Chrám "Sagrada Familia"
Objekt #: SCP-3512
Třída Objektu: Euclid
Speciální Zadržovací Procedury: Osoby ovlivněné SCP-3512 budou ubytovány ve standardních humanoidních zadržovacích celách. Informace o pohřešovaných osobách a amnestika budou vydávány dle potřeby. Zprávy v médiích budou monitorovány pro možné případy SCP-3512 a veškeré potenciální úniky budou vyšetřeny.
Vstup do jeskynního systému pod chrámem Sagrada Familia je zajištěn a monitorován. Mobilní Úderná Jednotka Zéta-9 ("Mole Rats") bude pokračovat v průzkumu podzemí a dávat pozor na přítomnost SCP-3512-1, či jiných anomálních fenoménů.
Mobilní Úderná Jednotka Alfa-4 ("Pony Express") podnikne průzkumnou a monitorovací operaci, aby identifikovala potenciální instance SCP-3512-2 před jejich vydáním a distribucí.
Popis: SCP-3512 je fenomén, který vede k razantním změnám v osobnostech a psychologické stabilitě u jistých žen ve věku mezi 18 a 40 lety. Doposud bylo Nadací identifikováno a zadrženo devět takových žen a jedna další předpokládaná instance byla nalezena mrtvá ve svém domově.
Ženy ovlivněné SCP-3512 mají extrémně vysoká skóre na základě měření NEO-PI-R pro otevřenost, extroverzi a přívětivost. Tento efekt se dostavuje nehledě na předchozí osobností inklinace a ovlivněné ženy si nejsou vědomé těchto změn. Chování ovlivněných žen je charakterizováno vysokou společenskostí a nedostatkem inhibice, jež jsou přerušovány dlouhými záchvaty nekontrolovatelného křiku. Častost a délka křičení se zdánlivě po 4 až 5 měsících snižují. Další změny osobnosti se zdají být permanentními.
Potenciální případy SCP-3512 v různých zemích jsou aktuálně zkoumány. Veškeré potvrzené případy SCP-3512 se vážou k prvotnímu objevení v Barceloně, ve Španělsku, jež bylo vyšetřováno nadačními agenty Riley Cooperovou a Tomàsem Reyem. Pro dodatečný popis anomálie a okolností objevu jsou níže k dispozici poznámky agentky Cooperové.
Poznámky k vyšetřování
15. července 2016: Přistání v 16:15. Je tu hroko - mnohem větší horko než v Bostonu a vůbec nefouká vítr. Agent Rey se se mnou potká v hotelu a navrhne, že mi ukáže panoramatický výhled na město. Řeknu mu ne, protože myslím, že rovnou vyrazíme, ale on nemá nijak naspěch. Možná je to kulturou? Nechci být nezdvořilá, ale spánek mi stačí.
16. července 2016: Pořád je horko. Rey se konečně ukáže v 10:15. Alespoň můj ředitel tvrdí, že je schopný - a navíc je tu prakticky jediný z Nadace. Vyrazíme na setkání s obětmi - napřed se stavíme pro kafe.
Musím přiznat, že Rey si vede hodně dobře s místními. Naše krytí je, že děláme dotazník pro mentálně nemocné pacienty od WHO, a on docela dobře hraje doktora. Rozhovory jsou produktivní - viz nahrávky.
Pozorování: rodiny do toho nejsou zapojeny. Jsou až moc upřímně zasažené - Rey se musí snažit, aby je uklidnil a přesvědčil. Oběti nám nijak nepomáhají - symptomy jsou stejné, jako u první zprávy a vůbec si nevšímají toho, jak se změnily - jak plastové a nereálné jsou. Myslím, že to děsí jejich rodiny mnohem víc, než ten křik.
Nezdá se mi, že by šlo o obyčejný koghaz - něco na jejich očích je jinak, ta změna není jen povrchová. Myslí to s tou změnou upřímně. Jsou do "toho" zapálené.
