Šroubovaná


hodnocení: +11+x
blank.png

Zařízením 23 mohutně rezonovala kakofonie skřípajících koleček, cvakajících spínačů a vrzajících pružin, jejíž původcem byl ohromný, několik tun těžký stroj, kvůli kterému byla celá budova v první řadě postavena. V první z jeho velkých komor ležel na zemi jeden z mých šroubků a pomalu se poddával vůli onoho stroje. Na měděné desce vpředu ukazoval objemný otočný knoflík na nápis '1:1'.

Po přibližně 10 minutách hluk ustal a vystřídalo ho drhnutí těžkých dveří druhé komory o podlahu. Uvnitř ležel malý šroub na první pohled nerozeznatelný od toho, který byl vložen do nyní prázdného vstupního kontejneru. Jak se však zanedlouho ukázalo, šroub ve výstupním kontejneru nebyl můj, ale tvůj. Ačkoliv na rozdíl ode mě, v tomto kontextu nic jako "ty" neexistuje, moje unikátní vlastnosti obohacené o magii toho skvostného mechanismu způsobily, že ty jsi byl jediný, o kom se dalo tvrdit, že daný šroub vlastnil.

Nadace ale brzy zjistila, že kromě toho není tvůj šroubek nijak zajímavý, takže když jim ho o pár měsíců později ukradl jeden ze špionů Povstání chaosu, skoro si toho ani nevšimli. Avšak ani jeho noví falešní majitelé, pro něj nenašli žádné využití a při další změně pozice na něj jednoduše zapomněli a nechali ho na místě své původní základny. Co už se však nikdy nedozvěděli bylo, kolik obětí si tato malá nepozornost vyžádala.

Důvod přesunu této skupiny Povstání totiž byla narůstající přítomnost sarkických kultů v okolí. Když sarkické průzkumné skupiny, vábené lahodnou anomální aktivitou, tvůj šroubek nalezly, začali se jejich členové okamžitě vzájemně obviňovat z jeho vlastnictví. Nařčení z držení něčeho tak odporně mechanického byla pro všechny zúčastněné nepopsatelně vážná urážka, kterou si ani jeden z nich nehodlal nechat líbit.

Když se ani třetí průzkumná výprava nevrátila zpátky, jejich karcistu to lehce znepokojilo. Po dlouhém uvažování se rozhodl, že se záhadnou anomální aktivitu vydá prozkoumat osobně s celým kultem včetně svého halkostu. Na místě objevili nespočet obludně zohavených těl, mezi kterými se ve slunečním svitu třpytil tvůj šroubek. Když se o jeho vlastnictví znovu začaly přední linie kultistů horlivě hádat, Karcista si uvědomil, co se stalo prvním třem výpravám, na jejichž ostatcích právě stál, a podařilo se mu své ne příliš inteligentní služebníky včas uklidnit. Dalo by se čekat, že tam pak tvůj šroubek nechali, nebo ho dokonce zničili, avšak jejich vůdce nakonec usoudil, že je tento nález velmi příhodný a nechal si ho.

Sarkicisté neměli příliš v lásce vyznavače jiných vír, než byla ta jejich, obzvláště pak příslušníky Církve Rozbitého boha. Celou tu jejich nadpozemskou technologickou entitu by nejraději zničili, avšak stál jim v cestě jeden menší zádrhel. Těžko se jim ničilo něco, co už rozbité bylo. Kult, který se zmocnil tvého šroubku si však pohrával s lehce jinou myšlenkou, a to sice naučit se technologie namísto ničení přetvářet na podvolená stvoření. A nedalo by se říct, že neměli nakročeno správným směrem. Prostřednictvím jejich rituálů se jim podařilo nabalit hromadu masa na budík a udělat z něj psa, z hromady šrotu tlustohlavce, z ocelové trubky ohromného červa a po velmi dlouhé a intenzivní námaze se jim povedlo přetvořit ponorku na velrybu. Nutno podotknout, že zmínění živočichové jsou jenom to, co vytvořená stvoření vzdáleně připomínala, ve skutečnosti se jednalo o mnohem nepřirozenější entity. Všechny tyto objekty však postrádaly jednu klíčovou vlastnost, kterou tvůj šroubek měl; nebyly anomální.

Slabé a neškodné anomální vlastnosti tvého šroubku byly pro první pokus o tento rituál s nějakým abnormálním mechanismem, či mechanickou součástkou ideální a nedlouho po tom, co takovou součástku získali, rituál provedli. Na koženou krychli, do které bylo vyřezáno nespočet sarkických symbolů a která sloužila jako oltář, položili hromadu masa, na jejíž vrchol zapíchli tvůj šroubek. Následně se 23 sarkicistů vzájemně chytilo za ruce a utvořilo kolem oltáře kruh. Dovnitř kruhu, čelem k oltáři, se postavil karcista.

Sarkicisté v kruhu se začali nehty zarývat do kůže svých kolegů, které drželi, a chodit kolem oltáře, takže kapající krev z jejich rukou utvořila kolem tvého šroubku další kruh. Do toho začal jejich karcista provolávat fráze ve staré adytštině a uvedl tak celý rituál do pohybu. Tvůj šroubek se začal pomalu vznášet vzhůru a postupně jej následovaly cáry masa, uvolňující se z hromady pod ním. Začaly jej obalovat a formovat něco velmi vágně kulatého, co měla být hlava. Ukázalo se, že anomální energie ve tvém šroubku nebyla vůbec tak zanedbatelná, jak si původně členové kultu mysleli, což způsobilo, že měli nad rituálem mnohem menší kontrolu, než si byli ochotni přiznat.

