Objekt #: SCP-3004
Třída Objektu: Neutralized
Speciální Zadržovací Procedury: Hrozba, kterou SCP-3004 představovalo zůstává neaktivní. Zadržení SCP-3004 je zaměřeno na zajištění artefaktů spojených s náboženskou skupinou Cétlaidí. Archeologická naleziště v Irsku a Walesu jsou z tohoto důvodu blízce sledována. Nalezené artefakty budou zabaveny, zapsány a spáleny.
Veškeré záležitosti, týkající se SCP-3004, spadají pod Teologické oddělení. Pokud nastane jakákoliv událost, která by mohla souviset s SCP-3004, musí být okamžitě upozorněn Ředitel Clark.
Předpokládá se, že SCP-3004-1 bylo zničeno, nebo jiným způsobem vypuzeno z naší materiální roviny a není tedy třeba jeho zadržení.
Veškeré informace, ohledně existence druhu Cicadetta luculenta, byly vymazány z obecného povědomí, vzhledem k jeho spojení s SCP-3004.
Popis: SCP-3004 označuje sérii anomálních událostí spojených s rituály druidského kultu známého jako Cétlaidí, téže známého jako "Zpěvači." Skupina působila především v Irsku od patnáctého do začátku devatenáctého století. Ví se, že jejich víra úzce souvisela s životním cyklem dnes vyhynulého druhu Cicadetta luculenta.
Díky společnému úsilí několika skupin předcházejících Nadaci (včetně Vatikánské Kongregace Aktů Mimo Náš Svět a Královské Společnosti pro Zadržení Abnormalit) byly veškeré informace o SCP-3004 a Zpěvačích zničeny, kvůli zadržení SCP-3004-1. Protože bylo SCP-3004 "zničeno", ustala aktivita entity SCP-3004-1
Události SCP-3004 se soustřeďovaly na vyobrazení spojená s obřady Zpěvačů. Tyto události nastávaly nejčastěji při oslavách spojených se vstupem dětí do dospělosti, když jim poprvé vypadne přední zub. Při těchto událostech do našeho časoprostoru vstupovala božská entita, SCP-3004-1. Zdá se, že události SCP-3004 byly výsledkem toho, jak SCP-3004-1 interagovalo s materiálním světem. Není známo kdy SCP-3004-1 začalo reagovat na víru Zpěvačů.
Přestože existují zvěsti o různých událostech SCP-3004, je pouze velmi málo skutečných zpráv. Umělecká ztvárnění událostí SCP-3004 ukazují jedince druhu Cicadetta luculenta vylézající z otvorů na obličeji, což údajně vedlo k udušení mnoha lidí. Psaný záznam popisuje spatření anomálně velkého jedince Cicadetta luculenta (pravděpodobně SCP-3004-1) na obloze. Pohlédnutí na toto stvoření údajně způsobovalo bolestivé vředy a symptomy nemoci z ozáření. I přes tyto události však Zpevači pokračovali v praktikování svých rituálů, což způsobilo jejich nucené zničení.
SCP-3004-1 byla entita, která interagovala se Zpěvači skrze rituály a způsobovala tak události SCP-3004. Velmi málo se toho ví o její pravé povaze, ovšem předpokládá se, že šlo o jakousi myšlenkovou formu, nebo extradimenzionální bytost, která náhodou odpověděla na rituály Zpěvačů. Veškerá existující data naznačují, že SCP-3004-1 byla pistifágní entita Úrovně 3.
Vzhledem k intimní povaze subjektu (mohu pouze doufat, že ti co tento spis čtou mě [s boží pomocí] znají a já znám je) a jeho aktuálnímu neutralizovanému stavu, se pokusím tento spis zkrátit. Netoužím po slávě. Jste mí kolegové a já věřím tomu, že není důvod ukrývat pravdu.
