jako ti před vámi. Jako ti, kteří stříleli bez varování…

Jednička: Myslíte skupinu 4 mužů podobných nám, která se zde objevila před pěti lety?

Entita 3: Ano!

Entita 2: Přesně tak!

Entita 1: Takže patříte k sobě!

Dvojka: Ano, totiž, to byli také průzkumníci.

Entita 1: Neshledáváme mezi vámi rozdíl. Jste stejní. Čeká vás stejné potrestání pokud neodložíte zbraně.

Entita 2: To bylo poslední varování.

Entita 3: Poslední.

Velitelství: Po několikasekundové odmlce. Udělejte to, co vám říká, kapitáne. Nebojte se, pomoc je vám nablízku.

Jednička si povzdychne. Sejme zbraň a pomalu ji položí před sebe na zem. Zbytek týmu udělá totéž.

Entita 3: Násilí musí být potrestáno.

Entita 2: Oni ne, oni nepoužili násilí.

Entita 1: Násilí již bylo potrestáno. Vítejte u nás, průzkumníci. Entita přistoupí blíž. Jmenuji se Zhgrugh. Prosím, co vás přesně přivádí na tohle zpustlé místo?

Entita 2: Co hledáte?

Entita 3: Koho hledáte?

Jednička: Jsme od Nadace, nejsme nepřátelé nälkä. Zkoumáme magii a magické bytosti. Toto místo jsme zaregistrovali už dříve, ale vyskytly se v našem pozorování nesrovnalosti. Proto jsme my čtyři zde. Abychom vyjasnili situaci.

Entita 1: Nadace… To slovo zní jako okovy, křiví ústa, svírá žluč.

Entita 3: Páchne jako uctívači… Jako stroje.

Entita 2: Ne, to není tak úplně pravda… Jsou ochotní dělat úmluvy. Jsou lstiví, ale ne zlí, to ne…

Dvojka: Prosím, mohli bychom vědět i my, kdo jste? Jak dlouho tady žijete?

Entita 3: Přejde také do hlavní lodi. Já jsem Hek'laf. Jsme chrámoví pomocníci. A nejsme zde dlouho, připluli jsme za jedné noci v létě před pěti lety.

Entita 2: Utekli.

Jednička: Co se stalo se dvěma lidmi, kteří sem přišli před pěti lety. Těmi, které jste nazvali násilníky.

Entita 1: Nazýváme skutečnost skutečností.

Entita 3: Ukáže na podlahu. Jsou dole.

Entita 2: Stále živí.

Jednička: Můžeme je vidět?

Entita 1: Když je uvidíte, budete je chtít zpátky, když patří k vám…

Entita 2: Již nepatří, nepatří.

Entita 3: Chceme něco za výměnu. Než vám je ukážeme.

Entita 1: Ano, již dlouho strádáme.

Entita 2: Ti dva vetřelci si odsluhují svůj trest.

Entita 3: Jsme dlouho bez domova.

Entita 1: Jsme poutníci.

Entita 2: Naše vesnice byla zničena. Mnoho jich odešlo.

Entita 3: Nemáme, kam jít.

Jednička: Nejsme si jistí, co bychom vám mohli nabídnout.

Entita 1: Jídlo.

Dvojka: Velitelství, máme nějaké možnosti vyjednávání a výměného obchodu?

Velitelství: Máme kontakty na komunitu Pražských Divochů,⁷ a několik protosakrických sekt. Možná, že když zmíníte možnost domluvy s karcistou,⁸ zapůsobíte. Můžete jim nabídnout azyl, pokud nemají kam jít. A pochopitelně i zásoby potravy.

Dvojka: Můžeme vám poskytnout stravu i zázemí. Navíc vám můžeme domluvit setkání s karcistou.

Entity projeví překvapení. Druhá entita sleze z kruchty.

Entita 1: Karcista? Musíme se s ním setkat.

Entita 2: Je to důležité. Ano. Potřebujeme se s ním setkat.

Entita 3: Veledůležité.

Entita 1: Jestliže nám tedy dovolíte setkat se karcistou, dovolíme i my vám se setkat s našimi zajatci.

Jednička: Děkujeme.

Entita 2 odchází za roh a třetí mizí v místnosti nalevo.

Entita 1: Je čas, aby se věci vrátily do stavu, v jakém by měly být. Odchází za roh stejně jako druhá entita.

[KONEC ZÁZNAMU]

Jedna z mála dochovaných fotografií z vesnice Pleckovice; zobrazuje ženy při obřádní očistě poraženého vepřového masa v zimě roku 1919.

