
Hlavní kancelář SCP-1730. Primární přístup k podzemním patrům se nachází pod touto strukturou.

Státní Park Big Bend Ranch, Texas, USA.
Speciální Zadržovací Procedury: Perimetr byl zbudován v okruhu 2 km od SCP-1730 spolu s karanténní zónou v okruhu 1 km od SCP-1730. Personál chystající se vstoupit do SCP-1730, musí projít přípravnými opatřeními pro hazardní kontakt Třídy VII, včetně aplikace modifikovaného "Maxwell-Hardenova" vyztuženého vzduchotěsného obleku pro manipulaci s hazardními materiály. Aplikace těchto ochranných prostředků se může uskutečnit pouze u hlavní brány karantény Provizorní Oblasti-23.
Jedinci pokoušející se opustit karanténní oblast, musí projít řádnými dekontaminačními protokoly dle příkazu bezpečnostních zaměstnanců karantény. Jedinci, kteří nejsou schopni splnit extrakční karanténní parametry, budou zadrženi pro další dekontaminaci, nebo v případě, že nelze dekontaminaci provést, terminaci.
Aktualizace Zadržení ██. ██. ████: Nebezpečné biologické a kognitohazardní entity způsobily vysoké ztráty bezpečnostním záchranným týmům. Mobilní Úderná Jednotka Zéta-9 "Mole Rats" byla přidělena pro všechny aktuální pokusy o průzkum.
Aktualizace Zadržení ██. ██. ████: Vzhledem k událostem popsaným v Průzkumném Záznamu 7 byly všechny naplánované průzkumy SCP-1730 na neurčitou dobu odloženy. Čeká se na potvrzení Rady O5.
Aktualizace Zadržení 01. 02. 2016: Vzhledem k informacím získaným Nadačními sledovacími týmy byly průzkum a snahy o opětovné získání Oblasti-13 obnoveny. Detaily budou dostupné podle potřeby. Přiřazené Mobilní Úderné Jednotky budou upozorněny svými nadřízenými.
Aktualizace Zadržení 15. 05. 2017: Mobilní Úderné Jednotky Apollo-3 "Game Wardens" a Tau-5 "Samsara" byly aktivovány a přiřazeny k průzkumu SCP-1730. Pro detaily viz Dodatek 1730.8.
Aktualizace Zadržení 22. 06. 2017: Vzhledem k událostem popsaným v Dodatku 1730.9, bylo SCP-1730 reklasifikováno jako Třída NEUTRALIZED. Pokračují dodatečné výzkumné snahy. Hlášení budou dostupná jakmile budou deklasifikována.
SERVEROVÁ ZPRÁVA:
NÁSLEDUJE SLOŽKA SCP-1730 PŘED SVOU REKLASIFIKACÍ NA TŘÍDU NEUTRALIZED. MŮŽE OBSAHOVAT CHYBY.
Popis: SCP-1730 je velký komplex struktur nacházející se 15 km severozápadně od hranice Spojených států a Mexika, ve Státním Parku Big Bend Ranch, jež byl objeven 5. června roku ████. Vzhledem k izolované poloze komplexu a nízkému procentu jedinců, jež přežijí kontakt s ním, je možné, že SCP-1730 bylo objeveno již dříve, ale nebylo nahlášeno.
SCP-1730 má identifikační znamení a obsahuje dokumenty, které podporují tvrzení, že SCP-1730 bylo v jednu chvíli Nadační Oblastí-13 původně se nacházející poblíž města Nome na Aljašce. To nesouhlasí s aktuálními záznamy, které ukazují, že Oblast-13 byl projekt, který měl být zbudován poblíž Nome, avšak byl zrušen kvůli výstavbě větší a pokročilejší Oblasti-19 a nebyl nikdy dokončen. Flóra nacházející se v oblasti se dá vystopovat zpátky k původním druhům na Aljašce. Jak se SCP-1730 dostalo do své současné lokace, není známo.

Elektrárna SCP-1730.
SCP-1730 se nachází v havarijním stavu a zdá se, že bylo opuštěno po delší časový úsek. Poškozený generátor je stále funkční, i přes několik úniků paliva a požáry v zařízení. To vyústilo v přerušovaná selhávání elektřiny napříč Oblastí, což zpomaluje průzkum a snahy o záchranu.
Původ SCP-1730 je neznámý, stejně jako povaha mnoha anomálních entit zadržených uvnitř. Bylo potvrzeno že 2. až 15. patro suterénu1 bylo využíváno pro zadržování entit, avšak stav tohoto kontejnmentu je velmi špatný.

Zpráva nacházející se na schodišti vedoucím do třetího patra suterénu.
Věří se, že hrstka přeživších lidí existuje někde v nižších patrech suterénu zařízení. Po Oblasti byly nalezeny zprávy napsané v angličtině obsahující varování jako "nebezpečí" a "smrt tudy", spolu s dalšími zprávami jako "není moje tělo" a "krvácení". Opakující se zpráva "Co se stalo Oblasti-13?" byla nalezena na několika různých místech v suterénu.
Bylo sesbíráno několik záznamů dat ze zbývajících funkčních terminálů v Oblasti, relevantní data byla sepsána do dodatků níže. Stojí za zmínku, že existují nesrovnalosti mezi daty získanými ze záznamů a tím, co bylo objeveno během průzkumů, včetně rozložení oblasti, personálu a zadržených anomálií.
Dodatek 1730.1: Sebraný Záznam
██/██/████
Tým: Charlie Yukon
Mise: Zajištění Oblasti-13
Vedení: CY-1
[ZAČÁTEK ZÁZNAMU]
Našli jsme to. Viděl jsem, jak to před tím zabilo Daileyho. Vlezlo mu to do pusy a pak už jen vím, že Daileymu tekla krev z uší. Zvracel jí, sral jí, všude. Ta krev byla divná. Moc tmavá. Tekla mu po vlasech… jako z pórů. Vlasy mu vypadaly s ní.
Když bylo po všem, tak ta věc, co do něj vlezla, vylezla ven a měla kamaráda. Jeden z nich, nevím který, vypil všechnu tu krev jako pijavice. Ten druhý vlezl do Daileyho a ten se postavil. Otočil se a šel po nás. Viděl jsem tu věc, když otevřel pusu. Tak jsem ho střelil do hlavy. A znovu. Vyprázdnili jsme do něj zásobníky. Pak už se nezvedl.
Už tu dlouho nebudeme. Našli jsme další z těch zpráv tam dole, víte, [KOGNITOHAZARD VYMAZÁN]. Je jenom otázkou času než to začne. Připevnili jsme na to trochu C4 a odpálili tu zeď a myslím, že teď už je to dost nečitelné, ale to už je fuk. Jones už ztichl jako ostatní. Shodili jsme ho do výtahové šachty. Neslyšel jsem tělo dopadnout na zem.
Myslím, že jsem právě slyšel jak nastartovali Mlátičku. Kéž bychom o tom věděli dřív.
No nic.
Dodatek 1730.2: Zachycená Automatická Zpráva
Následující zpráva byla zachycena z nouzového varovného systému SCP-1730. Záznamy v souboru indikují, že byl odvysílán krátce po ohromném elektrickém výpadku a tři minuty před explozí elektrického rozvodu.
OBECNÉ OZNÁMENÍ
Oblast-13 zažila ohromné prolomení zadržovacích systémů.
[KOGNITOHAZARD VYMAZÁN] uniklo z kontejnmentu během testování.
Nukleární zařízení v Oblasti neodpovídá. Protokol Mlátička byl aktivován.
Systémy Podpory Života: Online ●
Elektrické Systémy: Offline ●
Protipožární Systémy: Offline ●
Protipovodňové Systémy: Offline ●
Stav Reaktoru: Kritický ●
Stav Kontejnmentu Třídy Euclid: Kritický ●
Stav Kontejnmentu Třídy Keter: Prolomený ●
Dodatek 1730.3: Přepisy Průzkumových Záznamů
Přepis Prvotního Video Záznamu Průzkumu
Datum: ██/██/████
Průzkumný Tým: Mobilní Úderná Jednotka D-12 "Mud Slingers"
Subjekt: SCP-1730
Vedoucí Týmu: D12-Kap
Členové Týmu: D12-1 / D12-2 / D12-3 / D12-4 / D12-5
[ZAČÁTEK ZÁZNAMU]
D12-Kap: Nahrávání běží. Všichni si zkontrolujte mikrofony.
D12-1: Zkouška.
D12-4: Zkouška.
D12-3: Zkouška.
D12-5: Zkouška zkouška.
D12-2: Zkouška. Jsme všichni.
D12-Kap: Fajn. Velitelství, slyšíte nás dobře?
Velitelství: Potvrzuji Kapitáne.
D12-Kap: Dobrá. Mějte zbraně připraveny, nevíme, co tam uvidíme. (Pauza) Jop, můžeme. Jdeme ke dveřím.
(Tým vstupuje do hlavní struktury SCP-1730 skrz hlavní vchod. Dveře se zdají být odemčeny.)
D12-Kap: Mějte se na pozoru.
D12-3: Je tu tma. Zapínám světla.
D12-Kap: Dobrý nápad.
(Členové týmu zapínají baterky připevněné na ramenou.)
D12-1: Je tu něco napsaného na zdi.
D12-2: Jo, tady taky.
D12-Kap: Co tam máte?
D12-1: "jdi dolů" a "nedívej se na zdi" vedle toho.
D12-4: Na to už je trochu pozdě.
D12-Kap: Co máš ty, Dvojko?
D12-2: "Co jsme to udělali?"
D12-Kap: Velitelství, vidíte to?
Velitelství: Ano.
D12-Kap: Dobrá, jdeme dál. (Pauza) Je tu servisní výtah. Pětko, podívej se jestli má šťávu.
D12-5: (Pauza) Jop. Tohle půjde.
D12-Kap: Tak uvidíme, jak daleko nás dostane.
(Tým vstupuje do servisního výtahu. Video ukazuje rozsvícený panel s různými patry. D12-Kap tiskne tlačítko označené B3.)
D12-1: A jedeme.
(Výtah krátce jede dolů. Zastavuje po dosažení třetího patra suterénu. Dveře se otevírají a ukazují tmavou chodbu. Jediné světlo je za rohem na konci chodby, zhruba 50m od výtahu.)
D12-Kap: OK. Nejdřív vyčistíme tohle patro, pak můžeme dál. Jedničko a Trojko, vy si vemte tu chodbu támhle, já a Čtyřka zkoukneme místnosti v chodbě a Dvojka s Pětkou tu zůstanou. Ujistěte se, že tu zůstane výtah.

Fotografie pořízená z ramenní kamery člena týmu D12-5.
(Tým se rozdělí. D12-1 a D12-3 se přiblíží ke světlu na konci chodby. D12-Kap začne prohledávat místnosti vlevo, D12-4 místnosti napravo.)
D12-4: Ty místnosti jsou špinavé. Co je to?
D12-Kap: Jo, taky to vidím. To je bláto?
D12-4: Vypadá to tak. Nějaká špína. Smrdí to kovově. (Vytahuje z opasku zkumavku) Pošlu to nahoru, Velitelství. Přenechám to vám.
Velitelství: Srozuměno. Snažte se od toho držet dál dokud nezjistíme co to je.
D12-Kap: To určitě.
D12-1: Jsme na konci chodby. Je tu další chodba. Vypadá to, že je na konci nějaká barikáda. Hromada ze stolů a židlí.
Velitelství: Můžete se přiblížit k barikádě, Jedničko?
(D12-1 a D12-3 jdou k barikádě.)
D12-4: V téhle místnosti je ještě víc toho bláta. Je to na zdech— našel jsem tělo.
D12-Kap: Počkej, Jedničko, zůstaňte tam. Už jdu, Čtyřko.
(D12-Kap vstupuje do místnosti. Viditelné humanoidní tělo je vidět napůl zanořené v tmavém černém materiálu v rohu. Hlava a krk nejsou vidět.)
D12-Kap: Vidím. Nějaká identifikace?
D12-4: Na opasku má místo na jmenovku, ale ta chybí. Vypadá to že jí někdo urval, možná k odemčení dveří?
D12-Kap: Možná. Můžeš pokračovat, Jedničko.
D12-1: Jasně. (Pauza) Kapitáne, jsou tu další těla. Ta špína je všude na téhle straně barikády.
D12-3: Kurva, jeden se pohnul.
D12-1: V tý hromadě je ještě něco. Posviť na to.
D12-Kap: Jdeme za vámi, chlapi.
D12-1: Támhle! Sakra!
(Střelba)
D12-Kap: Hlaste se. Jsme skoro u vás.
D12-3: Ta věc vylezla jednomu z nich z pusy. Nějaký had, myslím… měl hodně zubů. Nejsem si jistý, co to bylo.
D12-1: Podívej. Trefils to tělo, vidíš?
D12-3: Sakra. Je prázdný.
(D12-Kap a D12-4 doráží k barikádě.)
D12-Kap: Velitelství, vidíte to?
Velitelství: Potvrzuji.
D12-Kap: Dobrá. Tak na to dávejte pozor. Připravte si zbraně, jestli jste to ještě neudělali.
D12-4: Jasně.
D12-Kap: Pojďme zpátky k výtahu, uvidíme jestli se dostaneme do nižšího patra. Jsou ty dveře odemk— jo, myslel jsem si to. Tak prostě půjdem.
(D12-Kap, D12-1, D12-3 a D12-4 jdou zpátky chodbou.)
D12-4: Počkejte chvíli.
D12-1: Nevedlo tohle předtím doleva?
D12-4: To teda vedlo. Kde je výtah?
D12-Kap: Dvojko, Pětko, slyšíte mě?
(Ticho.)
D12-4: A už je to tady.
D12-Kap: Drž hubu. Dobře, sakra. Velitelství, slyšíte nás?
Velitelství: Čistě a jasně, Kapitáne.
D12-Kap: Máte signál Dvojky a Pětky?
Velitelství: Měli by být zhruba čtyřicet pět metrů na vaší dvanácté hodině.
D12-Kap: Tam je zeď… Vypadá jakoby tam vždycky byla. Buď máme halucinace, nebo ta budova dělá něco divnýho. (Pauza) Můžete se jim dovolat?
Velitelství: Vyčkejte moment.
(Velitelství se pokouší komunikovat s D12-2 a D12-5, ani jeden z nich neodpovídá.)
Velitelství: Neodpovídají.
D12-Kap: Sakra. Tak pojďme najít cestu ven a vypadneme.
(Tým D12 pokračuje chodbou. Chodba se zdá být delší, než jakákoliv chodba na získaném schématu oblasti.)
D12-1: Na těchhle dveřích něco stojí.
D12-Kap: Co tam máš?
D12-1: Je tu napsáno "ticho". Chceme to prověřit?
D12-Kap: Není to zadržovací cela? To jsou kancelářské dveře.
D12-4: Tohle celé patro vypadá jenom jako kanceláře.
D12-Kap: Dobrá tedy, jdeme dovnitř.
(D12-1 se pokouší otevřít dveře.)
D12-1: Jsou zamčené. Nemůžu je otevřít.
D12-Kap: Tak je vykopni.
D12-3: Slyšíte to?
D12-1: 1… 2…
D12-3: Zní to jakoby někdo dělal pššš—
D12-1: 3!
(D12-1 vykopne dveře. Video zachycuje tři snímky nahého člověka kterému z uší šlehají plameny, jak bojácně vzhlíží ke dveřím.)
D12-3: Kur—
(Objevuje se intenzivní bílé světlo a zvuk páleného masa. Všechny kamerové čočky přestanou fungovat. Všechny mikrofony, kromě toho na D12-3, přestávají fungovat.)
Velitelství: Co se stalo? Kapitáne? Týme D12?
(Velitelství se pokouší komunikovat s D12-Kap po dalších třicet sekund, když jim dojde, že mikrofon D12-3 je stále funkční.)
Velitelství: D12-3, slyšíš nás?
D12-3: (Statika)
Velitelství: D12-3?
D12-3: (Statika a zvuk syčení.)
Velitelství: D12-3?
D12-3: (Výkřik, poté zvuky dušení. To pokračuje po 43 sekund, načež se ozvou zvuky vypouštěné tekutiny, poté kapání spolu se zvuky zvracení. Velký mokrý objekt je slyšet dopadnout na podlahu. To je doprovázeno nízkým blížícím se zvukem. Náhle mikrofon přestane fungovat.)
Velitelství: D12-3? Sakra.
D12-2: Do prdele, Velitelství?
D12-5: Bože.
Velitelství: Co— D12-2, kde jste?
D12-2: U výtahu. Mysleli jsme, že naše rádia přestala fungovat, čekáme, až se zbytek vrátí.
Velitelství: Zbytek týmu byl kompromitován. Vyčkejte, snažíme se zprovoznit vaše video.
D12-5: To není třeba, je to nejspíš jenom interference. Můžete sem dolů poslat tým aby nás vyzvedl?
Velitelství: Počkejte, už máme video signál.
D12-2: Neděl—
Velitelství: Máme to, už—
(Kamery u obou členů týmu neukazují chodbu, kde stáli, ale velkou místnost. V dálce jsou vidět bojlery a zeď vypadá, že byla vykopána do skály. Zdá se že D12-2 visí hlavou dolů tváří k D12-5. Oba dva mají bledou pleť a nehýbou se. Jejich obličeje jsou pokryty krví, která se zdá, že vychází z jejich úst, nosu a očí.)
(Velký objekt je viděn, jak se rychle pohybuje za D12-2 doprovázený zvukem syčení z mnoha různých zdrojů. D12-5 otevírá oči. O dva snímky dál je video i audio zrušeno. Žádné další zprávy od Týmu D12.)
[KONEC ZÁZNAMU]
Přepis Prvotního Video Záznamu Průzkumu
Datum: ██/██/████
Průzkumný Tým: Mobilní Úderná Jednotka Y-24 "Gulliver's Travelers"
Subjekt: SCP-1730
Vedoucí Týmu: Y24-Kap
Členové Týmu: Y24-1 / Y24-2
Poznámky: Prvotní průzkum hlavní struktury se ukázal jako příliš nebezpečný pro další pokus bez dodatečných zdrojů. Jediná zbývající Mobilní Úderná Jednotka po ruce byla MTF Y-24 - tříčlenný tým, který dostal za úkol vstoupit do oblastní elektrárny a zjistit úroveň poškození.
[ZAČÁTEK ZÁZNAMU]
Velitelství: Zapínám to.
(Video a audio přenosy všech tří členů se naráz zapínají. Před nimi je vstup do elektrárny SCP-1730.)
Y24-Kap: Slyšíte nás?
Velitelství: Potvrzuji.
Y24-Kap: Dobrá. Něco, co bychom měli vědět?
Velitelství: Termální skeny tvrdí, že jedno z jader je rozžhavené a mohlo by vybuchnout. Držte se od nich, co nejdál to půjde. Můžete použít mikrodrony, jestli je budete potřebovat; nestarejte se o jejich získání, jestli zaletí moc daleko.
Y24-Kap: Dobrá. Okej, fajn. Jdem dovnitř.
(Tým Y24 vstupuje do elektrárny. Zdá se, že první místnost je bezpečnostní checkpoint.)
Y24-1: Máme první problém. Dveře jsou zamčené.
Y24-2: A navíc jsou dost solidní. Je to sklo neprůstřelné?
Y24-Kap: Zkuste to.
(Hlasitá rána.)
Y24-2: To to potvrzuje.
Y24-Kap: Velitelství, máme povolení použít výbušniny?
Velitelství: Negativní. Struktura je dost slabá. Riskovali byste, že to na vás spadne.
Y24-Kap: No sakra. Jinak se dovnitř nedostaneme.
Y24-1: Počkat. Nemáme tam v oblasti někoho s kartou Úrovně 4? Takovou, která by dokázala prolomit uzamčení budovy?
Velitelství: Dr. Edwards je s týmem v zadržovací obl—
Y24-1: Ne, ne. Musel by to být někdo starší. Edwards tam pracuje jenom tak, kolik? Deset let? Někdo, kdo má takovou Úroveň Prověření už delší dobu.
Velitelství: Vyčkejte.
Velitelství: Direktor Jameson aktuálně něco vyřizuje v Oblasti-65.
Y24-1: Ach, to jsou tři hodiny cesty, to ne—
Y24-Kap: Ne, je to dobrý nápad. Velitelství, sežeňte Direktora Jamesona na telefon. Zeptejte se jaký byl jeho prověřovací kód v roce… kdy byla postavena Oblast-19? 1960?
Velitelství: Vyčkejte.
(Uběhne deset minut, zbytečné záznamy vymazány.)
Velitelství: Dobrá, jste připraveni?
Y24-1: Diktujte.
Velitelství: [VYMAZÁNO]
Y24-2: No to mě poser.
Y24-Kap: "Vítejte, Výzkumníku Jamesone." Podívejte se na to.
Velitelství: Pošleme direktorovi vaše poděkování.
Y24-Kap: To udělejte. Dobrá práce, Jedničko. Jdeme dovnitř.
(Tým vstupuje do hlavní oblasti elektrárny.)
Velitelství: Vidíte poškozené jádro?
Y24-Kap: Ne, všechny vypadají v pořádku. Přepneme na termovizi.
Y24-2: Támhle to je.
Y24-1: Není někde chyba? Jádro vypadá v pořádku.
Velitelství: Musíte se dostat blíž.
Y24-Kap: Jasně. Vypouštím mikrodron, Velitelství.
(Y24-Kap vypouští mikrodron. Dron se přibližuje k elektrárně a obletí kruh kolem jader. Je napočítáno 12 jader, sedm z nich je poškozeno tak, že je nelze opravit, tři nejsou zapojená a dvě jedou na plný výkon. Jedno z těchto dvou je zahřáté jádro, které kromě své abnormální teploty nevykazuje žádné známky poškození.)
Velitelství: Vypadá to v pořádku. Můžete se ještě přiblížit, Kapitáne?
Y24-Kap: Jasně.
(Tým Y24 přistupuje k zahřátému jádru. Teplota na přístrojích stoupá, jak se přibližují.)
Y24-1: Je to dost horké.
Y24-2: Co je sakra tohle?
Y24-Kap: Je to hodně husté. To jsou splašky? Nějaký druh odpadu?
Velitelství: Pokuste se tomu vyhnout, týme. Kapitáne, mohl byste nabrat vzorek a poslat ho po mikrodronu zpátky, kudy jste přišli?
Y24-Kap: Jo, počkejte. Dvojko, podej mi— jo, to je ono. (Pauza) Vzorek je na cestě, Velitelství.
Velitelství: Díky. Buďte opatrní, chlapi. Zkuste se dostat na druhou stranu.
Y24-1: Jsem tu. Nic nevypadá— áh, sakra. Podívejte se na to.
Y24-Kap: Bože.
(Kamera Y24-1 ukazuje zhruba deset lidských těl přivázaných pomocí drátu ke straně zahřátého jádra. Všechna těla se podobají těm, s nimiž se setkal tým D12: bílá, s krví tekoucí z otvorů, nereagující.)
Y24-2: Něco je pod nimi napsáno. To je krev?
Y24-Kap: "Co se stalo Oblasti-13?"
Y24-1: Tyhle kabely nevedou k hlavní struktuře. Vidíte? Vedou pod nás.
Y24-Kap: Dají se nějak identifikovat?
Y24-1: Podíváme se… Jo. Mají označení "jáma na mrtvoly". Vedou přímo do země.
Y24-Kap: Tak to vypadá, že půjdeme dolů. Velitelství, slyšíte nás?
Velitelství: Slyšíme. Právě jsme obdrželi váš vzorek. Zprávu dostanete za pár minut.
Y24-Kap: Dobře, fajn. Tak vyrazíme.
Y24-2: Je tu schodiště dolů.
(Tým Y24 přichází ke schodišti a začíná sestupovat. Na schodišti nesvítí světlo a tým si zapíná ramenní svítilny.)
Y24-Kap: Tyhle dveře jsou zamčené zevnitř.
(Tým Y24 sestupuje po schodišti až úplně dolů. Dveře zde jsou otevřeny.)
Y24-1: Tyhle dveře jsou vypáčené, jakoby se někdo snažil dostat… ven? A ne dovnitř.
Y24-Kap: Támhle na zdi je zase něco napsané. "Srát na SCP".
Y24-2: To je milé.
(Tým prochází dveřmi.)
Y24-1: Cítíte to?
Y24-2: Sakra, jo. To je nechutný. Co je to?
Y24-Kap: Ať už je to cokoliv, je to na druhém konci téhle chodby. Bacha na to topení tady, chlapi.
Velitelství: Týme, musím vám ohlásit, že ztrácíme video přenos. Něco tam ruší náš signál.
Y24-Kap: Rozumím, my—
(Audio přenos vypadává. Systémy pro sledování pozice zůstanou chvíli aktivní, zatímco se Velitelství pokouší znovu spojit s Týmem Y24. Přerušovaná komunikace je přijímána po následujících 15 minut.)
Y24-1: Některá z nich jsou lidská.