17. července 2016: Dnes další rozhovory - nic moc nového. Stále stejné úsměvy od holek, stále stejné smutné rodiny. Zkoušíme amnestika - nic. Jestli je to memetické, jde to hlouběji než jenom do paměti.
Jedna možnost: mladší sestra oběti zmíní něco, co poznávám ze včerejší nahrávky. "Apagada". Myslím že to znamená "vypnuto", ale Rey říká, že v katalánštině je to spíš "výpadek". Optáme se obětí a okamžitě začnou křičet. Jedna matka zakroutí hlavou - je to noční klub, kam její Teia chodívala. Ta matka věděla, že to není dobré místo.
Později se zeptám Reye. Zná to tam. Zítra v noci mají otevřeno.
18. července 2016: Rey mě vyzvedne v 21:00 a zasměje se nad tím, co jsem si vzala na sebe. Neplánovala jsem návštěvu klubu. Řekne mi, že jeho sestra by mohla mít něco, co by mi padlo. Mám strach, že přijdeme pozdě, ale podle všeho neotevírá žádný klub před půlnocí. Jeho sestra je mi sympatická - dělá si z Reye srandu kvůli košili a mě najde něco rozumného. Neptá se, proč to potřebuju.
V klubu je samozřejmě tma. Hluk, horko, přeplněno. Připadá mi, že moc vyčnívám - Rey mi řekne abych si nedělala starosti. Je dobrý - pohybuje se po místnosti, mluví s lidmi, zapadá. Já radši vyčkám o samotě, jestli za mnou někdo nepřijde.
Hodně lidí se ukáže, ale nikdo zajímavý. Až kolem 2:00. Vysoký blonďák si sedne vedle mě u baru a nabídne, že mi koupí drink. Zeptá se mě na mojí oblíbenou hvězdu a já si myslím, že je to začátek nějaké balící hlášky, ale pak mi dojde, že to myslí vážně. Něco na něm je - sebevědomý, šarmantní, ale navazuje až moc očního kontaktu. Mluví moc precizně. Není dost opilý.
Moje oči zabloudí směrem k Reyovi a ten muž si toho všimne. Najednou odchází a procpe se davem lidí. Než se mi podaří dostat ven, už je pryč, ale mám štěstí. 20 euro a vyhazovač mi řekne, že je to stálý zákazník. Dalších 20 a mám i jméno - Josep Oriol.
19. července 2016: Oriol je oficiálně PoI. Rey použije kontakt, aby získal adresu. Oriol není doma a vypadá to, že domů ani nedorazil, ale jeho byt je plný inkriminujících věcí. Rey všechno fotí, ale tři věci mi připadají nejdůležitější.
Zaprvé, hromada architekturních plánů - budovy, zařízení, vlakové tunely. Oriol je softwareový developer - k čemu tohle potřebuje?
Kniha sedící na kuchyňském stole, žádný nepořádek kolem: často používaná. Vypadá jako nakladatelský výtisk - prázdná obálka, jednoduchý styl. Neotevírám ji bez koghaz šetření, ale mám z ní prostě mi připadá důležitá.
Vedle knihy je nějaká zvrácená socha ležící na utěrce. Jako hrouda vosku vyřezaná do bodů a s - no vypadá to jako nohy, co jsou do toho zabodané. Kusy Lega a Meccana, růžové stonky, krabí klepeto, korková vývrtka. Něco co vypadá jako univerzální klíč.
Rey mě zavolá do ložnice, kde jsou plné krabice takových věcí. Šněrovací jehly, brky, končetiny panenek, dráty. Jehly. Dotáhnu ho do kuchyně, abych mu ukázala tu sochu - ale už tam není.1
20:30: Zpátky v hotelu. Čtu si tu knihu - začala jsem za použití filtrů, ale není v tom žádný koghaz. Jenom hodně divné věci. Celé je mi to proti srsti.2
23:45: Veliteství se nám právě ozvalo ohledně informací k těm architekturním plánům - většina z toho se shoduje s městskými záznamy, ale ne všechno. Schéma tunelu pro vysokorychlostní vlak má postranní vchod, který by tam neměl být. Zdá se, že vede k točitému schodišti směrem dolů. Potvrdila jsem to na Velitelství - půjdeme to tam dolů vyšetřit. Možná dokonce chytíme pana Oriola a zjistíme, co všechno ví.