SCP-3004-1 je bohem, pokud jej tak chcete nazývat. Božstvo je stvořením s uzákoněnými rituály a vírou. Jeho existence nijak neotřásá mou vírou. Nic jí nikdy neotřáslo a já pochybuji, že zvědavá myšlenková forma, kterou přitahují cikády a příroda, mou víru zdolá. Ta věc není všudypřítomná, ani vševědoucí. Naopak. Její omezení jsou zřejmá. Bez rituály a věřících ustala veškerá aktivita SCP-3004-1. Doposud jsme nezaznamenali žádné další události. Vůbec.
Popravdě, to co nám zbylo z historie Cétlaidí (ve vulgárním překladu Zpěvači), je velmi zajímavé. Jejich víra byla založena kolem druhu Cicadetta luculenta a jejich cyklu znovuzrození… Nebyl to pouhý druidský kult. Byla to celostátní organizace. Jejich členy byli i vysoce postavení členové společnosti. Existují důkazy o jejich vlivu i ve Walesu a Skotsku. Samozřejmě, že před oním nevyhnutelným násilím, se neomilná katolická církev (nechť mi Bůh odpustí za vyřčení těchto slov o jeho jediné pravé církvi na této zemi, atd. atd.) pokusila tyto lidi konvertovat. Jenže před kompletním vymazáním kultu Cétlaidí z tváře světa, nebývalými akty násilí a použitím anomálních objektů, které by mnozí mohli považovat za nepřístojné, či dokonce nemoudré (nechť mi Rada O5 odpustí za tato slova vyřčená proti předchůdci Nadace, atd. atd.), byly populace v některých venkovských oblastech Irska spíše zpěvačské, než křesťanské.
To je všechno co víme. Všechno co zbylo. Zničení jejich rituálů, jejich kultury a jejich dopadu na Irsko a celý svět, bylo absolutní a obdivuhodně úplné. Pochopitelně by tomu tak nebylo poprvé, ale na chvíli se zamyslete nad tím, že tohle se stalo na konci 18. století. Šlo o zoufalý akt rané inkarnace toho, co jsme nyní. Hrubý a tvrdý, to ano, ale nemohu s jistotou říct, že bychom neuděllali to samé, když víme, jaké efekty na naší materiální realitu má SCP-3004-1. Samozřejmě, vzhledem k tomu, jak se angličané tehdy k irům stavěli, není příliš cynické si domyslet, že se Královská Společnost radovala z možnosti zničit kulturu a vliv Cétlaidí.
Jejich zničení bylo tak úplné, že dnes vyhynulý druh Cicadetta luculenta, půvabně známý jako "cikáda vitrážová", byl pravděpodobně vyhuben, kvůli tomu, že šlo o posvátné zvíře tohoto kultu. Vykácení mnoha irských lesů k jejich vyhynutí nepochybně přispělo, ovšem člověk si musí položit otázku, zda jejich zkáza nepřišla z přímějšího zdroje. Samozřejmě se jedná o pouhou spekulaci. Možná že toto posvátné zvíře následovalo své božstvo. Rozhodně však lze z této představy usuzovat, jaký strach musela Královská Společnost a Kongragace cítít, pokud se uchýlili ke zničení celého živočišného druhu. Neškodného stvoření příbuzného cikády chlumní. Možná se báli, že bez rituálů by se SCP-3004-1 začalo manifestovat skrze ně. Tato představa není tak hloupá. Mezi vírou a faktem existuje silné spojení. Možná že i jejich strach by mohl k něčemu takovému přispět.
Vzhledem k tomu, že Cétlaidí byli ctihodní členové společnosti, můžeme se domnívat že rozanance jejich rituálů, kteoru SCP-3004-1 pocítilo, byla pouhou náhodou. Dle mého názoru není důvod se domnívat, že tato entita je vůbec nějak spojená s Cétlaidí a jejich vírou. Myslím si, že to v nich něco vidělo a díky tomu se přizpůsobilo jejich víře. Představte si to jako něco existující v místě poblíž naší existence, možná nad ní, nebo pod ní. Možná se tam nachází více takových stvoření. Pochybuji, že taková entita by existovala sama, ovšem nemám žádný důkaz tohoto tvrzení. Díky tomuto opakovanému chování, díky víře a rituálům, byla tato entita schopna interakce s naší existencí. A stalo se tím, co znalo.
