SCP-835
hodnocení: 0+x

flbalanus-new.jpg

Stálý snímek z Nahrávání 81-██

Objekt #: SCP-835

Třída Objektu: Keter

Speciální Zardžovací Procedury: SCP-835 musí být denně monitorováno a kontrolováno, kvůli novým růstům. Při události, kdy začne být SCP-835 agresivní, musí být okamžitě započata Potlačovací Strategie A-A6, dokud toto chování neustane. Zadržovací oblast musí být udržována v otevřeném oceánu, kvůli vysoce agresivním reakcím SCP-835 na jakkoliv dlouhé věznění.

Odpad pocházející z SCP-835 musí být vždy okamžitě posbírán a uskladněn. Krmení SCP-835 musí probíhat dvakrát denně a musí se skládat z [DATA VYMAZÁNA]. SCP-835 může být dvakrát ročně přesunuto na nové místo za předpokladu, že dosavadní místo není nadále schopné živit SCP-835 a že přesun byl schválen Oblastní Radou.

Zaměstnanci se od SCP-835 musí držet alespoň pět metrů. Kdokoliv, kdo pracuje poblíž SCP-835 musí mít bezpečnostní pásy připevněné k odtahovacím navijákům. Kontakt s SCP-835 vyústí v okamžité odtažení všech zaměstnanců a započnutí Potlačovací Strategie A-A6. Pokud by kontakt vyústil v úplné ukořistění některého zaměstnance, musí být SCP-835 neustále monitorováno, než subjekt vypustí.

Popis: SCP-835 se jeví jako velká hmota korálovitých polypů vážící ████ tun. Jednotlivé polypy jsou větší než jakékoliv známé druhy korálů, přičemž některé dorůstají do průměru přes jeden metr. Vnitřní hmota je víceméně oválovitého tvaru s velmi velkými (3 metry v půměru) polypy na každém “konci“. SCP-835 není schopné pohybu a evidentně je zachyceno velkými chapadly vycházejícími z jeho polypů. Ty jsou také používány při přijímání potravy a jsou pokryté lepivě přilnavou substancí. Tato chapadla jsou také poměrně silná a schopná požkodit plechovou ocel.

“Korál“ SCP-835 je extrémně tvrdý a k posbírání i malých vzorků jsou potřeba vysoce napájené, diamantové vrtáky. SCP-835 také velmi rychle roste, přičemž je schopné přidat k sobě každý den 22.68kg (50lbs) hmoty. SCP-835 je citlivé na spoustu chemikálií, které způsobí, že se SCP-835 “utěsní“ a zastaví veškerý růst na 24 hodin, což vedlo k vyvinutí a používání Potlačovací Strategie A-A6. Testování odhalilo [DATA VYMAZÁNA].

SCP-835 několikrát denně vylučuje velké množství polo-tekutého materiálu z každého “konce“ jeho velkých polypů. Tento materiál se skládá z polo-strávené pevné hmoty, výkalů a spermatu. Tato hmota v sobě má také několik druhů virů, bakterií a parazitů, z čehož většina byla zatím nalezena jen v SCP-835. Bakterie 835-I5 přestavuje hlavní zaměření zadržení kvůli [DATA VYMAZÁNA]. Toto, zkombinované s extrémně tvrdým “krunýřem“ SCP-835 tvoří hlavní překážku pro neutralizaci. Jakákoliv síla schopná “rozkřupnout“ SCP-835 by také způsobila rozšiřování “břečky“ uvnitř a další infekci 835-I5.


Dodatek 835-01: První návrh hlášení po akci od Mobilní Úderné Jednotky Zeta-Niner: Okolnosti Zajištění

██-██-████ v ████:██:██ hodin, provedla Mobilní Úderná Jednotka Zéta 9 (Mole Rats) průzkum SCP-835. V tuto dobu, mělo SCP-835 hmotu jen 4 tuny a jenom jeden velký polyp na severním konci struktury (určený jako Polyp Alfa), Polyp Bravo ještě neexistoval.

Jakožto standartní procedura, byl na počáteční průzkum vybrán čtyř-členný tým. Standartní izolační oblek (podvodní varianta) byl vybaven všem čtyřem členům týmu: Poručík C█████████ se ujal pozice velitele týmu, zatímco Seržanti L██████ a M█████ plnili funkci podpory. Desátník H████, začátečník v týmu, plnil v týmu pozici pozorovatele. Pro prvotní průzkum bylo použito standartní Vzdáleně Ovládané Podvodní Vozidlo, jinak URV.