Materiály z končetin instance SCP-3512-1 - fotografie byly pořízeny MTF Zéta-9.
SCP-3512-1 je kolektivní označení pro kategorii objektů a entit popsaných v kapitole dvanáct [18] SCP-3512-2. Každá instance sestává z centrální masy složené z vyřezané tukové tkáně s dvanácti volně připevněnými končetinami používanými k pohybu a jiným činostem. Text popisuje instance SCP-3512-1 s centrální masou o průměru přibližně 5cm, vytvořené za použití obyčejných objektů z domova pro končetiny.
Žádné aktivní instance nebyly zadrženy, ovšem ve vyšetřovaných oblastech bylo nalezeno mnoho náhradních, či nepoužitých končetin pro SCP-3512-1.
Z instancí SCP-3512-1 pozorovaných nadačním personálem, měřila největší v průměru 3,5 metru, přičemž každá z končetin sestávala z lidské páteře zakončené slizskou plžovitou nohou. Končetiny byly rovnoměrně rozloženy po celém těle a připevněny volným seskupením zvířecích vazů a kovových řetězů.
Několik oddělených končetin z této instance bylo zajištěno Mobilní Údernou Jednotkou Zéta-9 ("Mole Rats") během průzkumů jeskyní pod severovýchodní částí Barcelony, po Incidentu 3512/A.
Uvědomělé chování instancí SCP-3512-1 bylo pozorováno a text v SCP-3512-2 naznačuje, že jsou do jisté míry inteligentní. Relevantní výňatek z SCP-3512-2 je zahrnut v dodatku níže.
Objekty získané z apartmánu PoI-3512-5 (Josep Oriol) zahrnují předběžnou kopii knihy s názvem "Čím víc víte: Bible svádění", klasifikovaná jako SCP-3512-2. Autor je označený pouze pod pseudonymem "Enigma"; v kopii nejsou žádné informace o publikaci.
Kniha není žánrem fikce, má 625 stran a sestává z předmluvy údajně napsané hip-hopovým umělcem Snoop Doggem. Každá z prvních jedenácti kapitol je založena na "sváděcí komunitě", obsahuje anekdoty, rady a techniky pro muže, jak ovlivňovat sociální skupiny, a také přilákat a svést ženy. Zbývajících dvanáct kapitol (každá z nichž je nadepsaná jako "kapitola dvanáct") se odlišuje od hlavního textu tím, že hovoří o celé škále ezoterických témat včetně pokročilých geometrických důkazů, interpretace snů, technik na provedení chirurgie na svém těle, symbolismu v architektuře a anomálních rituálů. Doslov knihy se skládá z více než 15 000 anagramů pro název knihy vypsaných ve spirále ve trojúhelníkových vzorcích.
Výňatky z SCP-3512-2
Kapitola jedna - Čím víc víte
Pokud čtete tuhle knihu, jste nejspíš tak trochu ubožáci. Netvařte se tak: dobře to víte a já taky. Celý důvod proč tohle čtete je to, abyste přestali být ubožáky - abyste získali sebevědomí v sociálních situacích, naučili se jak mluvit se ženami a abyste pochopili složitosti moderního randění. Jo a taky (co si budeme) abyste si zašukali - a to jako hodně.
Moje jméno je Enigma, a ukážu vám jak toho docílit a taky mnohého dalšího, pomocí svých osvědčených metod na svádění žen. Sexy žen - víc sexy, než si vůbec dovedete vysnít. Věřte mi: býval jsem přesně jako vy. Teď řídím Lambo, nosím hodinky Hublot a píchám každou, co si zamanu. Je to nafoukaný? Jasně. Ale stejně chcete být hvězda, jako já. A s mou směsí sociální psychologie, neuro-lingvistického programování a starýma dobrýma koulema, můžete i vy být hvězdou, jakou chcete být. Protože čím víc víte, tím víc skórujete!
