Instance SCP-2747, přebal alba I/O od skupiny Radiohead.
Objekt #: SCP-2747
Třída Objektu: Euclid Keter
Úroveň Hrozby: Zelená ● Černá ●
Speciální Zadržovací Procedury: Nadační sledovací algoritmy monitorují internetová a tisková média kvůli zmínkám klíčových frází SCP-2747. Veškeré shody jsou označeny a odeslány do Oddělení Analytiky, kde je dále potvrzeno, že se jedná o manifestaci SCP-2747. V případě pozitivní identifikace budou veškerá ovlivněná média vhodně upravena dle standardních nadačních protokolů pro úpravu médií (912-A "PÁSMO SOUMRAKU", 943-A "OTRÁVENÁ STUDNA").
Kontrolované pozorování SCP-2747 probíhá za použití místních výpočetních zdrojů k neustálému generování narativ o různých úrovních komplexnosti a vnořenosti. Dále budou generovány popisy těchto narativ pomocí nadačního rozborového a meta analytického softwaru s různými úrovněmi abstrakce. Výsledky mohou následně být přezkoumány pro možné známky SCP-2747 díky periodickému skenování datových nesrovnalostí. Jakákoliv vygenerovaná narativa obsahující tyto nesrovnalosti bude označena jako instance SCP-2747 a její klíčové kondice budou označeny za spojené s SCP-2747. Pokud bude vygenerován dostatečně velký vzorek, bude možné lépe a jasněji identifikovat a zmapovat hraniční kondice SCP-2747.
Dále musí, pomocí tohoto meta analytického softwaru, být udržován seznam alespoň 7000 sledovaných umělců, jež musí být neustále kontrolován, kvůli možné lokalizované manifestaci SCP-2747 v jejich dílech. Aby bylo možné rozšířit pozorovací vzorek a množství hluboce vložených metafikčních manifestací, měl by tento seznam obsahovat převážně osoby, skupiny a organizace jejichž díla často obsahují metafikční obsah, jako například mise en abyme a příběhy uvnitř příběhů. Sponzorování, či tajné ovlivňování těchto umělců, za tímto cílem, může být schváleno.
Výsledky procedury LUCID CHALICE jsou zdokumentovány v aktuálním dokumentu jako Příloha B.
Popis: SCP-2747 je fenomén objevující se v tištěných i internetových médiích, při němž platformy dedikované k diskuzi fiktivních děl začnou zmiňovat neexistující fiktivní dílo. Přestože takové dílo neexistuje, lze vždy nalézt množství článků, příspěvků, komentářů a dalšího obsahu týkajícího se tohoto fiktivního díla a vystupujícího jako kdyby bylo reálné. Neexistující fiktivní dílo může být zmíněno různými osobami v různých formátech, od krátkých odkazů v příspěvcích na fóru, po obsáhlé akademické eseje týkající se díla.
Popisy, snímky obrazovky, fotografie fyzických kopií a krátké úryvky z textu těchto děl se rovněž často objevují v médiích ovlivněných SCP-2747. Různé popisy těchto děl se vždy shodují a v minulosti bylo možné i kompletně zrekonstruovat celé segmenty fiktivních médií pomocí popisů vzatých z ovlivněných příspěvků. Seznam fiktivních médií vytvořených SCP-2747 je k dispozici níže (viz Příloha A).
Ve většině případů je možné vysledovat ovlivněný materiál ke skutečným osobám, ovšem ty při výslechu doposud vždy zapřely, že by ovlivněný materiál kdy napsaly a odmítají jakoukoliv existenci zmiňovaného fiktivního materiálu.
SCP-2747 nebylo nikdy zdokumentováno během manifestace a veškeré zaznamenané instance byly objeveny až po vytvoření. Žádná instance nebyla zdokumentována před lednem 2008. Důvod je neznámý. Příčina souvisí s patafyzickými objevy zdokumentovanými v Příloze B.