Na pokrouceném, zaobleném objektu se objevilo oko. Pak druhé, třetí, čtvrté a nakonec i páté, které ale zůstalo zakrnělé. Pod čtveřicí očí a něčím, co připomínalo obrovský vřed, se vytvořil velký kruhový otvor sloužící jako ústa a na pravé straně “hlavy” vyrostlo překvapivě lidsky vypadající ucho. Další stoupající maso z hromady níže utvořilo pod ústy zatočený krk a na něj napojený trup ve tvaru hrušky, který na několika místech vypadal, že se ohýbá až do čtvrtého rozměru. Z pravé strany trupu vyrostlo tlusté, avšak poměrně krátké chapadlo, které bylo zakončeno velkou, sedmiprstou rukou. Na druhé straně trupu vyrostlo tenčí, ale asi dvakrát delší chapadlo, které se v půlce rozdělovalo na dvě části, na jejichž koncích spočívaly ruce menší, ale tentokrát devítiprsté. Ze spodní části těla vyrostla tenká končetina, která se v místě, kde by mělo být koleno, rozšířila do mohutného kužele, na jehož spodní části se rozevřelo 48 malých přísavek. Několik centimetrů vedle vyrostla druhá noha, již přiměřeně široká, avšak ohýbaná 7 klouby a zakončená krátkým roztrojeným chapadlem.

Když ten ohavný výjev, příčící se všem zákonům přírody, uviděl jeden z kultistů, naklonil se ke svému sousedovi a pronesl polohlasem větu, která k jeho velkému překvapení měla na rituál daleko větší dopad, než adytské modlitby stále mluvícího karcisty, který se celou dobu snažil tvářit, že celý proces probíhá přesně podle jeho představ.

"Čum, tvoje máma."

Nomenklativní anomálie uvězněná pod několika vrstvami masa se při pronesení pojmenování, které bylo v kompatibilním jazyce i v kompatibilní osobě s jejím původním označením, probrala k životu a zapečetila tak svoji aktuální podobu, se kterou se nové jméno okamžitě provázalo. Odporné stvoření, nyní už zcela mimo kontrolu karcisty, vznášející se nad hromadou masa uprostřed kruhu pochybných existencí tak získalo označení tvoje máma. Stejně jako tvůj šroubek, i tvoji mámu bylo možné nazývat zájmeny a jinými podstatnými jmény, avšak na rozdíl od oné součástky, s každým označením, které nebylo tvoje máma se zvyšovalo nutkání ji tak pojmenovat v příští zmínce o ní až do bodu, kdy bylo prakticky nemožné se o ní zmínit jinak.

Ve stejný moment vyšlehl ze středu kruhu mocný záblesk světla, který všechny přítomné odhodil dozadu a nakrátko oslepil. Tvoje máma díky zmíněnému záblesku získala vědomí a na rozdíl od ostatních takto vytvořených entit i vlastní vůli. Ačkoliv byla tvoje máma sarkickým výtvorem, nebyla kultistům podřízená a už vůbec s nimi nesdílela jejich víru a přesvědčení. Když kolem sebe uviděla pomalu se zvedající ochromené posluhovače, nemálo zmutovaného karcistu a za nimi další stvůry, které se neopovažovala si ani prohlížet, velmi rychle si uvědomila, že by ráda byla na jakémkoliv jiném místě.

Použila proto všechnu magickou energii, která v ní po rituálu ještě čerstvě proudila, a zaměřila ji přímo pod sebe. Oltář na kterém ještě stále leželo asi 150 kilo masa se propadl do černé prázdnoty a hned na to jej následovala i země kolem něj. Ze vzniklé temnoty se najednou vynořila ohromná kruhová tlama, patřící gigantickému červu a rozevřela se přímo pod tvojí mámou, která vyčerpáním veškeré své zbytkové magické energie ztratila schopnost levitace a spadla přímo červovi do chřtánu. Masitý otvor se za ní s hlasitým mlasknutím zavřel a ztratil se pod zemí dřív, než ji kdokoliv z kultu mohl následovat.

Druhá strana portálu se přirozeně má otevřít v místě, na které myslí autor portálu během jeho vytváření, avšak tvoje máma žádné konkrétní místo na mysli neměla. Proto byl při výběru takového místa použit objekt, který si dokázala nejlépe představit; já. Problém byl v tom, že tou dobou měla moje Oblast nějaké problémy a v mém okolí bylo zrovna aktivních 11 kotev reality, takže měla červí díra problém se ke mně dostat. Červ tudíž namísto toho našel jiné, avšak neméně anomální místo. Na stropě zašlé místnosti se objevila druhá tlama prostorového červa a vyplivla tvoji mámu na studené kachličky kuchyně Žižkovské díry, hned vedle stolu, na kterém stál starý toustovač.


Po jejím velmi zajímavém objevení se tvoje máma nechala Žižkovskou dírou zaměstnat jako uklízečka s tím, že jí Díra zároveň poskytla přístřeší. Většinou zůstává ve svém pokoji, jednou za čas se ukáže v samotné hospodě, aby uklidila a jen zřídka kdy vychází ven. Méně inteligentní zákazníci dostávají záchvaty smíchu z jejích nomenklativních vlastností, ti inteligentnější ji ignorují. Jen těch několik nejvšímavějších, včetně vedení Žižkovské díry se pomalu a nenápadně snaží zjistit plný rozsah nepředstavitelné moci, kterou vládne.


| Šroubovaná | Únikový východ »

Není-li uvedeno jinak, obsah této stránky je pod licencí Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 License