…
Kapitola čtyři - Sexy ženy: náš klíč
… co byste normálně udělali v takové situaci. Ale nic víc. Teď když jste se naučili základní pravidla Hry, můžete začít na svojí cestě za vyššími cíli.
První, co musíte udělat, je přestat myslet o sexy ženách jako o ženách. Vlastně nejlepší bude, když o nich přestanete myslet jako o lidech. Myslete na ně jako na nástroje - než na ně můžete hrát, musíte se naučit, jak je naladit. Tahle kapitola vám ukáže jak najít rezonanční frekvenci každé ženy …
Kapitola dvanáct [12]: Teorie vědění
… což nás přivádí k malému hvězdicovitému dvanáctistěnu, nekonvexnímu pravidelnému mnohostěnu sestávajícímu z dvanácti pentagramových stěn, kde každý z dvanácti vrcholů tvoří bod dotyku pěti pentagramů. Schläfliho symbol pro útvar je {5/2 , 5}, což je takový fakt, který často vkládám do flirtovních konverzací a mělo to obrovský úspěch.
Malý hvězdicovitý dvanáctistěn byl již dlouho považován v uměleckých kruzích za silné afrodisiakum a lék na impotenci. Díla M. C. Eschera (který věděl jak tahat) a Paola Uccella (jehož jméno doslova znamená "pták") jsou očividnými příklady.[ 3 ] Uccellův otec byl ranhojič, což bylo ve 14. století běžné povolání: dělali všechno od holení vousů po amputaci končetin. Čím víc víte!
Tak se znovu posaďte do toho imaginárního baru, ale tentokrát s malým hvězdicovitým dvanáctistěnem v kapse…
Kapitola dvanáct [14]: Kam dál, ty mnichu?
Fotografie z kapitoly dvanáct [14]
… Italové ale nemají monopol na krásné tvary. Existuje spousta tipů a triků, které se můžete naučit ze Španělska - domova Don Juana a Torquemady. Zaprvé si popovídáme o Gaudím.Antoni Gaudí žil jako mnich, abyste vy nemuseli. Asketický, nespolečenský a žijící v celibátu. Veškerou svojí energii vložil do nejdůkladnější a nejmocnější architektury světa.
Gaudí byl opakem všeho, co jsem vám řekl že máte být. Na konci života byl rozcuchaný, vyhublý a nikdy nemluvil se ženami. Gaudí byl zmlácen davem, uvězněn a nakonec sražen tramvají a zabit - nikdo ho ani nepoznával a spletli si ho s žebrákem. Tak proč ho vůbec připomínám? Protože Gaudí chápal, že všechno má svůj smysl a že organické a anarchické formy mohou být použity k zachycení krásy a jejímu věčnému ukotvení na místě. To je něco, co společně objevíme v dalších kapitolách.
Gaudího Basílica i Temple Expiatori de la Sagrada Família stál neposvěcený celých 128 let. Můžete ho vidět na obrázku 27, jak se neúprosně zdvihá z roztříštěné skály a černé kozy se k němu stahují jako na zavolanou…
Kapitola dvanáct [18]: Odpanili jsme se
[ Poznámka: tato kapitola pojednává o zkonstruování a využití instancí SCP-3512-1. ]
… vytvořte hrubou kouli z materiálů, které jste sklidili a dejte ji do mrazáku na 6 až 12 hodin. Můžete použít i prasečí tuk, ale nebude to mít tak uspokojivý výsledek. Kdo by to byl tušil, no ne?
Zatímco čekáte, můžete připravit končetiny. Koncentrujte se na členění spíše než na sílu. Možná buddete chtít přidat i jednoduché nástroje k některým končetinám, pokud je objekt vaší touhy opatrnější, než většina, ale pamatujte, že čím komplikovanější je uděláte, tím preciznější pak musí být vaše sochařská práce. Rozložte si své připravené končetiny na čistý a rovný povrch.
