SCP-404-CS

hodnocení: +4+x
blank.png

> Zapnout terminál? <ANO/NE>
>
> Vydržte, probíhá načítaní BIOS…
>
> Načítání…
>
> Vítá Vás SCiPNET (v. 0.004). Probíhá načítání systému.
>
> Načítání…
>
> UPOZORNĚNÍ sítě SCiPNET. Verze Vašeho systému SCiPNET je neaktuální. Přejete si provést aktualizaci? <ANO/NE>
>
> Probíhá aktualizace systému…
>
> Načítání… (12 %)
>
> Načítání… (38 %)
>
> Načítání… (68 %)
>
> Načítání… (NEZNÁMÁ_HODNOTA %)
>
> UPOZORNĚNÍ sítě SCiPNET. Aktualizace systému byla NEÚSPĚŠNÁ. Důvod: Neaktuální model terminálu.
>
> /master_command: Přepis přístupu k terminálu
>
> Přístupový protokol manuálně přepsán. Přejete si spustit terminál na zastaralé verzi systému (v 0.004)? <ANO/NE>
>
> Spouštím terminál. Vyčkejte…
>
> Načítání…
>
> Načítání…
>
> Vítá vás terminál sítě SCiPNET (v 0.004) s dálkovým přístupem. Co si přejete?
>
> /command Zobrazit "Složky"
>
> Zobrazuji oddíl "Složky". Oddíl obsahuje 3 pododdíly. Přejete si zobrazit výčet pododdílů? <ANO/NE>
>
> Zobrazuji "pododdíly" (3): Záznamy, LOGY sítě SCiPNET, [CHRÁNĚNO HESLEM]
>
> /command Zobrazit "Oddíl_3"
>
> UPOZORNĚNÍ sítě SCiPNET. Tento oddíl je chráněn heslem. Zadejte heslo ve tvaru "<přesné znění hesla>".
>
> "* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *"
>
> Vítejte, Architekte.
>
> Načítání…
>
> Oddíl obsahuje složky (1). Přejete si zobrazit složky? <ANO/NE>
>
> Zobrazuji složky (1)…
>
> Načítání…
>
> Otevírám složku "404-CS" v rozhraní SCiPNET (v 0.004)…


> UPOZORNĚNÍ! Tento soubor byl archivován dne 13. 2. 1989 a je NEAKTUÁLNÍ dle informačních standardů a reformovaných protokolů Databáze SCP platných ode dne 1. 1. 1989. Informace v dokumentu mohou být neaktuální / zavádějící. Forma informací v dokumentu nevyhovuje moderním normám upravujícím záznamy Nadace SCP. Soubor slouží VÝLUČNĚ pro archivační a referenční účely historických dokumentů. Čtenář dalším čtením potvrzuje, že byl vyrozuměn s výše uvedeným.


Záznam o Objektu: 404-CS

Dezignace Systému DELEVERE: RENELARUS

Popis: SCP-404-CS je označení přiřazené Univerzálnímu Systému Klasifikace a Dezignace Potřeb Nadace SCP, známého za času aktivního provozu obecně jako Systém DELEVERE (pozn.: oba pojmy jsou v rozhraní tohoto dokumentu užívány jako ekvivalentní).

Univerzální Systém Klasifikace a Dezignace Potřeb byl jedním z klíčových prvků databáze Nadace SCP od chvíle její prvotní digitalizace. Jednalo se o kryptologický systém, který s pomocí šifrování a komprese informací do podoby krátkého kódu přiřazoval objektům v držení Nadace SCP krátkou dezignaci (či speciální doložku), která přesně popisovala většinu jejich základních i pokročilých údajů (viz oddíl Utilita).

Systém DELEVERE byl vyvíjen a aplikován ve všech oddílech nadační digitální databáze do Incidentu-×1 dne 6. 6. 1988. Po incidentu došlo k téměř okamžitému upuštění od jeho dalšího využívání a postupné adaptace systémů používaných dnes.


Utilita: Univerzální Systém Klasifikace a Dezignace Potřeb byl integrální součástí všech digitálních systémů Nadace SCP před 6. 6. 1988 na všech jejích úrovních. Systém připisoval každému zaznamenanému objektu krátké, 4slabičné označení — databázní doložku — podle které bylo možné jednoznačně určit údaje, jako jsou Třída Objektu, Úroveň Hrozby, Úroveň Utajení, ale i zevrubné Speciální Zadržovací Procedury a další marginální údaje.

Do té doby nebyly žádné z výše zmíněných údajů běžnou součástí záznamů o objektech; administrativu upravoval ve všech případech právě Systém DELEVERE.