Pleckovice byly malá vesnice nacházející se tři kilometry východně od okresního města Blansko a při posledním sčítání lidu zaznamenávajícím tuto vesnici v roce 1930 čítalo její obyvatelstvo 200 osob. Pleckovice byly založeny v roce 1611 na místě divošské bezejmenné osady a připadly do majetku pánu Žalkovských ze Žalkovic. Později přecházely mezi majetky různých rodů. Tato vesnice po dobu své existence nezaznamenala žádný významný rozmach a množství obyvatel bylo od začátku 18. století prakticky konstantní.

Pleckovice se ve své době pyšnily dřevěným kostelem oficiálně zasvětceným katolickému světci sv. Bartoloměji, ve skutečnosti však divošskému světci sv. Joŋguovi. Dřevěná konstrukce kolem kostela skrývala skutečnou živoucí masovou strukturu zvanou kiraak⁹.

V 50. letech 20. století se v Pleckovicích zvedla masivní vlna nevole vůči kolektivizaci a zabavení hospodářských zvířat v této vesnici. Tehdejší režim na odpor odpověděl vykonstruovaným procesem s vybranými obyvateli Pleckovic, včetně popravy starosty Leontína Peciczřava a doživotního uvěznění místní Võlutaar.¹⁰ Při usnesení generálního výboru KSČ bylo taktéž rozhodnuto o násilném vystěhováním obyvatelstva Pleckovic.

Brzy po vystěhování obyvatelstva vypukl z dosud neobjasněných příčin ve vesnici požár, který ji kompletně zdecimoval, protože naprostá většina tamějších domů byla postavena ze dřeva. Kostel sv. Joŋgua tuto katastrofu nepřežil. Pozdější vyšteřování GRU Divize "P" sice označilo organické pozůstatky kiraaku za anomální, ovšem ke zjištění spojitostí s náboženstvím nälkä nedošlo.

Významným rodákem z Pleckovic byl Eugeniuš Moris Kbalvánd, český sochař, pedagog, lingvista, překladatel a spisovatel.¹¹

O tři dny později, tj. 19. 12. 2020, došlo k plánovanému předání potravin skládajících se výhradně ze syrového hovězího masa entitám v SCP-688-CS a společnému naplánování setkání s karcistou Nakiakkenem. Výměnou za to bylo umožněno nadačním výzkumníkům vstoupit do místností pod SCP-688-CS a setkat se se zajatými agenty Nadace.

Prostory pod SCP-688-CS sestávaly z původního malého sklepení o rozloze 8 m², které bylo brzy po postavení kostela zasypáno a zazděno z důvodu častých záplav v oblasti, a dále z rozsáhlých chodeb a místností ručně vykopaných skupinou příchozích sarkických entit o rozloze 120 m². Na stěnách a podlaze se nacházela 10 cm tlustá vrstva tkáně fungující jako hydroizolace. Tyto prostory obývalo ke dni průzkumu celkem 7 psovitých entit. Z výpovědi jednoho ze členů této komunity však bylo zjištěno, že tyto prostory sloužily při příchodu jako obydlí 22 entitám, z čehož 10 bylo lidí normálního vzhledu a 1 Võlutaar.¹² Všichni tito kultisté v SCP-688-CS pocházeli z již neexistující vesnice Pleckovice mezi okresním městem Blanskem a vesnicí Lažany. Dále vyšlo najevo, že 2 roky po příchodu do struktury SCP-688-CS svolila jejich Võlutaar, aby členové kultu měli možnost tuto malou komunitu opustit a vydat se například k jiným skupinám Divochů roztroušených v Čechách a na Moravě.

V jedné z místností byli nalezeni ztracený výzkumník Vojtěch Štádler a člen MTF Papa-7 ("Koperníci") agent Hades. Navzdory silnému poškození jejich těl, byli oba stále naživu. Jejich těla byla zadní částí srostlá s tkání na stěnách, chyběly jim oční bulvy, končetiny, spodní čelist a genitálie. Jejich jícen byl vychlípený a obalený přeměněnou funkční svalovinou pro příjem potravy. Pokožka byla extrémně zjizvená z důvodu opakovaného odebírání tvořících se nádorů kultisty. Vyšlo najevo, že těla sloužila jako zdroj potravy udržující komunitu sarkických entit v SCP-688-CS na hranici přežití.

Ilustrace sv. Joŋgua z baškirské Sony¹³ Viuu z 12. století.