SCP-835 se poprvé vůči týmu nechovalo agresivně, čímž členům týmu umožnilo se přiblížit a udělat kontakt bez jakéhokoli incidentu. URV-01 bylo posláno aby prozkoumalo vnější prostor objektu, zatímco členové týmu C, L, M, pokračovali směrem k objektu, o němž předpokládali, že je vstup. Desátníku H bylo přikázáno, aby zůstal venku a dohlížel na URV-01, aby se ujistil, že se postroj zařízení nezaplete do venkovních výstupků.

První známky potíží nastaly, když se destátník H, zatímco se pokoušel odstranit rušení v jedné z paží URV-1, ohlásil se slovy, “Oh bože, pomoz mi, pomoz mi.“ Poté ohlásil, že se “nějaká strašná chapadlová věc“ omotala kolem jeho ruky a táhne ho k “nějaké zatracené tlamě,“ a vydal ze sebe několik úzkostných křiků… Ježiši Kriste. Já tohle nezvládnu. Sakra… do háje, byl tu tak krátce. Byla to jeho první blbá mise, měla jsem na něj dávat pozor!

Bože… dobře, jdu na to, asi prostě nechám ať to po mě Sarge upraví. Zase.

Takže, ta věc ho chytnula. Moje obavy se vyplnily. Ten vstup nebyl vstup, byla to jenom… nějaká jeskyně. Skutečný vstup byla ta velká polypová věc na severním konci. Chytlo ho to a začalo ho to táhnout směrem k té tlamě. Zezhora ho začali tahat nahoru, ale všechno co tím získali byl přetrhnutý kabel. A on? Vtáhlo ho to dovnitř a sežralo.

[DATA VYMAZÁNA] Nasadila jsem karabinu, jsme zaháklí, a zezhora nás začínají navíjet nahoru… a nikam se nedostáváme. Chytnu ho, říkám mu, že ho nepouštím a pak se naviják začíná napínat, cítím škubnutí, ochabnutí, a pak oba letíme do té zatracené věci.

Bylo to jako… Bože potřebuju další pití… sakra. Bylo to jako… jediná věc, která mě napadá, bylo to jako, znáte takovou tu věc, co dělají doktoři, jak narvou někomu do prdele trubičku a dívají se na vnitřek jeho vnitřností? Viděla jsem to jednou v televizi a bylo to přesně jak to, krom toho, že jsem jela dolů hrdlem nějaké hrozné podvodní potvory, ne nahoru prdelí nějakého chudáka. Bylo tam tohle… svalové smršťování, hádám, a to nás pomalu spouštělo dolů na konec té trubky. Kdybychom neměli ty ochranné obleky, rozmačkalo by nás to, ale i tak nás to mačkalo, že i za pomocí energie jsme se mohli sotva hýbat. Podařilo se mi zvednout hlavu dostatečně na to abych uviděla jeho obličej. Jeho hledí bylo pokryté zvratky, chudák se dávil ve vlastním obleku. Začala jsem na něj křičet a snažila se ho přimět něco říct. Zvládl mi říct, že je v pořádku. Vzlykal jak mimino.

Začala jsem dělat nějaké výpočty. Na základě mého mrtvého sledovacího zařízení a dalších sonarních skenů jsme se pohybovali rychlostí okolo metru každou minutu. Což znamenalo sedmdesát dva hodin, než bychom vyšli ven na druhé straně, za předpokladu, že bychom mohli. Vzduch jsme měli, naše přístroje na produkování vzduchu mohli běžet celé dny. Co jsme neměli, byla energie na to, udržet obleky na tak dlouhou dobu zahřáté. Kdybychom zahřívání vypnuli umřeli bychom na podchlazení… ale zase, zamysli se nad tím, v každém případě bychom byli mrtví. Museli jsme šetřit energii.

Řekla jsem mu ať si vypne světla na helmě, uzamkne klouby a ztlumí svůj zahřívací systém na minimum. Začal brečet. Nechtěl to udělat. Nic jsem mu nevyčítala, ale řekla jsem mu, že nemáme na výběr. Konečně jsme se dohodli, že vypneme všechno kromě našich světel na helmě, aspoň. Vypadal, že ho to uklidnilo a upřímně, těch 0,1% energie navíc by neudělalo žádný rozdíl.