Rovněž neexistuje důvod, proč bychom si měli myslet, že SCP-3004-1 je zlovolné. Není správné přemýšlet o takové entitě v termínech, jako jsou dobro a zlo. Vzhledem k zaměření víry Cétlaidí na život a smrt, spolu s vyobrazením smrti Krista spasitele na kříži, dává smysl, že manifestace SCP-3004-1 byly velmi silné. Entita promlouvala jediným způsobem, který znala. Jazykem krve, dřeva, skla a obětí. Je možné, že brutalita těchto událostí mohla být spojená s tím, jak si SCP-3004-1 vyložilo tehdejší podmanění irských občanů. Není důvod si myslet, že životy jejích následovnků, by pro tuto entitu nebyly stejně důležité, jako rituály. Jazyk smrti a znovuzrození cikád, bičování na pranýři vyskytující se v katolicismu (především v době neutralizace entity), to vše ve spojení s rituály Cétlaidí mohlo přispět k násilné povaze událostí.
Záznamy o reakci věřících, při setkání s jejich bohem, bohužel neexistují. Jediné, co zbylo, jsou záznamy o jejich zničení. Dovedu si představit, že museli být vyděšení, ovšem, možná aby se uchránili před vlastní zkázou, mohli následovat pokyny entity, ať už jakkoliv cizí. Ovšem, o tomto tvrzení neexistují žádné důkazy.
Samozřejmě je toto pouhou spekulací. Nevíme toho dost na to, abychom se pokoušeli dělat cokoliv jiného, než se postarali o to, aby se to nikdy nevrátilo. Nevěřím, že bychom se nedokázali vypořádat s něčím takovým, vzhledem k našim aktuálním technologiím, ale je lepší nedráždit spícího lva. Bojím se, že nemohu nabídnout žádnou další radu. Kdykoliv vzácně narazíme na něco, co naši předchůdci opomenuli, zaznamenáme to, zjistíme z toho, co bylo zničeno, co jen můžeme a přesuneme se k jiným věcem.
Objekt #: SCP-3004
Třída Objektu: Keter
Speciální Zadržovací Procedury: Veškeré komunity, ve kterých by mohlo dojít k události SCP-3004, musí být monitorovány kvůli netypickým nárůstům úmrtí a navštěvování bohoslužeb. Pokud je objeveno, že v komunitě nastala událost SCP-3004, budou všem ovlivněným civilistům podána amnestika. Pro veškerá zranění, či smrti, způsobené těmito událostmi, musí být vytvořen vhodný krycí příběh. V žádném případě nesmí být osoba, ovlivněná událostí SCP-3004, zvažována pro zaměstnání v Nadaci, ani jako zaměstnanec Třídy D.
MTF Y-99 "Altar Boys" má za úkol odpovídat na události SCP-3004 v jejich průběhu a pokusit se je zastavit, pokud to bude možné.
Případy spatření instance SCP-3004-2 musí být nahlášeny Teologickému oddělení. Veřejné fotografie SCP-3004-2 musejí být označeny, jako falešné, nebo vymazány, pokud bude třeba. Veškeré instance SCP-3004-2, nalezené v přírodě, musejí být zničeny, aby se zabránilo budoucím událostem SCP-3004. Od Projektu SIGHTSEE-LUX, nesmějí být prováděny žádné pokusy o sledování instancí SCP-3004-2. Subjekty je třeba zničit dříve, než zmizí.
Nebude proveden žádný další pokus o kontaktování SCP-3004-1. SCP-3004-1 bude zadrženo zastavením událostí SCP-3004 a zničením instancí SCP-3004-2.
Aktuální zaměření zadržovacích snah se týká omezení efektů událostí SCP-3004, které se již staly. Pokud nebude možné zabránit vstuppu SCP-3004-1 do naší reality, bude proveden Protokol Damnatio ad Bestias.