Brzy po ohledání těchto dvou zaměstnanců započalo vyjednávání o jejich osvobození. Jedné z entit z SCP-688-CS jménem Zhgrugh bylo povoleno setkat se s karcistou Nakiakkenem zadrženým v Humanoidní Zadržovací Oblasti-486 v Německu pod záštitou Dr. Matthieu Desmaraise. Z vyjednávání vyplynulo, že výzkumník Štádler a agent Hades budou osvobozeni a entitám v SCP-688-CS bude umožněno opustit budovu SCP-688-CS a uchýlit se do jedné z euroasijských sarkických komunit vybrané karcistou Nakiakkenem. Blížší informace o konkrétní komunitě a lokaci jsou uchovávány u Dr. Judith Lowové a v archivech ČROD a Rady O5 a jsou přístupné pouze personálu Úrovně 3 a vyšší se schválením Rady O5.

Těla výzkumníka Štádlera a agenta Hada byla zbavena pomocí sarkického rituálu nadměrného rakovinného bujení a odpojena od tkáňové struktury v SCP-688-CS. Výzkumník a agent byli okamžitě hospitalizováni a podstoupili několik rozsáhlých operací. Po jejich stabilizaci a zotavení bylo schváleno experimentální použití prostetických končetin a umělá náhrada orgánů a kůže. Oba se navrátili do služby 5. 5. 2022.

K dnešnímu dni (25. 11. 2037) není znám osud Võlutaar z SCP-688-CS ani zbývajících 15 sarkistů, kteří opustili SCP-688-CS před druhou průzkumnou misí SCP Nadace.

Dne 1. 1. 2021 bylo SCP-688-CS překlasifikováno na Neutralizované.

Eugeniuš Moris Kbalvánd

V české historii lze najít poměrně málo známých osobností, které měly co dočinění s anomáliemi. Z těch pár nejznámějších lze zmínit císaře Rudolfa II., který však s anomáliemi prakticky nepřicházel do přímého styku,¹⁴ nebo významného vynálezce Járu Cimrmana.¹⁵ Stojí za zmínku, že informace o osobě, které je věnována následující část studie, se začaly objevovat až po objevení a průzkumu Náměstí sv. Imanty. To jen více poukazuje na myšlenku, kolik anomálního neznáma nám uniká, že jsme jím obklopeni natolik, že si nevšímáme ani fenoménů v naší blízkosti.

- Dr. Zuzana Švehlíková

Jediná dochovaná fotografie neosarkisty Eugeniuše Morise Kbalvánda z let 1883 až 1900, konkrétně z roku 1890.

Eugeniuš Moris Kbalvánd byl český neosarkický spisovatel, překladatel, lingvista, anartistický sochař, pedagog, historik, cestovatel, okultista a národní obrozenec. Narodil se 12. 9. 1760¹⁶ v moravské vesnici Pleckovice. Není mnoho známo o jeho dětství částečně proto, že se dochovalo jen málo písmených záznamů z této obce. V mladém věku odcestoval do Prahy, kde se setkal s neosarkickým kultem Ezoterický Řád Bílého Červa (Fehér Féreg Ezoterikus Rend)¹⁷ a stal se jeho členem. Studoval dějiny na Univerzitě Karlově, kde také přednášel, a v roce 1790 úspěšně dokončil doktorské vzdělání.

Výrazně ho zaujala historie českého národa, ke kterému cítil hlubokou náklonnost a zapojil se do obrozeneckého hnutí. Mezi lety 1800 až 1840 hojně cestoval po Česku a Slovensku a věnoval se podobně jako Karel Jaromír Erben sepisování lidových tradic¹⁸ a překládal německé a maďarské okultní spisy do češtiny. Jeho student Hynek Dušek si poznamenal jeho slova:

Kalmaktama je mou prastarou vlastí, kam patřím, jestliže patřím k nälkä, avšak Čechy jsou skutečné, opravdu přítomné kolem nás, dýchají, žijí a objímají nás. Je třeba zachránit je. Kalmaktama by musela být pro svou záchranu celkově znovuzrozena.

Eugeniuš Moris Kbalvánd se osobně znal s významnými osobnostmi národního obrození, jako byli Josef Dobrovský, František Palacký, Josef Jungmann a Josef Eduard Souček.¹⁹ Právě díky přátelskému vztahu s J. E. Součkem přibylo mnoho anomálních artefaktů do sbírek Českého Depozitáře Nenormálna.²⁰ Po roce 1860 Kbalvánd na deset let opouští české země částečně kvůli zármutku nad smrtí svých přátel z generace obrozenců. Ve svých cestách se zaměřoval z velké části na Eurasii a návštěvu sarkických kultů. Během těchto cest se zároveň setkává s rozmanitou světovou kulturou a mnohem hlouběji se noří do zájmu o umění.