Y24-Kap: To samé… je to všude uvnitř, ten černý hnus, smrdí to jako železo—
Y24-1: Něco vylezlo ven, koukněte.
Y24-2: Slyšíte to—
Y24-1: Musíme vypa—
Y24-Kap: Je tu světlo. Vidíte to?
Y24-2: Haló? Jste v pořádku? Potřebujete pomoc? Můžeme—
(Audio se kompletně vypne. Pokusy o záchranu byly přesunuty na neurčito. Žádná komunikace od týmu Y24 nepřichází po následujících 24 hodin. Od té doby je tým považován za ztracený. Vzorek, který byl získán pomocí mikrodronu, byl zanalyzován jako krev a zbytkový odtok z jádra smíchaný s nějakým druhem dodatečné biologické hmoty. Studování látky stále probíhá.)
(Po jednom týdnu se video přenos Y24-1 opět zapnul na třináct sekund. Žádné audio nebylo přeneseno, ale video ukazuje skupinu lidí stojící kolem stolu shlížející dolů a něj. Jedna z osob se otočí na kameru a video se vypíná. Žádné dodatečné komunikace od týmu nebyly přeneseny.)
Přepis Prvotního Video Záznamu Průzkumu
Datum: ██/██/████
Průzkumný Tým: Mobilní Přístupový Dron
Subjekt: SCP-1730
Vedoucí Týmu: N/A
Členové Týmu: N/A
Poznámky: Během čekání na dodatečné zdroje pro SCP-1730 byl do hlavního komplexu vyslán vzdáleně řízený přízemní dron, a to stejnými dveřmi, kterými naposled vstoupil tým D12. Plánovaný cíl mise byl prozkoumat nižší patra a pokusit se získat informace o původu SCP-1730.
[ZAČÁTEK ZÁZNAMU]
Dron přijíždí k hlavní kancelářské budově a prochází předním vchodem. Chvíli pozoruje nápisy na stěnách v hale a poté se přemisťuje k servisnímu výtahu.
Dron vstupuje do výtahu a otáčí se pro výběr patra. Jsou přítomna tlačítka pro pět podlaží nad povrchem a patnáct podzemních. Dron mačká tlačítko pro úroveň B15. Výtah jede dolů.
Po sedmi patrech se výtah náhle zastaví. Po chvíli je určeno, že je tomu tak kvůli střídavé dodávce elektřiny. Dron používá své nástroje k otevření vnějších dveří výtahu. Je vidět výtahová šachta a dron není schopen odhadnout její hloubku. S pomocí navijáku se dron spouští ze stojícího výtahu k prvnímu volnému patru. Po vypáčení dveří se zhoupne do patra a zatahuje naviják.
Cedule na stěně v hale indikuje, že se jedná o 8. patro suterénu a že se zde nachází křídlo pro zadržování Třídy Euclid. Světla na patře nesvítí. Dronu je přikázáno pokračovat po chodbě a hledat vhodné místo k sestoupení do dalšího patra.
Dron se pohybuje směrem k vedlejší chodbě a má přikázáno ji prozkoumat. Je třeba poznamenat, že na stěnách bylo napsáno velké množství zpráv, včetně "nedívejte se na zdi" a "zabijte ty tiché". Po prozkoumání několika místností a zjištění, že se jedná o samé prázdné kanceláře, se dron vrací z chodby.

fileserv:/S:/1730/pruzkum/dron139.jpg
Dron se přestane pohybovat poté, co na konci chodby spatří velkou, vzdáleně humanoidní entitu (Viz soubor z průzkumu dron139.jpg). Zdá se, že entita pomalu klouže po chodbě a nevšímá si dronu. Poté, co projde, je dronu přikázáno jí následovat.
Entita vstupuje do údržbářské místnosti na konci chodby. Dron pozoruje, jak entita vytahuje ze své vnější vrstvy dlouhou končetinu a dotýká se podlahy. Po bližším přezkoumání bylo zjištěno, že entita sebrala z podlahy trochu onoho tmavého materiálu, jež byl dříve identifikován jako krev smísená s zbytkovým odtokem z jádra, za pomocí své primární "prstové" končetiny. Entita se poté pomalu začne přemisťovat ke zdi za sebou, jež je mimo dohled dronu.

fileserv:/S:/1730/pruzkum/dron144. Kognitohazard byl vymazán.
Entita se přestává hýbat a poté se pomalu otočí a opustí místnost. Dronu je přikázáno přiblížit se ke zdi a analyzovat změny. Entita za sebou nechala několik jedinečných symbolů jako například [KOGNITOHAZARD VYMAZÁN]. Dron pořídí několik snímků těchto symbolů a pošle je zpět na velitelství.
Dron má nyní za úkol pokračovat ve sledování oné entity; ta ovšem zmizela z chodby. Je poznamenáno, že entita nezanechala žádné stopy ani v tlusté vrstvě materiálu na podlaze. Dron má přikázáno pokračovat dál.
Dron objevuje několik zadržovacích cel. První je otevřená. Na plaketě u dveří stojí "Entita 324, Terminace naplánována dne 13 .12. 1975". Dron vstupuje dovnitř a pozoruje velkou zadržovací celu. Stěny jsou vypolstrovány gumou. Dron si všimne lidské postavy v rohu místnosti, jež je obalená oním hustým, tmavým bahnem. Jak se dron přibližuje, začnou se z konečků prstů entity objevovat malé jiskry mířící směrem k dronu. Dron pořídí několik fotografií a odjíždí dál.
Následující tři cely jsou prázdné a nemají plakety. Čtvrtá je zavřená a plaketa je rozbitá. Dron má za úkol otevřít dveře pomocí svého řezacího hořáku. Po několika momentech se mu to podaří a dron vstupuje do místnosti.
V rohu místnosti je vyzáblé tělo ženy přibližně ve věku 34 let. Tělo nevykazuje žádné známky života. Kolem krku je vidět řetěz vedoucí pod tričko. V místnosti není žádná tmavá hmota, pravděpodobně kvůli tomu, že dveře byly zamčeny zevnitř. Dron prozkoumá mrtvé tělo kvůli identifikaci a nachází jmenovku. Stojí na ní "Jack Bright". Dronu je poté přikázáno ohledat řetěz ne krku, ale ten je nalezen rozbitý. Dron opouští místnosti.
Dron urazí krátkou vzdálenost, než nachází schodiště. Dron sestupuje o patro níž. Na ceduli u dveří stojí "5. patro". Dron se otáčí zpět ke schodišti, ovšem to tam není. Po krátké diskuzi ve velíně je dronu přikázáno vstoupit do patra.
Dron vstupuje do velkého, prostorného kancelářského patra, které osvětluje venkovní světlo. Poblíž je několik terminálů, ovšem všechny byly zničeny. Dron přichází k nejméně poničenému terminálu a pokouší se jej zapnout. Terminál se nezapíná, ovšem není jisté, zda je tomu tak kvůli výpadku elektřiny, nebo poškození stroje.
Dron se pohybuje po místnosti. Podlaha je plná papírů, některé z nichž byly spáleny nebo skartovány. Dron se dostává k terminálu označeném jako "M. Hadleyová", který se zdá být relativně neponičený a pokouší se jej zapnout. Terminál se zapne a dron se pokouší připojit k počítači. Počítač používá stejný Nadační systém jako aktuální model, ovšem o několik generací starší. Dron má přikázáno přeposlat velitelství všechny soubory, které může. Dron začíná posílat.
Poznámka: V tuto chvíli ztratilo velitelství kontakt s dronem. Několik členů operačního týmu náhle začalo vykazovat symptomy jakéhosi anomálního vlivu, ztichli a začaly jim šlehat plameny z uší. Následně bylo zjištěno, že jakýkoliv zvuk v okolí způsobuje tichou explozi, která otřásla velitelstvím a zničila velkou část komunikačního vybavení.
Později bylo zjištěno, že jediní jednotlivci ovlivnění tímto efektem byli ti, jež viděli symboly vytvořené entitou na záznamu. Další ohledání Nadačními specialisty na kognitohazardy, za pomocí prohledávací technologie, určilo, že tyto symboly byly pyroklastické kognitohazrdy. Každý jedinec, jež by si těchto symbolů všiml by se nevyhnutelně podrobil efektům hazardu, což značně ztížilo možnost dalších průzkumů.
Dron byl ponechán o samotě po několik dní, ovšem zvládl poslat obsah terminálu. Tento obsah je možno nalézt v Dodatku 1730.5. Pokusy o opětovné spojení s dronem byly neúspěšné a venkovní pozorování dronem ukázalo, že všechna nadzemní patra primární struktury byla naprosto prázdná. Dron se nepodařilo nalézt.
Přepis Prvotního Video Záznamu Průzkumu
Datum: ██/██/████
Průzkumný Tým: Mobilní Úderná Jednotka Z-9 "Mole Rats"
Subjekt: SCP-1730
Vedoucí Týmu: Z9-Kap
Členové Týmu: Z9-1 / Z9-2 / Z9-3 / Z9-4 / Z9-Pod
Poznámky: Kvůli vysokým ztrátám na životech během předešlých průzkumů bylo rozhodnuto, že bude povolán tým se zkušenostmi při průzkumu anomálních struktur, aby pokračoval s operacemi uvnitř SCP-1730. Kvůli tomu byla k SCP-1730 přiřazena MTF Z-9 "Mole Rats". Tým sestával z pěti terénních členů a jednoho podpůrného člena, který zůstal na Velitelství, aby monitoroval fluktuace lokální reality.
[ZAČÁTEK ZÁZNAMU]
Z9-Kap: Jsme online. Dej nám vědět, až se spojíme, Podporo.
Z9-Pod: Už to mám. Nahrávám vám do displejů snad docela přesnou mapu toho místa, ale—
Z9-3: Nemáme na ní sázet, co?
Z9-Pod: Jako vždycky. Je taky možné, že je tam Typ Zelená, kromě těch dalších věcí.
Z9-Kap: Dobrá, Velitelství. Co je tam nejhoršího?
Velitelství: Víme alespoň o jedné entitě, co píše kognitohazardy na zdi. Vaše displeje by měly vyfiltrovat všechen text na stěnách, neponecháváme nic náhodě. Co se zbytku týče, je to zadržovací oblast.
Z9-1: Skvělé.
Z9-Kap: Tady to máte chlapi. Zkontrolujte, že máte všechno a vyrážíme.
Z9-3: Ano, madam.
(Tým Z9 vstupuje do hlavní struktury, ovšem nejdříve prohledává horní patra. Jak potvrdil létající dron, tato patra jsou prázdná. Žádné stopy po předchozím průzkumném dronu.)
Z9-Kap: Tady je čisto. Jak to vypadá, Podporo?
Z9-Pod: Všechno jde hladce, kapitánko. Žádné odchylky. (Pauza) Řekněte Čtyřce, že si musí sladit rádiovou frekvenci, mám problém s připojením k jeho modulu.
Z9-Kap: Beru na vědomí. Čtyřko, zkontroluj si frekvenci, ztrácíš se.
(Tým sestupuje do přízemí. Po otestování funkčnosti svých blokovacích displejů se tým přesouvá k sestupnému schodišti namísto k servisnímu výtahu.)
Z9-Kap: Jdeme dolů. Už vidím trochu toho bláta. Víme odkud to pochází?
Velitelství: Část toho je zbytkový odtok z elektrárny, ale většina je krev a další biologický materiál, jako hnis. Pokud jde o to, kde se to tu vzalo, tak to bohužel nevíme.
Z9-Kap: Tak jsme tu asi abychom to zjistili.
Velitelství: Přesně tak.
Z9-2: Nesmrdí to tak, jak byste si mysleli. Smrdí to jako drobné.
Z9-Kap: Všichni se připravte. Jdeme do tmy.
(Tým sestupuje několik pater dokud nenajdou 6. patro suterénu označené, jako zadržovací křídlo Třídy Euclid. Z9-Kap vydá rozkaz vstoupit na patro.)
Z9-1: Je tu hodně těl, kapitánko.
Z9-Kap: Vidím. To nejsou lidi, co?
Z9-2: Ne. Ale vypadají tak, jako ti z briefingu. Mají krev na obličejích.
Velitelství: Zůstaňte ve střehu.
Z9-Kap: Rozumíme. Pokračujeme dál.
(Tým chvíli pokračuje dál. Prohledává z velké části prázdné patro. Náhle se ozve hlasitý zvuk. Všichni členové týmu čekají, až zvuk ustane. Nakonec je slyšet rána a křik Z9-4.)
Z9-Kap: Co to bylo?
Velitelství: Přišlo to zespoda. Všimli jste si nějakých strukturních škod?
Z9-3: To teda jo. Pod Randallem se propadla podlaha. Je pod námi. Vidím ho.
Z9-Kap: Čtyřko, slyšíš mě?
Z9-4: Jo, kapitánko. Jsem v pohodě, ale moje noha je v prdeli. Nevím, jestli se dokážu postavit.
Z9-Kap: Dobrá, zůstaň na místě. Jdeme pro tebe. Trojko, ty tu s Randallem počkej. Jedničko, Dvojko, vy jdete se mnou. Jdeme najít schody dolů.
Z9-Pod: Kapitánko, něco se pod vámi kolísá. Slyšíte mě?
(Z9-Kap neodpovídá. Velitelství se rovněž pokouší komunikovat s týmem Z9, ovšem rovněž selhává. Komunikace ze strany týmu je stále vysílána.)
Z9-4: Kde jsou?
Z9-3: Už by měli být na cestě.
Z9-4: Každopádně, můžeš sem dolů?
Z9-3: Ne bez toho, abych si zlomil nohy.
Z9-4: Jsi si jistý? Protože myslím, že tady dole něco slyším.
Z9-3: (Pauza) Já nic neslyším. To budou asi jenom trubky.
Z9-4: Zasraný trubky...
(Z pohledu Z9-4 je vidět na čtyři metry, poté je vidět jenom tma. Jediné světlo přichází z patra nad ním.)
Z9-4: Ne, rozhodně to něco je— (Pauza) sakra, Brette, ono to syčí. Něco tu dole je.
Z9-3: Počkej chvíli. Kapitánko, slyšíte mě? (Žádná odpověď) Kapitánko? Jedničko? Dvojko? Kdokoliv? Krucinál.
Z9-4: Brette, kurva, je to přímo tady. Slyším to. (Na něco mimo kameru) Vypadni ode mě ty slizký hovado! (Střelba) Řekl jsem táhni!
Z9-3: Nestřílej, Randalle, jen—
(Z9-4 vykřikne. Kamera Z9-3 zachycuje černé, pijavici podobné stvoření dlouhé přibližně jako lidská ruka, jak se pomalu přibližuje k Z9-4. Z9-4 pokračuje v divoké střelbě, proto si Z9-3 najde krytí. Střelba náhle ustane a Z9-3 se opět podívá dolů.)
Z9-3: Randalle, bože sakra, co—
(Stvoření nyní vlezlo do úst Z9-4 a pomalu mu lezlo do krku. Mikrofon Z9-4 zachycuje tlumený křik a mlaskavý zvuk podobný žvýkání. Z9-3 namíří svou zbraň na stvoření a střílí, avšak mine, protože se Z9-4 hýbe. Z9-3 opět střílí a trefuje Z9-4 do ruky.)
Z9-3: Kurva, kurva, kurva— Kapitánko! Mám povolení střílet na Randalla!
(Žádná odpověď)
Z9-3: Sakra, Kapitánko! Povolení střílet na Čtyřku?
(Žádná odpověď)
Z9-3: Kurva, kurva, Randalle, Já—
Z9-4: (Přiškrceně) Prosím.
(Z9-3 namíří zbraň a střílí na Z9-4. Ozve se další hlasitý zvuk a podlaha se pod Z9-3 propadá. Z9-3 padá na beton v patře pod sebou a je rozdrcen padající sutí. Kamera a mikrofon Z9-3 se odpojí.)
(Mikrofon Z9-4 zachycuje zvuky škrcení a zvracení Z9-4 po dalších pět minut, načež utichnou. Další pijavicovité stvoření vylézá z jeho úst a mizí. Z9-4 se postaví a sbírá zbraň Z9-3. Kamera Z9-4 se odpojí.)
Poznámka: V tuto chvíli byl tým Z9 zcela odpojen. Dva členové byli zabiti v akci a zbylí tři se pohřešovali. Po třech hodinách bez komunikace zkontaktovalo Velitelství mise Radu O5 a žádalo o kompletní zastavení průzkumných snah do SCP-1730. Zatímco čekali na odpověď, mikrofon Z9-1 se opět zapnul.
Z9-1: Ty ses nepodíval, že ne?
Z9-1: Jo, já taky ne. Kapitánko?
Z9-1: Bylo to támhle proti té zdi. Už to tam není?
Z9-1: Můžu to otevřít.
Z9-1: Potřebujeme víc munice.
Z9-1: Myslím, že jsou pryč, jo, ale nechci tu čekat, až—
Z9-1: Níž?
Z9-1: Na jakém podlaží, že teď vůbec jsme?
Z9-1: Myslel jsem, že jich mělo být jenom patnáct. Kurva.
Z9-1: Dobrá.
(Kamera Z9-4 se náhle zapne, ukazuje ohromnou místnost, jež je matně osvětlená mnoha malými plameny. Bližší pozorování odhaluje, že tyto plameny vychází z uší mnoha humanoidů, jež tiše sedí u zdí. Uprostřed v jámě je ohromné stvoření, které je obklopeno mnoha menšími stvořeními. V matném světle je těžce rozeznatelné. Několik velkých trubek nad stvořením bylo rozřezáno a tečou do středu místnosti. Kamera se vypne.)
Z9-1: "Co se stalo Oblasti-13." To už je tak po páté.
Z9-1: Já nevím, jak by—
Z9-1: Jasně.
Z9-1: Počkat.
Z9-1: Jo, já taky. Jde to odtamtud.
Z9-1: Ten hnus je všude, sakra, dívej.
Z9-1: Otevři ty dveře— pšššššš.
(Z9-1 je potichu.)
Z9-1: Ne, já—
Z9-1: Pšššššš buď potichu. Musíme se vrátit nahoru.
Z9-1: Hej, kdo je to?
(Mikrofon Z9-1 se odpojí.)
Poznámka: Když celý tým opět přestal odpovídat, Velitelství mise nařídilo nouzové ukončení průzkumných snah do SCP-1730, zatímco čekalo na potvrzení od Rady O5. Uplynou čtyři hodiny bez odpovědi, když se kamera Z9-Kap opět zapne. Mikrofon se zapíná krátce poté.
Z9-Kap stojí v místnosti s velmi vysokým stropem a shlíží na jakýsi velký a komplikovaný stroj. Pomalu přichází ke stroji, načež zastavuje nad jakousi konzolí s černou obrazovkou. Z9-Kap smete prach ze štítku nad obrazovkou. Stojí tam "Mlátička".
Ruce Z9-Kap přejedou nad klávesnicí od konzole. Přes mikrofon je slyšet další vzdálený zvuk později identifikovaný jako kroky. Z9-Kap se rychle otáčí k temnotě za ní. Jak se otáčí, její svítilna na moment osvítí něco na přístroji.
Kroky se přibližují. Z9-Kap začíná těžce oddechovat a utíká skrz temnotu. Zakopne a padá, zatímco kroky se stále přibližují.
Z9-Kap: Ne, sakra, nech—
(Kamera Z9-Kap se odpojí. Žádné dodatečné přenosy od týmu Z9.)
Dodatek 1730.4: Získaná data z terminálu elektrárny
Dr. Hadleyová,
jak vidíte, výdej zařízení "Mlátičky" byl upraven podle vašich specifikací. Na váš příkaz se generátory zapnou na plných 55 GW potřebných k aktivaci přístroje.
Jak už jsem zmínil v našich dřívějších korespondencích, reaktory pravděpodobně nebudou schopny ustát takový nával. Jádro sloužící k napájení jámy na mrtvoly to možná zvládne, vzhledem ke své vyztužené konstrukci, ale ostatní budou pravděpodobně silně poškozena.
Dále, a promiňte mi, že o tom mluvím když na Mlátičce nepracuji, ale to zařízení je stále hodně nestálé. Testy s menšími subjekty byly slibné a jednoho dne by to mohla být použitelná technologie, ale v současnosti je to jenom náš poslední způsob obrany. Použití toho stroje by mohlo destabilizovat naši lokální realitu a taky realitu místa, kde to zařízení skončí. Jinak řečeno, doufám, že víte, co děláte.
Hodně štěstí
Inženýr 242
Dodatek 1730.5: Sesbíraná data a záznamy
Drahá Dr. Hadleyová (340),
obdrželi jsme váš dopis a děkujeme vám, že jste si našla čas nás kontaktovat. Zvážili jsme vaši žádost, ovšem v současné době nepovolujeme žádná přeložení personálu. Pokud jste v Oblasti-13, jste tam kvůli své nadprůměrné kvalifikaci a excelentním výsledkům ve své profesi a nemůžeme si dovolit mít vás někde jinde. Smíte si promluvit se svým oblastním lékařem ohledně podání amnestik, pokud chcete, ale nepovolujeme přeložení z Oblasti-13.
Co se týče vašich obav ohledně Direktora Emersona a jeho márnicového protokolu, rozumíme vašim stížnostem. Ovšem musíte pochopit, že anomálie a především ty, jež označujeme jako "humanoidní", nejsou lidské bytosti. Lidské bytosti spadají do velmi specifické kategorie neanomálních životních forem. Humanoidní anomálie mohou připomínat lidi, ale jsou pouze "humanoidní" a jako takoví nemají práva a privilegia, jež lidem přisuzuje Etická Komise.
Naší prací, jakožto výzkumníků, je identifikovat odkud se anomálie berou a poté identifikovat způsob, jak je použít k obohacení lidstva. Jsme ochránci a nemůžeme chránit, když nevíme nic o hrozbě před námi. Jakmile se dozvíme vše o hrozbě, můžeme neutralizovat hrozbu.
Pokud máte další dotazy, prosím, neváhejte nás kontaktovat přímo.
S pozdravem
Peter Grenwald
Předseda Etické Komise Nadace SCP
Vedoucí Etické Rady Globální Okultní Koalice
Testovací Záznam
Entita-3421
Administrátor: Dr. 1343
Důvod Testu: Určit limity schopností ohýbat realitu u entity Třídy VIII, při vystavení nebezpečným podmínkám a Scranton-Molliovému Inhibitoru. SCP-████ bylo použito mezi testy pro oživování entity.
Test 1: Vystavení teplotě (-35°C)
Výsledek: Entita ztratí energii, přestává být nepřátelská. Prodloužené vystavení způsobuje nízkou vnější teplotu a rozklad kožní vrstvy. Entita umírá po jedné hodině stálého vystavení.
Test 2: Vystavení teplotě (150°C)
Výsledek: Entita rychle pociťuje příznaky úpalu. Tělo se pálí po celém povrchu. Orgány jsou poškozeny jako výsledek vystavení extrémní teplotě. Entita není schopna změnit realitu, aby se zachránila.
Test 5: Ponoření do vody
Výsledek: [DATA NENALEZENA]
Poznámky: Zdá se, že voda má rušivé účinky na Scranton-Molliovo zařízení.
Test 13: Vystavení elektrickému proudu
Výsledek: Entita není schopna se zachránit. Tělo nebylo možno znovu oživit. Entita byla poslána do jámy na mrtvoly pro spálení.
Pro: Inženýr 242
Od: Inženýr 129
Subjekt: Kontrola Hazardních Toxinů v Reaktorovém Jádře
Máme problém s kontrolováním odpadních látek v jámě. Všechno to má odcházet z oblasti, ale místo toho je to nasáváno do přívodu k reaktoru. Je to vážně toxické; nechci tam dolů posílat žádnýho z mých kluků. Buď vypneme reaktor na dostatečně dlouhou dobu, aby se to dalo vyčistit ručně, nebo budeme mít za chvíli opravdu vážný problém.
[DATA NENALEZENA]
Shrnutí Událostí: Entita prokázala neochotu podrobit se dalším testům a byla terminována pomocí elektrického proudu. Entita byla poslána do jámy na mrtvoly pro spálení.
Poznamenávám, že přišly dodatečné rozkazy od Direktora Emersona, který žádá o kompletní terminaci humanoidního křídla. Tyto rozkazy budou vykonány co nejdříve a budeme tak konečně moct uprázdnit ta patra.
S pozdravem
Dr. 790
[KOGNITOHAZARD VYMAZÁN] vykázalo jistou houževnatost, ale brzy se zlomí pod mentálním nátlakem Řečníků. To není nečekané; mnoho entit, jež sem dorazí kvůli prvotnímu prověření, odporuje vystavení a léčbě, ale tento přístup nelze udržet po celou dobu jejich zdejšího pobytu. Entita má obzvláště zajímavý efekt na [KOGNITOHAZARD VYMAZÁN], což mě vedlo k domněnce, že bychom mohli upravit tento aspekt entity tím, že odstraníme její obličej, krk, hruď a ruce a připojíme zbytek k Modelu-XII za pomocí [KOGNITOHAZARD VYMAZÁN]. Přepošlu tento návrh Dr. 874 co nejdříve a začnu s tímto projektem.