Jakmile měl váš tuk dostatek času na to, aby zmrznul, opatrně do něj vyřežte tvar, který jste se naučili v kapitole dvanáct. Že je to připravené budete vědět, až se to na vás začne usmívat. Tehdy přidáte končetiny - měly by se "připojit" téměř okamžitě.
Vyčkejte dokud vaše vyvolená nepůjde spát, a potom zaměřte své myšlenky na její obličej, obzvláště na vnitřek její pusy a krk. Brzy uvidíte, jak váš nový kamarád odchází, připraven vám pomoct s nastolením sociální dominance.
Kapitola dvanáct [19]: Ewočí nádorový med
… Dvakrát zkontrolujte, že máte nůžky připravené pohodlně na dosah, a že jejich ostří jsou nad plamenem vašeho sporáku, nebo grillu, pokud nemáte plyn. Pokud se sebou máte rodiče, nebo sourozence, je tohle dobrá chvíle zkontrolovat, že jejich pouta jsou dobře utažená. Nepodléhejte pokušení začít s nimi - takhle je to mnohem těžší, ale kdyby svádění bylo jednoduché, dělali by to všichni.
Teď, svou pravou rukou pevně uchopte malíček na levé ruce. Zhluboka se nadechněte. Potom zatlačte dolů ostře proti straně vaší levé ruky. Váš malíček by měl udělat praskavý zvuk. Pokud ne, znovu se nadechněte a zkuste to ještě jednou. Dále vezměte nůžky…
Kapitola dvanáct [23]: Atomový Romeo
Pokud chcete vědět, musíte jít hlouběji.
Jako dole, tak i dole. Jako dole, tak i dole. Jako dole, tak i dole. Jako dole, tak i dole. Jako dole, tak i dole. Jako dole, tak i dole. Jako dole, tak i dole. Jako dole, tak i dole. Jako dole, tak i dole. Jako dole, tak i dole. Jako…
[ Poznámka: zbývající stránky z této kapitoly byly vytrženy. Předpokládá se, že byly odstraněny agentkou Cooperovou před jejím vyšetřováním podzemních sekcí identifikovaných ve schématu tunelů nalezených v bytě PoI-3512-5. (viz Incident 3512/A). ]
Vstup do jeskyní natočený během Incidentu 3512/A
Záznamy z průzkumu - Incident 3512/A
Zdroje nahrávek: Tělní kamery agentky Cooperové a agenta Reye
Lokace: Neprobádaný jeskynní systém pod Barcelonou ve Španělsku
Datum: 20. července 2016 - nahrávka začíná v 1:07 místního času
Tělní kamery obou agentů jsou nastaveny na podmínky slabého osvětlení. Agenti pomalu scházejí po úzkém točitém schodišti z hladkého kamene. Svítilna agentky Cooperové osvětluje schody pod nimi. Agent Rey ji následuje.
<ozvěny kroků>
Agentka Cooperová: Okej, právě jsme asi osmdesát stop pod vlakovým tunelem.
Agent Rey: Jak hluboko tyhle pitomé schody vedou?
Agentka Cooperová: Nemám ponětí.
Agent Rey: Určitě jsme nemohli pokračovat ve vyšetřování v tom klubu?
Agentka Cooperová: Nejsem si jistá, jestli to co jsi dělal, lze nazvat vyšetřováním.
Agent Rey: Ach jo, vy Američani nevíte jak si užívat život.
Agentka Cooperová: Došla jsem na dno. Už to není daleko.
Agentka Cooperová stojí v nízké místnosti a svítilnou ozařuje tři vstupy do tunelů. Agent Rey vchází za ní.
Agent Rey: Díky bohu. Takže, kudy se vydáme?
Kamera agentky Cooperové zachytí pohyb z levého tunelu. Agenti si toho zdánlivě nevšímají.
