Info
Poznámka Ředitele: Pro toho, kdo neustále zadává ten bordel do databáze: dříve či později zjistíme, jak to zablokovat. Ztrácíš čas a není to legrační.
Objekt #: SCP-3344
Třída Objektu: Asi Safe nebo Euclid. Necháme Euclid, nejsem si jistej.
Speciální Zadržovací Procedury: Zbytečné, protože subjekt je stěží nakažlivý, spíše je to příznak něčeho jiného. SCP-3344 může spát kdekoli v Oblasti-24 - prázdné jídelny, kasárna, na podlaze, kdekoli. Je nepravděpodobné, že se někde v blízké budoucnosti dostane pryč, takže to můžete považovat za samozadržující.
Popis: SCP-3344 je muž, humanoid, běloch, 36 let. Hlavním neobvyklým účinkem objektu je zjevně to, že každý, kdo kdy kontaktoval přímo s jeho otcem, považuje objekt za mrtvý a žádným způsobem s ním nekomunikuje. Objekt nemá schopnost fyzicky ovlivňovat takové jedince, a všechny změny v okolí kolem tohoto objektu zůstávají bez povšimnutí. Osoby, které považují objekt za zesnulý, mají poměrně jednotnou představu o okolnostech úmrtí subjektu (zjevně nehoda, ke které došlo v důsledku řízení vozidla pod vlivem omamných látek). Stojí za zmínku, že subjekt pije alkohol zřídka a nikdy ve svém životě neřídil opilý.
Není známo, která anomálie vedla k neobvyklé vlastnosti SCP-3344, ale čas prvního výskytu lze datovat na září 2008. Pravděpodobně neznámý katalyzátor nezačal plně působit fungovat až do listopadu 2008. Podle dosavadní hypotézy účinek na paměť začal u otce objektu a rozšířil se na lidi, kteří byli k němu geograficky blíže, včetně většiny jeho pracovních kolegů.
K 26. dubnu 2015 SCP-3344 napadlo Oblast-241. Pokusy subjektu informovat zaměstnance Nadace o této situaci byly neúspěšné, protože vyšetřování je obvykle přivedla k otci subjektu a v důsledku toho se účinek rozšířil i na ně. Většina nevystavených pracovníků jsou pracovníci s nízkou prověrkou, kteří nemají přístup k ochrannému vybavení. Ti, kteří se pokusili bránit proti účinku pomocí špičkových technologií nebo jiných artefaktů SCP, byli také neúspěšní.
Dodatek 1: Fajn, to je to nejlepší, co jsem mohl udělat, abych se přidal se do databáze. Opravdu neumím napsat ty klinické sračky a v tuto chvíli už to mám za sebou. Je to 8 let, co se moje žena, děti a všichni ostatní členové mé rodiny ke mně začali chovat jako k duchovi. Sakra, duch by asi získal větší uznání. Vzpomínají na pohřeb, který se nikdy nekonal. Pamatují si neexistující sny při neexistujícím probuzení, zatímco jsem na ně křičel, že jsem přímo tam. Ignorovali lidi, kteří mého tátu nikdy neznali a které jsem se snažil využít, abych je přiměl pochopit, co se stalo. Zpočátku bylo potěšující vidět jejich zmatené výrazy, protože moje rodina a přátelé v podstatě ignorovali vše, co o mně řekli, jako by to byli roboti, kteří nedokážou interpretovat data, která přijímají. Ale nebyl v tom žádný rozdíl.
Jeden z mých nových přátel se mě poté, co se dostal ze své nedůvěřivosti k celé té zpackané situaci, zeptal, proč jsem se nepřestěhoval na nové místo, kde by mého tátu nikdo nemohl znát. Mohl bych to udělat, víš, ale nebylo by to jen jako vzdát se své rodiny, ale vzdát se i sebe sama. Všichni si myslí, že jsem zemřel, ale to oni jsou to duchové. Ztratil jsem manželku, tři děti, bratry, sestru, matku, otce, strýce, tety, prarodiče, sestřenice, nejbližší a nejstarší přátele. A to všechno kvůli tomuto místu. Práce mého otce. Nemůžu mu to ale vyčítat. Nemá tušení, nemohl to vědět. Realita pro mě je ale taková, že by se to nestalo, kdyby pracoval někde normálně. Někde, kde to za mřížemi nebylo zrovna nejrušivější.
Není to jeho chyba, ale moje vyšetřování nakonec vychladlo. V práci byl v kontaktu s bezpočtem … se vším. S lidmi. Jinými organizacemi. Mohlo by to způsobit cokoli a je nemožné přesně zjistit co. Nějaká anomálie, která se sama skrývá, ale v dokumentaci není nic ,co by to mohlo být. A vzhledem k tomu, že nyní vede tuto Oblast, nezůstal ani jediný zaměstnanec, který by nebyl ovlivněn. Chápu, že je čas, abych všechno opustil a pokračoval, ale já jsem šel tak daleko a … prostě nemůžu skončit. Promiň. Měl bych, ale nejsem dost silný.
Promiň tati. Pro vaše vlastní dobro doufám, že to, co jsem chtěl udělat, nebude fungovat. Nezasloužíte si to, ale ani já. Chci svůj život zpátky. Pokud všechno vyjde, postarám se o Matku. Slibuji.
S láskou
Nicklas Carver, SCP-3344.
Dodatek 2: Beru na vědomí, že toto nemůžete číst nebo alespoň rozumět tomu, co čtete, ale musel jsem to sem připsat. Můžete to zkoušet vymazat, jak chcete. Pokaždé to sem znova napíšu. Znovu, a znovu. Dokud nezemřu, nebo dokud nepřestanu být anomálií. A nezastavíte mě, protože teď mám pravděpodobně úroveň prověrky vyšší, než vy. Nemůžu být smazán.