S pozdravem
Dr. 720
Pro: Dr. Hadleyová
Od: Inženýr 242
Dneska vzali vašeho krvavého pijavičího kluka k jámě. Postaral jsem se, aby byla jeho terminace upravena a ujistil jsem se, že výdej je stále zablokovaný. Nevím, co pro něj plánujete, ale ta jáma je v tuhle chvíli už dost škodlivá. Nebude to dobrý.
Direktore Emersone,
Než začneme, chci ti říct, že celá ta věc s čísly byla hovadina. Když chceš řádně dehumanizovat své výzkumníky, necháš je pracovat v kójích. Ta přiřazená čísla byla od začátku vtip.
Jestli tohle čteš, zbývá ti udělat jedno rozhodnutí. Co sis myslel, že se stane, když budeš házet mrtvé anomálie do té jámy? Myslel sis, že to, že jsou naživu, je dělalo anomálními? Sakra, život je ta nejméně anomální věc na lidstvu. Myslela jsem, že to pochopíš, ale potom se věci změnily.
To já způsobila ten únik ze zadržení, nebudu ti lhát. Během svého výzkumu jsem měla to potěšení analyzovat jednoho mladého kluka. Jeho jméno bylo Elijah a živil se krví, kterou dokázal vysávat z ostatních pomocí svých úst, přímo z jejich kůže. Jako pijavice. Neměl víc mentální kapacity, než dvouletý člověk, ale i tak, i tak si zasloužil stejnou šanci na život jako my ostatní. Nezvolil si, že se narodí takový, jaký byl.
Potom jsi se rozhodl ho spálit, jako všechny ostatní.
Tak jsem mu upravila záznam. Oheň ve tvé jámě ho nespálí, jenom naštve. A ten odpad, co se tam kupí? Jsem ráda, že jsi se konečně rozhodl ho nechat vyčistit. Určitě jsi taky rád. Je to tam opravdu strašný.
Každopádně je to tvoje rozhodnutí. Ten útěk ze zadržení byl nevyhnutelný a už je jedno, jestli by za něj mohlo něco, co by vylezlo z té jámy, nebo moje ruka na tlačítku. Musíš se rozhodnout; buď pokračuj tak jako doteď a určitě tě pozřou ta tvoření, která jsi poledních patnáct let mučil, nebo aktivuj Mlátičku a doufej, že tě to vyhodí v nějaké více snesitelné realitě, než je ta naše. Tak, nebo tak, náš svět se zbaví tebe a tvé špíny a bude pro to lepší.
Je to tvůj tábor smrti, Elliotte. Vykopal sis hrob a teď do něj ulehneš.
S pozdravem
Hadleyová
P.S.: Nevím, jestli si pamatuješ, kdy byla ta fotografie pořízena, ale určitě na ní poznáš vlastní obličej. Zvláštní, jak se může všechno změnit za pár let, že? Všechno jenom proto, že jsi chtěl dostat povýšení. Úžasné. Doufám, že to za to stálo.
Jo a jestli se rozhodneš, že si to chceš vyříkat osobně, budu dole v suterénu s Elijahem. Mám pro něj hezké místo, kde se může zabydlet, až dorazí. Postaral ses o to, aby tam byl dostatek krve.
Dodatek 1730.6: Obdržený Audio Přenos
Následující audio přenos byl zachycen monitorujícím vybavením ráno 1. února 2016. Přenos, jak mluvený tak zakódovaný, byl od svého objevení vysílán ve smyčce. Níže je možno nalézt přepis vysílání.
[ZAČÁTEK VYSÍLÁNÍ]
Dobrý den,
Mé jméno je Doktor Mohammad Scott a jsem výzkumníkem v divizi Časových Studií Oblasti-13 Nadace SCP.
Já a můj tým jsme zůstali uvězněni v Oblasti-13 během nedávné katastrofické události, jejíž plný rozsah neznáme.
Aktuálně jsme obklíčeni nepřátelskými entitami a dalšími hazardními anomáliemi. Z původních třiceti členů týmu nás zbylo dvanáct.
Toto je zpráva pro všechny Nadační zaměstnance poslouchající tuto zprávu, žádáme o pomoc. Naše zásoby jsou nebezpečně nízké a stejně tak naše munice. Bez pomoci není pravděpodobné, že přežijeme další měsíc.
Po této zprávě bude vysíláno zakódované VMS vysílání, jež bude možno rozšifrovat pomocí standardní Nadační technologie z 80. let. Informace v tomto vysílání budou obsahovat naši pozici tak, jak nejlépe ji dokážeme popsat.
Vysílání je připojené na spínač mrtvého muže ke mě samotnému a bude vysíláno na opakované smyčce, dokud nezemřu.
Prosím pomozte nám. Děkuji.
[ZAKÓDOVANÉ INFORMACE]
[KONEC VYSÍLÁNÍ]

Přístup do výzkumné části SCP-1730.
Dodatek 1730.7: Aktualizované Memorandum o Průzkumu
Ve světle nových informací získaných Nadačními výzvědnými týmy bylo rozhodnuto, že je nutné vyslat další průzkumné a záchranné týmy do Oblasti-13. Zadržovací procedury SCP-1730 byly upraveny na příkaz Rady O5. Mobilní Úderná Jednotka Tau-5 ("Samsara") je aktuálně zvažována pro misi. Bližší detaily budou vydány později.
Dodatek 1730.8: Přepisy Průzkumných a Záchranných Záznamů
Přepis Video Záznamu z Průzkumu
Datum: ██/██/████
Průzkumný Tým: Mobilní Úderná Jednotka Apollo-3 “Game Wardens”
Subjekt: SCP-1730
Vedoucí Týmu: AP-3 Ross
Členové Týmu: AP-3 Houston / AP-3 Noah / AP-3 Ohalo / AP-3 Vigo
[ZAČÁTEK ZÁZNAMU]
AP-3 Ross: Rádio je zapnuté. Všichni v pohodě?
AP-3 Vigo: Počkej chvilku.
Velitelství: Šedesát sekund do zahájení.
AP-3 Ross: Rozumím. Vigo, všechno dobrý?
AP-3 Vigo: Jo, mám to.
AP-3 Ross: Připraveni?
AP-3 Houston: Jsme připraveni.
AP-3 Ross: Dobrá, zůstaňte v klidu, nechte si zapnutá světla a když uvidíte cokoliv podezřelého, zapněte si hledí2 a řekněte o tom ostatním. Pamatujte, že vnitřní topografie toho místa není stabilní, takže je docela velká šance, že se rozdělíme. Pokud se tak stane, zůstaňte na místě, dokud se okolní prostor nestabilizuje a někdo z nás pro vás dojde. Použijte svá rádia, jestli někdo nebude odpovídat a střílejte na vše, co se pohne. (Pauza) Tedy pokud to nebude jeden z nás.
AP-3 Noah: Potom rozhodně střílejte.
(Tým se zasměje)
Velitelství: Třicet sekund do zahájení.
AP-3 Ross: Houstone, půjdeš první. Naše informace říkají, že za tímhle vstupem je hodně dlouhé schodiště, ale neměly by tu být jiné dveře, než ty až úplně dole, takže bychom snad měli být v bezpečí, dokud se k nim nedostaneme. Máš to?
AP-3 Houston: Mám.
AP-3 Ross: Nějaké další otázky? Ohalo, ty nějak nemluvíš.
AP-3 Ohalo: Jsem v pohodě, šéfe.
AP-3 Ross: Dobrá, to jsem chtěl slyšet.
Velitelství: Deset sekund do zahájení.
AP-3 Vigo: Jdeme na to.
Pauza
Velitelství: Game Wardens, máte zelenou.
AP-3 Ross: Jdeme.
Tým vstupuje do SCP-1730. Podle očekávání je vnitřní prostor vyplněn dlouhým sestupujícím schodištěm. AP-3 Houston jde první.
Velitelství: Týme, budeme vás monitorovat, ale dejte nám vědět, kdybyste uslyšeli, uviděli, nebo zažili něco nečekaného.
AP-3 Ross: Rozumím.
Tým sestupuje tři minuty. Vnitřek SCP-1730 není osvícen, jediné světlo vychází z ramenních světel členů MTF AP-3.
AP-3 Ross: Jak to vypadá?
AP-3 Houston: Docela dobrý, už— (pauza) Vidím dveře tady na odpočívadle.
AP-3 Vigo: Taky je vidím.
AP-3 Ross: Dobrá, to je nečekané. Ohalo, Noahu, kryjte nám záda až půjdeme okolo. Vyčkejte.
Tým se zastavuje na odpočívadle. AP-3 Houston zkouší otevřít dveře, ale jsou zamčené.
AP-3 Ohalo: Pod dveřmi fouká vzduch. Vidíte ten prach?
AP-3 Ross: Jo. Vigo, zkus termální kameru.
AP-3 Vigo: Jasně, počkejte (Pauza) Tady to je.
10 sekund ticha.
AP-3 Ross: Jo, ne, Ani [RÁDIOVÁ STATIKA] mě nenapadne zkoušet se srát s něčím takovým. Jdeme dál.
Velitelství: Veliteli, slyšíte? Je všechno v pořádku?
AP-3 Ross: Eh— jo, jsme v pohodě. Stále sestupujeme.
Velitelství: Rozumím. Jenom jsme slyšeli nějakou statiku, chtěli jsme se ujistit, že je vše v pořádku.
Tým sestupuje další tři minuty
AP-3 Ohalo: Podívejte, světlo.
AP-3 Ross: Jo, Velitelství, před námi je světlo. Mohl by to být náš východ. Mějte oči otevřené.
Tým sestupuje další dvě minuty.
AP-3 Noah: Sakra
AP-3 Vigo: Páni, co to sakra je—
AP-3 Ross: Krucinál. Velitelství, konec schodiště prostě chybí. Nevím odkud přicházelo to světlo, co jsme viděli, ale když ujdeme ještě tři kroky, vlezeme do nějaké prázdnoty. Nevidím dno.
Velitelství: Rozumíme. Vyčkejte týme, díváme se na to.
AP-3 Ohalo: Co kdybychom do toho něco hodili? Abychom věděli, jak hluboko to vede.
AP-3 Vigo: No já vím, jak hluboko to vede a vypadá to, že do nekonečna.
AP-3 Ohalo přikývne.
Velitelství: Game Wardens, vraťte se. Najdeme jiné místo ke vstupu.
AP-3 Houston: Kruci.
AP-3 Ross: To je v pohodě, prostě—
AP-3 Vigo: Rossi, podívej. Není to prázdnota, je to tekutina. Jenom neodráží světlo, jako vůbec. Je úplně černá.
AP-3 Houston: Vypadá to trochu jako voda.
AP-3 Ross: Vyčkejte. (Pauza) Jo, s tím si taky zahrávat nebudeme. Velitelství, jak hluboko by to mělo být na dno schodiště?
Velitelství: Moment. (Ticho) Jste zhruba patnáct metrů od odhadovaného konce schodiště.
AP-3 Ross: To je boží. Topografie je tu úplně mimo. Vrátíme se nahoru a uvidíme, jestli najdeme jiný vchod.
Velitelství: Veliteli, zůstaňte chvíli na místě. Zkoušíme určit vaši polohu.
AP-3 Noah: Hej šéfe.
AP-3 Ross: Počkej.
AP-3 Noah: Ne, hele ono—
AP-3 Ross: Drž hubu, teď—
AP-3 Houston: Kurva, ono to stoupá.
AP-3 Ross: Sakra. Dobrá chlapi, vypadneme, kruci.
Černá tekutina začíná rychle stoupat za MTF AP-3. Tým rychle stoupá po schodišti v relativním tichu.
AP-3 Vigo: Dohání nás to, sakra, utíkejte.
AP-3 Houston: Bože—
AP-3 Ohalo: Houstone! Drž ho, Rossi, pomoc!
AP-3 Ross: Sakra, ne—
AP-3 Houston: Moje nohy, kurva, kurva, kurva, moje nohy—
AP-3 Noah: Jsou tu další dveře! Pospěšte si!
AP-3 Ross: Počkej.
Tým vstupuje do dveří na dalším odpočívadle. Dveře jsou za nimi zavřeny.
AP-3 Noah: Sakra, co se stalo s jeho nohama?
AP-3 Ross: Kruci, Houstone, jsi—
AP-3 Houston: … ehm, počkat.
AP-3 Vigo: Co?
Velitelství: Co se děje? Slyšíte nás?
AP-3 Ross: Jo, promiňte Velitelství, všechno se stalo tak náhle. Houston upadl na schodech a jeho nohy zapadly do… toho… a teď jsou pryč. Čistý řez, jako by tam ani nebyly.
AP-3 Houston: Myslím, že je pořád cítím, chlapi. Jako, (pauza) vidím, že tam nejsou, ale nebolí to a myslím, že se zvládnu postavit.
AP-3 Ohalo: Co to sakra.
AP-3 Houston se postaví. Chybí mu nohy od kolen dolů, ale zdá se, že se vznáší, jakoby tam stále byly. AP-3 Vigo mávne rukou tam, kde by měly být Houstonovi nohy, ale ruka projde skrz bez obtíží.
AP-3 Noah: Aha.
AP-3 Ross: Dobrá, tak tohle se prostě právě stalo. Nebolí tě nic, Houstone?
AP-3 Houston: Necítím se vůbec jinak.
AP-3 Ross: Okej. To je šílený. Velitelství, víme o tom něco?
Velitelství: Negativní.
AP-3 Ross: Dobrá. Tak tedy jdeme dál. Velitelství, vypadá to, že jsme na chodbě pro údržbu, nebo tak něco. Jsou tu trubky po stěnách, měřáky a tak podobně. Je tu docela teplo.
AP-3 Ohalo: Támhle na zdi. “Co se stalo Oblasti-13?”
AP-3 Ross: Je to opakující se fráze, která se tu objevuje na zdech. Velitelství, víme jistě, že to není memetické?
Velitelství: Není. Žádné testy neodhalily anomální efekty spojené s touto frází. Pořád si ale nejsme jistí, proč na ni narážíme.
AP-3 Ross: Poznamenáno. Jdeme dál po chodbě.
Tým pokračuje v tichosti čtyři minuty. Během této doby se kamera AP-3 Noah náhle odpojí. Tato informace nebyla ihned sdělena zbytku úderné jednotky.
AP-3 Houston: Támhle něco je, vidíte? Na rohu.
AP-3 Vigo: To je člověk?
AP-3 Ross: Opatrně se přibližte, odjistěte si zbraně.
Tým se potichu přibližuje k cíli. Video ukazuje znetvořené, hnijící lidské tělo, věk neznámý, částečně vrostlé do stěny za ním. Je evidentních několik dalších prostorových změn, jako například strop srostlý se zdí, ničeho z toho si tým AP-3 nevšímá.
AP-3 Ross: Ach sakra. Je fajn konečně vidět někoho známého. Lidi, je to jenom Zachary.
AP-3 Ohalo: Díky bože. Zachary, jak jsi se sem dostal?
Ticho
AP-3 Houston: My taky, chlape. Tohle místo je strašný.Podívej se na moje nohy, chlape. Podívej se na to.
Velitelství: Veliteli, uvědomte si, že jste pod vlivem efektů silného kognitohazardu. Snažíme se do vašich SCRAMBLE hledí nahrát filtr, vyčkejte chvíli.
AP-3 Vigo: Ale ne, Velitelství, to je v pohodě. Je to jenom Zachary. Máme s ním hitorii, že jo kámo?
AP-3 Vigo hravě udeří mrtvolu a zlomí jí tím čelist. Mrtvé tělo neodpovídá.
AP-3 Ross: Zachary, hledáme tu nějaké další lidi, co tu jsou uvěznění. Nevíš jak bychom se mohli dostat do spodních pater?
Ticho
AP-3 Ohalo: Sakra.
AP-3 Ross: Oukej, oukej, počkat. Co je pod čím?
Ticho
AP-3 Ross: Aha.
Ticho
AP-3 Houston: Sakra, on má pravdu. Kde je Noah?
Tým se otáčí a zjišťuje, že AP-3 Noah chybí.
AP-3 Ross: Krucinál. Zachary, počkej tady. Noahu, slyšíš mě? (Pauza) Noahu, tady Ross. Slyšíš mě vůbec? (Pauza) Velitelství, kde je sakra Noah?
Velitelství: Nejsme si jistí, veliteli. Dokončili jsme nahrávání. Prosím restartujte si hledí, aby se aplikoval filtr.
Tým si zrestartuje svá hledí.
AP-3 Ross: Hotovo. Co to bylo že— ou, to je hnus. Velitelství, tady ve zdi je mrtvola. Vypadá, jakoby do té zdi vrostla, nebo tak. Naše hledí blikají jako šílená.
Velitelství: Rozumíme, veliteli. Pokračujte.
AP-3 Houston: Počkat, podívejte támhle. Vidíte ten třpyt?
AP-3 Vigo: Je to plyn? Vypadá to jako únik plynu.
AP-3 Ohalo: To ani náhodou, podívej se na podlahu. Podívej se za to, kurva. Kurva!
AP-3 Houston: Sakra, Noahu, kurva—
K MTF AP-3 se přibližuje třpytivý, transparentní humanoidní konstrukt, zdánlivě zodpovědný za prostorové anomálie v okolí. Jak se jeho nohy dotýkají podlahy, ta se začíná měnit a opět se stabilizuje poté, co entita projde. AP-3 Noah je vidět za entitou, ovšem jeho stav není jistý, protože prostorová anomálie, v níž je uvízlý, se zdá být velmi silná a jenom málo jeho rysů je rozpoznatelných. Noah se zdánlivě snaží pohnout, ale i nadále je uvězněný v anomálii.
AP-3 Ross: Sakra zastřelte to, kruci. Palte, sakra!
MTF AP-3 zahájí palbu na entitu. Jakmile se kluky přiblíží, jejich trajektorie se změní a ony se obtočí kolem entity a neškodně spadnou na zem, nebo na strop.
AP-3 Ohalo: Tohle nezabírá, šéfe—
AP-3 Vigo: Moje ruka! Kurva!
AP-3 Vigo je vidět jak se pokouší odtáhnout od neviditelné síly. Z kamery AP-3 Ohalo je vidět dlouhá, třpytivá končetina natažená k AP-3 Vigo, která ohýbá realitu kolem blízké zdi. Obtáčí se kolem levé ruky AP-3 Vigo, která se rovněž začíná měnit. Vigo křičí.
AP-3 Ross: Houstone! Kotvu!
AP-3 Houston: Jasně!
AP-3 Houston vythuje miniaturní, přenosnou Scrantonovu Kotvu Reality, kterou zapíná a háže směrem k entitě. Objeví se záblesk rudého světla a entita je na moment viděna jako extrémně zohavený a prodloužený humanoid, jež existuje na pouhou sekundu, než jsou prostorové ohyby kolem ní ukotveny a násilně zresetovány, což vytváří v uzavřeném prostoru masivní tlakovou vlnu. Tým je na moment znehybněn.
AP-3 Vigo: Á, moje ruka…
Levá ruka AP-3 Vigo je jasně červená, ale jinak normální. AP-3 Ohalu si ji prohlíží.
AP-3 Ohalo: Ta barva zmizí, to se jenom kotva chladí. Jsi v pohodě?
AP-3 Vigo: Jo, jsem. Díky.
AP-3 Ross: Bože… Noahu? Noahu, slyšíš nás?
Ticho
AP-3 Ross: Vidí někdo Noaha?
AP-3 Vigo: Rossi, tady, podívej. Ve zdi.
Když se usadí prach, AP-3 Noah je částečně srostlý se zdí, stropem a podlahou napříč deset metrů dlouhou chodbou. Agent se nehýbe.
AP-3 Houston: (Zvrací)
AP-3 Ohalo: (Nerozeznatelné mumlání)
AP-3 Ross: Bože… Velitelství, slyšíte mě? Haló?
Velitelství: Slyšíme vás, veliteli.
AP-3 Ross: Ztratili jsme Noaha, on… je ve zdi. Chcete, abychom pokračovali?
Velitelství: Malý moment.
Ticho
Velitelství: Veliteli, myslíte, že návrat na povrch by byl nebezpečnější, než pokračování v misi?
AP-3 Ross: Já— Já to nemohu posoudit. Nemáme nejmenší ponětí, co tady dole může být. Všechno je tady tak posraný, až je to k neuvěření. Ani nevím, jestli se dokážeme dostat ven, i kdybychom chtěli. Žádný z ostatních týmů se nevrátil, že?
Velitelství: To máte pravdu.
AP-3 Ross: (Pauza) Upřímně, cokoliv se tady stane není o nic horší, než co bychom mohli potkat po cestě zpátky. Asi je to stejné. (Pauza) To je fuk… Jdeme dál.
Velitelství: Rozumím. Veliteli, připravujeme další tým na vaši evakuaci v případě, že dosáhnete cíle. Zbývají čtyři hodiny do jejich nasazení.
AP-3 Ross: Vy sem chcete poslat další údernou jednotku? Jací idioti se k tomu přihlásili?
Velitelství: Samsara.
AP-3 Ross: Ou. (Pauza) Dobrá, fajn. Chápu.
Tým chvíli pokračuje bez vyrušování. Prochází skrz několik dalších sekcí, včetně vyrabované ošetřovny, rozteklého prostoru kavárny a křídla zadržovacích jednotek označených jako "Třída Olympia", které mají minimálně 100 metrů na výšku. Nakonec tým vstupuje z hlavní chodby do místnosti, která se zdá být centrum telekomunikace. Na zdi proti nim září jeden televizor.
AP-3 Houston: To je divné
AP-3 Ross: Zůstaňte ve střehu, chlapi. Prohledejte místnost, zkuste jestli nenajdete něco, co by mohli ti nahoře použít.
AP-3 Vigo: Tyhle terminály mají pořád šťávu, udělám zálohu.
Na druhém konci místnosti se ozývá statický zvuk. Ohalo a Houston jdou blíž k osvětlenému televizoru.
AP-3 Ohalo: Vysílá to něco?
Obrazovka se zachvěje a objeví se obraz. Interiér standardní zadržovací jednotky, ovšem prostý všeho nábytku a vybavení. Za kamerou svítí jedno červené světlo, které chabě osvětluje prostor. V rohu je schoulená vysoká postava.
AP-3 Houston: Počkat, je to…?
AP-3 Ohalo: Sakra, fakt je to on.
AP-3 Ross: Kdo je to?
AP-3 Houston: Je to klaun Bobble.
Při zmínce toho jména se postava v rohu otočí ke kameře.
Neidentifikovaná postava: Co? Copak chcete? Kdo je to?
AP-3 Ross: Bože— moje jméno je Ephram Ross, jsem agent — vlastně, počkat. Kdo jsi ty?
Postava se pohne a větší část jejího těla vystoupí ze stínu. Rudé světlo ozařuje její oči, ale nic dalšího nelze rozeznat.
Neidentifikovaná postava: Hmmmmmmm… jsi jiný. Smrdíš jinak. Víte, že vás cítím dokonce i odsud? Ale vy to nevíte. Oni to věděli, ale vy nejste jako oni. Oni zkoušeli všechno možné, aby to zjistili. Oni věděli, oni ví, oni to budou vědět, hmmmmmmm.
AP-3 Ross: Ty jsi klaun Bobble, že jo?
Postava pomalu popojede po stěně cely, těsně mimo dosah červeného světla. Její pohyby jsou trhané. Přijde blíž ke kameře.
Neidentifikovaná postava: Jednou pro mě mívali číslo, když jsem byl Bobble. Ale vašim kamarádům se to číslo nelíbilo. Řekli si, že oni budou čísla. Hmmmmmm… Nejsem Bobble, ale jsem věc, která bývala Bobble. (Pauza) Nejsi tam kde máš být, kamaráde se zbraní. Neladíš s místním vzduchem. Jsi mimo místo, stejně jako já. Jako my všichni.
AP-3 Ross: Ehm. Co se tady stalo?
Neidentifikovaná postava: Taťka Emerson hrál svojí malou hru se strunami vesmíru. Chodil po nich jako po provaze a byl překvapený, když spadl. Hloupý malý Emerson. Nechtěl jenom krabice, ne ne ne. Chtěl krabice plné nápadů. Nápadů jako bolest, horor, smrt. Pracoval vážně tvrdě, aby ty krabice vyskládal na svůj trůn a celé mu to spadlo a my všichni spadli s ním. (směje se)
AP-3 Ross: Kolik dalších entit tady je? Co dalšího víš?