Systém rovněž rozřazoval anomálie do 23 (z počátku 19) ontologických skupin: ty zevrubně popisovaly ucelenou povahu předmětu. Kritérii posouzení byla hmotná/nehmotná, živá/neživá, věcná/imaginativní povaha předmětu. Toto usnadnění Popisu v podstatě zestručnilo délku každého individuálního dokumentu až o jednu třetinu.


Mechaniky: Systém Klasifikace a Dezignace Potřeb byl digitální variací lineární kryptografie matic (využívané historicky například systémem ENIGMA). Strojové rozšíření umožnilo nejen urychlit dešifrování, ale i rozšířit počet zaznamenatelných položek (z původních 23 kategorií umožnil digitalizovaný DELEVERE souběžnou existenci 600-2600 kategorií).

V praxi se však digitalizovaný systém příliš nezměnil:

Systém DELEVERE přiřazuje objektu 4slabičné označení, zpravidla ve tvaru "souhláska-samohláska; souhláska-samohláska; souhláska-samohláska; souhláska-samohláska", existují však variace.

Kombinací slabik, variací pořadí souhlásek a samohlásek a nakonec i změnou konkrétních písmen je položce přiřazena hodnota, která v databázi přesně označuje právě jeden soubor zadržovací třídy, úrovně utajení, úrovně hrozby, dalších marginálních údajů a Speciálních Zadržovacích Procedur.

Syntax je založen na diferenciálním porovnávání: systém porovnává skladbu kódového označení specifické položky s kódovým označením neutrálním — tím je právě "DELEVERE" — a na základě rozdílů přiřazuje položce výše zmíněný "set" informací a příkazů.

Systém byl s to rozlišit:

1. Význam jednotlivých slabik (nejčastějšími byly "ve", "be" a "ne")
2. Vzájemné rozsazení slabik (obvyklá varianta u objektů třídy Safe byla "BENEXXXX")
3. Vzájemnou polohu slabik (pořadí "LEBE" má odlišný význam od "BELE" a naopak)
4. Vzájemné rozložení souhlásek / samohlásek
5. Význam jednotlivých písmen (časté spíše v pozdějších verzích systému)

V experimentálních verzích pracoval systém se 6slabičnými variacemi a specifickými dešifrovacími vztahy. Žádný podobný systém však nikdy neopustil fázi testů.

To mělo teoreticky umožnit zefektivnění databáze na úrovni objemu dat a efektivity automatické aplikace.


Využití v praxi: Systém DELEVERE byl součástí digitální databáze Nadace SCP už od jejího počátku. Většina objektů zadržených před 6. 6. 1988 tak měla v průběhu historie své označení DELEVERE.

Výčet několika notorických příkladů spolu s vysvětlivkami je uveden níže:

Objekt Označení Systému DELEVERE Přibližný přenesený význam
SCP-106 NELACEZE "NE" na prvním místě značí Keter; "LA" a "CE" značí odděleně náročné zadržovací procedury a zároveň vysokou šanci na prolomení zadržení; spolu popisují konkrétní ezoterický systém zadržení; "ACEZE" spolu s předchozím "L" značí agresivní humanoidní entitu schopnou opustit hmotný svět či rovinu reality
SCP-173 BENIVERO "BE" na prvním místě značí Euclid; "NI" a "VE" naznačují standardní podmínky zadržení s jedním či několika rizikovými faktory a nízkou šancí na prolomení zadržení; IVERO jako celek označuje agresivní autonomní konstrukt s restrikcí lokomoce
SCP-682 NEGILENE "GILE" je specifická hodnota znamenající apel k terminaci, "ILENE" je agresivní mezidimenzní entita s regenerativními schopnostmi, "G" přibližně poukazuje na *plazí* vzhled
SCP-055 n; n = 4n^4 x 4n^4 Parametr neexistuje v oboru reálných čísel
SCP-2000 TEVIMALI "TE" značí Thaumiel, "VIMA" je variantní pro Speciální Zadržovací Procedury a aplikovatelnost objektů třídy Thaumiel, "IMALI" popisuje princip klonování v globálním měřítku
SCP-404-CS RENELARUS Inverzní hodnota k vstupní hodnotě "DELEVERE"

Kontroverze: Dlouhá léta byl Systém DELEVERE operabilní a byl uplatňován stále častěji na všech úrovních nadační digitální databáze.

Všechny nové objekty SCP byly klasifikovány a podle systému byly objektu přiřazeny zadržovací procedury. Právě posouzení zadržovacích procedur na základě označení DELEVERE bylo klíčové při logistickém plánování rozložení nových Oblastí a efektivním rozřazování nově zadržených předmětů.