Aktuální hypotéza Oddělení Analytiky předpokládá, že SCP-2747 představuje důkaz o přirozeně se vyskytující anafabule, neboli antinarativě. Shromáždění nezávislých znaků, okonografie a narramů, které pokud je dostatečně zasazeno do fiktivního konstruktu, vede ke vzájemnému zničení. Přímá rekonstrukce vlastností anafabuly je nemožná, vzhledem k její anomální povaze, ovšem popisy a záznamy byly vygenerovány v rámci Pozorovací procedury LUCID CHALICE a jsou k dispozici níže (viz Příloha B). Vliv tohoto fenoménu sahá skrze úrovně metafikční narativy, což znamená, že metanarativa obsahující anafabulu přestane existovat uvnitř narativy, která následně rovněž zmizí z naší reality. Klíčovým identifikátorem anafabuly je, že pokaždé představuje vnitřního antagonistu, či anathéma ve všech manifestacích SCP-2747, pravděpodobně kvůli vrozeným narramovým komponentům, které odkazují na její cizí, ale centralizující povahu.
AKTUALIZACE: Výše zmíněná hypotéza byla potvrzena jako pracovní model pro SCP-2747. Pro více informací viz Příloha B.
AKTUALIZACE: Následující procedury budou zavedeny po úspěšném ukončení Pozorovací procedury LUCID CHALICE (viz Příloha B).
- Vlastnosti anafabuly, jak jsou popsány v Příloze B, nesmí nikdy vyvstat ve skutečném světě, ať už jako výsledek cílené, či přirozené akce. Jakékoliv objekty, osoby, či události byť jen zdánlivě se přibližující ke hranici podobnosti, musejí být pozměněny za použití veškerých dostupných zdrojů.
- Přístup k informacím o SCP-2747, především k informacím v Příloze B, bude striktně omezen na zaměstnance s úrovní prověření 4-2747 a 3-ANALYTIKA.
- Vzhledem k patafyzickým komplikacím a samozřejmé nemožnosti zadržení SCP-2747, jak je popsáno v Příloze B, bude tato anomálie okamžitě překlasifikována na třídu Keter.
Příloha A: Částečný seznam manifestací SCP-2747
Název neexistujícího díla: Punta de la espira
Médium: Krátký příběh
Rozsah manifestace: 17 článků vytvořených a změněných na http://es.wikipedia.org.
Souhrn díla: Punta de la espira (Česky: "Vrchol spirály") je podle všeho krátký příběh z roku 1951, který napsal Gabriel García Márquez. Popisuje pouť neozbrojeného protagonisty, který na lodi jede po řece směrem k opuštěné "černé špičaté" hoře, aby předal dárek neznámé osobě. Jeho pouť je těžká a nebezpečná a na konci příběhu umírá vyčerpáním, přičemž není o nic blíže splnění svého cíle, než na začátku. Hora je v příběhu popsána do detailu pomocí opakovaných metafor, které jí často označují buď jako sídliště bohů, nebo jako démonické místo.
Název neexistujícího díla: Taitoru (Japonsky: タイトル)
Médium: Animovaný film
Rozsah manifestace: 1 článek vytvořený na stránce http://www.tvtropes.org s 55 úpravami na různých stránkách s filmovými klišé od "horizont beznaděje" po "předzvěsti" a "co tím chcete říct, že autor nebral drogy?"
Souhrn díla: Taitoru se zdá být animovaným filmem z režie Satoshiho Kona, krátce před jeho smrtí. Film je popsaný jako psychologický thriller o životě snažící se kreslířky mangy, která se snaží dokončit a vydat své první dílo v obtížném termínu. Stres si vybírá svou daň a hranice se rozmazávají, jak hlavní postava halucinuje a film končí neuzavřeně a nechává diváka domyslet si, zda dosáhla svého cíle, nebo podlehla svým slabostem. Jak je u Konova stylu typické, animace je údajně úhledná, kaleidoskopická a občasně hluboce znepokojivá. V jedné scéně protagonistka fyzicky bojuje se stíny ve svém bytě, jak je popsáno v sekci pod "tvá mysl to zhmotní". Tyto stíny mají údajně představovat manifestaci jejího kreativního bloku a nakonec jí celou obalí a pozřou.