Neidentifikovaná postava: Kolik, ha ha ha, kolik entit bylo pozřeno Oblastí-13? (Smích) Ty hloupý, hloupý kluku mimo své místo. Hloupý malý kloučku. Všechno se dostalo do Oblati-13. Pokud to Nadace dokázala najít a Koalice chytit, tak se to krmilo zdejšímu mlýnku na maso. Všechno. Sežvýkali nás všechny, pokud se nedalo nic zjistit. Někteří měli štěstí. Bobble měl štěstí. Byl nacpaný do vtipné krabice a hráli si s ním. Jako s hračkou. Experimentovali. Chtěli vědět jaké zvuky děláme, když chceme umřít. Ostatní neměli takové štěstí. (Pauza) Spálili Knihovnu, víte? Otočili jí jako plechovku s polívkou a nechali všechno napadat do pece a celé to místo pak spálili. Udělali i další věci. Horší věci. Taťka Emerson si to užíval. Sledoval to, všechno. Měl z toho dobře u srdíčka. (Odplivne si)
AP-3 Ross: Jaké horší věci?
Neidentifikovaná postava přistupuje ke kameře a je vidět celá, osvětlená červeným světlem. Velká část jejího těla je pokřivená video statikou, která se pohybuje spolu s ní. Zdá se, že tato statika se zařezává do těla postavy, což vytváří velké rány, z nichž teče tmavě žlutá tekutina. Jak se pohybuje, postavě ubývají velké části tělesné hmoty a jsou nahrazovány statikou. Polovina obličeje odpadne jak se přiblíží ke kameře a jedno oko se změní na statiku.
Neidentifikovaná postava: Každou horší věc.
AP-3 Vigo: Šéfe, zachytáváme něco na rádiu. Myslíme, že je to signál přeživších, už musíme být blízko.
AP-3 Ross: (Pauza) Dobrá. Pokračujeme.
Neidentifikovaná postava: Mějte se, chlapci. Nenechte se pokousat. (Smích) Jestli tam dole uvidíte Taťku Emersona… (pauza) znásilněte ho za mě k smrti.
Tým AP-3 odchází z telekomunikační místnosti zpět na hlavní chodbu. Sleduje sílu signálu, jež AP-3 Vigo objevil a prochází kolem oblasti, která se zdá být kryogenickou zadržovací jednotkou podobající se nyní odstavenému Kryogenickému Křídlu Y v Oblasti-19. Během průchodu touto oblastí ztrácí Velitelství signál se všemi členy týmu, přičemž po celou dobu je vysílána pouze statika. To pokračuje po dobu třiceti minut, než je signál opět obnoven.
AP-3 Houston: Velitelství? Velitelství? Jste tam? Slyšíte mě?
Velitelství: Houstone? Slyšíme vás, jste v pořádku? Jste všichni v pořádku?
AP-3 Houston: Díky bohu. Snažili jsme se s vámi spojit snad věčnost. Jo, našli jsme ty přeživší. Jsou zalezlí tady dole v… já nevím, jak tomu říkají, ale není to příznivé pro život. Je tu dvacet, možná třicet lidí. Dokonce jsme našli několik našich agentů. Několik z týmu Mole Rats a jeden od Travelers. Všichni skončili tady dole.
Velitelství: Jste připraveni na evakuaci?
AP-3 Houston: Jo, no… tak to asi neproběhne tak, jak jsme si mysleli. Aspoň ne v tuhle chvíli. Je to mnohem horší, než jsme si mysleli, Velitelství. Netuším, jak se jim vůbec podařilo některé z těch věcí zadržet, ale dá se s jistotou říct, že všechny zadržovací cely jsou otevřené a je to skutečné. Jako, opravdu skutečné. Slyšíme ty věci na chodbách poblíž. Myslím, že ať už je to cokoliv, hledá nás to. Zní to naštvaně. Jestli nás najdou, nemáme dostatek kulek, abychom se ubránili, natož abychom tyhle lidi dostali ven.
Velitelství: Kde je Ross?
AP-3 Houston: Snaží se postavit nějakou obranu pro případ, že přijdou dnes v noci. Nevypadá to dobře, víte? Nevím jestli máte nějaký záložní plán, ale bereme cokoliv.
Velitelství: Jak dlouho tam dole jste?
AP-3 Houston: Ehm… (pauza) asi tři dny?
Velitelství: Rozumíme. Týme Apollo-3, aktivujeme a nasazujeme Tau-5 na záchranu a zajištění.
AP-3 Houston: Jo! Řekněte jim, ať si pospíší.
Přepis Video Záznamu ze Záchranné a Zajišťovací Mise
Datum: ██/██/████
Průzkumný Tým: Mobilní Úderná Jednotka Tau-5 “Samsara”
Subjekt: SCP-1730
Vedoucí Týmu: T-5 Irantu
Členové Týmu: T-5 Munru, T-5 Onru, T-5 Nanku
Poznámky: Následuje přepis audia/videa ze záchranné a zajišťovací mise provedené členy Mobilní Úderné Jednotky Tau-5 “Samsara” poté, co MTF AP-3 “Game Wardens” navázala kontakt s přeživšími uvnitř SCP-1730. Tým AP-3 zažádal o pomoc s evakuací přeživších kvůli velkému počtu nepřátelských entit v oblasti.
Každý z členů MTF Tau-5 byl vybaven kybernetickými úpravami podle specifikací svého designu, včetně vestavěných ručních zápalných kanónů, protišokových nožních nástavců, žáruvzdorného plátování, vestavěných očních adaptací SCRAMBLE a dalších.
Vstupním bodem Tau-5 byla kanalizační brána poblíž sekundárního vstupu, kterým vstoupil tým AP-3.
[ZAČÁTEK ZÁZNAMU]
T-5 Irantu: Jsme zapojení. Velitelství, slyšíte mě?
Velitelství: Slyšíme. 60 sekund do zahájení.
T-5 Nanku: Takže… Za jak nebezpečnou bychom měli tuto misi považovat?
T-5 Munru: Nikdo, koho tam poslali, se ještě nevrátil. To je na povážení.
T-5 Nanku: Chápu. To by měla být sranda.
T-5 Irantu: Týme, zkontrolujte si optiku; poslední, co potřebujeme, je aby někdo podlehl memetickému hazardu.
T-5 Nanku: Jasně. (Pauza) Já jsem v pohodě.
T-5 Munru: Já taky.
T-5 Onru: U mě dobré.
T-5 Irantu: Dobrá. Pamatujte, že jsme tu abychom zachránili přeživší. Nesnažíme se nic zadržet, takže jestli uvidíte něco hnusného, zastřelte to.
T-5 Nanku: Jako vždycky.
T-5 Munru: Mě nemusíš přesvědčovat.
Velitelství: Týme, zbývá 30 sekund do zahájení.
Velitelství: 10 sekund do zahájení.
Velitelství: Tau-5, máte zelenou, začněte se záchranou a zajištěním.
T-5 Irantu: Jdeme.
Tým T-5 vstupuje do SCP-1730 skrz kanalizační bránu pod sekundární kancelářskou strukturou. Všichni členové týmu aktivují své ramenní svítilny a ozáří tak tunel. Po krátké chvíli tým dojde k další bráně. Za ní je vidět několik velkých kanalizačních rour.
T-5 Munru: Podívejte. Tam proti té bráně. Těla.
Nejméně dvacet spálených humanoidních těl v různých fázích rozkladu je natlačeno u spodku brány. Několik rukou je prostrčeno mříží, jakoby se natahovaly k tunelu.
T-5 Nanku: Ty vypadají… spáleně. Odkud myslíte, že se vzali?
T-5 Irantu: Těžko říct. Nemyslím si, že se v tomto stavu dostali daleko.
T-5 Munru: Tady poblíž je spalovna, ne? Poblíž té jámy na těla, o které pořád slýcháme? Možná přišli odtamtud.
T-5 Nanku: Spalovna?
T-5 Irantu: Dobré místo, kde začít. Vlezeme do těch trubek.
Tým T-5 se prořeže bránou a vyšplhá na zeď za ní k největší ze tří rour. Tým krátkou chvíli pokračuje.
T-5 Onru: Teplota stoupá.
T-5 Irantu: Taky jsem si všiml. Musíme být hodně blízko.
T-5 Munru: A navíc sestupujeme. (Pauza) To je zvláštní. Neměla by odpadní trubka vést ven a ne dovnitř?
T-5 Nanku: Možná. Možná je ovlivněná těmi topologickými anomáliemi.
T-5 Irantu: Pravděpodobně.
T-5 Onru: Irantu, tady je zeď slabá. Slyším na druhé straně ozvěnu.
T-5 Irantu: Co tam je?
T-5 Onru: Počkat. (Pauza) Chodba, myslím.
T-5 Irantu: Aha. (Pauza) Dobrá. Tady se rozdělíme. Munru, ty a Nanku zjistěte, kam tenhle tunel vede. Onru a já projdeme touhle zdí a zjistíme, co je na druhé straně.
T-5 Nanku: A co když budeme zabiti?
T-5 Irantu: Nenechte se zabít.
T-5 Nanku: Rozumím.
Tým T-5 se rozdělí, T-5 Nanku a Munru sledují rouru ke zdroji tepla a T-5 Irantu a Onru pokračují skrz tenkou zeď do chodby na druhé straně.
Irantu a Onru se podaří rozbít tenkou betonovou zeď mezi chodbou a svou pozicí. Na chodbě se nachází několik prázdných kanceláří matně osvětlených stropními zařiči. Celá sekce se zdá být již nějakou dobu opuštěná. Irantu a Onru hledají výtah nebo schodiště, ale nic nenalézají.
Po krátké chvíli nachází Onru dveře vedoucí do kontrolní místnosti. Velké pozorovací okno je zakryto jakýmsi tmavým materiálem. Mnoho kontrolek v mírnosti je rozbito.
T-5 Onru: Tohle je kontrolní místnost spalovny, vidíš? Stojí tu “Spalovna #1”. A pod tím je, je tady… “dole přístup do jámy na mrtvoly”.
T-5 Irantu: Nikdy jsem neslyšel o peci, která by potřebovala vlastní řídící místnost. Co zakrývá to okno? Štít?
T-5 Onru: Ne. (Pauza) Ne. (Přichází k oknu) To jsou těla. A odpad. Špína. Zakalené a zaschlé. Vidíš, jsou jim vidět obličeje.
T-5 Irantu: Vidím. (Pauza) Naše informace tvrdí, že jeden z inženýrů zablokoval odpadní trubky. Nanku a Munru k tomu nejspíš brzy dojdou. (Pauza) Zajímalo by mě, jestli odsud dolů vede další cesta. Myslel jsem, že se dostaneme dolů přes spalovnu.
T-5 Onru: Počkej.
Onru se dívá na kontrolky a všimne si jedné nepoškozené poblíž pozorovacího okna. V tu chvíli vchází do místnosti Nanku a Munru.
T-5 Munru: Je to zablokované. Něco udělalo z konce té trubky škváru. Zkoušeli jsme se probít skrz, ale je to docela tvrdá vrstva.
T-5 Nanku: Zlomila jsem si na tom ruku. (Zvedne svou ruku, která se zdá být nepoškozená.) Tedy byla zlomená, to jsem myslela.
T-5 Irantu: Tiše. Onru si něco prohlíží—
T-5 Onru: Mám to.
Onru zapníná velký spínač a otáčí několika blízkými knoflíky. Ozve se hlasitý táhlý zvuk a hmota před oknem se začne pomalu otáčet.
T-5 Nanku: Zajímavé.
Ozve se rána, jakoby se něco uvolnilo a hmota se začne rychle otáčet a pomalu klesat. Je slyšet zvuk navíjení turbíny. Vnitřní tepelná měřidla týmu začnou zachycovat zvýšení teploty.
T-5 Munru: Klesá to. Podívejte se dolů, vidíte?
Hmota již neblokuje okno a je přes něj vidět ohromná válcovitá místnost v průměru přibližně 300 metrů a 400 metrů hluboká. Ve středu místnosti je masivní šachta připojená k několika velkým turbínám, která výšku místnosti ještě umocňuje. Jak se turbíny otáčí, hmota v místnosti se rozmělňuje. Poblíž vrcholu místnosti je několik světel. Po stranách místnosti je několik velkých děr.
T-5 Onru: Dobrá a teď…
Onru zapíná další spínač a světla na stropě se rozsvítí. Ohromné ohnivé plameny se objeví ze stropu místnosti a začnou pálit hmotu pod sebou. Dodatečné ohně se začnou objevovat ze stěn místnosti.
T-5 Irantu: Podívejte, támhle dole. Stavidlová brána a vypadá to, že vede odsud. Támhle, vidíte to? Můžeš ty dveře otevřít?
T-5 Onru: Ano. (Pauza) Mám to.
Velké kruhové dveře se otevřou u spodku jámy nad úrovní odpadní hmoty.
T-5 Munru: Skvělé, ale pořád netuším, jak se tam chcete dostat, ta trubka je zabloko—
Nanku předpaží ruku a vypálí na okno před sebou několik ran ze zbraně připevněné k zápěstí. Sklo praskne a rozbije se, což vystaví celou místnost žáru.
T-5 Munru: Rovně.
T-5 Nanku: Holka jen dělá, co umí nejlépe.
Tým vstupuje do spalovny a skáče na okraj další trubky. Tým postupuje rozsáhlou místností, vyhýbá se točícím turbínám a stále klesající hladině biologické hmoty.
T-5 Munru: Tady se stalo něco hrozného.
T-5 Nanku: Co?
T-5 Munru: Ano, opravdu. (Hledí na Nanku) Všechno tohle musí někam odtékat, nejspíše pod nás, skrz nějakou trubku.
T-5 Irantu: Nemáme čas to zjišťovat. Budeme sledovat tuhle trubku a uvidíme, kam nás to dovede.
Tým otevírá dveře a sestupuje chvíli trubkou, než dorazí do bodu, kde se vyprazdňuje do velké cisterny. Tým vstupuje do cisterny, která je osvícená ze shora něčím, co připomíná ohromnou rostlinnou strukturu.
T-5 Nanku: Zajímavé. Co myslíte, že to je?
T-5 Onru: Já— (pauza) Já nevím.
V tu chvíli se svítící struktura začne otřásat a vypouští tisíce svítících útvarů. Jak padají, osvětlují celou místnost.
T-5 Munru: Podívejte. Stíny.
Svítící útvary vrhají na stěny cisterny humanoidní stíny, které se anomálně pohybují. Tyto stíny natahují ruce kupředu, směrem k týmu. Jak tělesa dopadnou do hmoty dole, uhasí se a stíny mizí.
T-5 Irantu: Dobrá. Kudy dál?
T-5 Munru: Tohle je odpadní roura vedoucí ze spalovny. Spalovna je přímo pod elektrárnou, což je na východ od hlavní budovy. Podle toho co vím, musíme na severozápad odsud, takže… (pauza) počkat. Podívejte támhle.
T-5 Nanku: Na co?
T-5 Munru: Na tu zeď. Něco skrz ní teče. Bylo to tam předtím?
T-5 Onru: Ne.
T-5 Irantu: (Přistupuje ke zdi) Je to černé a odrazivé a rozhodně to teče. Něco se tlačí skrz.
T-5 Nanku: Co to znamená? Co je to? Odpad?
T-5 Munru: Nepravděpodobné. Pravděpodobně je to zbytkový odtok z jádra, nebo—
T-5 Onru: (Přistupuje ke zdi) Ne, je to krev. Jsou to pijavice.
T-5 Irantu: Co?
T-5 Onru: Podívej se.
Onru ukáže na místo ve zdi, osvícené jejich svítilnami. V onom místě vytéká z praskliny malý pramínek řídké černé tekutiny a něco malého se v prasklině hýbe. Tým přiblíží na místo a záběr ukazuje malou, vrtící se pijavici tlačící se skrz prasklinu. Prorazí skrz a spadne na zem.
T-5 Nanku: Páni, opravdu je to pijavice. Co to znamená?
T-5 Munru: Nic dobrého.
Pijavice se pohybuje směrem k biologické hmotě u jejich nohou a začíná ji nasávat. Jak ji konzumuje, začíná pomalu růst.
T-5 Onru: Je jich víc. Ve zdi támhle, tlačí se sem.
Tým se dívá na zeď, kde se nyní objevilo několik potůčků černé tekutiny z prasklin na povrchu. Několik menších pijavic se tlačí skrz díry.
T-5 Irantu: Onru, co vidíš?
T-5 Onru: (Pauza) Něco je pod námi. Je to obrovské. Pokryté lidskou krví. Natahuje se to k nám. Tohle jsou prsty, všechny komunikují s hostitelem, s— (pauza) Přineste mi pijavici.
T-5 Munru: Co?
T-5 Nanku: Děláš si srandu.
T-5 Onru: Ne, přineste mi jednu. Jsou telepatické, komunikují tak. Potřebuji pijavici.
Irantu přejde po místnosti a sbírá ze země jednu pijavici. Jakmile jí odtáhne od tekutiny, začne se kroutit a vzpírat, přičemž se několikrát zakousne do jeho ruky.
T-5 Irantu: Podivné. (Zastaví se a prohlíží si pijavici) Tady.
T-5 Onru: Dobrá, dejte mi chvíli.
Onru natahuje svou ruku k pijavici, z níž vyjede několik dlouhých, tenkých kovových jehel. Přesouvá tyto jehly do těla tvora, poblíž nervového centra.
T-5 Onru: Tak se na to podívejme. (Pauza) Slyšely, jak se aktivuje spalovna. Mají hlad. Přišly se sem najíst a je jich hodně. Hostitel je pod námi, ale tak hluboko nevidím. (Pauza) Když se podívám na nervovou aktivitu celé sítě, můžu zmapovat oblasti, kde se nacházejí. Počkejte chvíli. (Pauza) Tak, hotovo. Teď byste to všichni měli mít v sítnicích.
T-5 Irantu: Chytré.
T-5 Nanku: Takže se koukáme na mapu? Na mapu je to příliš zkreslené.
T-5 Onru: To jsou ty topologické změny. Znamená to, že i přesto, že se struktura oblasti mění, všechno to zůstává v naší lokální realitě. Jenom je to nestabilní.
T-5 Munru: Víme, kde se nachází ta Mlátička?
T-5 Onru: Nejspíš někde v téhle sekci, tady. Když budeš sledovat logický strukturní plán, podle naší mapy, tak by tady mělo být celé zvláštní křídlo, ale tam dole nejsou žádné pijavice. (Pauza) Ano, vidím potrubí vedoucí do té oblasti. Tam se nachází Mlátička.
Ticho.
T-5 Irantu: Co naše záchranná mise?
T-5 Onru: Tahle oblast. Několik chodeb vede do velkého výzkumného křídla, ale většina z nich je zablokovaná. Každou chvíli jeden konec té sítě tady mizí. (Pauza) Tam jsou naši přeživší.
T-5 Irantu: Jaká je nejrychlejší cesta z naší aktuální lokace?
T-5 Onru: Chvilku. (Pauza) Máme tři možné cesty, každou s jinými riziky. Ta první vede dál potrubím, dokud se nedostaneme do zařízení na zpracování odpadu v elektrárně. To je nejdelší cesta, ale odtamtud to vede přímo k přeživším. Druhá cesta nás dovede do další cisterny pod námi, která vede přímo do téhle velké místnosti. (Pauza) Tam je ta pijavice. Slyším jí, zajímá ji, proč se tahle malá ještě nevrátila.
T-5 Irantu: A ta třetí?
T-5 Onru: Třetí nás vezme přímo touhle sekcí, a ta je.. zvláštní. Slyším, jak se pijavice pohybují po oblasti. Jsou hlučné, nekoordinované a jednají podle impulzů, bez nějaké… ladnosti. Ale v téhle oblasti jsou hodně potichu. Lezou sem a tam, něco hledají… něco… ale dělají to velmi, velmi tiše.
T-5 Nanku: (Ukazuje na zem vedle svých nohou) Podívejte se na tuhle pijavici. Už je velká, jako kočka.
T-5 Munru: Jsou tam nějaké jiné entity?
T-5 Onru: To nedokážu říct. Pijavice sledují jednu cestu tam a jednu ven. Vůbec se od ní neodklánějí a— (pauza) ani se nerozhlížejí.
T-5 Irantu: Která cesta je nejrychlejší.
T-5 Onru: Ta poslední. Půjdeme dál tímhle tunelem k servisním dveřím a po schodech sejdeme dolů. Až tam budeme, je to další chodbou doleva a to nás vezme kolem té oblasti, nebo skrz ni, možná, a na druhé straně je zadní vchod do toho výzkumného křídla.
T-5 Irantu: Dobrá. (Pauza) Tak tedy půjdeme touhle cestou.
T-5 Nanku: Škoda. Doufala jsem, že budeme střílet po pijavicích.
T-5 Irantu: Něco mi říká, že budeš mít dostatek příležitostí po cestě ven. Musíme ty lidi dostat ven rychle. Onru, vypadá to, jako by se ty pijavice snažily dostat k přeživším?
T-5 Onru: Ano. V oblasti je dostatek krve, ale ne všechna je ještě teplá. Brzy po nich půjdou.
Tým opouští cisternu a sleduje trubku na západ. Eventuálně doráží k servisnímu vchodu osvětlenému jedním blikajícím světlem.
T-5 Munru: Na těch dveřích je něco napsaného. “Krev”.
T-5 Nanku: Tady na zdi taky. Podívejte . Co je to?
T-5 Irantu: Počkej.
T-5 Onru: Podívejte.
Onru upraví svou svítilnu, takže teď osvětluje celou zeď tunelu. Slovo “krev” se opakuje dokola po celém povrchu zdi, napsané řídkou, černou látkou. Onru se otočí doleva a osvětluje několik znetvořených mrtvol na konci tunelu. Všechny jsou rovněž pokryty onou látkou.
T-5 Nanku: Znepokojivé.
T-5 Irantu: Notak. Neztrácejte čas.
Tým vstupuje na schodiště servisním vchodem. Schody vedoucí nahoru jsou v pořádku, ale schody dolů chybí. Stěny schodiště jsou pokryty prasklinami, skrz něž teče černá tekutina. Munru zapaluje světlici a pouští ji dolů. Po chvíli světlice dopadá se slabým šplouchnutím na spodní patro.
T-5 Nanku: Jak velká je tahle oblast?
T-5 Onru: (Pauza) Oblast-19 má přibližně 50 podzemních pater a minimálně 80 jednotlivých křídel. Vzhledem k tomu, co o Oblasti-13 víme, je možné, že má i dvojnásobek těchto čísel, pokud ne víc. Jenom zadržovací cely Třídy Euclid jsou stejně velké jako celá Oblast-81.
T-5 Munru: Což znamená, že by tu dole mohly být ještě horší věci, které zatím nikdo neviděl?
T-5 Irantu: Je to skoro jisté.
Irantu skáče dolů a dopadá poblíž světlice. Jeho implantáty absorbují většinu energie z dopadu. Zbytek týmu jej následuje. Na dně schodiště jsou další dveře vedoucí na chodbu a tým jimi prochází.
T-5 Irantu: Kde jsme teď?
T-5 Onru: Zhruba 200 metrů tady po té chodbě, napravo. Je tu několik bezpečnostních dveří, ale myslím že jsou všechny vypnuté. Ale je tu… Myslím, že je to datové centrum. Je to velké a poseté ventilacemi, které vedou k chladícím věžím na povrchu.
T-5 Munru: Kde že se ty pijavice začínají chovat divně?
T-5 Onru: Tam.
T-5 Munru: Úžasné…
Tým pokračuje chodbou, Nanku uprostřed, Onru a Munru ze stran a Irantu vzadu. Jak postupují, kontrolují všechny dveře, aby zjistili, zda jsou zamčené. Většina dveří vede do síťových oblastí, ovšem jedny dveře vedou do stejné telekomunikační místnosti, kterou dříve navštívil tým AP-3. Obrazovka na zdi se zdá být rozbita zevnitř.
T-5 Nanku: Podívejte, támhle. To jsou dveře do místnosti se servery.
T-5 Munru: Co támhlety dveře?
T-5 Irantu: Jsou označené jako “Schodiště ke Kryogenetice” (Pauza) Kdybych měl hádat, řekl bych že to vede do patra a sedí to přímo nad servery. Funguje to jako izolace pro datové centrum.
T-5 Munru: Můžeme jít skrz?
T-5 Irantu: Kudy je to rychlejší, Onru?
T-5 Onru: Jediná cesta, kterou vidím, je skrz serverovou místnost. Tam nahoře nebyly žádné pijavice. (Pauza) To je zvláštní. Podle všeho vede do té místnosti mnoho vstupů. (Pauza) Velmi zvláštní.
T-5 Irantu: Tak tedy přes servery. Jdeme.
Tým vstupuje do místnosti. Prochází skrz několik dalších bezpečnostních dveří, ovšem všechny jsou odemčené. Okolní teplota se prudce sníží na -20 °C. Irantu pokyne týmu, aby aktivovali své vnitřní zahřívací jednotky a ochránili tak své vnitřní orgány před poškozením.
Jak tým pokračuje chodbami serverové místnosti, optický SCRAMBLE implantát T-5 Nanku se aktivuje a začne signalizovat, že aktuálně odfiltrovává anomální mem. Avšak T-5 Nanku si předtím vizuální signalizaci v optice vypnula a namísto toho spoléhala na signalizaci zvukovou. Audio varování se vůbec nespustí.