Popis: SCP-3004 označuje sérii anomálních událostí, které se objevují v katolických, anglikánských a episkopálních komunitách. Události SCP-3004 nastávají bez vzorce, který by je nějak spojoval s populací, či jinými kritérii, kromě náboženství. Přestože události SCP-3004 se různí a mohou se od sebe výrazně lišit, přítomnost instance SCP-3004-2 u každé události dokazuje jejich spojitost.
Události SCP-3004 jsou rituály vynášené jinak neanomálními osobami v náboženských budovách. Přestože se tyto události v mnohém liší od křesťanských metod uctívání, vykazují zapojené osoby velkou neochotu přestat s rituálem, dokonce i v případech, kdy rituál zahrnuje sebepoškozování. Žádná z jiných osob, nacházejících se v místě rituálu, se nepokusí rituál přerušit, a to ani v případech, kdy jde rituál přímo proti jejich dřívějšímu morálnímu přesvědčení. Osoby trpící entomofobií nevykazují během průběhu události žádné známky strachu z instancí SCP-3004-2. Úmrtí způsobená událostmi SCP-3004 budou zapsána, jako smrti z přirozených příčin, nehledě na skutečný způsob smrti. Přihlížející události SCP-3004 začnou vykazovat nový zájem o svou víru a pokusí se přemluvit své přátele a rodinu, aby je doprovodili na místo uctívání.
- Zabití dítěte s tradičními ranami po ukřižování, ze kterých vylezly instance SCP-3004-2. Dítě bylo zabito, když mu úřadující kněz prokousnul hrdlo. Instance SCP-3004-2 vylézaly z ran dalších šest hodin po smrti dítěte.
- Násilné odstranění zubů úřadujícího kněze dvanácti dětmi. Děti a kněz poté začali zvracet instance SCP-3004-2. Vytržené zuby byly při následné mši podávány namísto oplatek.
- Násilná kastrace všech mužů, kteří dosáhli puberty. Odřízlá tkáň byla sesbírána a rozšířena mezi věřícími, kteří si ji dali kolem krku, jako škapulíř. Vykastrovaní muži poté začali vydávat zvuky neidentifikovaného druhy cikády, pravděpodobně druhu Cicadetta luculenta, načež vykrváceli k smrti. Instance SCP-3004-2 byly zpozorovány, jak z místa odnášejí odřízlou tkáň.
- Těhotná žena byla vybrána z kongragace a přivedena k oltáři, kde si lehla a porodila více než 60 instancí SCP-3004-2 a mrtvé dítě s dřevěnnou korunou. Koruna byla následně spálena a dítě pozřeno.
Instance SCP-3004-2 připomínají vyhynulý druh Cicadetta luculenta, ovšem mají mnohem barevnější vzor na křídlech, než jaký je popsán v dokumentech. Přestože vypadají živé, jsou instance SCP-3004-2 vytvořeny primárně ze dřeva a skla. Aktuálně není jisté, zda jsou instancce SCP-3004-2 zodpovědné za události SCP-3004, nebo je tomu opačně. Během událostí SCP-3004 se jedinci SCP-3004-2 zdají být důležitou součástí rituálů. Po skončení rituálu opouští instance SCP-3004-2 kostel a mizí poté, co uletí přibližně šest set metrů. Předpokládá se, že toto zmizení souvisí s návratem jedince SCP-3004-2 k SCP-3004-1, ať už aby jej nakrmil, nebo aby obdržel nové příkazy.
Věří se, že SCP-3004-2 funguje jako mechanismus, pomocí kterého SCP-3004-1 sbírá "víru", kterou následně konzumuje. Není jisté, proč ve své dřívější inkarnaci SCP-3004-1 nevyžadovalo instance SCP-3004-2. Díky Projektu SIGHTSEE-LUX je zřejmé, že SCP-3004-1 vytvořilo instance SCP-3004-2 jako "náhradu" za druh Cicadetta luculenta.