Agentka Cooperová: Řekla bych že tou cestou uprostřed. Má nejhladší dno, takže je asi nejvíc používaná.
Agent Rey: Ty jsi šéfka. Mě připadají všechny stejně tmavý a nepříjemný -
Agentka Cooperová: Pšt! Neslyšel jsi něco?
Agent Rey: Nic. Možná jsou to vlaky?
Agentka Cooperová: Nemyslím si - na to je moc pozdě. A znělo to… divně. Jdeme dál. Ale potichu.
Agenti pokračují dál tunelem a jdou zhruba 12 minut, zatímco se chodba postupně svažuje. Stěny a strop jsou rovněž lehce šikmé a tunel se tak postupně zmenšuje.
Agentka Cooperová: Vypadá to, že před námi je nějaká místnost.
Agent Rey: No konečně!
Agenti vstupují do větší místnosti. Tunely vedou dál doleva a kamené schody vedou k otvoru ve stropě. Stěny a strop jsou propracovaně vyřezávány do abstraktních organických tvarů. Agenti se rozdělí a prohlížejí si stěny místnosti.
Agent Rey: Vypadá to, jako kdyby byly roztavené.
Agentka Cooperová: Myslím, že to jsou jen dekorace.
Agent Rey: <Hledící na schodiště> Tohle místo musí být obří. Myslíš, že jsme teď pod bazilikou?
Agentka Cooperová: Možná - áh!
Agent Rey: Cooperová! Jsi v pořádku?
Agent Rey běží k agentce Cooperové, která stojí u výklenku ve stěně napravo.
Agent Rey: Déu n'hi do!
Agentka Cooperová: Bože, co to bylo?
Ve výklenku je malá prohlubeň. Kamera se přibližuje a ukazuje několik amputovaných lidských prstů, směřujících ven.
Agent Rey: Kdo jsou tihle lidi?
Agentka Cooperová: Hele, je to tvoje město. Okej, jdeme radši dál.
Agent Rey vytahuje svou služební zbraň. Oba agenti se opatrně přesouvají do tunelu naproti vchodu. Temná viskózní látka pokrývá horní třetinu tunelu, leskne se ve světle svítilny a občasně vytváří velké kapky, které dopadají na dno jeskyně.
Agent Rey: Co to sakra je?
Agentka Cooperová: Snaž se to na sebe nedostat. Vzorky vezmeme po cestě zpátky.
Tunel se stáčí a občasně mění směr, včetně několika strmých sestupů. Agenti pokračují v chůzi zhruba dalších 15 minut. Pomalu začíná být slyšet točivý mechanický zvuk.
Agent Rey: Cítíš to? Vzduch je tady teplejší.
Agentka Cooperová: Před námi je další místnost - vypadá větší.
Agent Rey: Och. Co je to za smrad?
Agentka Cooperová: Ach - to je hrozné.
Agenti vstupují do velké přírodní jeskyně. Celková velikost není jasná - paprsek svítilny nedosahuje na druhou stranu. Stalaktity visí ze stropu a byly vyřezány do tvarů včetně orchidejí, svijonožců a řad lidských zubů. Mechanický zvuk je hlasitější.
Agenti pomalu přecházejí po dně jeskyně a rozhlížejí se za pomocí svítilen.
Agent Rey: <tlumeně> Co to do prdele je?
Agentka Cooperová: <zvuky dávení>
Agenti přicházejí ke břehům široké pomalé řeky. Povrch je bledý a želatinový, pomalu se valí s proudem. Směrem po proudu řeka teče do nízkého tunelu.
Agent Rey: Podělaná řeka z tuku. Podívej - je to jako kdyby byla živá.
Agentka Cooperová: Ztuhlé sádlo a tuk - musí to být tisíce galonů. Z toho jde ten puch a to horko - vsadím se, že je to pod vrchní vrstvou olejovité.
Agent Rey: Hele, podívej - na druhé straně!