Až když tým dojde do primární serverové místnosti si T-5 Onru všimne, že není slyšet žádný zvuk nehledě na zdroj. Nejdříve si myslí, že jde o chybu jejího auditorního implantátu, který si odstraní a zrestartuje. Ovšem když zjistí, že řádně funguje, pokusí se komunikovat s Irantu.
Irantu pokyne týmu, aby zastavil a pokusil se určit zdroj anomálního vlivu. V tuto chvíli obdrží i otatní členové týmu varování o aktivaci SCRAMBLE filtrů. Munru se vrátí kousek nazpět, zatímco Irantu jde směrem dopředu k výzkumnému křídlu.
Je tomu během této tiché diskuze, kdy si Nanku poprvé všimne pohybu v místnosti. Naznačuje ostatním členům týmu, aby zůstali stát, zatímco všichni členové týmu začínají slyšet tichý kvílivý zvuk, který stoupá na intenzitě. Tým se seskupí a Munru si všímá nápisu černou tekutinou na jednom ze serverů, kde stojí “TICHO” a “NEDÍVEJ SE”. Munru ukáže nápis ostatním z týmu.
Irantu pokyne týmu, aby se pohyboval směrem ke zdi a tým pomalu pokračuje mezi servery k východu. Náhle si Onru na moment všímá velké entity napříč místností a zastavuje ostatní. Podívá se za roh a opět entitu vidí, tentokrát celou.
Entita je masivní postava s mnoha končetinami. Primární strukturu entity tvoří vznášející se humanoidní konstrukt se šesti nohama, osmnácti rukama a třiceti šesti předloktími se sedmdesáti dvěma dlaněmi sedící v tureckém sedu. Každá končetina se pohybuje nezávisle, gestikuluje a dělá neustálé, náhlé pohyby. Entita nemá hlavu, ale na jejím místě je velká, plochá, kruhovitá struktura připevněná k trupu, jež je posetá velkým množstvím symbolů a glyfů, které září jasně bílým světlem v kontrastu s tmavě šedohnědou pletí entity. V každé ruce entity je zlatý řemen připevněný k řetězů, jež entita tahá po zemi, když dotyčná ruka zrovna nedělá nějaké gesto. Zlaté řemeny jsou posety glyfy, které byly později identifikovány jako silné antikinetohazardy3, ovšem řetězy jsou rozbité a antikinetohazardy neaktivní. Vyzáblá, popálená lidská postava je připoutaná ke kruhové struktuře, jíž má entita místo hlavy. Tato postava se vzpírá svým okovům a zdá se, že křičí, což je pravděpodobně onen kvílivý zvuk, který je slyšet i přes utišující kinetohazard entity4. Jak entita pokračuje v gestikulaci, glyfy na její hlavě se rychle rozzařují a často spalují kůži oné osoby, což způsobuje intenzivnější bolest a zvyšuje hlasitost kvílení.
T-5 Onru si rovněž všímá, že nějaký aspekt této entity interferuje s jejími optickými implantáty, což nakonec přepálí obvody zodpovědné za výpočty systémů SCRAMBLE. Podívá se pryč, vyndavá si implantáty, než jí spálí sítnice a pokyne zbytku týmu, aby se na entitu nedívali přímo. Tým souhlasí a pokračuje dál.
Náhle se kvílení stane mnohem hlasitějším a začne se přibližovat k týmu. Munru pokládá minu a kousek dál ještě jednu. Jak utíkají před entitou, objeví se mezi servery modré elektrické výboje a podlaha se začíná měnit, jako by byla z písku. Hrozí, že Nanku upadne, když v tom se za nimi ozve tlumená tlaková vlna z odpálení první miny a podlaha opět ztvrdne.
Tým zaběhne za roh a uvidí před sebou zadní vstup do místnosti. Nad nimi je díra ve stropě, vedoucí do kryonické laboratoře a komplikované zadržovací cely, která je naprosto zničená. Tým se rychle přibližuje ke dveřím, když se na zemi a ve vzduchu kolem nich začnou objevovat bílé, rozpálené glyfy. Týmu se daří vyhnout symbolům, ale T-5 Nanku zachytí svou levou ruku do jednoho z glyfů, načež její ruka vzplane. Irantu, který byl za Nanku, vystřelí ze své zbraně na její rameno a odstraní tak její ruku. Ta odpadne na zem a exploduje.
Munru doběhne ke dveřím jako první a okamžitě je otevírá, Onru prochází za ním. Nanku projde skrz a upadne na zem. Irantu dobíhá poslední. Těsně před zavřením dvěří se Irantu otočí, aby se podíval na entitu za nimi, která v tuto chvíli vypadá jako špatně viditelná šmouha gest, ohnivých glyfů a nelidského křiku. Jak se dveře zavírají, Irantu přiblíží dostatečně blízko na humanoidní postavu na hlavě entity, kde je vidět nápis “EMERSON” vypálený na těle postavy z roztaveného kusu látky. Irantu zavírá dveře a okamžitě si odstraňuje optické implantáty.
Tým utíká chodbou pryč od bezpečnostních dveří a pomalu je slyšet, jak se navrací zvuk jejich kroků. Dojdou k velkému otevřenému prostoru mezi několika chodbami, kde se zastaví.
T-5 Munru: Já… (Pauza) Já nevím jak reagovat na to, co to bylo. (Pauza) Co to bylo?
T-5 Irantu: Nemám ponětí. Nikdy jsem nic takového neviděl.
T-5 Onru: Mělo to na hlavě připoutaného člověka. Viděli jste to?
T-5 Nanku: Já to viděla. Myslím, že křičel. (Pohlédne na svou chybějící ruku) Myslím, že tu ruku budu ještě potřebovat
T-5 Irantu: Budeš v pořádku. Jenom buď opatrná.
T-5 Nanku: (Zasměje se) Jako bych to potřebovala. Mám další. Navíc, (Nanku si přehodí svůj plamenomet na levé rameno a protáhne jej, aby byl ve stejné úrovni, jako by měla být její ruka) k čemu jsem tu ruku používala, co?
T-5 Irantu: Dobrá. (Pauza) Všichni v pořádku?
T-5 Munru: Nic hrozného se mi nestalo.
T-5 Nanku: Jsem v pořádku.
T-5 Onru: Já jsem taky v pořádku. (Pauza) Jsme tady, podívejte.
Tým se otáčí k východní chodbě, jež byla zabarikádována a zaplněna množstvím výbušnin a zápalným materiálem.
T-5 Irantu: Fajn. (Přichází k barikádě) Haló? Tady Tau-5 Irantu, je tam někdo? Přišli jsme pro vás. Haló?
Ticho.
T-5 Munru: Možná jsme tu moc pozdě
T-5 Irantu: Nejsme pozdě. Haló? Je tam někdo? Můžete—
Ozve se zvuk sunutí a velká dřevěná krabice se pohne. V mezeře mezi krabicemi se objeví obličej.
T-5 Munru: (Smích)
T-5 Irantu: Kapitánko.
[Nové připojení k lokální síti: Zéta-9 “Mole Rats” Kapitánka Hollisová]
Z-9 Hollis: Páni. Tak vy jste ti Power Rangers. Vyprávěli mi o vás. (Prohlíží si tým) Vypadáte, jako by vás srazil vlak.
T-5 Munru: Něco takového.
Z-9 Hollis: (Přikývne) No, tak pojďte. Nemáme moc času.
Tým přichází k mezeře mezi krabicemi. Munru a Nanku projdou, ale Onru se zastaví. Irantu si toho všimne.
T-5 Onru: Irantu, podívej. Pijavice.
Na stěnách átria za nimi se začaly tvořit černé praskliny a začaly z nich lézt malé černé pijavice doprovázené řídkou černou tekutinou.
T-5 Irantu: (Pauza) Ach jo.
Dodatek 1730.9: Přepis Extrakčního Záznamu
Přepis Video Záznamu z Extrakce
Datum: ██/██/████
Záchranný Tým: Mobilní Úderná Jednotka Tau-5 “Samsara”
Průzkumný Tým: Mobilní Úderná Jednotka Apollo-3 “Game Wardens”
Průzkumný Tým: Mobilní Úderná Jednotka Z-9 "Mole Rats"
Subjekt: SCP-1730
Vedoucí Týmů: T-5 Irantu / Z-9 Hollis /AP-3 Ross
Členové Týmů: T-5 Munru, T-5 Onru, T-5 Nanku, AP-3 Houston, AP-3 Vigo, AP-3 Ohalo, Z-9 Moros, Z-9 Willow
Poznámky: Následuje přepis audia/videa ze záchranné a zajišťovací mise provedené členy Mobilní Úderné Jednotky Tau-5 “Samsara” po navázání kontaktu s přeživšími členy MTF Apollo-3 a MTF Zéta-9.
Kromě členů mobilních úderných jednotek měl tým za úkol zachránit dvacet sedm přežívajících členů personálu Oblasti-13, včetně Dr. Mohammada Scotta, asistenta direktora Časových Studií Oblasti-13. Několik z těchto osob utržilo četná zranění, což navíc zkomplikovalo misi.
Členové Mobilní Úderné Jednotky Alfa-20 “Holy Divers” byli vysláni na povrch a byli připraveni vypomoct s extrakcí, jakmile záchranný tým opustí nižší patra oblasti.
[ZAČÁTEK ZÁZNAMU]
T-5 Irantu: Zapněte si mikrofony.
AP-3 Vigo: Vážně se staráme o to, abychom to nahrávali?
AP-3 Ross: Hej Vigo? Drž hubu a udělej, co říká.
Z-9 Hollis: Vedeš, power rangeře.
T-5 Irantu: Děkuji. Onru připravila evakuační plán; nechám jí ho vysvětlit.
T-5 Onru: Cesty z naší současné pozice jsou kompromitovány tou entitou v datovém centru a stvořením v átriu. Po rozmluvě s Dr. Scottem a jeho týmem jsme navrhli cestu, která nás odvede co možná nejdál od největších aktuálních hrozeb. Naneštěstí jsou naše informace o možných hrozbách neúplné; ani Dr. Scott nezná všechny zadržené entity v této oblasti. Kvůli tomu… (pauza) budeme pokračovat s extrémní opatrností. (Pauza) To je doufám pochopitelné.
AP-3 Houston: Jo, to už jsme pochopili.
Z-9 Willow: Dobrá, takže kudy vede ta cesta?
T-5 Onru: (Ukáže topologickou mapu) Naše vstupní cesty jsou tady a tady. Největším problémem je aktuálně prostorová nestabilita v nižších patrech oblasti. Dle návrhu Dr. Scotta a Kapitánky Hollisové se nejprve vydáme do této sekce oblasti, kde se nachází zařízení zvané Mlátička. Toto zařízení je zdrojem oné… nestability, a přestože jej není možné úplně vypnout bez toho, abychom riskovali naše životy a životy personálu na povrchu, měli bychom být schopní snížit jeho výkon na dostatečně dlouhou dobu, abychom se dokázali dostat na povrch po této cestě.
Z-9 Hollis: Krátce poté, co můj tým vstoupil do budovy jsem se ztratila a dostala se k tomu přístroji. Napadlo mě tam několik stvoření, která byla těžko vidět, nejspíše kvůli nějakému antimemetickému efektu. Podařilo se mi uniknout, ale určitě tam pořád jsou. Ten stroj je napájen téměř nemožným zdrojem energie od někud z oblasti a ta stvoření se tím živí. Takže… tak.
AP-3 Vigo: Proč nepošleme tým dolů ke stroji a nesejdeme se s nimi před odchodem?
T-5 Irantu: Nebudeme mít dostatek času a pravděpodobnost úspěchu se drasticky sníží jestli se rozdělíme. Jakmile bude výkon přístroje snížen, budeme mít méně než hodinu na odchod, než se zapnout pojistky a přístroj se vrátí do normálu. Budeme muset spěchat a doufat, že nám vyjde čas.
AP-3 Vigo: Okej, chápu.
T-5 Irantu: Vaše rozdělení je následující: Tau-5 půjde vepředu, Apollo-3 pokryje strany a Zéta-9 nám bude krýt záda. Nejsilnější přeživší budou u konce a ti s vážnějšími zraněními půjdou vpředu s Tau-5. V případě že budeme napadeni následujte typické defenzivní protokoly pro boj ve smíšené skupině a přenechte větší hrozby členům Tau-5.
T-5 Munru: Udržujte linky volné pro komunikaci. Tau-5 a velitelé úderných jednotek mají prioritu. Nepovídejte si, na to bude dost času, až se dostaneme na povrch.
Z-9 Hollis: Naší prioritou je záchrana těchto lidí a zůstání na živu. Teda pokud nejste ze Samsary, v takovém případě si dělejte, co chcete. Pro nás smrtelníky platí, že nám moc nepomůže, když necháme power rangers umřít první, protože bez nich budeme nejspíš stejně v kaši.
T-5 Irantu: Souhlas. Rozumí všichni, co mají dělat?
Všichni členové úderných jednotek souhlasí.
T-5 Irantu: Přijatelné. Já půjdu první. Musíme sebou pohnout. Vemte si věci, připravte civilisty a vyrazíme.
Týmy se rozdělí, aby se připravili. Přeživší jsou informováni o plánu a seřadí se do středu formace.
Z-9 Willow: Kapitánko, dveře! Pod dveřmi prolézají pijavice.
Z-9 Hollis: Sakra. Irantu, musíme vypadnout.
T-5 Irantu: Souhlas. Jdeme. Munru, Nanku, rozbijte dveře. Vyrazíme bočním vchodem.
T-5 Nanku: S potěšením.
Skupina odchází vedlejším vchodem do boční chodby. T-5 Nanku a Munru zůstanou pozadu a rozmístí výbušniny kolem dveřního rámu. Pijavice lezou pod dveřmi a skrz praskliny ve zdech. Když odchází od dveří, Nanku začne pálit pijavice plamenometem.
T-5 Munru: Nemyslím si, že něco změníš, Nanku. Těch pijavic je opravdu hodně.
T-5 Nanku: Je to velmi uspokojivé. (Pokračuje v pálení pijavic skrz zdi) Je to úžasný pocit.
Munru a Nanku se rychle připojují ke zbytku skupiny, která pokračuje dál chodbou. Když procházejí kolem prvních dveří, ozve se exploze a budova se otřese. Odněkud zespoda se ozve strašlivý ječivý zvuk.
AP-3 Ross: Myslíte, že ví že jsme v pohybu?
T-5 Irantu: Nepochybně.
Skupina pokračuje skrz několik chodeb ke schodišti a občasně kontroluje, zda je nesledují nepřátelské entity. Po krátké chvíli T-5 Munru zastaví skupinu.
T-5 Munru: Moje optika něco hlásí. (Pauza) Zvláštní. Zůstaňte tu, kouknu se napřed.
T-5 Munru dojde za roh chodby s vytaženou zbraní. Jeho optické SCRAMBLE implantáty vyznačí na stěně nebezpečný mem. Na konci chodby je vidět téměř humanoidní entita, stejná entita jako ta z průzkumu SCP-1730 dronem. Zdá se, že entita kreslí na zeď prodlouženým, zahnutým prstem. Munru ukáže obrázek této entity Nanku, která stojí za rohem.
T-5 Munru: Počkejte.
Entita se náhle otočí proti Munru a Nanku a otevře jedno bílé oko, které je okamžitě zablokováno jednotkami SCRAMBLE. Entita se začne rychle pohybovat po chodbě a začne měnit tvary; entita se začne zvětšovat, jak se její plášť roztáhne na obě strany. Pod pláštěm se ukazují další hazardy, které jednotky SCRAMBLE zablokují. Munru a Nanku zdvihnou zbraně a začnou střílet. Stvoření se táhne pod palbou, když se na jeho těle začnou objevovat díry po kulkách. Munru přebíjí zápalné náboje a zapaluje stvoření. Jak se snaží utéct, začne entita šíleně škrábat po zdi napravo, jakoby se snažila prohrabat do bezpečí. Nanku znovu vystřelí a zasahuje entitu do oka, načež entita padá k zemi.
T-5 Irantu: Je všechno v pořádku?
T-5 Munru: Vypadá to tak. Jen—
Náhle se chodba zachvěje. Podlaha pod mrtvou humanoidní entitou se propadne a odhalí ohromnou díru pod podlahou. V této díře je vidět dlouhé, mastné, černé stvoření pokryté krvavě červenýma očima s tlamou plnou řad dlouhých ostrých zubů. Jak se procpe skrz díru, je do místnosti vrženo mnoho malých pijavic. Humanoidní entita padá skrz zničenou podlahu a je sežrána stvořením, které vydává strašlivý křik. Dlouhé, mokré končetiny vtrhnou do chodby. Nanku a Munru se stahují. Nanku používá svůj plamenomet a pálí menší pijavice.
Z-9 Hollis: Co se děje?
T-5 Nanku: Musíme najít novou cestu, a rychle.
T-5 Irantu: Za mnou.
Skupina prochází skrz propadlou chodbu, zatímco Munru a Nanku provádí krycí palbu. Prochází ubytovnami a vchází do údržbářské sekce za ní.
T-5 Onru: Tudy. Touhle cestou se dostaneme ke stroji.
T-5 Munru: Jsme hned za vámi, začínám si myslet, že tohle stvoření je mnohem větší, než jsme si mysleli. (Střelba)
T-5 Irantu: Onru, jdi první. Jdeme dál.
Tým pokračuje dlouhou údržbářskou chodbou. Chodba zahýbá doleva a otevírá se do velkého prostoru s nakládacím vybavením a stroji. Na konci místnosti je vidět několik velkých nakládacích doků, ovšem všechny jsou propadlé a rozbité.
Z-9 Hollis: Irantu, zdi tu prosakují. Nemůžeme tu zůstat dlouho.
T-5 Irantu: Jenom moment. Munru, Nanku, jak moc vzadu jste?
Ticho.
T-5 Irantu: Munru, Nanku, ohlaste se.
T-5 Munru: Irantu, Nanku je poničená. Nebudeme schopni se (střelba) k vám hned připojit. Onru, udržuj nás informované o vaší pozici a já vám řeknu, až se budeme moct připojit.
T-5 Irantu: Rozumím.
Skupina se přesouvá na konec místnosti pro údržbu a opouští ji skrz dveře vedoucí do odpočívárny. Skrz zdi teče černá tekutina. Skupina se musí na chvíli zastavit, aby ošetřila přeživšího, jehož rána začala opět krvácet. Někde poblíž je slyšet hlasitý řev a skupina se opět začne pohybovat.
Vchází do další chodby vedoucí směrem ke křídlu s Mlátičkou. Jak prochází chodbou, Onru zaslechne jakýsi zvuk.
T-5 Onru: Irantu. Křídla.
T-5 Irantu: Kolik?
T-5 Onru: (Pauza) Hodně. Víc než dokážu spočítat. Jsou… hodně malá, ale je jich opravdu hodně.
Z-9 Hollis: Ještě něco užitečného, power girl?
T-5 Onru: Cinkání. Jako krystal o krystal.
AP-3 Ross: Sakra. Krystaloví motýli. Ty nesnáším. Rozřežou nás.
T-5 Irantu: To je nepravděpodobné.
Skupina se přiblíží ke zvuku, který nabírá na intenzitě, dokud není velmi hlasitý a nezdá se být přímo nad nimi.
AP-3 Houston: Bože, odkud to jde?
AP-3 Ross: Opatrně, opa—
T-5 Onru: Irantu, ventilace.
Před nimi spadne na zem mříž ze stropní ventilace a mračno třpytivých, krystalových motýlů začne plnit chodbu. Irantu motýli uvidí a otočí se ke skupině.
T-5 Irantu: Všichni se skrčte.
Jakmile se skupina sehne, Irantu vběhne do hejna motýlů. Na moment zmizí. Po krátké chvíli se vidět záblesk plamene, který směřuje nahoru do ventilační šachty a je slyšet zvuk praskajícího krystalu. Když se kouř rozptýlí, Irantu je opět vidět. Většina jeho masa byla ořezána křídly motýlů a jeho tělo je spálené. Velká část jeho masa na těle visí. Kůži na zádech má zčernalou a plnou puchýřů a skrz jeho spálené maso jsou nyní vidět implantáty z tlustého kovu. Onru k němu přistupuje.
T-5 Onru: Můžeš dál?
T-5 Irantu: Jistě.
AP-3 Houston: Co to sakra, chlape, jsi v pohodě?
T-5 Irantu: Ano. Proč bych nebyl?
Skupina prochází skrz další chodbu plnou černé tekutiny a poté další, ovšem třetí chodba je čistá a relativně nedotčená. Tým vystoupí po malém schodišti a doráží k tlustým bezpečnostním dveřím.
Z-9 Hollis: Ten stroj je za těmi dveřmi. Tudy jsem vyšla, ale dveře se za mnou zavřely. Nevím jak je odemknout.
T-5 Irantu: Dr. Scotte, víte jak otevřít tyto dveře?
Dr. Mohammad Scott: (Skrz mirofon Z-9 Hollis) Ne, nikdy jsem do této místnosti neměl přístup.
T-5 Onru: Doufala jsem, že tu s námi bude Munru. Nemyslím si, že já ty dveře dokážu otevřít.
Náhle se ozve cvaknutí a dveře se začnou pomalu otevírat. Monitor vedle dveří se zapne a ukazuje tmavou místnost. V rohu místnosti stojí ve stínu nerozeznatelná humanoidní entita a mává. Skrz nepřítomný reproduktor je slyšet hrubý, statický zvuk, který připomíná smích. Obrazovka se vypíná.
AP-3 Ross: To je ale šiblej klaun.
T-5 Irantu: Pojďte. Rychle.
Skupina vstupuje do místnosti. Ta je velmi tmavá a osvětlená pouze několika malými zelenými světýlky na zdech. Podle svítivosti světel a jejich vzdálenosti od sebe se dá určit, že místnost musí mít poloměr několik stovek metrů. Na konci místnosti je vidět věž točících se zelených světel.
Z-9 Hollis: Hej, power rangers. Vidíte něco? Vy máte noční vidění nebo tak něco, ne? Můj vizor je rozbitý.
T-5 Irantu: Onru a já jsme si museli vyndat implantáty, když je poškodila silná memetická entita.
AP-3 Ross: Můj vizor funguje. Počkejte. (Pauza) Dobrá. Takže… na konci místnosti je nějaký ten stroj pod těmi světly. Nic na něm takhle z dálky nevykoukám, ale je tam. Nevidím— ale sakra, jo vidím. Na stropě, jsou… sakra, je jich hodně.
Z-9 Hollis: Co je tam?
AP-3 Ross: (Šeptá) Popravdě nevím, nedokážu se na ně dobře podívat. Rozhodně si zahrávají s mým vnímáním. Nevím… Nemyslím si, že nás zahlédli. Ale může jich být možná pět set.
T-5 Irantu: To je víc, než já s Onru sami zvládneme. (Pauza) Musíme se rozhodnout; buď ten přístroj můžeme vyřadit bez toho, aby si všimli, nebo najdeme způsob, jak je zabavit. (Pauza) Samozřejmě vítám všechny nápady.
AP-3 Vigo: Teda… můžeme je zkusit vyhodit do vzduchu. Houston má výbušniny. (Pauza) Ale je to hodně na to, abychom je zkoušeli dostat všechny.
Z9-Moros: Počkat. Oni se živí energií z té věci, že? Proč nezkusíme převést velkou část té energie z přístroje na nějaký nepotřebný systém a potom jim dát šok. Jako když zatnete svaly, když vás kousne komár.
T-5 Onru: Možná, ale je velmi pravděpodobné, že—
Náhle začne podlaha vibrovat. Nalevo od skupiny, zhruba 100 metrů, se objeví exploze a stěna odpadne. Ze zdi vylézá dlouhé, mastné, černé chapadlo, pokryté rudýma očima. Všechny oči se otevřou naráz.
AP-3 Houston: Kurva.
Ozve se kvílivý zvuk a ze stropu začnou slétat stovky malých, nerozpoznatelných stvoření. Černá entita ve zdi se začne sápat po menších stvořeních a snaží se je chytit a natlačit do tlamy. Stvoření létají kolem větší entity a škrábou jí svými drápy, ovšem mnoho z nich je zachyceno a sežráno stvořením.
T-5 Irantu: Aha. (Pauza) To půjde. Onru, dostaň se ke stroji. Zbytek se vrátí do chodby. Nebudeme mít moc času.
Skupina se stahuje do chodby. Onru utíká přes celou místnost, zatímco se stále víc stvoření ze stropu spouští dolů a útočí na černou entitu. Několik se jich začne pohybovat směrem k Onru, ovšem jsou zastaveni střelbou Irantu. Jak se Onru dostává ke stroji, zadává do hlavního panelu informace, jež jí poskytli členové týmu Dr. Scotta. Světla v místnosti se rozsvítí a odhalí ohromný, velmi komplikovaný stroj, který zabírá celou zadní zeď místnosti. Stále víc entit začne útočit na Onru, která je nucena ustat v práci a několik jich zastřelit, když se dostanou příliš blízko.