SCP-3004-1 je entita, která ovládá jedince SCP-3004-2 a krmí se zapomocí rituálů SCP-3004. SCP-3004-1 je pistifágní entita Úrovně 6 existující uvnitř dimenze, jež se nachází částečně v naší realitě, ale primárně "nad" ní. Zdá se, že aktuálně není schopné z této dimenze vstoupit do naší roviny bytí, ovšem pokud získá dostatek "víry", bude SCP-3004-1 schopno do naší reality vstoupit, což by kvůli brutální povaze událostí SCP-3004, zapříčinilo Scénář Třídy-XK konec světa.
SCP-3004-1 samo sebe vnímá jako božstvo uctívané křesťanstvím. Předpokládá se, že se víra křesťanských skupin, především katolictví a anglikánství, spojila s vírou skupiny Cétlaidí natolik, že se po jejich zničení SCP-3004-1 začalo krmit vírou jediné jiné známé náboženské skupiny.
Pokud SCP-3004-1 vstoupí do naší úrovně reality, bude vynesen Protokol Damnatio ad Bestias. Tento protokol zapojí několik objektů třídy Thaumiel a hromadné použití amnestik s cílem vymazat křesťanství z historických záznamů. Tato akce by teoreticky měla "vyhladovět" SCP-3004-1, což by vedlo k jeho neutralizaci.
Dodatek: Od první zaznamenané události SCP-3004 se SCP-2852 přestalo objevovat. Vzhledem k podobnostem mezi anomáliemi se předpokládá, že jsou spojené. Aktuálně byl veškerý personál přiřazený k SCP-2852 převelen k SCP-3004.
Moje jméno je Agent Timothy Luttermann. Jsem členem Mobilní Úderné Jednotky Sigma-25. Říkáme si "Ghostbusters". Upřímně netuším proč. My ze sebe duchy děláme.
Omlouvám se. Zrovna střízlivím ze všech těch věcí, co do nás pumpujou, abychom mohli jít do akce. Pořád vidím stopy, víte? Pořád se z toho vzpamatovávám. Abych to vysvětlil, MTF S-25 je výsledkem Projektu SIGHTSEE, který měl za úkol využít astrální projekci k, ehm, zadržení zlobivých scpček. Sranda. Víte, taková ta místa, kam by se člověk, nebo dron nikdy nedostali a to se v naší branži stává častěji, než byste si mysleli.
Projekt SIGHTSEE-LUX měl využít technologii SIGHTSEE a ezoterično k tomu, abychom se mrkli na toho velkýho brouka.
Předtím, než jsem sedo toho pustil, jsem četl složku SCP-3004. Docela šílený věci. Jsou to takovýhle věci, co se vám z nich sevře žaludek a udělá na sobě uzel. Neznáte strach, dokud nejste duše bez těla levitující kolem a uvnitř a nad a pod monstrozitou horší, než cokoliv si dovedete představit.
Bylo to docela jednoduché. Nevím jak to udělali, ale chytili jednu instanciSCP-3004-2. Pustili jí a já jí sledoval. Jako štěnice. Víte, ne jako ten brouk, ale jako to poslouchací zařízení.
Uvnitř, tam kde to žije? Je to prázdný. Je tam pouze ta věc a ti brouci. Akorát že to nejsou brouci tak, jak je vidíte vy. Jsou to brouci jako je vidí ta věc. Mají spoustu barev a vůbec vypadají jako noční můra Jacksona Pollocka rozmazaná přes temnotu kolem.
Ale, ona to není temnota. Je to nicota. Ta věc se nachází nikde. Nedokážu to popsat, ale nebylo tam nic jiného, než ta věc a ti brouci. A já. Řekl bych, že tam byla zima, ale to je pocit. Zima je nedostatek tepla, ale tohle byl nedostatek všeho.
Na SCP-3004-1 se těžko kouká. Je moc velké. Teprve se probouzí. To mi došlo, když jsem ho uviděl. Znáte to, když se napůl probudíte a ležíte v posteli několik hodin, než vstanete? Nevím, možná mám jenom depresi. Ale to je tahle věc. Zatím nic nedělá. Události SCP-3004 jsou ekvivalent toho, když vymáčknete budík a zíráte do stropu. Nechci, aby se to vzbudilo. Nad tím jsem tam přemýšlel a pak si mě to všimlo.