Název neexistujícího díla: No Sister of Mine
Médium: Videohra
Rozsah manifestace: 77 vláken na stránce http://forums.somethingawful.com, každé s alespoň 3 až 103 komentáři. Většina uživatelů jsou uznávaní členové komunity stránky.
Souhrn díla: No Sister of Mine je údajně tahová RPG hra z žánru fantasy a horroru vydaná studiem Poakahan pro konzoli Nintendo Gamecube v roce 2005. Podle recenzí ovládá hráč skupinu šesti nejmenovaných postav a objevuje padlé království s cílem nalézt ztracenou společnici označovanou prostě jako "Sestra". Hra dostala mnoho špatných recenzí, přičemž většina kritizovala bojový systém plný glitchů, nesrozumitelný dialog, zdánlivě nedokončenou grafickou stránku, repetitivní soundtrack popisovaný jako "otravný" a "na rozbolení hlavy" a fakt, že hru nebylo možné dokončit. Nehratelné postavy ve hře neustále zmiňují "v trnech obvázanou knihu černou jakou uhel", která měla po přečtení darovat velkou moc, nebo vypustit hroznou kletbu. Úkol, o kterém většina kritiků předpokládala, že se jedná o finále příběhu, vyžadoval, aby se hráč vrátil do předchozích oblastí hry, kde měl sesbírat fragmenty knihy pomocí svých nových schopností. Ovšem všechny recenze se shodly, že tyto fragmenty nebylo možné najít. Jeden z kritiků dokonce tvrdil že tyto předměty nebyly vůbec k nalezení ani uvnitř kódu hry.
Název neexistujícího díla: Scolipendra Wiki
Médium: Kolaborativní fikce
Rozsah manifestace: 49 různých kusů fikce (obsah slov se různí od 343 po 2,401) zveřejněných na http://www.fanfiction.net, každé dílo s alespoň 1 až 6 komentáři.
Souhrn díla: Scolipendra Wiki měla údajně být internetovým kolaborativně fiktivním univerzem patřícím do žánrů hororu, spekulativní fikce a weird fikce. Zdá se, že projekt byl publikován na jakési wiki stránce, ovšem internetová adresa není nikdy zmíněná. Přesnou povahu narativy Scolipendry je těžké odhadnout, neboť různé kusy fanfikce se týkají velmi rozdílných dějových linek a různí se interpretací postav, což je dále komplikováno zapojením dalších fiktivních vesmírů a zasazení. Bylo zjištěno, že se v základu jedná o soubor 7 postav putujících mezi řadou světů a sbírajících předměty, které mají nadpřirozené, nebo abnormální vlastnosti. Jeden z těchto předmětů se často v dílech objevuje jako sedmistěnný obsidiánový emblém, který má údajně schopnost zničit jakékoliv objekty, osoby, či abstraktní koncepty jediným dotekem. Zdá se, že tento předmět hlavní postavy velice zajímá a opakovaně se jej snaží získat, ovšem zdá se, že je aktuálně v rukou zlého neznámého antagonisty, který je v několika dílech opakovaně zmiňován, ale nikdy se neobjevuje.
Název neexistujícího díla: I/O
Médium: Hudební album
Rozsah manifestace: Recenze ve 14 známých publikacích, včetně The New Bombay Times, Pitchfork a L.A. Flipside.
