Info
Byl vydán souhlas pro průzkum tunelů pod Oblastí A s posádkou, jejíž cílem bylo objevení zdroje SCP-610. Zničení Oblasti A a Oblasti C ukázalo, že SCP-610 je možné zadržet a zničit, a tak se nalezení zdroje nákazy stalo hlavní prioritou. Prvotní sestup do tunelů zahrnoval pět týmů, dva výzkumné a tři útočné spolu s vybavením pro výstavbu podzemní základny.
Sestup do tunelů se uskutečnil pomocí kladkového výtahu. Jako první byly do oblasti vyslány útočné týmy s plamenomety, které z blízkého okolí vyčistily všechny stopy po SCP-610. Všem týmům se podařilo bez obtíží sestoupit a s pomocí zápalného vybavení vyčistit cestu ke zdroji vody, kde byl ztracen dron RSCP610.
Základní tábor podzemních operací je vystavěn na dně křižovatky tří tunelů. Čtyř, pokud je započítán i tunel vedoucí ke zdroji vody. První tunel vede z Oblasti A do tábora. Druhý směřuje ke zničené vesnici v horách, kde byl dron RSCP610 zničen velkou neznámou entitou SCP-610. Třetí z tunelů směřuje na západ a zdá se, že sleduje proud vody. Tato jeskyně je velká a podepírá ji několik kamenných formací obalených uhynulým materiálem SCP-610. Stav tohoto materiálu naznačuje, že je starý a zpevňuje tyto pilíře. Není známo, zda je tento efekt záměrný.
Výzkumné týmy si rozdělily práci mezi výstavbu základny a sběr vzorků SCP-610. Nebyly objeveny žádné nakažlivé materiály a ani stvoření, které napadlo dron, nebylo za celou dobu zpozorováno. Tři ze čtyř výzkumných jednotek dostaly za úkol pokračovat dolů neprozkoumaným tunelem, zatímco byl připraven další dron k průzkumu vertikální šachty.
Infekce SCP-610 nebyla ve třetím tunelu zpozorována, dokud tým nedošel ke třetímu kilometru tunelu a vážná infekce nebyla zpozorována dříve, než na šestnáctém kilometru. I přes velkou vzdálenost se tým nesetkal s žádnými infikovanými entitami a materiál na stěnách tunelu tým nijak neohrozil. Nejdůležitější zprávou byla poznámka o zvětšující se vrstvě materiálu na stěnách, což naznačovalo zdroj. Znovu byl proveden test kontaminace vody. Byl sebrán vzorek SCP-610 a vložen do vodního proudu. Vzorek nevykazoval žádnou neobvyklou reakci, ale byl rychle stržen proudem vody.
Po dvaceti kilometrech zažádal velitel útočného týmu o transportní vozidlo. Jedno z vozidel bylo vysláno do tunelu, ovšem mělo trvat delší dobu, než k týmům dorazí. Dodané dávky potravin byly dostatečné, a tak byl rozbit tábor, zatímco vozidlo přijíždělo.
V tuto dobu byl vyslán další dron, aby prozkoumal vertikální šachtu. Výsledek tohoto průzkumu měl počkat, neboť ve stejnou chvíli doráží vozidlo do základního tábora. Výsledek tohoto průzkumu lze najít v dokumentu [DATA VYMAZÁNA].
Vozidlo bylo navedeno k táboru a po cestě nenarazilo na žádné potíže, ovšem po příjezdu a přípravě na další průzkum byly týmy napadeny několika velkými entitami infikovanými SCP-610. Video z kamer členů týmu ukazuje jejich překvapení, neboť infikované entity zprvu nevydávají žádný zvuk. Na jednom ze záběrů je vidět, jak tato stvoření vylézají z materiálu na stěnách. Spíše než, že by z něj vystupovaly se zdá, že jsou v materiálu zformovány a postupně se oddělují.