V jednu chvíli je to obrovský brouk a potom starý muž. Pak zase cikáda na kříži a potom obarvené sklo a dřevo táhnoucí se do nekonečna. Je to příliš věcí najednou. Jako koukat se na všechny slidy v prezentaci naráz. Všechno se to překrývalo. Bolelo se na to jenom podívat. A potom to promluvilo a všechno zabolelo ještě víc.
Co si musíte uvědomit je, že se s těmihle věcmi nedá mluvit slovy. Nemůžete s nimi mít konverzaci. Místo toho na vás hází myšlenky a koncepty a vy si musíte odfiltrovat všechny ty sračky, abyste se dostali k něčemu zajímavému. Potkal jsem pár entit, co si chtělo povídat, ale tohle bylo něco jiného. Tohle bylo moc.
Myslí si to, že je to Bůh. Ne jen tak ledajaký bůh, ale ten Bůh. Bylo to šťastné, že mě to vidí. Ale já jsem s tím nechtěl mít nic společného. Byla to samá krev a zuby. Vidí to, co máme a v co věříme. Myslím, že si to myslí, že nám dává přesně to, co chceme. Nerozumí to metafoře. Nerozumí tomu, že se nechceme nechat vzkřísit.
Zeptalo se mě to, jestli mi chybělo. Nemyslím si, že jsme to kdy neutralizovali. Sakra, možná že jo. Ale když to usnulo, asi to upadlo do hybernace, nebo se to znovu narodilo. Možná to nakladlo vajíčko a znovu se to zrodilo. Možná se to vrátilo a teď si to myslí ještě víc, že je to cikáda. A když se to vrátilo a znovu to vytvořilo ty brouky, vlastně nám řeklo, že nemáme zač.
Vím, že to není úplně v protokolu. Mluvit s těmi věcmi, především s něčím takovým. Ale zkusil jsem tomu říct, že to nechceme, že námtím ubližuje. Nemyslím si, že mě to slyšelo. Myslím, že to nechtělo slyšet. Myslím, že se to usmálo a potom to otevřelo ústa. Těžko se to popisuje, ale bylo to jako, kdyby se otevřela duha a uvnitř ní byly barvy, které jsem nikdy předtím neviděl. Kdybych měl tělo, asi bych si nadělal do kalhot. A potom jsem byl u příjmání, padal jsem do jeho tlamy. Byl jsem i kostelní víno. Vzalo mě to a krmilo se.
Padal jsem do nekonečna. Cítil jsem tolik… bolesti? Ale nebyla to popsatelná bolest. Bolest duše. Zkoumalo mě to, hledalo to nové věci. Myslím, že tam toho moc nevidí. Jako kdyby se to koukalo na televizi se špatným připojením. Tak rádo si mě to přečetlo. Cítil jsem jak ochutnává vzpomínky na mou první přítelkyni, jak se zakusuje do mých desátých narozenin i to jak hltá každou mši na které jsem kdy byl. A já byl na hodně mších. Studoval jsem teologii, víte. Možná proto mě pro tenhle úkol vybrali.
Netuším proč je ta věc sama. Ve zprávě otce Clarka stálo, že těch věcí bude víc. Ale nic jiného tam nebylo. Bylo to příliš velké na to, aby tam bylo i něco jiného. Jenom samý čas a prostor.
Myslím, že jsem to jenom nakrmil. Asi se to jenom dobylo. Nevím. Vím jenom to, že bychom tam neměli posílat nikoho dalšího. S něčím takovým se nedá domluvit. A nevíme toho dost. Nechoďte tam. Nechceme aby se ta věc dozvěděla ještě víc, než už ví. A že už toho ví hodně.
Víte čeho se bojím nejvíc? Že jestli to není Bůh, tak se jím to možná stane. Věří si. A nic jiného tam není. Díval jsem se. Nic jiného tam nebylo.
