Vystřižený z toho samého kusu látky
hodnocení: +6+x
blank.png

Pico Wilson seděl ve středu své hromady mrtvol.

"Co byste dělali se silou boha?"

Mrtvoly zůstaly zticha. Bylo tomu částečně proto, že nevěděly, jak odpovědět, ale z části také proto, že byly mrtvé.

"Většina lidí by to nedokázala unést. Někteří by se rozhodli vyřešit světový hlad, zbavit svět chudoby, nemocí, nerovnosti. Někteří by svět proměnili ve své osobní hřiště a šířili by zkázu a chaos. Někteří by se ukryli ze strachu, že nad tím ztratí kontrolu."

Pico seskočil z hromady mrtvých těl a dopadl jako kočka na dřevěnou podlahu. Vybral si tuto opuštěnou budovu za svůj nový domov. Myši běhaly kolem zdí a voda pomalu odkapávala z rezavých trubek.

"Je to takhle… když z někoho uděláte boha, když jim dáte moc nad realitou a moc dělat cokoliv, zbavíte je veškeré odpovědnosti, nebo strachu, že se něco stane… přestane je to bavit. Když můžete vyřešit jakýkoliv problém lusknutím prstů, pak všechno přestane být zábava. Samotná existence přestane být zábavná."

Mrtvoly zůstaly zticha.

"Sedmdesát procent, podle statistik. Tolik bohů se zabije - pardon 'ohýbačů reality'. Tolik božských bytostí se rozhodne předčasně opustit realitu. Je to děsivé, ne? Hrozná představa, že takové bytosti si myslí, že náš svět za to nestojí. Sedmdesát procent z nich dojde k závěru, že je prostě jednodušší přestat myslet. Navždy. Jak se s takovými čísly mohou mravenci jako my rovnat? S lidmi takhle mocnými, jak mám kurva opodstatnit svou vlastní existenci? Jak to máme udělat?"

Mrtvoly zůstaly zticha. Pico zamyšleně přecházel.

"Odpověď je jednoduchá. Aby lidé zůstali příčetní, aby zůstali naplnění, zůstali neměnní, musejí jim být předkládány problémy. Problémy, které je zajímají a problémy, které nedokáží jednoduše vyřešit. Je to jako s profesorem matematiky, kterému dáte několik příkladů na sčítání. Jistě, mohl by je vypočítat, ale neudělá to. Protože to není zábava. Ne, on by se raději přesunul k algebře a tak mu dáváme stále složitější věci, jako hledání x, a když ho to přestane bavit, dáme mu funkce a množiny a další a další složitější problémy a imaginární čísla a kvaterniony a všechny možné další blbosti a sračky… ale jakmile tomu porozumí, začne je to nudit. Lidi se vždycky začnou nudit, takže musí dostávat stále další problémy, potřebují změnu, víte? Musí se měnit řešení starých problémů. Chápete to?"

Mrtvoly zůstaly zticha.

"Takže jim dojde, že je všechno pod jejich úroveň a zabijou se jako rozmazlený děcka. Ale víte, to se tomu mužíčkovi na obláčku nelíbilo, takže dolů poslal… co já vím, jak mu chcete říkat. Toho nejsvatějšího ze všech, mého osobního spasitele. Zkrátka, byl tu jeden doktor, který si hrál s věcmi a ten mužík nahoře se na něj podíval a zeptal se doktora, co dělá a ten doktor se podíval přímo na tvůrce celýho podělanýho vesmíru a řekl 'Život'. A doktor pokračuje, ale nevšimnul si, že ten chlapík zhora jednoho z nich upravil a udělal z něj Redda. Mr. Redda, víte? A Mr. Redd jde a dává lidem důležitou lekci, tu jedinou, kterou si musí každý zapamatovat, no ne? Jediný problém, který se pořád mění, že jediný způsob jak se pořádně vypořádat s tím, že jste bůh, je být svým vlastním problémem, nenávidět se, být naprosto obrácený tomu, co chce vaše duše a naprosto se zbláznit. Redd je jako Ježíš, co? A ten chlapík na obloze je ten, který mu dal jméno a je to vážně nádherné, protože to jméno je samo o sobě taky tak trochu derivativní. Osobně si myslím, že je až příliš očividné. Mr. Redd, vtělený Šarlatový Král."

Mrtvoly zůstaly zticha.

"Žádné lapání po dechu? Ani ohromené obličeje? Vy jste ale těžké publikum. To bylo docela slušný odhalení, víte? Na tomhle tenhle svět stojí. Odhalení za odhalením bez nějaké skutečné substance. Ale to odbíhám. Takže Mr. Redd přijde a je to prakticky Ježíš, ale skutečný. A snaží se naučit lidi, jak zvládat božství, jo? Snaží se je to naučit, ale oni neposlouchají. A Redd se postaral o to, že jsme s bratrem poslouchali. No a můj bratr je fakt hroznej kacíř, kterej o tom nechtěl slyšet ani slovo. Ale já poslouchal a poslouchal jsem dobře, takže tu pořád jsem. Předávám slovo a snažím se přimět lidi, aby poslouchali, ale oni nechtějí. Všichni jste idioti, jste příliš hloupí na to, abyste zešíleli. Já bych zvládnul božství, nemyslíte? Já bych ho rozhodně zvládnul, myslím."