Pod místností se ozývají další vibrace a podlaha uprostřed místnosti se propadá. Další dlouhá, černá entita se objevuje v podlaze a začne švihat dlouhými chapadly směrem k Onru. Zpoza Irantu přichází střelba, když se do místnosti vrací celý tým AP-3 a začíná pálit na entitu. Stvoření se lehce stáhne, z rán na těle začíná téct černá tekutina. Chapadla začnou švihat kolem nich, jedno zachytí AP-3 Vigo a hodí jej do vzduchu. Jeho tělo narazí do zdi a těžce dopadá na zem, načež jej první černá entita zachycuje chapadlem a požírá.
Náhle se z díry v zemi začnou objevovat černé pijavice a začnou se rychle pohybovat směrem k Irantu. Houston a Ohalo začnou střílet do pijavic a Ross odtáhne Irantu od jámy. Zároveň vhazuje zápalný granát do díry a strhává Irantu k zemi. Ozve se exploze a plameny zachvátí černou entitu, která se odtahuje a trhá a následně zalézá zpět do díry.
Z pod podlahy skupina slyší velmi hlasitý ječivý zvuk a náhle se celá místnost otřese První černá entita se rovněž stáhne do své díry, jež je následně zavalena sutí. Zbývající menší stvoření jsou postřílena týmy AP-3 a Z-9. Mezitím se místnost začne třást ještě víc a ozve se zvuk zpomalení stroje.
AP-3 Ross: Sakra! Doprdele, Vigo. Sakra!
T-5 Onru se vrací napříč místností.
T-5 Onru: Ztráta Viga je politováníhodná. Je mi to líto. Ale nemáme dostatek času na to, abychom pro něj truchlili.
Onru, Ross, Houston, Ohalo, a Irantu opouštějí místnost. Jsou cítit další vibrace a je slyšet občasné hlasité zařvání spojené se zvuky stroje z této sekce zařízení. Doráží ke schodišti a Houston otevírá dveře.
AP-3 Houston: Co to sakra! Co?
T-5 Irantu: Co se děje?
AP-3 Houston: Nic tu není. Dveře prostě vedou do… nikam. Je tu jenom tma, aspoň co vidím.
T-5 Onru: Je možné, že destabilizace Mlátičky upravila naši únikovou cestu. Musíme vymyslet novou cestu na povrch.
T-5 Irantu: Ano. Malý moment. (Pauza) Munru. Kde jste?
T-5 Munru: Těžko říct, bohužel. Už jste vypnuli ten stroj?
T-5 Irantu: Právě teď.
T-5 Munru: Pak máte úžasné načasování. Pronásledovalo nás to stvoření a najednou tam místo něj byla zeď. Lokální topografie se zřejmě resetovala.
T-5 Irantu: Zůstaňte na místě. Najdeme vás. Náš únik začíná teď.
T-5 Munru: Fantastické.
Hlavní skupina opouští prázdné schodiště a vrací se zpátky chodbou, kterou přišla. Když znovu prochází kolem přístupové chodby k Mlátičce, začnou stoupat po jiných schodech. Když dorazí na vrchol, Irantu se zastaví. Chodba před nimi je zaplavena po kotníky vodou. Jak procházejí zatopenou chodbou, jeden z výzkumníků vykřikne.
T-5 Irantu: Co se děje?
Výzkumník: Těla. Podívejte.
Těsně pod hladinou jsou vidět bledá lidská těla, zdá se, že jsou v hloubce zhruba půl metru.
T-5 Onru: Nesnažte se na ně dívat. Nerozpoznáváte je. Pojďte, rychle.
Tým prochází chodbou a pak skrz další dveře na jejím konci, kde jsou na zdi napsána slova “CO SE STALO OBLASTI-13” a slovo “CO” je zakryto slovem “EMERSON”. Pod nápisem stojí další: “ROUHALI JSME SE SNAD”.
Skupina pokračuje dál bez nehod, pomalu stoupá jak nachází bezpečné cesty. Po zhruba osmi minutové cestě vstupuje skupina do velké mechanické garáže, kde se nachází různé kusy velkých strojů v různých stavech rozpadu. Na chvíli se zastaví, aby zajistila jednoho ze zraněných přeživších, zatímco Onru se pokouší sestrojit novou cestu. Náhle je slyšet zvuk nárazu a velký kus stroje proletí místností a těsně mine AP-3 Ross, který vykřikne.
AP-3 Ross: Páni! Sakra! Odkud to přišlo?
V rohu místnosti se začne pohybovat několik mechanických částí, jež se postaví a sestaví do humanoidovi podobné entity. Na vršku tohoto mechanického konstruktu je malá hračka robota. Entita se k nim začne přibližovat a z neznámého zdroje uvnitř ní se začne ozývat hlas.
Mechanická Entita: (Hluboký smích) Jsem znovuzrozen, abych snesl destrukci na tuto smrdutou Zemi. Bídní lidé. Pocítíte temné žihadlo mého nekončícího mučení. (Malý robůtek na vršku konstruktu divoce mává rukama)
T-5 Irantu: To je… otravné. Onru, dostaň ty lidi pryč. Rossi, vy se mnou.
Mechanická Entita: Jsem předzvěst vaší zkázy. Přijměte smrt.
T-5 Irantu, AP-3 Ross, Houston, a Ohalo spustí na entitu palbu. Entita zdvihne další velký kus vybavení a hodí jej po skupině, avšak naprosto mine. Ohalo po entitě hází tříštivý granát, který entita chytí do jedné ze svých rukou a pevně stiskne. Granát exploduje a roztříští dlaň entity, načež entita zavrávorá.
Mechanická Entita: Jak se opovažujete. Zašlapu vás jako—
T-5 Onru se rozbíhá proti entitě. Jakmile je dost blízko, vyskočí do vzduchu a přeskakuje ji těsným obloukem. Během tohoto manévru zachytí hračku robota na vrchu konstruktu a odděluje ji od zbytku, který bezvládně padne k zemi. Při dopadu na zem odhodí robota do zdi.
Robot: Ne! Jsem nositel zkázy! Jsem—
Robot narazí do zdi a rozbije se.
T-5 Munru: Irantu, to jste vy? Slyšeli jsme nějaký zvuk.
T-5 Irantu: Musíte být poblíž. Zůstaňte kde jste, jdeme k vám.
Skupina opouští garáž a směřuje k větší átriové sekci. Zpoza rohu přichází T-5 Munru a Nanku. Zdá se, že Munru utrpěl popáleniny na spodní části těla, ale je jinak nepoškozený. Nanku chybí spodní část čelisti a černá tekutina pokrývá přední část jejího těla. Mává na skupinu svou zbývající rukou.
T-5 Onru: Vypadáte dobře.
T-5 Munru: Náhodou, morálka skupiny docela vzrostla, když už Nanku nemůže mluvit.
(T-5 Nanku ukazuje na Munru svým plamenometem, načež jí dochází, že jí na té straně chybí ruka. Místo toho ukáže na Munru obscénní gesto svou zbývající rukou.)
Z-9 Hollis: Roztomilé shledání, ale zpátky do reality. Jak daleko jsme od vstupu?
T-5 Munru: Tohle je hlavní átrium. Když budeme sledovat tuhle chodbu, dojdeme ke zpracovatelské stanici a za ní bychom měli najít výstupní bod na povrch.
Z-9 Hollis: Úžasné. Tak jděte dopředu a—
Ze spodu se ozve velmi hlasité prasknutí a další řev. Podlaha pod skupinou začíná praskat.
Z-9 Hollis: Sakra! Utíkejte!
Skupina utíká k chodbě, kterou Munru určil, ale je zastavena, když se podlaha před ní propadne. Ze zničené podlahy se vyvalí hustý oblak kouře a jeden výzkumník uklouzne na propadající se zemi a spadne do jámy. T-5 Onru odvádí skupinu pryč od átria, neboť podlaha tam se naprosto propadne. Irantu se zastaví a hledí dolů do díry.
Pod nimi je vidět ohromný prostor, dle všeho vyhrabaný skrz desítky podzemních podlaží. V tomto prostoru je mnoho malých světel po obvodu a na dně je vidět černá hmota, ze které se natahuje několik dalších černých hmot. Jak je Irantu odtažen pryč, stačí spatřit, jak se po celém povrchu obrovského tvora otevírají červené oči a poté se ozve křik.
Skupina utíká skrz postranní chodbu, ale je pronásledována dlouhými černými chapadly z jámy. AP-3 Ross a Houston začnou po chapadlech střílet, což je na chvíli pozdrží, ale sestřelená chapadla jsou rychle nahrazena novými. Z-9 Moros klouže na kaluži černé látky a padá, načež je pozřen koncem jednoho z chapadel. Jsou slyšet zvuky praskání kovu, skály a betonu, jak se celá struktura kolem nich láme. Černé pijavice začínají lézt ze stěn kolem a Nanku je začíná pálit plamenometem.
Zaběhnou za roh, kde nachází slepou uličku a za nimi je další černé chapadlo, které prorazilo skrz díru ve zdi.
AP-3 Ohalo: Sakra, jsme v pasti. To je ono. To je ono. Doprdele.
T-5 Irantu: Onru, potřebujeme cestu ven.
T-5 Onru: Já… Já mám problémy… (střelba) Já…
Z-9 Hollis: Počkat. Počkat. Já mám nápad. Myslím, že vím kde jsme, mám nápad. Pojďte, vy sráči, tady neumřeme!
Skupina následuje Kapitánku Hollisovou kousek zpět a po schodech dolů. Hollisová háže zápalný granát po přibližujících se chapadlech a zavírá za sebou dveře. Řev zespoda nabírá na intenzitě, jak sestupují a schody se začínají otřásat. Stěny schodiště praskají a začíná se z nich plazit víc pijavic. Všichni členové úderných jednotek začnou střílet, jakmile se z děr začnou rovněž hrnout chapadla. Po dosažení odpočívadla pokyne Hollisová skupině ke dveřím.
Z-9 Hollis: Tady! Tady! Jděte, jděte, jděte!
Skupina vstupuje do chodby a utíká na druhý konec. Po cestě minou ceduli s nápisem “Schodiště ke Kryonice”. Munru si toho všímá.
T-5 Munru: Kapitánko Hollisová… co to děláte?
Z-9 Hollis: Budeš mi muset věřit, Modrý Rangere. Tohle dělám už dlouhou dobu.
T-5 Munru: Já— (pauza) Heh. Okej. Myslím že tohle bude fungovat.
Skupina opouští chodbu a vstupuje do dlouhé pozorovací sekce, prochází kolem mnoha velkých oken se staženými štíty. Tým zastavuje u jednoho z oken, na jehož druhé straně se nachází ohromná místnost s obrovskými ocelovými dveřmi. Na nápisu vedle stojí “Testovací Pozorování Třídy Olympia”.
T-5 Irantu: Hollisová, co se vám honí hlavou?
Z-9 Hollis: Říkejte tomu intuice. Musíme dolů po schodech, notak.
Skupina rychle sebíhá schodiště dolů do hlavní úrovně tohoto křídla. Jak vstupují na podlahu zadržovací místnosti Třídy Olympia, zeď za nimi se začíná prohýbat a z ohybů začínají lézt pijavice.
Z-9 Hollis: Růžový rangere, ten panel támhle. Musíš ty dveře otevřít.
T-5 Onru: C— co prosím?
Z-9 Hollis: Řekla jsem otevři ty zatracený dveře, pospěš si! Na co sakra čekáš? Do toho!
T-5 Onru odbíhá ke kontrolnímu panelu poblíž vysokých ocelových dveří. Zeď za nimi stále drží, ale prohýbá se.
Z-9 Hollis: Munru, támhlety. Otevři ještě támhlety dveře!
T-5 Munru: Ano, určitě.
T-5 Munru se pokouší dostat ke dveřnímu systému. Z-9 Hollis se otáčí ke skupině.
Z-9 Hollis: Všichni ostatní, poslouchejte mě. Vy civilisté se dostaňte na konec téhle místnosti. Až úplně na konec. Prostě utíkejte. Je tam přístupový bod k elektrárně nad touhle částí budovy, budete muset jít po schodech, dokud se tam nedostanete. Až tam budete, musíte odpálit zeď a budete venku. Ale musíte si pospíšit, tady dole za chvíli začne strašná mela. Rossi, ty a tvoji kluci budete prostě střílet na cokoliv, co projde tou zdí. Řeknu vám, až budeme moct odejít. Irantu, ty zůstaň se mnou. Tohle bude ošklivý.
T-5 Irantu: Rozumím.
Z-9 Hollis: Dobrá. (Pauza) Sakra běžte! Notak!
Skupina utíká středem ohromné místnosti, pryč od praskající zdi. Za nimi zeď konečně povolí a ohromná, černá, mastná entita se vplazí do místnosti. Má nejméně 200 metrů na výšku a je posetá černými chapadly a temně rudýma očima. Když uvidí skupinu, otevře svou ohromnou tlamu plnou řad dlouhých žlutých zubů. Ve středu tlamy je nahá ženská postava, která je viditelně propletená s chápavým jazykem stvoření. Entita otevírá tlamu, vydává pronikavý křik a začíná se přesouvat směrem ke skupině.
Všichni zbývající členové úderných jednotek začnou střílet po stvoření, vyprázdní své zbývající zásobníky a hodí po ní všechny zbývající zápalné zbraně. Stvoření je na chvíli odraženo, ale z každé rány po kulce začne téct černá tekutina a začínají z ní lézt černé pijavice. Několik dlouhých chapadel se začne plížit ke skupince členů úderných jednotek.
T-5 Onru: Mám to. Mám to, Kapitánko Hollisová.
Z-9 Hollis: Notak, holka. Otevři to!
T-5 Onru odstupuje od kontrolního panelu a utíká ke skupině uprostřed místnosti. Za ní je slyšet hlasité zaskřípání. Zbytek týmu sleduje, jak se obrovské kovové dveře otevírají. Hustý mrak ledové mlhy se vyvalí z místnosti a zakryje tak výhled na vnitřek.
AP-3 Ross: Co je tam?
Z-9 Hollis: Munru, otevřel jsi ty svoje?
T-5 Munru: Počkejte. (Pauza) Jo, myslím že jo—
Náhle se kovové dveře za Munru rozzáří do ruda a poté doběla a poté jejich střed povolí a dveře se rozpadnou. Jak Munru utíká od dveří, do místnosti vlétne obrovský, nehybný hořící humanoid. Ve svých nehybných rukou drží obrovský meč. Když plně vystoupí z propadlých dveří, na jeho zádech se otevřou enormní hořící křídla. Černá entita zavyje a její chapadla se vrhnou proti této nové entitě.
Jakmile se chapadla přiblíží, z meče vyjedou plamenné záblesky které je přeseknou a pokryjí okolí černou tekutinou a spálenými pijavicemi. Masivní černá kreatura zařve a desítky jejích chapadel vyletí vstříc hořící postavě. Zatímco tyto dvě entity bojují, ozývá se další zvuk, podobný kvílení a poté místnost utichne.
Z chladné, mlžné místnosti přichází do hlavní místnosti tyčící se, vzdáleně jelenovité stvoření. Jeho tělo je pokryto světle zelenou a krémovou srstí a má dlouhý, tenký krk zakončený holým, téměř lidským obličejem s ohromnými, propletenými, bílými a černými parohy, jež pulzují modrým světlem. Nad jeho hlavou je devět soustředných kruhů zářících, rotujících krystalů a kovových koulí.
Stvoření pomalu vystoupí ze své zadržovací cely a prohlíží si tým. Otevře svá ústa a vydá dlouhý, hučivý zvuk, jež se rozléhá po celé místnosti. Kolem jeho těla se objeví několik velkých, kovových válcovitých struktur doprovázených křupavým zvukem. Začne přistupovat k týmu, ale je zasaženo zezadu třemi černými chapadly, jež se mu ovinou kolem krku. Stvoření vydá další hučivý zvuk a náhle se do místnosti navrátí zvuk, spolu s plamennými pruhy ve vzduchu. Válcovité konstrukty se otočí podélně a vyrazí napříč místností proti černé entitě, kde narazí přímo do jejího středu. Kolem jelenovité entity se začne objevovat víc a víc kovových koulí, které začnou narážet do černé entity a hořícího humanoida, jež na sebe opět začnou útočit.
Z-9 Hollis: Kurva— jo! Dostaň je! (K týmu) Je čas vypadnout, děcka. Jdeme!
Tým se rozběhne za skupinou civilistů na konci místnosti, když plameny zachvátí zemi kolem nich. T-5 Nanku je chycena koncem odděleného chapadla za rameno, což ji vyvede z rovnováhy. Upadne na zem a začne volně pálit ze své zbraně, zatímco ji obklopí plameny. AP-3 Houston se zastaví a na moment se za ní ohlédne, ale je chycen Irantu.
T-5 Irantu: Nemáme čas.
Jak se přibližují ke skupině přeživších, kteří jsou seskupení poblíž východu, ozve se zvuk nárazu a je vidět jak se jelenovitá entita staví na nohy z místa, kam byla přes celou místnost vržena. Černá entita po ní švihne dalšími chapadly a rozletí se proti ní další kovové koule. Objeví se záblesk ohně, jak je planoucí humanoid zasažen dalšími chapadly, jež jej chtěly přitáhnout k tlamě obří pijavice. Tým dobíhá k přeživším a rychle opouští místnost skrz dveře. Skupina začíná vybíhat schodiště.
Z-9 Hollis: Dobrá, jak jsem říkala. Nahoru! Musíme nahoru! Na—
Dlouhý, tenký kovový válec projde stěnou schodiště a těsně mine jednoho z výzkumníků a Dr. Scotta. Druhý válec zasáhne Irantu a zničí jej při průchodu druhou zdí. Jak skupina pokračuje ve stoupání, oheň zaplaví schody pod nimi a ozve se další dlouhý, hlasitý, hučivý zvuk následovaný tichem a poté prasknutím, které otřese celou oblastí. Skupina dosáhne odpočívadla a pokračuje k dalším schodům na konci chodby. Z-9 Hollis se zdrží.
T-5 Munru: Co to děláte?
Z-9 Hollis: Získávám vám trochu času. A… ještě něco, myslím. Dostaň ty lidi odsud, jdi!
T-5 Munru: Můžu zůstat vzadu, Hollisová. Tvůj život je konečný.
Z-9 Hollis: Jo, jo, já vím, power rangere. Ale teď musíš odsud ty lidi dostat. Nech mě udělat to moje, jasný? Doženu vás potom.
T-5 Munru: Rozumím. Hodně štěstí, Hollisová.
Z-9 Hollis: (Směje se) Hele, Munru, na chvíli jsi skoro zněl jako skutečný člověk.
Z-9 Hollis odbíhá od skupiny. T-5 Munru dobíhá zbytek skupiny, jež mezitím dorazil k dalšímu schodišti.
Po následujících deset minu pokračuje skupina nahoru skrz oblast, několikrát se těsně vyhýbá padající suti, zatímco se nižší patra oblasti začínají rozpadat. Zvuky entit zdola jsou stále slyšet a několikrát jsou stvoření vidět skrz ohromné mezery ve zdech a podlaze. V jednu chvíli zachytí AP-3 Ross pohledem nehybného hořícího humanoida, jak je téměř kompletně pokrytý kovem a dlouhé plamenné sloupce prorážejí švy na kovu. Krátce na to následuje dvouminutová pauza na video nahrávce, následovaná záběrem na jelenovitou bytost prorážející skrz stěnu před skupinou. Když se pokoušejí utéct, hlava entity se otočí ke dvěma výzkumníkům, jež jsou instantně přeměněni v šestiúhlé sloupy neznámého žlutozeleného materiálu.
Po krátké době zachytí AP-3 Ross signál od Velitelství.
Velitelství: Kapitáne, tady Velitelství mise. Slyšíte nás?
AP-3 Ross: Sakra, jo, jo slyším. Slyšíte vy mě?
Velitelství: Slyšíme. Objevili jste se na našich geolokátorech, Rossi, nejste daleko od východu. Kde je Kapitánka Hollisová a Irantu?
AP-3 Ross: Irantu je mrtvý, Hollisová… někam odběhla už před chvíli. Od té doby jsme o ní neslyšeli.
Velitelství: Rozumím. Co zbytek?
AP-3 Ross: Utrpěli jsme nějaké ztráty, některé— (střelba) Sakra! Ztratili jsme pár civilistů a Viga a pár dalších. Je to tu hodně špatný, Velitelství, budeme potřebovat všechnu pomoc, co máte. My— Munru, kde je Onru?
T-5 Munru: Ona… hm. Byla hned za námi. Kde je?
Velitelství: O to se teď nestarejte. Označujeme vám na hledí extrakční bod. Extrakční tým tam na vás čeká; dostaneme vás všechny ven.
Skupina dobíhá k extrakčnímu bodu, zatímco budova kolem nich se začíná rozpadat. Ze vzduchu je vidět, jak se ohromné části celé oblasti zanořují do země a kouř se začíná valit z elektrárny a blízkých mechanických zařízení. Objevují se plameny, jak se země pod SCP-1730 začíná propadat.
Mobilní Úderná Jednotka Alfa-20 “Holy Divers” vstupuje do oblasti poblíž částečně propadlé elektrárny. Skupina přeživších vbíhá do záběru a je okamžitě nasměrována k východu a poté mimo oblast členy MTF A-20. Zatímco je zbytek členů úderných jednotek zachráněn z oblasti, dostane se k Velitelství jiný přenos od T-5 Onru.
T-5 Onru a Z-9 Hollis stojí před Mlátičkou, jež za nimi hučí aktivitou. Střílí ze zbraní na černou hmotu před sebou, která je propalována ohnivými pilíři. V pozadí je vidět jak jelenovitá entita trhá svými parohy černá chapadla, zatímco dlouhé kovové válce prolétají místností proti černé entitě. Hollisová se otáčí na kameru a je vidět, že se směje, zatímco střílí ze své zbraně. Odstranila si svou helmu. Hučení stroje za nimi stoupá na intenzitě a eventuálně přehlušuje všechny další zvuky v místnosti. Po stropě místnosti přejíždí elektrické výboje. Hollisová se směje a hledí na Onru, která se podívá dolů a zjišťuje, že její torzo bylo zničeno plamenným sloupcem.
Jak Onru klesá k zemi, poslední záběr zachycuje hystericky se smějící Z-9 Hollis, která pálí ze zbraně na enormní stroj za sebou. Přístroj samotný začíná zářit bílým světlem. Následuje záblesk a přenos končí.
Zvenčí, zatímco MTF A-20 dostává výzkumníky z 1730 a personál do bezpečí, se ozve ohlušující praskavý zvuk a zvuk zaplní hlasitý šum. Oblast kolem anomálie se začíná viditelně kroutit, jakoby byla viděna skrz vodní hladinu a SCP-1730 náhle mizí. Na jeho místě je ohromný kráter, přes 1 kilometr v průměru. Žádné další přenosy z oblasti nebyly zachyceny. Žádná další anomální aktivita nebyla detekována.
[KONEC ZÁZNAMU]
Poznámka: V důsledku událostí popsaných v tomto záznamu bylo SCP-1730 klasifikováno jako NEUTRALIZED. Další vyšetřování probíhá. Záznamy z výslechů po misi budou dostupné jakmile to bude možné.
Dodatek 1730.10: Záznam z Rozhovorů po Extrakční Misi
Rozhovor po Misi
Datum: ██. ██. ████
Vyslýchaný: Kap. Ephram Ross, Mobilní Úderná Jednotka Apollo-3 “Game Wardens”, Velitel Týmu
Vedoucí rozhovoru: Dr. Peter Vincent
Mise: Extrakce z SCP-1730
Subjekt: SCP-1730
Poznámky: Následuje přepis audia z rozhovoru, jež se uskutečnil v Dočasné Oblasti-23 ohledně SCP-1730. Informace v tomto souboru nejsou potvrzené a stále probíhá jejich vyšetřování. Pro přístup k celému souboru prosím kontaktujte Administrátora Záznamů a Informací v Oblasti-17.
[ZAČÁTEK ZÁZNAMU]
Dr. Vincent: Prosím, řekněte své jméno do záznamu.
AP-3 Ross: Kapitán Ephram Ross, Mobilní Úderná Jednotka Apollo-3. Game Wardens.
Dr. Vincent: Děkuji vám, Kapitáne Rossi… dobrá, tak se na to podíváme. Váš tým měl za úkol vstoupit do SCP-1730 a vyhledat zdroj rádiového signálu, který jsme zachytili, je to tak?
AP-3 Ross: Ano je.
Dr. Vincent: Povězte mi o průběhu vaší mise.
AP-3 Ross: Slyšel jste záznamy?
Dr. Vincent: Ne, neslyšel. Ještě je pořád zpracováváme.