Kbalvánd vytvářel ve volném čase masové sochy. Tyto výtvory byly nepohyblivé, ale živé a musely být udržovány podobným způsobem jako rostliny.²¹ Eugeniuš Kbalvánd si vedl podrobnou katalogizaci svých výtvorů s přesnými parametry, rozměry, názvy, datem dokončení a instruktáží pro pečování.²² Po návratu z cest začal experimentovat také s malbou, kresbou a poezií,²³ kterým se nepřetržitě věnoval od roku 1870 celých deset let. Také si velmi oblíbil hudbu, ovšem tvorbě hudby, zpěvu ani hře na hudební nástroje se nevěnoval. Svým přátelům sdělil:

Miluji hudbu, je potěchou mým uším a závidím všem, kteří jsou nadáni hudebním talentem. Když se pokouším vyloudit na klatkobrnkobřinkostroji byť jen akord, selžu a místo lahodné směsi tónů ozve se zvuk, který přinejlepším není vhodný k poslechu. O houslích ani nemluvě.

Kbalvánd jakožto neosarkista neuctíval Velekarcistu Iona,²⁴ zdá se však, že vůči protosarkickým tradicím choval neobvyklou úctu a inspiroval se jimi. Podle některých písemných záznamů byl po odchodu z Pleckovic Kbalvánd zapáleným neosarkistou a jeho názory se zmírnily časem.

V roce 1881 podává rektorům Akademie výtvarných umění v Praze návrh o zapojení výuky anomálního umění do výuky, setkává se však s nepochopením a odmítnutím. Jako odověď na toto zamítnutí se rozhodne založit vlastní uměleckou školu a zakládá sbírku, do které sám v začátku vkládá 25 000 zlatých. Sbírka byla uzavřena v roce 31. 3. 1883 s celkovým obnosem 151 395 zlatých. Od uzavření sbírky mizí Eugeniuš Moris Kbalvánd do ústraní a žádné veřejné zprávy se o něm již v normální společnosti neobjeví. Spekuluje se, že toto zmizení bylo součástí snahy o únik před pozorností Císařské Komise pro Transgresivní Případy,²⁵ kterou pravděpodobně upozornili rektoři AVU.

V anomální komunitě se znovu objevuje až jako první ředitel Muchovy umělecké školy na Náměstí sv. Imanty, kam také přesídluje svoje bydliště. Není přesně známo datum Kbalvándovy smrti. Brzy po odchodu ze své funkce v roce 1945 se vzdává svého rozsáhlého majetku a nechává přepsat vlastnictví pod správu MUŠ, zde indície končí a Eugeniuš Moris Kbalvánd kompletně mizí ze společnosti. Zda měl potomky, není známo.

Muchova umělecká škola

Výborná škola pro lidi, kteří nechtějí ztrácet čas studiem na běžných světských ústavech. Naučíte se zde věci, které vám otevřou okno do jiného světa připraví vás na opravdový život plný dobrodružství a zážitků.

- absolventka MUŠ

Pohled na police ve třetím patře knihovny Muchovy umělecké školy v bývalé vile E. M. Kbalvánda.

Muchova střední a vysoká umělecká škola se nachází v extraplanární lokaci Náměstí sv. Imanty²⁶ v Praze. Výuka na ni byla zahájena v roce 1900. Za jejího zakladatele je považován Eugeniuš Moris Kbalvánd, který byl zároveň jejím první ředitelem zastávajícím tuto funkci celých 45 let.

Škola nabízí svým studentům rozmanitou výuku anartistické historie, alternativní kultury a uměleckých technik a ubytovací i studijní stipendia. Uplatnění nacházejí absolventi primárně v anartistických kruzích, anomálních komunitách a zájmových skupinách.²⁷

Původní název školy byl Akademie sv. Imanty. Tehdejší ředitel Dr. Eugeniuš Kbalvánd však 14. července 1940 přejmenoval školu na její současný název k prvnímu výročí smrti svého oblíbeného umělce Alfonse Muchy.

Není jisté, kdy přesně byla započata výstavba MUŠ. Není ani potvrzeno, zda lokace Námestí sv. Imanty vznikla pro účel výstavby školy, nebo zda je ještě starší a sloužila jako mimodimenzionální útočiště pro komunitu Pražských Divochů. Odborníci se v současnosti přiklánějí k možnosti, že Náměstí sv. Imanty se datuje až do 19. století. Tuto hypotézu potvrzuje fakt, že se ani jedna z budov MUŠ nenachází na Náměstí sv. Imanty ve stejnojmenném centru a že lokaci obývá malá komunita Pražských Divochů s dlouhodobou tradicí a vlastním sarkickým chrámem. Členové této komunity také tvrdí, že jejich chrám je starší než škola, což by se neslučovalo s prioritami neosarkisty Eugeniuše Morise Kbalvánda.