Svítilny ozařují prostor za řekou a odhalují tři průmyslové knihtisky. Každý stroj operuje hlasitě, ovšem není vidět žádné elektrické zapojení.
Agentka Cooperová: Hm, copak asi tisknou.
Agent Rey: Na druhou stranu nevede žádná cesta. A nevidím východ.
Agentka Cooperová: Ta řeka někam teče.
Agent Rey: Jít do toho malého tunelu? To ne. Na tyhle sračky si pozveme Mole Rats.
Agent Rey přechází směrem ke druhé straně jeskyně a jeho svítilna se chvěje pohybem.
Agentka Cooperová: Okej, okej. Naberu nějaké vzorky a potom můžeme jít zpátky a zkusíme jiné tunely.
Agent Rey se otočí.
Agent Rey: Hele, můžeš klidně být neula, jestli chceš, ale já-
Agent Rey se náhle zastaví na místě a namíří svítilnu na strop.
Agentka Cooperová: Reyi?
Agent Rey: <šeptá> Nad tebou. Pomalu.
Agentka Cooperová: Co? Co je to?
Agentka Cooperová se prohne a její kamera se natočí směrem vzhůru. Na stropě se nachází přibližně 3,5 m velká instance SCP-3512-1 s centrální masou o průměru 1,5 m. Instance má končetiny složené z lidských páteří. Čtyři z těchto končetin se drží stalaktitu přímo nad agentkou Cooperovou, přičemž ostatní končetiny se natahují dolů. Agentka Cooperová namiřuje svou služební zbraň.
Agent Rey: Sakra, je to obří.
Agentka Cooperová: Usmívá se na mě. Proč se na mě usmívá.
Agent Rey: Cooperová, co to - Cooperová!
Instance SCP-3512-1 spadne ze stropu k agentce Cooperové. Agentka střílí několik ran a zdá se, že zasáhla končetinu instance bez efektu. Centrální masa instance SCP-3512-1 přistane přímo na agentce Cooperové a její tělesná kamera je zakryta bílou tekutinou.
Kamera agenta Reye ukazuje, jak se instance SCP-3512-1 pohybuje směrem k řece s agentkou Cooperovou zaseklou v centrální mase. Agentka Cooperová se krátce snaží vyprostit, načež její tělo ochabne.
Agent Rey: Vés a la merda.
Instance SCP-3512-1 skočí do řeky z tuku a stáhne agentku Cooperovou sebou.
Tělesná kamera agenta Reye je vypnuta a znovu se neaktivuje.
Tělesná kamera agentky Cooperové zůstává zakryta, ale nahrává vlhké čvachtavé zvuky podzemní řeky.
Uběhne 20 minut.
Náhle je tělesná kamera znovu odkryta a zaměřuje velmi velkou kupulovitou místnost, jež je slabě osvětlena. Řeka stéká z horní části stěny na jedné straně místnosti jako vodopád sraženého tuku a je slyšet slabé čvachtavé zvuky. Mikrofon rovněž zachytává namáhavé dýchání, ale žádná slova.
Pohled se změní a ukazuje druhou stranu kupole. Tam se nachází ohromná freska zachycující těhotnou Pannu Marii, připoutanou ke stojanu ve tvaru hvězdy za kotníky, zápěstí a krk. Na spodku krku postavy vychází z fresky trubka, ze které pomalu stoupá vzhůru tmavý kouř.
Kamera se nakloní kupředu. Podlaha místnosti je zakryta kouřem, ale jsou v něm vidět pohyby. Když se přesune níže, odhaluje kamera stovky malých instancí SCP-3512-1, které se neustále pohybují kolem sebe.
Agentka Cooperová: <nejistě> Haló? Kdokoliv?
Tělesná kamera agentky Cooperové se zdvihá a za rychlé chůze se pohybuje po místnosti. Pohyb rozviřuje kouř a ukazuje jasněji podlahu místnosti. Zhruba 30 metrů před kamerou leží na zemi lidská postava obličejem dolů.