Na sklonku roku 1979 došlo na několika místech k hlášeným incidentům, při nichž mělo dojít k nepřesné klasifikaci.

Incidenty byly prošetřeny individuálně a náprava provedena manuálně. Výsledky šetření byly sporné, v Systému DELEVERE nedošlo na jejich základě ke změnám.

O tři měsíce později došlo k nové vlně incidentů, tentokrát se zvýšenou četností výskytu. Opětovné vyšetřování neprokázalo chybovost systému, Systém DELEVERE byl přesto aktualizován na novou verzi. Bylo rozhodnuto o provádění měsíční diagnostiky a aktualizace celé databáze za účelem vymýtit nežádoucí odchylky. Při těchto podmínkách po další tři roky docházelo jen k izolovaným incidentům, jejichž původcem měla být lidská chyba při prvotním zadávání dat.

Roku 1985 došlo při rutinní měsíční diagnostice a aktualizaci hromadně k nesprávným úpravám databáze, v důsledku čehož došlo k několika závažným incidentům včetně prolomení zadržení objektů třídy KETER. Systém DELEVERE byl na 48 hodin odstaven. Nová bezpečnostní aktualizace odstranila aktuální problém, míra chybovosti se však zvyšovala. Jednání Rady O5 pro nahrazení systému dopadlo nerozhodně.

Roku 1988 došlo během rutinní diagnostiky a aktualizace k nesprávným přepisům několika stovek souborů v databázi, což způsobilo několik závažných případů prolomení zadržení, nekorektní klasifikace objektů, nesprávné převozy, narušení struktury databáze ad. Systém byl na celý měsíc vyřazen z provozu, úpravy probíhaly manuálně. Za původce incidentu byl označen neanomální systémový glitch způsobený doposud neidentifikovanou meta-chybou v Systému DELEVERE. Rada O5 odhlasovala postupné upuštění od Systému DELEVERE, avšak až do roku 2000.

Verze vydaná téhož roku, kontrolovaná nepřetržitě správním týmem RAISA, měla směřovat k postupnému převedení databáze na nový způsob klasifikace dokumentů. Tato verze se nicméně v konceptu nijak nelišila od předchozích verzi Systému DELEVERE, s výjimkou přechodu na novou verzi SCiPNETU (v té době v 0.004).

Nový Systém byl aktivní do 6. 6. 1988.


Incident-×1: Dne 6. 6. 1988 došlo při rutinní diagnostice a hromadné aktualizaci ke kompletnímu výpadku databáze. Při pokusu o restart systému byla celá digitální databáze vymazána. Obratem byla zveřejněna "upravená" verze databáze, včetně všech původních souborů. Veškeré soubory byly komprimovány a klasifikovány dle neznámého klíče kombinací neodpovídající novým iteracím Systému DELEVERE. Označení odpovídala v konceptu způsobu šifrování Systému DELEVERE, nejednalo se však o žádný klíč známý správnímu týmu RAISA.

Výpadek systému způsobil závažné potíže pro nadační administrativu s globálním dopadem. Náprava škod a manuální obnova souborů trvaly více než 6 měsíců.

Systém DELEVERE byl odpojen, jako důvod incidentu byla uvedena doposud neznámá technická chyba, ačkoliv její přesný původ či povaha nejsou dodnes známy.


> /master_command Zobrazit "klasifikované_informace"
>
> Zobrazuji "klasifikované informace"…

Kopie zprávy správního týmu RAISA, upraveno:

…Ve věci Incidentu-x1 bylo prokázáno v následující: důvodem selhání Systému DELEVERE nebyla lidská chyba, systémový glitch, technická chyba, poškození hardware, neznámý či domněle-platný šifrovací klíč či přehlcení databáze z důvodu hromadné aktualizace, totiž zkrátka nic, co by z jakékoliv myslitelné příčiny mohlo způsobit situaci, jež nastala 6. 6. 1988.

Když jsme vyloučili veškeré myslitelné příčina, zkušenost nás vedla ke studiu nemyslitelných příčin. Nebude se vám líbit, co jsme našli

Nejspíš jste si přečetli, že údaje, které Systém DELEVERE přiřadil během Incidentu všem složkám, odpovídaly platným, přesto neznámým šifrovacím klíčům. Nyní s určitostí můžu říci, že to tak není.

Bezprostředně po Incidentu jsme se zaměřili na jednu hodnotu náhodně zvoleného souboru — abychom získali precedent a správné údaje pro dešifrování celé databáze — a dostali jsme neplatné hodnoty.