Řekla bych, že to byla ta nejhorší část. Strávili jsme tak minimálně den, zamčeni v našich oblecích. Nemohli jsme hýbat rukama, ani nohama. Žádné zvuky, jenom kňučení té věci, váš vlastní dech a zvuky doplňovače vzduchu. Zvratky na jeho hledí začaly usychat a zhruba za hodinu se slouply, takže jsem mohla vidět jeho obličej. Vypadal unaveně a vyděšeně.

Myslím… zkontroluj pak záznamy Sargi, myslím, že to bylo okolo třinácti hodin než začal znova mluvit. Začal mi o něčem říkat. [DATA VYMAZÁNA]. Každopádně, po tom se dost uklidnil. Řekla jsem mu ať se trochu prospí. Trochu spal, díky Bohu.

Po zhruba dvaceti čtyřech hodinách jsme se dostali… hádám, že tomu teď říkají žaludek. První varovný znak byl kňučivý zvuk, byl hlasitější, s křupavým zvukem, který ho přehlušoval. Řekla jsem mu, ať si nastaví oblek na plnou spotřebu energie a připraví se. O chvíli později jsme spadli do téhle velké komory… velké, velké dost na to, abychom se tam my dva pohodlně vezli, což bylo gigantické v porovnání s úzkým sevřením té trubky. Jeho oblek začal syčet, vnější struktura jeho obleku začala děravět a já si všimla, že se moje rukavice začínají ničit taky, takže jsem na něj zakřičela ať sebou pohne a vydali jsme se směrem ke… svěrači, nejspíš. Pamatuju si… bože, proč si zrovna tohle pamatuju, vnitřek žaludku byl posetý [DATA VYMAZÁNA].

Tam jsem se málem neudržela, [DATA VYMAZÁNA] pokud bych nepřestala a zůstala tam, můj oblek by se rozpustil a byla bych mrtvá, ale on mě chytl, vrhl mě hlavou napřed skrz ten svěrač a spadli jsme do… dalšího místa.

Bylo to ještě horší než ten žaludek. [DATA VYMAZÁNA], tohle místo bylo… no, asi tušíš čeho plné. Nemám slabý žaludek, Bille, to ani nemůžeš jestli jsi Mole Rat, ale tohle místo bylo tak hrozné, že jsem málem omdlela. Pomohl mi dostat se zpátky na nohy, a řekl mi, že jsme skoro venku. “No tak, Poručíku, už jsme skoro venku, jdeme“ řekl. Přesunuli jsme se k dašímu svěrači, ale problém byl… no byl sevřený těsněji, než moje Tvrdá Seržantská prdelní díra zpátky na základce. Takže nebyla možnost se tamtudy dostat ven.

Rozhodli jsme se počkat než ta věc vystřelí svůj náklad, takže jsme mluvili: ██ ██ ████ ████ ███ ███, ██ █████ ████ ██ ████ ██ ███ ██████████, █████? Nicméně, tam se to všechno pokazilo. [DATA VYMAZÁNA] podařilo se mi dostat tu věc █████ ████ ████ ████████ █████ skrz svěrač zpátky do žaludku. Chapadla se začaly svíjet jakmile se začaly rozpouštět. [DATA VYMAZÁNA]

Pak 835 vystřelilo svůj náklad a já vyletěla jeho prdelí do oceánu.

Dál už to znáš, Bille. [DATA VYMAZÁNA] Takže jo, vyplň za mě zbytek hlášení a záznamů ano? Jo, a prosím tě, uprav to ať na mě ti zkurvysyni ve vedení neřvou, že jsem ve svých AAR zase neprofesionální. Já teď asi dopiju pití, vezmu si trochu Diazepamu a půjdu spát. [DATA VYMAZÁNA] Díky.

NA SPECIÁLNÍ PŘÍKAZ O5-11 JSOU VŠECHNA VYMAZANÁ DATA TOHOTO SOUBORU, ZVEŘEJNĚNA PRO PROHLÉDNUTÍ. ÚPLNÁ SLOŽKA K PROHLÉDNUTÍ ZDE
NA SPECIÁLNÍ PŘÍKAZ O5-11 JSOU VŠECHNA VYMAZANÁ DATA TOHOTO SOUBORU, ZVEŘEJNĚNA PRO PROHLÉDNUTÍ. ÚPLNÉ HLÁŠENÍ PO AKCI K PROHLÉDNUTÍ ZDE

Není-li uvedeno jinak, obsah této stránky je pod licencí Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 License