Info
Originál: http://scp-wiki.net/scp-3020
Autor: Ihp does not match any existing user name
Překladatel:
Objekt #: SCP-3020
Třída Objektu: Keter
Speciální Zadržovací Procedury: Známí jedinci ovlivněni SCP-3020 musí být uzavřeni v karanténě v Zónách-39, -42, -94, -102, a -129. Dále musí být drženi ve standardních celách pro neanomální humanoidy, a musí být prováděny pokusy o zmírnění symptomů nákazy SCP-3020, včetně injekce L-DOPA do ledvin dvakrát denně.
Vzorky SCP-3020 musí být zkoumány pouze ve výše zmíněných zónách pod BSL-4. Lidská interakce se vzorky SCP-3020 je zakázaná; namísto toho musí být všechno testování prováděno robotickou výbavou. Vybavení, které přišlo do kontaktu s SCP-3020 musí být rozžhaveno na 400 stupňů Celsia aby bylo zajištěno vyhubení všech buněk a vajíček SCP-3020.
Popis: SCP-3020 je mikroskopický organismus neznámého rodu a druhu, měřící méně než mikron. Dříve se věřilo, že je SCP-3020 příbuzné viru Rabies lyssavirus, avšak pozorování ukazuje, že je SCP-3020 spíše parazitický organismus s tělem podobným viru.
SCP-3020 je dostatečně malé aby prošlo hematoencefalickou bariérou a manifestuje převážně na lidech, kteří jsou také hlavními přenašeči SCP-3020. Lidé nakažení SCP-3020 začnou vykazovat symptomy podobné těm, které způsobuje velká depresivní porucha. SCP-3020 je neléčitelné, avšak v raných fázích je možné jeho účinky zmírnit injekcemi L-DOPA.
SCP-3020 se krmí chemikálií L-DOPA, ze které vzniká dopamin, epinefrin a norepinefrin. Toto způsobuje značný nedostatek dopaminu v těle, vedoucí k symptomům připomínajícím Parkinsonovu chorobu a k symptomům deprese. Vzhledem k tomu, že je L-DOPA zodpovědná za syntézu epinefrinu, ničí nákaza SCP-3020 možnost reakce "útěk nebo boj".
SCP-3020 se šíří pomocí vajíček v potu a slzách nakaženého subjektu; fyzický kontakt způsobí mírnou úlevu od symptomů, způsobených nákazou SCP-3020, ale rovněž tvoří značné riziko další nákazy, pokud nejsou jedinci dostatečně chráněni.
Vajíčka SCP-3020 jsou schopná přežít i ve velmi drsných podmínkách mimo lidské tělo, a podle výzkumu i ve velmi nízkých teplotách, až do -30 stupňů Celsia. Jako většinu virových a parazitických organismů, vysoké teploty SCP-3020 zabijí. SCP-3020 je zjevně schopné po neznámou dobu přežívat mimo lidské tělo.
Na SCP-3020 z důvodu nedostatku dopaminu v těle neúčinkují žádná běžná antidepresiva nebo antipsychotika, která na principu regulace dopaminu fungují.
Symptomy nákazy SCP-3020 lze rozdělit do pěti stádií:
Stádium 1: Paranoia. Subjekty začnou mít silné záchvaty paranoidních stavů, částečně se skládajících z klamu, že jsou zcela nenáviděni, všemi jedinci, kteří jsou s nimi nějakým způsobem spojeni. Subjekty nakažené SCP-3020 začnou s takovými jedinci omezovat kontakt; toto rovněž slouží k omezení šíření SCP-3020 v raných stádiích nákazy, díky čemuž se SCP-3020 může množit, dokud v sobě subjekt nemá dostatek jeho kolonií, aby se mohlo začít efektivně šířit.
Stádium 2: Strach. Paranoia začne být v subjektech závažná, subjekty se bojí, že je všichni ostatní soudí a věří, že si všichni jedinci s nimi spojení přejí jejich smrt. Jakoby jejich životy byly lepší, kdybyste nebyli jejich součástí. Takže to uděláte. Ponoříte se do práce. Subjekty většinou přeruší kontakt se všemi, kteří je znali. A brečíte.
Subjekty, které v tomto stavu vstoupí do depresí se často silně třesou, kvůli výše zmíněnému nedostatku dopaminu, který způsobí projevení symptomů Parkinsonovy choroby. Fyzický kontakt v tomto stavu povede k vysokému riziku nákazy SCP-3020, hlavně pokud je kontakt proveden s kůží, nebo slzami.
Stádium 3: Zlost. Kvůli nedostatku dopaminu, začnou být negativní emocionální reakce, včetně výbuchů vzteku, běžné. Výbuchy vzteku způsobené SCP-3020 často vedou ke zničení vztahů v sociálních a rodinných kruzích subjektu.
Subjekty v tomto stádiu, většinou uvažují o sebevraždě, avšak pouze 42 % z nich se o ni skutečně pokusí. V tomto bodě, začnou být dávky L-DOPA neefektivní a subjekty začnou hlásit ztrátu citu v končetinách.
Stádium 4: Ztuhlost. Subjekty jsou schopné svými končetinami hýbat, ale necítí v nich hmat ani bolest; věří se, že je tento stav částečně psychosomatický, ale také způsobený silným třesem, který zhoršuje průtok krve do končetin. Kromě toho, subjekty hlásí ztrátu chuti a čichu; bylo provedeno srovnání mezi tímto fenoménem a věčnou rýmou.
Subjekty často zůstávají sedavé po několik hodin, někdy i dní, v kuse, kvůli množení SCP-3020 v jejich těle. SCP-3020 se evidentně nejefektivněji množí právě v tomto stavu.
Stádium 5: Terminální stav. Okolo 55 % a 72 % subjektů se v tomto stádiu pokusí o sebevraždu, a většinou nejsou schopni pohybu, kvůli závažnosti třesu, který prožívají. Subjekty často prosí o smrt, nebo aby byli zabiti; v tomto bodě poskytuje fyzický kontakt se subjektem největší úlevu od jeho symptomů, avšak zároveň s sebou nese nejvyšší riziko nákazy. Po smrti subjektu, se vajíčka SCP-3020 nachází ve všech tělních tekutinách a tkáních, což značně zvyšuje riziko další infekce.
Dodatek: Původní autor tohoto dokumentu, Dr. Lawrence Packard, byl během prolomení zadržení v Zóně-39 nevyhnutelně vystaven SCP-3020. V době psaní tohoto dokumentu je Dr. Packard stále zaměstnancem Nadace, avšak je udržován v karanténě.