Abych to upřesnila, dostali jsme NEMOŽNÉ hodnoty. Neeuklidovská kryptologie. Paralineární matice. A teď vysvětlení: představte si, že Systém DELEVERE předepíše libovolnému souboru libovolný čtyřslabičný kód. Ten je odpovídá uspořádané matici, jejíž determinant (počet možných uspořádání čísel) je jediné číslo, které se mění v závislosti na změnách v jeho sloupcích a řádcích. Takže ať je mu předepsána jakákoliv hodnota, vždy se vám musí vrátit hodnota, která existuje v množině existujících determinantů této matice.

A po dešifrování toho souboru… se stal přesný opak. Zadali jsme vstupní hodnotu a dostali takovou, která výše uvedeným parametrům neodpovídá. O co hůř, systém ji považoval za správnou. To není technická chyba. Systém založený na binární kalkulaci — to zahrnuje veškeré počítače, které lidstvo používá — není fyzicky / mechanicky schopen zpracovat takové hodnoty, jelikož přesahují rámec jeho výpočetní kapacity. A přesto nám tyto nemožné a samozřejmě nesprávné hodnoty prezentoval jako platný a správný údaj.

Je to nemožné. Statistický problém, který nemá žádné platné vysvětlení či řešení. Až na jedno. V Systému DELEVERE, systému, jenž léta evidoval veškeré nemožnosti, na nichž spočinul náš zrak, se sám stal anomálním.

Od počátku pracujeme s existencemi, které vzdorují zákonům reality, jejichž funkcím nerozumíme a léta jimi zaplavujeme databázi. Činili jsme tak tak dlouho, dokud jedna z nich, nebo kombinace několika, možná množina všech, nezpůsobila, že se systém, jenž měl jejich sumu shrnovat do jediného celku, nevyhnutelně zhroutil sám do sebe.

Jistě není náhodou, že se chybosot Systému DELEVERE zvyšovala nikoliv s vývojem jeho nových verzí či adaptací nového hardware, ale narůstala lineárně spolu s počtem zaznamenaných anomálií. Přirozeně neexistuje empirický důkaz, přesto je vztah mezi počtem zaznamenaných chyb v Systému DELEVERE a počtem evidovaných anomálií PŘÍMO ÚMĚRNÝ. Je to 100% shoda nárůstu. Mezi všemi těmi náhodami se jedná o jediný prokazatelný důkaz a důrazně doporučuji s ním pracovat jako s validním a správným.

Ale to odbočuji od toho, co se skutečně stalo. Abych to zopakovala, věříme, že v Systému DELEVERE vznikla skutečně anomálie. Kdybych ji měla popsat, napsala bych něco analogického k "jedná se o statistický fenomén, který postihuje databáze snažící se katalogizovat anomálie a způsobuje zvyšující se míru systémové nestability až do bodu, kdy dojde k úplnému zhroucení systému z totožné anomální příčiny".

Právě naše snaha o unifikaci nemožného způsobila zhroucení našeho systému.

Při hledání řešení jsme se vrátili k některým alternativním metodám zápisu záznamů. Jak víte, záznamy, které neodpovídaly standardům Systému DELEVERE, zůstaly ušetřeny.

Z toho lze usuzovat, že při využití různorodých postupů záznamu a klasifikace je vliv statistické anomálie pozastaven.

Doporučujeme proto následující: 1. Upustit od Systému DELEVERE. Nelze jej zachránit. 2. Využívat prapůvodní systém založený na Třídě Objektu a dalších údajích 3. Implementovat nové metody záznamu založené např. na Úrovni Ohrožení. 4. Kdykoliv se naskytne možnost implementovat novou metodu klasifikace, začít ji využívat.

Pokud se databáze nebude unifikovat, ale vyvíjet a užívat stále nové a nové postupy záznamu, situace kolem Systému DELEVERE se již nebude opakovat. Rigidní, neměnná databáze je náchylná k poškození, moderní a organická je imunní.

Tyto kroky povedou v budoucnu ke stupňující diferenciaci souborů a značným administrativním problémům. "Byrokracie" se stane denním chlebem Nadace. Je to však daň, kterou musíme za své vědomosti zaplatit. Objekty, s nimiž pracujeme, odporují definici. Pokusit se je zcela definovat by znamenalo je omezovat a vždy něco vynechat, jelikož si nikdy nemůžeme být docela jistí, před čím právě stojíme.

"Chránit" se musí stát primárním prvkem naší práce. Nikoliv až třetím.

Jedině tak totiž můžeme přežít. Přizpůsobit se strastím našeho světa, nikoliv domýšlivě předpokládat, že se ony skloní před námi a naším intelektem.

> Vypnout terminál

Není-li uvedeno jinak, obsah této stránky je pod licencí Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 License