Během tohoto útoku bylo ztraceno ██ členů týmu kvůli proudu vody a kontakt s nimi byl ztracen. Kontakt byl však později znovu navázán v dokumentu SCP-610-L6. Zbytek útočného týmu nyní sestával ze tří členů ozbrojených jedním plamenometem. Použití tohoto plamenometu se ukázalo, jako nutné, neboť standardní zbraně infikovaným stvořením nepůsobily téměř žádné poškození. Tyto infikované entity se nepodobaly žádnému tvorovi žijícímu v tomto regionu a věří se, že byly vytvořeny přímo infekcí SCP-610, jako jistá forma obrany.
Nebyly utrpěny žádné další ztráty a zbývajícím členům se podařilo zničit všechny útočící entity. Týmu byly přidány nové rozkazy nalézt ztracené členy týmu, ovšem po dalších 20 kilometrech v tunelu se řeka oddělila od tunelu a tým byl přinucen zanechat pokusů o záchranu, kvůli neschopnosti bezpečně cestovat po podzemní řece.
Celkem uplynulý čas před dosažením konce tunelu je ██:██:██. Na perimetru Oblasti B byl tým opět napaden několika většími jedinci SCP-610. Tito infikovaní se v tunelu objevili, jako kdyby očekávali, až tým přijde. Stvoření byla zničena za pomoci plamenometu, ovšem všechno palivo zbraně bylo při tomto útoku využito. Útočný tým byl nyní omezen na standardní zbraně a osobní plamenomety s krátkým dosahem.
Uplyne pět minut, než se tým odhodlá vstoupit hlouběji do Oblasti B a celou dobu je ve střehu, kvůli dalším útokům. Tunel se rozšiřuje a před týmem se rozkládá vesnice neznámého stáří. Konstrukce budov v oblasti je primitivní v porovnání s osídlením Oblasti A a Oblasti C, ale zdá se být původem lidské. Mnoho budov stojí pod zvláštním úhlem, nebo je nakloněných, což naznačuje, že byly nejspíše narušeny sesuvem. Nejzajímavější budovou je ta, která připomíná kostel i s funkční hodinovou věží. Tato budova je postavena na zbytcích dvou starších budov, které se rozpadly a zdá se, že je stabilní.
Kolem všech struktur v oblasti jsou prolákliny v zemi vyplněné substancí podobné kapalné formě SCP-610. Tato tekutina se pohybuje, jako kdyby byla ovlivňována neviditelnými silami, prohýbá se vpřed a stáčí se do vln, jako ve větru. Tým se této tekutině vyhýbá a pomalu prochází ruinami v místech, kde je půda stabilní. Tým směřuje ke kostelu.
Uvnitř kostela se nacházejí lavice, jak by se dalo očekávat, ovšem přítomné jsou pouze čtyři a jedna z nich je rozbitá, přestože by se jich do budovy vešlo až dvacet. Tři nedotčené lavice jsou postaveny do malé formace čelem ke kazatelně. Nejsou viditelné žádné stopy po prachu a celá budova se zdá až nepřirozeně čistá vzhledem k jejímu stáří a umístění. Za kazatelnou se nachází díra v podlaze vyplněná onou podivnou tekutinou, která pod budovou vytváří jakési jezírko.
Kostel a ruiny se zdají být neobývané a celkový průzkum se obchází bez komplikací dokud se zvon v kostelní věži nerozezní. Zvonění způsobí jemný záchvěv budovy následovaný lidskými výkřiky ze stropu. Po osvětlení stropu místnosti je objevena velká masa SCP-610 ze které je zavěšeno šest dřevěných kruhů. Ke každému z kruhů je připoután jeden člověk od krku dolů obalený v materiálu SCP-610, ovšem hlavy těchto lidí se zdají být neinfikované. Tito zajatí lidé křičí, zatímco kostelní věž stále zvoní a kruhy jsou spuštěny k zemi. Tým se k jednomu ze zajatců přiblíží, ovšem situace je narušena, když se z vnějšku budovy ozve řev neznámého stvoření a přinutí tak členy týmu, aby se ukryli poblíž kazatelny. Zdroje světla jsou vypnuty a celou místnost zahalí temnota. Brýle s nočním viděním jsou ponechány vypnuté, aby se neodhalila pozice týmu.