Agentka Cooperová: <hlasitěji> Haló? Kdo je to?
Instance SCP-3512-1 na zemi se vyhýbají postavě a zanechávají kolem ní kruh prázdných dlaždic. Jak se kamera přibližuje, postava se otáčí. Je to agentka Cooperová.
Agentka Cooperová: <směje se> Páni, to bylo intenzivní. Ale klidně bych si ještě zatancovala, víš? Wow! <křičí>
Agentka Cooperová vzhlédne a přestane křičet. Usměje se a protáčí konce svých vlasů prsty.
Agentka Cooperová: Hej, počkej chvíli. Jak se jmenuješ, krasavče?
Postava s tělesnou kamerou se natáhne k agentce Cooperové. Ruka postavy je pokryta čerstvými ranami na dlani a zápěstí. Sedm dodatečných prstů vystupuje z ran. Všechny prsty se zdají být pohyblivé.
Ruka odstrkává vlasy agentky Cooperové z jejího obličeje a hladí ji po tváři.
Neidentifikovatelné: <těžké trhavé dýchání>
Agentka Cooperová: Hah, jsi tak vtipný a sladký.
Agentka Cooperová otře svou tvář o dlaň postavy a krátce cucá jeden z nadbytečných prstů.
Agentka Cooperová: <smích> Hej bejby, pojď sem.
Agentka Cooperová se natáhne k postavě. Sudnavá bojovou vestu s tělesnou kamerou a odkládá ji na podlahu místnosti. Kamera je zakryta hustým kouřem a instancemi SCP-3512-1, které lezou přes vestu.
Kamera nahrává škrábavé a cupitavé zvuky instancí SCP-3512-1. V pozadí je slyšet tlumené vzdychání. Tyto zvuky pokračují následujících sedm minut, načež ustanou.
O dvě minuty později se ozývá ostrý výkřik a vzdálený zvuk těžce dopadajícího objektu. Pohyby instancí SCP-3512-1 se zintenzivní, jak se instance rozruší. Kamera se zvedá, jak je bojová vesta sebrána ze země. Následně je rychle hozena směrem dolů a padá skrze kouř do jámy v podlaze místnosti.
Kamera padá zhruba dalších dvanáct metrů a zdá se, že dopadá na velké množství lidských mrtvol ve středu jámy. Světelné podmínky jsou velmi chabé a výhled kamery je zakryt ženským obličejem v raném stádiu hniloby. Kamera nadále přehrává zvuky.
Agentka Cooperová: <volá> Zlato, neodcházej.
Těžký škrábavý zvuk je slyšet zhora a světla se ztlumí.
Agentka Cooperová: Zlato, zranila jsem si nohu. Zůstaneš se mnou?
Několik dalších ženských hlasů je slyšet z jámy. Pohled kamery se kompletně ztmaví.
Po následujících 28 hodin nahrává kamera zvuky alespoň osmi ženských hlasů. Vokalizace sestávají především ze smíchu, křiku a nesrozumitelné řeči. Osvícení záběru se nemění.
Agentka Cooperová je slyšet jenom jednou, když se přiblíží k pozici kamery po přibližně 20 hodinách.
Agentka Cooperová: Mám hlad. <smích>
Pozice kamery je lehce narušena a poté se ustálí.
Zhruba po 26 hodinách se ozve hluboký skřípavý zvuk někde zpod kamery. Pokračuje čtyři minuty, během nichž hlasy v jámě ztichnou. Kamera nahrává další dvě hodiny temnoty než se její baterie vybijí.
Doslov: Nadační vyšetřovatelé objevili tělesnou kameru agentky Cooperové na vrcholu točitého schodiště poblíž vstupu do jeskyní. Kamera již nebyla připnutá k její bojové vestě. Ačkoliv MTF Zéta-9 získala přístup k jeskyním, průzkum a geofyzické snímání jeskynního systému neobjevilo žádné další oblasti mimo ty zachycené na záznamech. Agentka Cooperová ani agent Rey nebyli nalezeni.