AP-3 Ross: (Pauza) Nebylo to tam dobrý. Nejlepší, co zvládnu říct, nevím odkud Oblast-13 přišla, ale používali jí jako zpracovávací zařízení typu “konečná zastávka”. Občas jsme našli plakety na zadržovacích celách, kde se psalo o terminaci subjektu. Podle toho, co Samsara viděla, tomu tak i bylo. Přiváželi tam anomálie, dělali na nich… invazivní testy a poté je ničili.
Dr. Vincent: Jaké anomálie tam drželi, nevíte?
AP-3 Ross: Jako… nevím, těžko říct. Ale jednoho dne se objevil výpadek a stal se tam z toho Jurský Park. Z toho co jsme viděli, tam byla… obklopující tma, která Houstonovi zkurvila nohy a… viděl jste Houstona? Je v pořádku?
Dr. Vincent: Právě ho vyšetřují na ošetřovně, za chvíli ho sem vezmou. Ale myslím, že je v pořádku.
AP-3 Ross: To je dobře… jo, jako potom tam byla taková věc, nevím jestli to byl, nebo nebyl člověk, ale ohýbalo to prostor kolem sebe a Noah… (Pauza)
Dr. Vincent: To je v pořádku, nemusíme—
AP-3 Ross: Ne, tohle se musí udělat. (Pauza) Měli jsme ztráty, ve všech týmech. Bylo to špatný. A podle toho, co jsme viděli ke konci, to mohlo být ještě mnohem horší.
Dr. Vincent: Ke konci?
AP-3 Ross: Vy jste to neviděl? Ne, neviděl jste to video. Měli tam pod tou oblastí cely a každá musela být alespoň o velikosti fotbalového hřiště. Hollisová nás nechala jich pár otevřít, abychom mohli utéct a ty věci uvnitř… jedna z nich se na mě podívala, jako když bych se já podíval na mravence. Bylo to jako bůh a oni je měli v krabicích… napočítal jsem dvacet těch cel, ale ta místnost se táhla ještě daleko mimo můj dohled. (Pauza) Co v nich měli? Jak je tam drželi?
[KONEC ZÁZNAMU]
Rozhovor po Misi
Datum: ██. ██. ████
Vyslýchaný: Agent Liam Ohalo, Mobilní Úderná Jednotka Apollo-3 “Game Wardens”
Vedoucí rozhovoru: Dr. Peter Vincent
Mise: Extrakce z SCP-1730
Subjekt: SCP-1730
Poznámky: Následuje přepis audia z rozhovoru, jež se uskutečnil v Dočasné Oblasti-23 ohledně SCP-1730. Informace v tomto souboru nejsou potvrzené a stále probíhá jejich vyšetřování. Pro přístup k celému souboru prosím kontaktujte Administrátora Záznamů a Informací v Oblasti-17.
[ZAČÁTEK ZÁZNAMU]
Dr. Vincent: Dobrá, mohl byste prosím poznamenat své jméno pro oficiální záznam?
AP-3 Ohalo: (Ticho)
Dr. Vincent: Agente Ohalo?
AP-3 Ohalo: (Ticho)
Dr. Vincent: Je něco v nepo—
AP-3 Ohalo: Měli jsme tam umřít. (Pauza) Tohle není skutečné. Tohle není skutečné. Měli jsme tam umřít.
Dr. Vincent: Agente, opravdu musíme tuhle složku vyplnit teď, pokud byste se mnou mohl jenom chvíli spolupracovat, potřebuji vaši výpověď. Poté máme v oblasti poradce se kterými si můžete promluvit.
AP-3 Ohalo: (Ticho)
Dr. Vincent: Ohalo?
AP-3 Ohalo: (Ticho)
[KONEC ZÁZNAMU]
Rozhovor po Misi
Datum: ██/██/████
Vyslýchaný: Irantu, Mobilní Úderná Jednotka Tau-5 “Samsara”, Velitel Týmu
Vedoucí rozhovoru: Dr. Isha Saint Claire
Mise: Extrakce z SCP-1730
Subjekt: SCP-1730
Poznámky: Následuje přepis audia z rozhovoru pod vedením členky výzkumného týmu MTF Tau-5 ohledně SCP-1730. Informace v tomto souboru nejsou potvrzené a stále probíhá jejich vyšetřování. Pro přístup k celému souboru prosím kontaktujte Administrátora Záznamů a Informací v Oblasti-17.
[ZAČÁTEK ZÁZNAMU]
Dr. Saint Claire: Prosím, řekněte své jméno do záznamu.
T-5 Irantu: Jsem Irantu, velitel Mobilní Úderné Jednotky Tau-5, Samsara.
Dr. Saint Claire: Svými vlastními slovy prosím popište události, jež se staly během vaší mise do SCP-1730.
T-5 Irantu: Samozřejmě. Tým Tau-5 vstoupil do SCP-1730 a začal se pohybovat směrem ke zdroji vysílání. Onru se podařilo objevit lokaci přeživších a naplánovala cestu, která by nás vystavila co nejméně prostorovým hrozbám. Náš směr musel být několikrát upraven, kvůli nepředvídatelným překážkám, ale nebylo to nic, co bychom nedokázali překonat. Krátce poté jsme se setkali s Kapitánkou Holliovou a ostatními přeživšími. Naše záchranná mise nás zavedla do sekce oblasti, kde se nacházel přístroj zvaný Mlátička, který, jak se ukázalo, byl zodpovědný za existenci SCP-1730 v našem vesmíru. Krátce na to jsem byl během našeho útěku terminován.
Dr. Saint Claire: Chápu. A co Agenti Moros, Vigo, a ti ostatní?
T-5 Irantu: Byli rovněž terminováni.
Dr. Saint Claire: Terminováni?
T-5 Irantu: Zemřeli. Podlehli zraněním.
Dr. Saint Claire: Vím, co to znamená, Irantu, jenom… mám pocit že z toho máš dobrý pocit.
T-5 Irantu: Nemám dobrý, ani špatný pocit, pouze mě uspokojuje výsledek.
Dr. Saint Claire: (Pauza) Co?
T-5 Irantu: Naše mise byla úspěšná. S minimálními ztrátami na životech se našemu týmu podařilo vstoupit do extrémně nebezpečné a nepředvídatelné prostorové anomálie a extrahovat několik velmi důležitých zájmových osob.
Dr. Saint Claire: (Ticho)
T-5 Irantu: Nevím, co chcete, abych řekl. Byli jsme vystaveni celé řadě nebezpečných anomálií a podařilo se nám úspěšně splnit misi. Staly se politováníhodné ztráty schopného a zkušeného personálu, ale ne kvůli našim chybám. Naopak, náš tým pracoval lépe, než podle našich předvídaných modelů.
Dr. Saint Claire: Chápu. (Pauza) Děkuji ti, Irantu, dozajista zapíšu všechny tvé poznámky do hlášení.
T-5 Irantu: Nemáte zač. (Pauza) Dle vyžadovaného protokolu u kooperačních misí bych rád vedl rozhovor s Kapitánkou Hollisovou z týmu Zéta-9.
Dr. Saint Claire: Kapitánka Hollisová zahynula v SCP-1730.
T-5 Irantu: (Ticho)
Dr. Saint Claire: Irantu?
T-5 Irantu: Škoda. Kapitánka Hollisová prokázala velkou odolnost a přizpůsobivost tváří v tvář téměř jistému neúspěchu. (Pauza) Dle vyžadovaného protokolu vyplním tedy své hlášení s přiřazenou kanceláří jejího oblastního administrátora. Děkuji vám za váš čas, doktorko.
[KONEC ZÁZNAMU]
Lékařské Posouzení
Datum: ██/██/████
Vyslýchaný: Agent Cotter Houston, Mobilní Úderná Jednotka Apollo-3 “Game Wardens”
Vedoucí rozhovoru: Dr. Ian Harris
Mise: Extrakce z SCP-1730
Subjekt: Agent Cotter Houston
Poznámky: Následuje přepis audia z rozhovoru, jež se uskutečnil v Dočasné Oblasti-23 ohledně SCP-1730. Informace v tomto souboru nejsou potvrzené a stále probíhá jejich vyšetřování. Pro přístup k celému souboru prosím kontaktujte Administrátora Záznamů a Informací v Oblasti-17.
[ZAČÁTEK ZÁZNAMU]
Dr. Harris: Dobrá, jako první potřebuji vaše jméno do záznamu.
AP-3 Houston: Jasně, Cotter Houston, člen týmu Apollo-3.
Dr. Harris: Dobrá, dobrá, tak tedy, Agente Houston, popište mi tedy své zranění jak nejlépe dovedete.
AP-3 Houston: No, já bych řekl, že je to docela jasné, ale dobrá, řekl bych. že už nemám, ehm, holeně. Je… je tam čára, v místě kam až se ta hladina dostala a tak trochu, ehm… tak trochu je možné vidět vnitřek nohy, jakoby to tam bylo nahrazené plochým kusem skla. nebo tak… ale můžu, no víte, můžu pořád chodit. Vlastně ani necítím, jakoby mi něco chybělo, jenom to tak vypadá. A ano, ano můžete skrz ně prostrčit ruku, samozřejmě, protože tam nejsou, ale ani… ani to necítím, takže… tak.
Dr. Harris: Vidím. Můžete mi říct něco o materiálu, do kterého jste stoupnul?
AP-3 Houston: Vlastně jsem do něj upadnul. Nebo jsem spíše zakopnul a ono se to ke mě dostalo. Bylo to, sakra… otevřeli jsme dveře a vypadalo to, jakože za nimi nic není. Potom to, potom se to začalo zvedat skrz dveře a nahoru po schodech. Hrál jste někdy videohry? Bylo to jako grafický glitch. Nestoupalo to rychle, ale pořád stejným tempem. Nakonec jsme se dostali ke dveřím, ale to bylo až potom, co jsem upadl a… potom tohle.
Dr. Harris: Řeknete mi něco o prvotním prožitku?
AP-3 Houston: Prvotním prožitku?
Dr. Harris: Bolelo to?
AP-3 Houston: Ou. Ne, teda, já si napřed neuvědomil, co se děje. Všichni ostatní panikařili a já se podíval dolů a uviděl, že jsou pryč a já taky zpanikařil, ale… jako, byl jsem v pohodě. Nebolelo to, ne, nikdy. Je to úplně jako kdyby byly normální. (Pauza) No, ne normální. Jasně, že je to divný, moje nohy chybí a myslím že jsem v šoku, ale… občas, cítím jak se o ně něco… otře.
Dr. Harris: Otře?
AP-3 Houston: Jo. Jako o to, co mi tam dole chybí. Napřed jsem myslel, že si to jenom představuju, jako falešná bolest, ale… já opravdu svoje nohy cítím, takže nemyslím, že to je ono. Je to jako něco chlupatého a trochu mokrého a… občas se to o ně otře. Kdo ví?
[KONEC ZÁZNAMU]
Rozhovor po Misi
Datum: ██/██/████
Vyslýchaný: Munru, Mobilní Úderná Jednotka Tau-5 “Samsara”
Vedoucí rozhovoru: Kapitán Elliott O’Neil, Mobilní Úderná Jednotka D-26 “Time Cops”
Mise: Extrakce z SCP-1730
Subjekt: SCP-1730
Poznámky: Následuje přepis audia z rozhovoru, jež se uskutečnil v Dočasné Oblasti-23 ohledně SCP-1730. Informace v tomto souboru nejsou potvrzené a stále probíhá jejich vyšetřování. Pro přístup k celému souboru prosím kontaktujte Administrátora Záznamů a Informací v Oblasti-17.
[ZAČÁTEK ZÁZNAMU]
Kap. O’Neil: Kdy jste ztratil Kapitánku Hollisovou?
T-5 Munru: Během nastalého chaosu při útěku, Kapitánka Hollisová se od nás oddělila. Nevím kdy.
Kap. O’Neil: Munru, tvá kamera nebyla poškozena. Víme, že jsi s ní mluvil než odešla.
T-5 Munru: Sakra. (Pauza) V tom nejsem moc dobrý.
Kap. O’Neil: Proč jsi jí nezabránil opustit skupinu?
T-5 Munru: (Pauza) Znal jsem Kapitánku Hollisovou pouze několik hodin, ale za tu dobu se ukázala být zkušeným a schopným agentem. Předpokládal jsem, že jakékoliv rozhodnutí, co učiní, bude učiněno za použití jejích zkušeností a tréninku, přičemž obou měla více než já. Navíc měla vyšší hodnost.
Kap. O’Neil: Parametry tvé mise ti zabraňovaly dopustit, aby ostatní členové týmu riskovali své životy a vyžadovaly, abys udělal vše ve tvých silách, abys omezil ztrátu na životech. Jak ohodnocuješ své činy, co se týče těchto požadavků?
T-5 Munru: Technicky řečeno, nic co jsem udělal nedovolilo Kapitánce Hollisové dostat se do nebezpečí. Nemohl jsem předvídat výsledek jejích akcí a podle svého nejlepšího mínění jsem si to odůvodnil. Z toho co jsem věděl se mohla přesouvat do bezpečnější lokace.
Kap. O’Neil: Pryč od skupiny?
T-5 Munru: Bylo by nelogické předpokládat, že agent jejích zkušeností se záměrně ohrozí v nepředvídatelné situaci.
Kap. O’Neil: A věříš, že tvé odůvodnění je přijatelná interpretace protokolů mise?
T-5 Munru: Samozřejmě.
Kap. O’Neil: Dobrá tedy. Až se vrátíš na základnu, sejdete se s Irantu a proberete to. Doufám, že tvé argumenty obstojí.
T-5 Munru: To já také.
[KONEC ZÁZNAMU]
Rozhovor po Misi
Datum: ██/██/████
Vyslýchaný: Onru, Mobilní Úderná Jednotka Tau-5 “Samsara”
Vedoucí rozhovoru: Dr. Darian Arnold
Mise: Extrakce z SCP-1730
Subjekt: SCP-1730
Poznámky: Následuje přepis audia z rozhovoru pod vedením členky výzkumného týmu MTF Tau-5 ohledně SCP-1730. Informace v tomto souboru nejsou potvrzené a stále probíhá jejich vyšetřování. Pro přístup k celému souboru prosím kontaktujte Administrátora Záznamů a Informací v Oblasti-17.
[ZAČÁTEK ZÁZNAMU]
Dr. Arnold: Proč jsi následovala Kapitánku Hollisovou?
T-5 Onru: Věřila jsem, že rozumím záměrům Kapitánky Hollisové než opustila skupinu, podle její diskuze s veliteli týmů před začátkem extrakce. Bála jsem se, že se nebude schopna bez mé pomoci vrátit zpátky.
Dr. Arnold: Tvé nahrávací vybavení se vypnulo na dlouhou dobu, než se opět zapnulo v oblasti s Mlátičkou. Co se během té doby stalo?
T-5 Onru: (Ticho)
Dr. Arnold: Onru, budu potřebovat tvoji odpověď.
T-5 Onru: Vypnula jsem nahrávání. Byla tam… (pauza) byla tam místnost, kterou jsme procházeli, která byla jiná, než předtím. Byla to serverová místnost nad zadržovacími celami Třídy Olympia. Já… já nevím, jak jsme se tam ocitly, nezamýšlela jsem to. Byla to chyba. Když jsme vstoupily, byla to ta samá místnost, ale…
Dr. Arnold: Co myslíš?
T-5 Onru: Omlouvám se, těžko se to popisuje. Když jsme prošly dveřmi, viděla jsem servery kolem sebe, ale promítáno do nich bylo… stály jsme na srázu, hleděly jsme na oblast, jejíž velikost nedokážu určit. Pod námi byli lidé, křičeli, jejich ruce končily zápěstím, brečeli k tiché obloze za spásu a poté… obloha vzplála. Bylo to jako padlá hvězda a já se musela podívat pryč. Hollisová to neudělala. Když jsem se otočila, viděla jsem spálené mrtvoly na zemi, byly jich miliardy, ale miliardy dalších živých bytostí přispěchaly s napjatýma rukama k padlé hvězdě a v té hvězdě byl jako zvrácená loutka… v Oblasti-13 tomu říkali Malidramagiuan. Ale v tomhle místě, měl jiné jméno. Nenávistné jméno.
Dr. Arnold: Proč jsi vypnula své nahrávací vybavení?
T-5 Onru: Když jsem se s tou entitou poprvé setkala, vytvořila anomální memetické a kognitivní hazardy dostatečně silné na to, aby přepálily jednotky SCRAMBLE v mých očích. Nevím, co by to udělalo někomu, kdo nebyl podobně chráněn.
Dr. Arnold: Co ti to provedlo?
T-5 Onru: Ukázalo nám to věci. Vize. Ohnivé spirály a oblohu rozsvícenou bouří z duší. Díru uprostřed vesmíru, která na mě křičela. Boha nočních můr, něco dlouhého a vyzáblého, co chodí mezi nekonečnými řadami ukřižovaných a potom… potom to něco ukázalo Hollisové něco, co jsem já neviděla. Když se tak stalo, runy na jeho… hlavě začaly pálit a pulzovat a ten muž, kterého to mělo přikovaného k hlavě začal hnisat a naskákaly mu boláky. Když bylo po všem, viděla jsem oceán a modrou oblohu. Naší oblohu. Otočilo se to k oceánu a ponořilo se to do něj. Když to zmizelo, vize přestaly a místnost byla prázdná.
Dr. Arnold: Chápu. A potom?
T-5 Onru: Hollisová utíkala. Já za ní. Nic neřekla, dokud jsme nedorazily ke stroji. Řekla mi, že tu byla sama, nějakou dobu. Řekla, že ví jak to zapnout. Řekla, že neví, kam by šla, ale že s sebou musí vzít věci, které viděla a pohřbít je do temnoty. Než mohla ten stroj zapnout, stvoření ze zadržovacích cel přišla a já byla terminována.
Dr. Arnold: Řekla ti Kapitánka Holliová něco, než jsi byla terminována?
T-5 Onru: Ne, jenom se smála. A plakala.
[KONEC ZÁZNAMU]
Rozhovor po Misi
Datum: ██/██/████
Vyslýchaný: Dr. Mohammad Scott, asistent direktora Časových Studií Oblasti-13
Vedoucí rozhovoru: Direktor Willam Vesterland
Mise: Extrakce z SCP-1730
Subjekt: SCP-1730
Poznámky: Následuje přepis audia z rozhovoru, jež se uskutečnil v Dočasné Oblasti-23 ohledně SCP-1730. Informace v tomto souboru nejsou potvrzené a stále probíhá jejich vyšetřování. Pro přístup k celému souboru prosím kontaktujte Administrátora Záznamů a Informací v Oblasti-17.
[ZAČÁTEK ZÁZNAMU]
Dir. Vesterland: Prosím, řekněte své jméno do záznamu.
Dr. Scott: Mé jméno je Doktor Mohammad Scott.
Dir. Vesterland: Vypadá to, že jste tak trochu mimo místo, Dr. Scotte.
Dr. Scott: (Směje se) Jenom trochu. Naše časové linky od sebe nejsou tak odlišné, alespoň myslím.
Dir. Vesterland: Až na jednu věc.
Dr. Scott: Ano, už tomu tak bude.
Dir. Vesterland: Povězte mi o Oblasti-13.
Dr. Scott: Oblast-13… chcete krátkou verzi, nebo…?
Dir. Vesterland: Tak podrobnou, jak můžete.
Dr. Scott: Dobrá tedy. Původně existovaly plány na postavení velké zadržovací oblasti na americkém středozápadě, ale to bylo před… nechcete mě začít znovu. Roku 1964 našla Nadace masivní mrtvé tělo mořského tvora u pobřeží Indickobangladéšské hranice. Žádná oblast v okolí neměla infrastrukturu na to, aby se ujala těla této entity, natož jej studovala, takže bylo povoláno několik lodí, které to tělo odtáhly do Spojených Států. Předtím byly plány postavit Oblast-19 na americkém středozápadě, ale s ohledem na okolnosti bylo rozhodnuto, že by nebylo možné utajit stvoření takové velikosti a převést jej přes polovinu kontinentu. Takže plány na postavení Oblasti-19 byly zrušeny a místo toho bylo postaveno jiné zařízení, poblíž města Nome na Aljašce. To byla Oblast-13. I ze začátku byla masivní. Mnohem větší, než jakákoliv jiná Nadační Oblast a rychle se z ní stala naše ukázková zadržovací oblast. Byla odlehlá, opevněná a nejlepší ze všeho, jednoduše skrytá díky sněhu a ledu. Po pádu Sovětského Svazu roku 1985, jsme se dozvěděli, že o Oblasti-13 ani nevěděli, natož o její pozici.
Dir. Vesterland: Chápu. Kdy jste se připojil k Nadaci, Dr. Scotte?
Dr. Scott: Ou… Roku 1976. Šel jsem rovnou z univerzity. Zrekrutoval mě jeden z administrátorů ve škole. To bylo tenkrát, když jsme ještě byli nezávislí, pracoval jsem v Oblasti-22 na Bermudách. Nejlepší práce, co jsem kdy měl. (Smích) Byla to hodně jiná Nadace než potom.
Dir. Vesterland: Řekněte mi, co se stalo s Nadací?
Dr. Scott: (Pauza) Provoz Oblasti-13 byl velmi drahý a nastaly jisté… finanční potíže. Roku 1994 odpálil Marxistický extrémista z Ukrajiny bombu v suterénu Finanční věže Manchester5 v Chicagu. Požár se rozšířil ve spodních patrech budovy a nakonec spadla celá věž. Zemřely tisíce. Vláda Spojených Států byla naštvaná na Nadaci, když zjistila, že extrémista použil anomálii pro vstup do suterénu a obejití stráží. Řekli si, že ty miliardy dolarů, které Spojené Státy platily Nadaci byly jenom vyhozené peníze. Po volbách roku 1996 se prezident Dole rozhodl ukončit financování Nadačních Oblastí ve státech. Všechny zbývající finance šly na chod oblastí a s takovou zátěží, jakou byla Oblast-13… situace byla zoufalá.
Dir. Vesterland: A co následovalo?
Dr. Scott: Kompromis. Bývalý Doleův zaměstnanec jménem Paul Manafort se stal Generálním Tajemníkem Globální Okultní Koalice a přišel za námi s řešením. Spojíme své zdroje s Koalicí a zkombinujeme naše snahy o ochranu normálnosti pod jejich vedením. Nechali bychom si jméno a Oblasti, ale ředitelé by byli voleni Bezpečnostní Radou Spojených Národů. Opět bychom měli finance od Spojených Států a dokonce i finance Spojených Národů a mohli bychom si dovolit zaplatit za elektriku.
Dir. Vesterland: Ale…
Dr. Scott: Ale Rada O5 to odmítla. Odmítli se podrobit. Potom, o pár let později, se oblast v Portlandu v Oregonu propadla kvůli špatné infrastruktuře a stvoření, kterému jsme říkali snová velryba, bylo spatřeno nad Kalifornským pobřežím. To byly teprve ranné dny internetu, ale to nezastavilo foťáky a… byla to katastrofa. Rada O5 zmobilizovala všechny úderné jednotky v oblasti, ale neměli jsme dostatek peněz na amnestika. Za den by dorazila do San Francisca a to by byl konec. (Pauza) Potom jsme dostali email, že Rada O5 byla rozpuštěna a Nadace nyní spadala pod GOC. Generální Tajemník Manafort a Bezpečnostní Rada ustanovili přes noc novou direktorskou radu a než vysvitlo slunce, snová velryba byla znovu zadržená a o všechno bylo postaráno.
Dir. Vesterland: Nikdo neodporoval změně vedení?
Dr. Scott: Proč bychom to dělali? Najednou jsme měli peníze. Najednou jsme se nemuseli rozhodovat, mezi psaním poznámek na ruku a nepsaním poznámek. Generální Tajemník Manafort ustanovil nového Nadačního Administátora, Viceprezidenta Jacka Kempa, což byla prakticky jenom šachová figurka. Noví direktoři byli zvoleni, často z našich vlastních řad, takže… to vypadalo dobře. Konečně jsme mohli plnit svou misi naplno. Měli jsme technologii, měli jsme personál, bylo to báječné. (Pauza) A potom jsme začali slýchat o přeřazování. Anomálie, které byly odvezeny z oblasti a nikdy se nevrátily. Mohl jste slyšet lidi jak si povídají “no a blabla je teď v kaši, převezou ho do Oblasti-13.” Myslel jsem, že jsou to jenom povídačky, ale potom mě přeřadili roku 2003.
Dir. Vesterland: Jaké to bylo?