Pod správu Muchovy umělecké školy patří například Galerie Cardia, Divadlo Transcendentálií nebo bývalá vila Eugeniuše Morise Kbalvánda přestavěna v knihovnu.

---

Footnotes

1. Nelze přesně definovat dobu, kdy Nadace původně identifikovala a infiltrovala tuto oblast, kvůli postupnému objevování spojitostí v pražské anartistické komunitě. Je ale možné, že se Nadace na Náměstí sv. Imanty dostala již v roce 2005.

2. HRDLIČKA, Andrej. Kulturně sociální analýza obyvatelstva sv. Imanty. Nadační Vědecké Nakladatelství, 2031. ISBN 978-80-3125-0013-3.

3. Slovem "anartista" je označován člověk zabývající se produkcí anomálního umění jakéhokoli typu.

4. FRIGGL, Alois. Kameny promlouvají v jazyce kouzel. Nadační Vědecké Nakladatelství, 2010. ISBN 978-80-3125-231-4.

5. SCP-███-CS

6. Taktéž kůr, či chór je vyvýšená, zpravidla zděná a podklenutá, někdy však pouze dřevěná konstrukce v zadní části lodi kostela, určená pro varhany, pěvecký sbor a hudebníky.

7. Viz Anthropologický přístup k sarkicismu - Studie 02: Pražští Divoši.

8. Spirituální a sekulární vůdce sarkické organizace.

9. SK-BIO Typ 005

10. Za dosud nevyjasněných okolností se jí však podařilo 2 měsíce po vznesení rozsudku uniknout.

11. MENŠÍKOVÁ, Ilona. Zaniklé obce Jižní Moravy se vším všudy. Koninczevovo Nakladatelství a Vydavatelství, 2020. ISBN 978-80-9581-3066-6.

12. Rádce karcisty obvykle ženského pohlaví.

13. Sarkický spis. Lze přeložit, jako "kniha", či "svitek".

14. BRDEČKA, Ondřej. Tajemství alchymistů Rudolfa II.. Nakladatelství Veles, 1997. ISBN 80-343-0522-7.

15. SCP-███-CS

16. Matrika doktorů Karlovy univerzity (1786-1794). Ústav dějin Univerzity Karlovy, 1920.

17. Sarkický kult aktivní převážně napříč Evropou maskující se jako okultní bratrstvo. Podle určitých dokumentů by Ezoterický Řád mohl být jednou z nejstarších neosarkických sekt založenou uherskými šlechtici. (GoI-0385)

18. Tyto rané spisy Eugeniuše M. Kbalvánda vyšly pod názvem Barevné orgány zvyků národa českého v padesáti vydáních z vlastních Kbalvándových nákladů roku 1846. Sken je možné si zapůjčit v Elektronické Nadační Knihovně bez omezení prověrky pod kódem 229-7651-80.

19. Český obrozenecký sběratel anomálií a zakladatel Českého Depozitáře Nenormálna.

20. Obrozenecký klub s hlavními centry v Praze a v Brně. Členové tohoto klubu přispívali do jeho sbírek neobvyklými nebo anomálními předměty ze svých vlastních kolekcí za účelem rozšíření nenormálního dědictví českého národa.

21. BUCHTOVÁ, Filoména. Umění masových směsí. Obskurní Nakladatelství a Vydavatelství Krásné Literatury Benjamina Péreta, 2025. ISBN 978-80-1964-0004-8.

22. Sken je možné si zapůjčit v Nadační Elektronické Knihovně pod názvem Katalog soch E. M. Kbalvánda s kódem 820-6104-16.

23. KBALVÁND, Eugeniuš Moris. Pod nebem barvy kůže. Obskurní Nakladatelství a Vydavatelství Krásné Literatury Benjamina Péreta, 1962.

24. Sarkický prorok, který podle jejich mytologie dosáhl apoteózy (stal se bohem).

25. Rakousko-uherská organizace předcházející Nadaci SCP

26. Kryptosarkická světice a patronka porodních asistentek, chirurgů, řezníků a umění tvorby z masa.

27. LÍSKA, Miroslav. Analýza uplatnění absolventů Muchovy umělecké školy na trhu práce. 2036.