Pico se otočil zrovna, když se Uklízeč objevil ve dveřích.

"Co si o tom myslíš ty?"

Uklízeč se vydal k němu s rukou nataženou k jeho hrdlu.

"Znovu si zabírám titul Střihače."

Uklízeč se zastavil a ruku spustil dolů. Střihač se zamračil.

"Aha, to tě pořád dostalo. Jak smutné. Proč nejsi svobodný?"

"Mám svobodu."

"Ne, nemáš. Už jsme to probírali, pamatuješ? Už jsme u toho byli."

Střihač přešel k Uklízeči.

"Takže jak tohle funguje, hm? Poslechneš každé slovo kohokoliv, kdo má stupidní titul? Protože jestli jo, tak se to dá fakt solidně zneužít."

"Je to-"

"Ticho!"

Uklízeč zůstal zticha.

"Nejsi volný, nevidíš? Nejsi. Každopádně jsem zrovna byl uprostřed něčeho. Sedni si a počkej, než dokončím svůj monolog."

Uklízeč se posadil do tureckého sedu na podlahu. Sledoval zamračeného blázna před sebou a přerývaně vydechoval maskou.

"Okej, zpátky, kde jsem byl. Něco o… naplnění, ano. Víte, všechno, co lidé potřebují k tomu, aby byli šťastní, je nikdy nebýt šťastní. Zní to dementně, ale takoví už lidé jsou. Řekněme, že máme hromadu lidí a všichni jsou nespravedlivě 'obdaření' a teď nemluvím o velikosti jejich přirození, ale o jejich šílených schopnostech. Sedm z desti se zabije a co udělají ti zbylí tři? Víte, ten velkej zlej chlapík tam nahoře, je dal všechny na jedno místo a mému bratrovi, tomu kacíři, se to nelíbilo. Tak stvořil hrozně komplikovaný a grandiózní, ale stupidní plán, jak ho zabít. A potom si tam přijdu já s puškou a vystřelím mu mozek z hlavy. Ne svému bratrovi, ne…. vlastně… Nikomu."

Uklízeč zůstal zticha. Pico obcházel kolem sedící černé postavy a přešlapoval po jejím kabátu z půlnoční temnoty.

"A tenkrát jsem si uvědomil, že jsem možná, udělal fatální chybu. Pouze jsem tě chtěl osvobodit, má milá překrásná věci a to, že tenhle jeden muž byl jedinou pojící silou tří nejmocnějších paravojenských organizací na světě, našich metaforických tří zbývajících lidí, mi kompletně vypadlo z mysli. Samozřejmě jsem taky udělal tu věc se slizem… což jsi naneštěstí zastavil. Bylo by to tak úchvatné. Jako krásná sebehojící rána. Teď mě všichni chtějí zabít. Což si osobně myslím, že je trochu přehnaná reakce."

Pico došel ke své hromadě mrtvých těl a po hlavě do ní skočil. Promluvil znovu, ale jeho slovům nebylo rozumět a Uklízeč seděl a zíral na něj. Střihač znovu z hromady vyskočil a v rukou svíral useknutou hlavu.

"Víš, co nesnáším ze všeho nejvíc? Když se někdo snaží v něčem najít smysl. Nic nedává smysl. Není důvod se snažit všemu porozumět. Přijměte to a jděte dál, no ne? Nezáleží na tom, jestli to dává smysl."

Uklízeč zůstal zticha. Střihač seskočil a sedl si před ním.

"Můžu ti sundat masku?"

"Ne."

"Nehýbej se."

Pico přitisknul svoji ruku na Uklízečův krk a jel s ní dál, dokud nenašel místo, kde začínal. Uklízeč se ani nehnul a Pico zatáhnul, čímž otevřel vzduchotěsnou pečeť a roztáhnul černou gumu dokud se filtr nedal přetáhnout přes hlavu. Zrovna, když se maska pohla, aby odhalila tenké růžové rty pod ní, Uklízeč se postavil a praštil Pica silou do obličeje. Poté se otočil a utíkal, zatímco si Pico otíral krev ze rtu.

"Jasně. Jsi jenom maska. Maska na masce a pod ní další maska… do hajzlu."

Postavil se a znovu se odebral do své hromady mrtvol. Vytáhnul z kapsy telefon a bezcílně začal ťukat do obrazovky.

"V tuhle chvíli už tomu… úplně tomu chybí hybná síla. Věci se dějí, ale je to… nic za tím nestojí. Chybí hloubka. Všechno se složilo do sebe. Děje se toho moc. Je čas na špatná rozhodnutí."

Pro: bratr
16 hartford street pojd ze me vymlatit dusi nebo tak

Pro: sochar
16 hartford street uz jsem zbyl jen ja

Pro: banda idiotu
16 hartford street tady strihac halooo

Pro: uklizec
bude sranda

"Už to za to ani nestojí. Prostě to skončím."

Hodil telefonem o protilehlou zeď a rozbil jej na hromadu součástek. Pico se skulil mezi svými těly a upadl do bezesného spánku.

střed jedné je rakovina
Střed dvou a je vyléčena
Střed Tří Je Jejím Centrem
VŠE VÝŠ, BLÁZEN ZNUZEN
« Likvidace a rozmluva | Hub | Bratrství »

Není-li uvedeno jinak, obsah této stránky je pod licencí Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 License