Za celou tu dobu, co pracuji u Etické Komise, jsem se vždy snažila držet se morálních zásad své katolické víry. A je velmi obtížné být katolíkem jak u Nadace, tak mimo ni. Ne že by bylo obtížné dodržovat zásady mé víry. Nebo obtížné věřit. Jde o to, že se snažím mít víru v něco, co vím, že v minulosti způsobilo hodně utrpení. Občas je to velmi těžké.
Protokol Damnatio ad Bestias nám dovolí se očistit. Židovská víra zůstane neposkvrněná a Islám přijde pouze o jednoho proroka, to není velká cena k zaplacení. Ale křesťanství a všechno, co udělalo, co způsobilo, bude pryč. Nelíbí se mi ta představa. Přála bych si, aby to mohlo být jinak, ale události SCP-3004 se stávají stále častějšími. Jestli ten brouk vystrčí hlavu z hlíny, budeme ho muset vytrhnout i s kořeny.
Nedá se odhadnout co se stane. Nevíme jestli přestaneme existovat, nebo jestli si jenom nebudeme nic pamatovat. Nevíme jestli něco tu prázdnotu vyplní, nebo jestli vytvoříme svět s velkou mezerou. I tak je to lepší, než to, co se stane pokud nic neuděláme.
Cikádí bůh se blíží a nezná rozdíl mezi životem a smrtí. Metafora a přirovnání se v místě jeho existence, nedají přeložit. Jedna moje část si malicherně užívá to, co té věci děláme. Existuje malá nepatrná šance, že tahle věc sežrala mého Pána. Samozřejmě by to nemohl být můj Pán Bůh, kdyby ho to mohlo sníst. Ale lidskost ve mě volá po krvi té věci, která Ho zabila. Vyhladovíme jí.
Fáze počátečního testování skončila. Protokol Damnatio ad Bestias započne jakmile to bude možné.
A abychom zastavili tohoto požírače Boha, předhodíme jednoho ze svých Lvům, aby byl roztrhán a sám trhal. Bude zatracen a sám zatratí. Věčný zámek lidstva, který zamezí jakékoliv víře, která by se byť jen trochu podobala tomu, co ta cikáda požírá.
Abych to vysvětlila méně poeticky, našli jsme vhodného kandidáta. Katolického ohýbače reality. Etické zásady nám nedovolují dostat někoho do takové situace bez toho, aby si to sami zvolili. Aniž by věděli, co se jim stane. A on to přijmul.
Říkají, že Lvi jsou nádherní. Je to dvanáct strojů, každý z nich tím nejpokročilejším techno-eschatologickým zázrakem. A opravdu vypadají, jako hladoví lvi, ovšem z černého uhlíku a lesklého kovu se světly všech barev duhy. On mezi ně vstoupí a oni otevřou jeho mozek, jeho mysl. Veškeré křesťanství, všechno co zná i co neví, bude vymazáno.
Pán Bůh nám poslal Ježíše Krista, svého jediného syna, aby trpěl a zemřel na kříži. A my, Nadace, předhodíme jednoho z našich Lvům na věčnost, abychom odstranili vše za co Kristus zemřel. Věčné utrpení pro smazání jedné oběti. Není to férová cena, ale tou by nebylo nic.
Svatý otec, jak jste možná slyšeli, nedávno povolil další způsob, jak se stát svatým. A to zemřít pro záchranu jiných. Tohle není mučednická smrt, to znamená zemřít pro víru. Toto je věčné umírání pro celé lidstvo, všechno co bylo a co kdy bude. Bude to poslední a největší křesťanský svatý a nikdo si jej nebude pamatovat.
Než jej věční Lvi sežerou, pamatujte si Svatého Judu Zatracence, val proti temnotě. Doufejme, že příští svět bude lepší.
Nechť mi Bůh odpustí. Pokud je toto hřích, pak shořím spolu s posledním svatým.
- Bridget Callaghanová, Dítě Boží