Souhrn díla: I/O je popisováno jako deváté studijní album nyní rozpadlé anglické rockové kapely Radiohead. Obsahuje 6 skladeb o celkové délce 34 minut a 18 sekund. Zdá se, že většina skladeb sestává převážně z digitálně upravených vzorků předchozích alb skupiny Radiohead a překrytých akustickými nástroji a vokály. Kritika alba se zdá být velmi pozitivní s výjímkou kritiky od Jessicy Greeneové z magazínu Pitchfork, která dala albu průměrné hodnocení 7.0. Album údajně používá charakteristické gradování a binaurální ozvěnu přes vokálové sólo hlavního zpěváka Thoma Yorkea, jako hudební motiv, což popsal Gulshan Anirudh z The New Bombay Times jako centrální téma "spirály izolace a inspirace … zpětné vazby, která rezonuje na velmi osobní úrovni a chvějící se jádro kreativní psychiky". Anirudh rovněž zmiňuje slova odkazující na sebevraždu a sebepoškozování, ovšem v podobě nepřímých metafor: I/O "se nikdy nebojí pohrát si s myšlenkou sebenenávisti a sebeznesvěcení, ovšem albu samotnému se nedaří strefit cíl a přestože neustále krouží kolem, nikdy se přímo nedotkne obávaného cíle."
Název neexistujícího díla: Mavigne, aneb pojednání o metafyzice vnitroprostorového cestování a o království Erikaaru, jehož jméno je temnota stvořená ze světla, a další teologické výklady
Médium: Novela
Rozsah manifestace: 7 článků publikovaných v jediném týdnu různými akademickými časopisy zabývajícími se kritikou literatury, každý napsaný uznávaným vědcem.
Souhrn díla: Mavigne je popsáno jako obsah manuskriptu a doprovodné ilustrace uhlem nalezené v domě Rithabile Abrahamse v roce 2014. Abrahams je údajně samotářský spisovatel a umělec pracující jako údržbářský technik v Bloemfontein, v Jihoafrické republice s klinicky diagnostikovanou schizofrenií. Mavigne je vložená rámcová narativa napsaná v afrikánštině vystupující jako novela napsaná nizozemským mystikem v 17. století. Popisuje cestu tohoto mystika, jehož jméno se zdá být Maas, který se dozvídá o struktuře vnitřku Země díky vizi. Na začátku novely se Maasovi zdá sen o nadpřirozené bytosti, která si je vědoma toho, že je vysněná a je Maasovi vděčná za to, že ji přivedl do existence. Na oplátku mu bytost slíbí, že mu odhalí tajemství Země. Protože je Maas hmotný a nedokáže projít skrz zemi, rozhodne se bytost tuto cestu odvyprávět. Hovoří o 6 říších označených prahy, mezi něž patří například říše bohatství a minerálů, nebo nehmotná říše světla a zvuku. Za těmito 6 říšemi leží další práh, tentokrát z chladu a ticha, který je popsán jako zemské jádro. Než však může cokoliv být vysvětleno, Maas se probouzí a sen skončí.
Název neexistujícího díla: ex lux
Médium: Interaktivní novela
Rozsah manifestace: Detailní příspěvky na 7 různých recenzních blozích spolu se zmínkou v článku magazínu Time ohledně experimentálních narativních forem. Název díla je rovněž zmíněn ve 175 příspěvcích na Twitteru, většinou v doporučeních jakožto zajímavé a podceňované dílo z žánru interaktivní fikce.
Souhrn díla: ex lux se zdá být interaktivní fiktivní dílo z žánru mysteriózní a napsané ve směsici angličtiny, katalánštiny a španělštiny. Dílo je představeno jako několik narativ ve formě dopisů z pohledu 6 postav a nezávislého vypravěče neznámého původu. Čtenáři se pohybují mezi 7 dějovými linkami, objevují informace o vraždě, nebo několika vraždách a nakonec se narativy spojují v restauraci u cesty během bouřky, kdy si postavy své příběhy vyprávějí mezi sebou. Dále není možné výslednou narativu jednoduše popsat jako jednoduché rámcové struktury, nebo příběhy uvnitř příběhů, neboť vnitřní příběhy se nakonec začnou spojovat do takové míry, že pozdější příběhy nabízí nový náhled na ty předchozí, nebo samy navazují na segmenty v texty, které se nacházely v narativě dříve po dlouhých obchůzkách. V několika bodech se postavy snaží bavit o svědectví chybějící postavy označované jako Cizinec. Identita vraha, či vrahů a oběti, či obětí není známá a příběh nemá klasický konec.
Příloha B: Pozorování a závěry procedury LUCID CHALICE