Zvuky z vnějšku budovy pokračují a přibližují se, ovšem nyní jsou přehlušeny výkřiky zajatých lidí. Alespoň jeden z nich si týmu všiml, protože jsou slyšet prosby o záchranu. Ve dveřích kostela se objevuje plamen svíčky a poté další na kousek od něj. Je vidět postava držící malou louči, jež se pohybuje mezi svíčkami, které postupně vzplanou a osvěcují dveře. Poté je plamen přiložen k provazu obaleném SCP-610, který rychle vzplane a rozšíří oheň na lustr u vchodu. Světlo osvěcuje většinu místnosti, ale nedosahuje až k místu, kde se tým ukrývá. Osvětlení zajatci nevykazují standardní známky béžové infekce SCP-610 a jsou spíše obaleni červenou variantou, která se neustále pohybuje ve vlnách.
Zvenčí kostela dovnitř vtrhne zástup infikovaných SCP-610, kteří ignorují muže, jež zapálil svíčky a stojí uprostřed místnosti. Přecházejí k zajatcům na dřevěných kruzích a začínají tahat červenou hmotu SCP-610, což způsobuje další výkřiky od zajatých osob. Z toho, co je vidět na video záznamech lze usuzovat, že červená hmota SCP-610 je spojená se zajatci a využívá je, jako zdroj výživy, pomocí které roste a krmí ostatní infikované jedince. Někteří z infikovaných trhají červenou hmotu příliš silně a občasně odtrhnou kus kůže, či tkáně z lidských zajatců. Tato obnažená část je rychle znovu zahalena rostoucí červenou hmotou. Toto krmení pokračuje po dobu šesti minut, načež rozezní postava se svíčkou gong a všichni infikovaní se přemístí k lavicím. V místnosti je mnohem více entit, než míst na sezení, ale žádná z entit si nestoupá před lavice.
Postava, která gong rozezněla se nehýbe a náhle padá k zemi. Z díry za kazatelnou se objevuje sloup SCP-610 a natáčí se směrem k sedícím entitám. Není slyšet žádný zvuk a sloup ustává v pohybu. Toto ticho přetrvává po dobu deseti minut, přičemž ani žádný z lidských zajatců nevydává zvuky. Sloup SCP-610 se stahuje zpět do díry bez jakéhokoliv varování a infikovaní opouští budovu. Zavěšení zajatci rovněž zůstávají u země a vykazují známky života, přestože se nezdají být při vědomí.
Po odchodu z kostela se kamerové záběry všech tří členů rychle změnily. Kamera 1 přestává kompletně vysílat, zatímco záběr Kamery 2 ukazuje náhle záběr ze vzduchu a Kamera 3 zachycuje člena s Kamerou 2 zachyceného dlouhým masitým úponkem, jež vyčnívá ze země a odhazuje člena týmu na druhou stranu ruin. Záběr Kamery 1 je obnoven a ukazuje, jak člen týmu s Kamerou 3 utíká za ztraceným členem týmu a okamžitě se otáčí zpět, když se mezi budovami objevují infikovaní SCP-610.
Oba zbývající členové týmu se začnou bránit proti přicházející hordě infikovaných pomocí svých pušek a osobních plamenometů a úspěšně zahánějí dostatečné množství nepřátel na to, aby se mohli stáhnout zpět k vozidlu. Když probíhají kolem jedné z budov, je člen týmu s Kamerou 1 napaden postavou s kosou, která připomíná muže, který v kostele zapaloval svíčky. Člen týmu s Kamerou 3 pokračuje dál k vozidlu, ovšem nachází jej napůl absorbované masou SCP-610, která pokrývá vše kolem. Když se otáčí, aby nalezl jinou únikovou cestu, setkává se s onou postavou s kosou. Dvakrát po postavě vystřelí a poté záběr končí.
O pět hodin později se rozhodovalo o tom, jak zadržet, či zlikvidovat hrozbu, kterou SCP-610 představovalo, když v tom bylo navázáno spojení se ztracenými členy týmu, jež spadli do proudu podzemní řeky. Více informací lze nalézt v dokumentu SCP-610-L6.