Dr. Scott: Chladné. Oblast-13 byla ohromná a světla se nikdy nevypínala, ale budova byla vždycky chladná. V oblasti se vždycky pracovalo, víc a víc podzemních staveb a vnější dveře nechávali otevřené. Napřed to nebylo tak špatné. Mohl jsem provádět svůj výzkum a byl lépe financovaný, než kdy dříve. Časoprostorové studie, víte. Tehdejší direktor byl Jack Bright, jeden ze starých doktorů z doby předtím. Velmi charismatický. Zaměstnanci ho milovali. Měl takový medailon, nějakou anomálii, která jej dělala nesmrtelným. Dokud ho měl na sobě, nestárnul. Každopádně, věci byly několik let skvělé. A potom jednoho dne, byla jedna populární doktorka nalezena mrtvá ve své kanceláři. Cynthia Lightová. Příběh, který nám byl všem podán říkal, že Brightovi se líbila, ale když zjistil, že je s jiným mužem tak ji v afektu zabil. Bright byl zatčen a Elliott Emerson byl dosazen jako direktor Oblasti-13. On…
Dir. Vesterland: Ano?
Dr. Scott: Emerson byl jedním z členů Brightových výzkumných týmů, když byl v Oblasti-15. Nebyl to populární doktor, ale byl to dobrý administrátor a napomohl tomu, aby důležité projekty zůstaly při životě, i během finanční krize. Byl na krátkém seznamu lidí, kteří se měli stát direktorem Oblasti-13 po reorganizaci, ale Brighta vybrali místo něj. Někteří lidé říkali, že je na něm něco špatně. Hodně lidí říkalo, že tu vraždu na Brighta hodil. Já myslím, že Manafortovi se nelíbili Brightovi protikoaliční myšlenky a měl ho za nebezpečnou anomálii, která musí být zadržena, tak dosadil Emersona, protože nikdo si přeci nebude stěžovat na Emersona. Byl hodně průměrný. Moc nevybočoval z davu. Elliott nakonec… udělal hrozné věci, ale věřím tomu, že je dělal jenom proto, že Manafort je po něm chtěl.
Dir. Vesterland: Jaké hrozné věci?
Dr. Scott: Moc jsem toho neviděl, většinu až z pozdější doby, ale… vždycky jsme slýchali o tom, co se děje hluboko pod oblastí. Že staví nové zadržovací cely a výzkumná zařízení. Potom postavili spalovnu. Původně jí postavili, aby se zbavili těla toho obřího mořského stvoření, ale potom jí začali používat… na všechno. Nejdříve začali provádět invazivní testy na anomálních zvířatech. Potom na lidech. Potom začaly ty vivisekce. Etická Komise se pokusila zasáhnout, ale byli odstraněni. Vytáhli starého předsedu komise, Jeremiaha Cimmeriana, vytáhli ho z ubikace v Oblasti-17 a popravili ho na chodbě za zradu. Peter Grenwald se stal novým vedoucím Etické Komise Nadace/GOC a samozřejmě všechny testy schválil. Nevím, co při testech hledali, ale… pokud jste byl anomálie a nenašli to u vás, šel jste do jámy na mrtvoly. Pořád jsme slýchali “je to ve jménu vyššího dobra, je to pro ochranu lidstva”, tak co jsme měli dělat? Něco říct a skončit jako Cimmerian? (Pauza) Možná kdybych byl odvážnější. Ale já věděl, že moje práce byla dobrá, tak jsem jí dělal dál. Potom… no, (smích) teď mi to zní hloupě. Roku 2010 jsme zadrželi Boha. Ne jenom tak nějakého boha. Abrahámického Boha. Toho skutečného s blesky a hromy, J-H-V-H, oheň a síra. Nevím, jak jsme to udělali; nějaká Koaliční technologie, tím jsem si jistý. A to byl jenom začátek. Naplnili Oblast-13 až po okraj vším, co se jim podařilo sehnat.
Dir. Vesterland: (Pauza) No. To je… hodně. Hádám, že jediná další otázka, kterou mám, je… co se stalo Oblasti-13?
Dr. Scott: Vera Hadleová. Doktorka interního lékařství z nějaké Oblasti v Itálii. Po několik let byla vedoucí bioložkou v oblasti. Bezpečnostní rada z ní udělala asistentku direktora Anomální biologie zhruba ve stejnou dobu, jako mě povýšili na stejnou pozici u Časových studií. Ona a Elliott byli… spolu… a ona byla naprosto proti všemu, co nás nutil dělat. Elliott měl stažený ocas, ale Manafort si to nenechal líbit. Odebral jí její pozici po třech měsících a udělal z ní mladší výzkumnici. Jedné noci, když pořádala nějakou demonstraci, se objevili stráže a… no… svlékli jí do naha a prohledali, přímo uprostřed hlavní chodby. Když se uspokojili, skoro jí umlátili k smrti a nechali jí tam. Já a pár dalších doktorů jsme jí odnesli na ošetřovnu, kde se uzdravila, ale nikdy se vlastně neuzdravila. Něco uvnitř ní zemřelo, nebo bylo nahrazeno něčím jiným. Něco provedla, vymyslela plán. Poslala mi ohledně toho email, tu noc předtím, než šlo všechno do háje, ale já tomu nevěnoval pozornost. Když se to stalo a když ta… věc napadla oblast, Emerson přišel a prosil mě, abych zapnul Mlátičku. Měl to být ten absolutně poslední pokus o ochranu světa, celá neotestovaná technologie, která mohla svět stejně tak zničit. Celá její existence byl vtip, vtip, který jsem tenkrát možná bral až příliš vážně, ale to je jedno. Odmítl jsem, řekl jsem mu, že to riziko je příliš velké, že i kdyby to fungovalo, jenom bychom vytvořili problém pro jiný svět, ale… on se nedal přesvědčit. Řekl mi, že zůstat a čelit Generálnímu Tajemníkovi by byl osud horší, než smrt. Vytáhl na mě zbraň, nutil mě to udělat. Utekl jsem. Šel jsem varovat svůj tým, doufal jsem, že se nám podaří utéct, ale než jsem vůbec mohl opustit laboratoř, stalo se to…
Dir. Vesterland: Jste v pořádku?
Dr. Scott: Ano. Mlátička byl komplikovaný stroj. Hádám, že jsme měli štěstí, že jsme vůbec přežili, ale… mohli jsme stejně tak být uvězněni v prostoru mezi světy na tisíc let. Když jsme se probrali, pořád jsme byli v Oblasti-13, ale cely byly odemčené a anomálie pobíhali po oblasti. Kdybyste pro nás nepřišli, zemřeli bychom tam. (Pauza) Tím jsem si jistý.
Dir. Vesterland: Víte, kam Oblast-13 zmizela?
Dr. Scott: Neexistuje způsob jak to zjistit. Je možné, že na podobné místo, jako je toto, ale možná ne. Může být kdekoliv na jakémkoliv podivném a neznámém světě. (Pauza) Znal jste snad někoho, kdo zůstal uvnitř?
Dir. Vesterland: Znal.
Dr. Scott: To i já. Nebyli jsme jediní přeživší, ale nebylo nás mnoho. Oni.. no. Oni nedopadli tak dobře jako my. Je to tragédie, ale teď už s tím nic neuděláme. (Pauza) Jenom doufám… že možná… doufám že po tom všem našel Emerson klid. Opravdu to byl skvělý doktor a byl to můj přítel.
Dir. Vesterland: … jistě. Děkuji vám za váš čas, Dr. Scotte. Brzy si znovu promluvíme.
[KONEC ZÁZNAMU]
@supports(display: grid) { :root { --sidebar-width-on-desktop: calc((var(--base-font-size) * (14 / 15)) * 19); --body-width-on-desktop: 45.75rem; } @media only screen and (min-width: 769px) { #side-bar .close-menu { display: block; position: fixed; top: 0.5rem; left: 0.5rem; width: 3rem; height: 3rem; background: unset; opacity: 1; pointer-events: all; z-index: -1; } #side-bar .close-menu img { color: transparent; } #side-bar .close-menu::before, #side-bar .close-menu::after { content: ""; box-sizing: border-box; position: fixed; display: block; top: 0.5rem; left: 0.5rem; width: 3rem; height: 3rem; padding: 0; margin: 0; text-align: center; pointer-events: all; cursor: pointer; transition: opacity var(--sidebar-transition-timing); } #side-bar .close-menu::before { --mask:url("data:image/svg+xml,%3C%3Fxml version='1.0' encoding='utf-8'%3F%3E%3Csvg xmlns='http://www.w3.org/2000/svg' xmlns:xlink='http://www.w3.org/1999/xlink' id='Hamburger' x='0' y='0' baseProfile='tiny' overflow='visible' version='1.2' viewBox='0 0 32 32' xml:space='preserve'%3E%3Cpath d='M4 10h24c1.1 0 2-.9 2-2s-.9-2-2-2H4c-1.1 0-2 .9-2 2s.9 2 2 2zm24 4H4c-1.1 0-2 .9-2 2s.9 2 2 2h24c1.1 0 2-.9 2-2s-.9-2-2-2zm0 8H4c-1.1 0-2 .9-2 2s.9 2 2 2h24c1.1 0 2-.9 2-2s-.9-2-2-2z'/%3E%3C/svg%3E"); z-index: -1; background-color: var(--toggle-icon-color, rgb(var(--sidebar-links-text))) !important; -webkit-mask: var(--mask); mask: var(--mask); -webkit-mask-repeat: no-repeat; mask-repeat: no-repeat; -webkit-mask-position: 50% 50%; mask-position: 50% 50%; -webkit-mask-size: 60%; mask-size: 60%; } #side-bar .close-menu::after { z-index: -2; background-color: var(--toggle-button-bg, rgb(var(--sidebar-bg-color))) !important; border-radius: var(--toggle-roundness, 50%); border: var(--toggle-border-color, rgb(var(--sidebar-links-text))) var(--toggle-border-width, 0.25rem) solid; } #side-bar:focus-within .close-menu, #side-bar:not(:has(.close-menu:hover)):not(:focus-within):hover .close-menu { pointer-events: none; } #side-bar:focus-within .close-menu::before, #side-bar:focus-within .close-menu::after { opacity: 0; pointer-events: none; } #side-bar:not(:has(.close-menu:hover)):not(:focus-within):hover .close-menu::before, #side-bar:not(:has(.close-menu:hover)):not(:focus-within):hover .close-menu::after { opacity: 0; pointer-events: none; } #side-bar { display: block; position: fixed; top: 0; left: calc(var(--sidebar-width-on-desktop)*-1); z-index: 10; transition: left 500ms cubic-bezier(0.4, 0, 0.2, 1) 100ms; height: 100%; overflow-y: auto; overflow-x: hidden; margin-top: 0; } #side-bar:focus-within { left: 0; } #side-bar:not(:has(.close-menu:hover)):not(:focus-within):hover { left: 0; } #side-bar .side-block { margin-top: 1rem; background-color: rgb(0, 0, 0, 0); border-radius: 0; border-left-width: 0px; border-right-width: 0px; } #main-content::before { content: ""; display: block; position: fixed; top: 0; right: 0; z-index: -1; opacity: 0; transition: opacity 500ms cubic-bezier(0.4, 0, 0.2, 1) 100ms, width 500ms cubic-bezier(0.4, 0, 0.2, 1) 100ms; margin-left: var(--sidebar-width-on-desktop); background: rgba(var(--swatch-menubg-black-color), .3) 1px 1px repeat; padding-right: 0; width: 100%; height: 100vh; pointer-events: none; z-index: 99; } #side-bar:focus-within ~ #main-content::before { width: calc(100% - var(--sidebar-width-on-desktop)); opacity: 1; pointer-events: all; } #side-bar:not(:has(.close-menu:hover)):not(:focus-within):hover ~ #main-content::before { width: calc(100% - var(--sidebar-width-on-desktop)); opacity: 1; pointer-events: all; } @supports (-moz-appearance:none) and (background-attachment:local) and (not (-moz-osx-font-smoothing:auto)) { #side-bar { padding: inherit; } } #content-wrap { display: flex; flex-direction: row; width: calc(100vw - (100vw - 100%)); min-height: calc(100vh - calc(var(--final-header-height-on-desktop, 10.125rem))); flex-grow: 2; height: auto; position: relative; margin: 0 auto; max-width: inherit; } #main-content { width: 100%; position: initial; max-height: 100%; padding: 2rem 1rem; max-width: var(--body-width-on-desktop, 45.75rem); margin: 0 auto; } #page-content { max-width: min(90vw, var(--body-width-on-desktop, 45.75rem)); } @supports (-webkit-hyphens:none) { #side-bar { transition: left 500ms cubic-bezier(0.4, 0, 0.2, 1) 100ms, padding-right 500ms cubic-bezier(0.4, 0, 0.2, 1) 100ms, background-color 500ms cubic-bezier(0.4, 0, 0.2, 1) 100ms; padding-right: 0; background-color: rgb(0, 0, 0, 0); pointer-events: all; overflow-x: visible; overflow-y: visible; z-index: 999; } #side-bar::-webkit-scrollbar { opacity: 0; -webkit-transition: opacity 500ms cubic-bezier(0.4, 0, 0.2, 1) 100ms; transition: opacity 500ms cubic-bezier(0.4, 0, 0.2, 1) 100ms; } #side-bar .close-menu::before { z-index: 999; } #side-bar .close-menu::after { z-index: 998; } #side-bar:hover .close-menu::before, #side-bar:hover .close-menu::after { opacity: 0; } #side-bar:hover { left: 0; background-color: rgba(var(--swatch-menubg-color), 1); padding-right: 0; } #side-bar:hover::-webkit-scrollbar { opacity: 1; } #side-bar:hover~#main-content::before { width: calc(100% - var(--sidebar-width-on-desktop)); opacity: 1; pointer-events: all; } } } }
@supports(display: grid) { :root { --sidebar-width-on-desktop: calc((var(--base-font-size) * (14 / 15)) * 19); --body-width-on-desktop: 45.75rem; } @media only screen and (min-width: 769px) { #side-bar .close-menu { display: block; position: fixed; top: 0.5rem; left: 0.5rem; width: 3rem; height: 3rem; background: unset; opacity: 1; pointer-events: all; z-index: -1; } #side-bar .close-menu img { color: transparent; } #side-bar .close-menu::before, #side-bar .close-menu::after { content: ""; box-sizing: border-box; position: fixed; display: block; top: 0.5rem; left: 0.5rem; width: 3rem; height: 3rem; padding: 0; margin: 0; text-align: center; pointer-events: all; cursor: pointer; transition: opacity var(--sidebar-transition-timing); } #side-bar .close-menu::before { --mask:url("data:image/svg+xml,%3C%3Fxml version='1.0' encoding='utf-8'%3F%3E%3Csvg xmlns='http://www.w3.org/2000/svg' xmlns:xlink='http://www.w3.org/1999/xlink' id='Hamburger' x='0' y='0' baseProfile='tiny' overflow='visible' version='1.2' viewBox='0 0 32 32' xml:space='preserve'%3E%3Cpath d='M4 10h24c1.1 0 2-.9 2-2s-.9-2-2-2H4c-1.1 0-2 .9-2 2s.9 2 2 2zm24 4H4c-1.1 0-2 .9-2 2s.9 2 2 2h24c1.1 0 2-.9 2-2s-.9-2-2-2zm0 8H4c-1.1 0-2 .9-2 2s.9 2 2 2h24c1.1 0 2-.9 2-2s-.9-2-2-2z'/%3E%3C/svg%3E"); z-index: -1; background-color: var(--toggle-icon-color, rgb(var(--sidebar-links-text))) !important; -webkit-mask: var(--mask); mask: var(--mask); -webkit-mask-repeat: no-repeat; mask-repeat: no-repeat; -webkit-mask-position: 50% 50%; mask-position: 50% 50%; -webkit-mask-size: 60%; mask-size: 60%; } #side-bar .close-menu::after { z-index: -2; background-color: var(--toggle-button-bg, rgb(var(--sidebar-bg-color))) !important; border-radius: var(--toggle-roundness, 50%); border: var(--toggle-border-color, rgb(var(--sidebar-links-text))) var(--toggle-border-width, 0.25rem) solid; } #side-bar:focus-within .close-menu, #side-bar:not(:has(.close-menu:hover)):not(:focus-within):hover .close-menu { pointer-events: none; } #side-bar:focus-within .close-menu::before, #side-bar:focus-within .close-menu::after { opacity: 0; pointer-events: none; } #side-bar:not(:has(.close-menu:hover)):not(:focus-within):hover .close-menu::before, #side-bar:not(:has(.close-menu:hover)):not(:focus-within):hover .close-menu::after { opacity: 0; pointer-events: none; } #side-bar { display: block; position: fixed; top: 0; left: calc(var(--sidebar-width-on-desktop)*-1); z-index: 10; transition: left 500ms cubic-bezier(0.4, 0, 0.2, 1) 100ms; height: 100%; overflow-y: auto; overflow-x: hidden; margin-top: 0; } #side-bar:focus-within { left: 0; } #side-bar:not(:has(.close-menu:hover)):not(:focus-within):hover { left: 0; } #side-bar .side-block { margin-top: 1rem; background-color: rgb(0, 0, 0, 0); border-radius: 0; border-left-width: 0px; border-right-width: 0px; } #main-content::before { content: ""; display: block; position: fixed; top: 0; right: 0; z-index: -1; opacity: 0; transition: opacity 500ms cubic-bezier(0.4, 0, 0.2, 1) 100ms, width 500ms cubic-bezier(0.4, 0, 0.2, 1) 100ms; margin-left: var(--sidebar-width-on-desktop); background: rgba(var(--swatch-menubg-black-color), .3) 1px 1px repeat; padding-right: 0; width: 100%; height: 100vh; pointer-events: none; z-index: 99; } #side-bar:focus-within ~ #main-content::before { width: calc(100% - var(--sidebar-width-on-desktop)); opacity: 1; pointer-events: all; } #side-bar:not(:has(.close-menu:hover)):not(:focus-within):hover ~ #main-content::before { width: calc(100% - var(--sidebar-width-on-desktop)); opacity: 1; pointer-events: all; } @supports (-moz-appearance:none) and (background-attachment:local) and (not (-moz-osx-font-smoothing:auto)) { #side-bar { padding: inherit; } } #content-wrap { display: flex; flex-direction: row; width: calc(100vw - (100vw - 100%)); min-height: calc(100vh - calc(var(--final-header-height-on-desktop, 10.125rem))); flex-grow: 2; height: auto; position: relative; margin: 0 auto; max-width: inherit; } #main-content { width: 100%; position: initial; max-height: 100%; padding: 2rem 1rem; max-width: var(--body-width-on-desktop, 45.75rem); margin: 0 auto; } #page-content { max-width: min(90vw, var(--body-width-on-desktop, 45.75rem)); } @supports (-webkit-hyphens:none) { #side-bar { transition: left 500ms cubic-bezier(0.4, 0, 0.2, 1) 100ms, padding-right 500ms cubic-bezier(0.4, 0, 0.2, 1) 100ms, background-color 500ms cubic-bezier(0.4, 0, 0.2, 1) 100ms; padding-right: 0; background-color: rgb(0, 0, 0, 0); pointer-events: all; overflow-x: visible; overflow-y: visible; z-index: 999; } #side-bar::-webkit-scrollbar { opacity: 0; -webkit-transition: opacity 500ms cubic-bezier(0.4, 0, 0.2, 1) 100ms; transition: opacity 500ms cubic-bezier(0.4, 0, 0.2, 1) 100ms; } #side-bar .close-menu::before { z-index: 999; } #side-bar .close-menu::after { z-index: 998; } #side-bar:hover .close-menu::before, #side-bar:hover .close-menu::after { opacity: 0; } #side-bar:hover { left: 0; background-color: rgba(var(--swatch-menubg-color), 1); padding-right: 0; } #side-bar:hover::-webkit-scrollbar { opacity: 1; } #side-bar:hover~#main-content::before { width: calc(100% - var(--sidebar-width-on-desktop)); opacity: 1; pointer-events: all; } } } }
:root { /* header measurements */ --header-height-on-desktop: 10rem; --header-height-on-mobile: 10rem; --header-h1-font-size: clamp(2rem, 5vw, 2.8125rem); --header-h2-font-size: clamp(0.875rem, 3vw, 0.9375rem); --logo-image: url("https://nu-scptheme.github.io/Black-Highlighter/img/logo.svg"); } #header { --search-textbox-text-color: var(--swatch-secondary-color); background: none; } #header::before { content: " "; position: absolute; width: 100%; height: 100%; left: 0; top: 0.75rem; background-image: var(--logo-image); background-repeat: no-repeat; background-position: center 0; background-size: auto calc(var(--header-height-on-desktop) - 1.5rem); opacity: 0.8; pointer-events: none; } #header h1, #header h2 { margin: 0; padding: 0; width: 100%; height: var(--header-height-on-desktop); display: flex; align-items: center; justify-content: center; display: flex; align-items: center; justify-content: center; } #header h1 a, #header h1 a::before, #header h2 span, #header h2 span::before { margin: 0; padding: 0; z-index: 0; display: block; text-align: center; } #header h1 { z-index: 1; } #header h1 a::before, #header h1 a::after { content: var(--header-title); } #header h1 a::before { color: rgb(var(--swatch-text-tertiary-color)); z-index: -1; -webkit-text-stroke: 0.325rem rgb(var(--swatch-text-dark)); } #header h1 a::after { color: rgb(var(--swatch-headerh1-color)); z-index: 1; } #header h2 { z-index: 0; text-transform: uppercase; pointer-events: none; } #header h2 span { margin-top: calc(var(--header-height-on-mobile)/2 + var(--header-h1-font-size)/2 - 2em); } #header h2 span::before, #header h2 span::after { --wght: 600; content: var(--header-subtitle); position: absolute; left: 50%; transform: translateY(-50%) translateX(-50%); width: 100%; text-align: center; } #header h2 span::before { -webkit-text-stroke: 0.25rem rgb(var(--swatch-text-dark)); } #header h2 span::after { color: rgb(var(--swatch-headerh2-color)); z-index: 1; } #search-top-box form[id="search-top-box-form"]:not(:focus-within) input[type="text"] { color: rgba(0, 0, 0, 0); } @media (min-width: 36rem) { #login-status { flex-grow: 1; left: 3%; right: initial; } #login-status::before { --mask-image: none; background-color: transparent; } #login-status:not(:focus-within) { color: rgb(var(--login-line-divider-color)); -webkit-user-select: initial; -moz-user-select: initial; -ms-user-select: initial; user-select: initial; } #login-status #account-topbutton, #login-status:not(:focus-within) #account-topbutton { --clip-path: polygon( 0 0, 100% 0, 100% 100%, 0 100% ); background-color: rgba(var(--login-arrow-color), 0); } #login-status #account-topbutton::before{ --clip-path: polygon( 30% 35%, 70% 35%, 50% 60%, 50% 60% ); --mask-image: initial; content: ""; position: absolute; top: 0; left: 0; width: 100%; height: 100%; background-color: rgba(var(--login-arrow-color), 1); -webkit-clip-path: var(--clip-path); clip-path: var(--clip-path); } #login-status #account-topbutton::before, #login-status:not(:focus-within) #account-topbutton::before, #login-status:not(:focus-within) #account-topbutton:hover::before { --clip-path: polygon( 30% 35%, 70% 35%, 50% 60%, 50% 60% ); --mask-image: initial; } #login-status:not(:focus-within) #account-topbutton::after { display: none; } #login-status:not(:focus-within) *:not(#account-topbutton):not([href*="account/messages"]) { --clip-path: polygon( 0 0, 100% 0, 100% 100%, 0 100% ); pointer-events: all; -webkit-clip-path: var(--clip-path); clip-path: var(--clip-path); } #login-status:not(:focus-within) *:not(#account-topbutton):not(#account-options):not([href*="account/messages"]) { opacity: 1; } #login-status #my-account { --wght: 300; } #account-options { background: var(--gradient-header); } #search-top-box { top: 1.5em; right: 3%; background: rgba(var(--search-focus-textbox-bg-color), 0.4); } #search-top-box:focus-within ~ #login-status { opacity: 1; } #search-top-box::after { transition: background-color 150ms cubic-bezier(0.4, 0, 0.2, 1), -webkit-clip-path 150ms cubic-bezier(0.4, 0, 0.2, 1); transition: background-color 150ms cubic-bezier(0.4, 0, 0.2, 1), clip-path 150ms cubic-bezier(0.4, 0, 0.2, 1); transition: background-color 150ms cubic-bezier(0.4, 0, 0.2, 1), clip-path 150ms cubic-bezier(0.4, 0, 0.2, 1), -webkit-clip-path 150ms cubic-bezier(0.4, 0, 0.2, 1); } #search-top-box:not(:focus-within)::after { --clip-path: polygon( 0 0, 100% 0, 100% 100%, 0% 100% ); background-color: rgba(var(--search-icon-bg-color, --dark-accent), 1); -webkit-clip-path: var(--clip-path); clip-path: var(--clip-path); } #search-top-box:not(:focus-within):hover::after { --clip-path: polygon( 0 0, 100% 0, 100% 100%, 0 100% ); background-color: rgb(var(--search-icon-hover-bg-color)); } #search-top-box form[id="search-top-box-form"]:not(:focus-within) { max-width: var(--search-width); } #search-top-box form[id="search-top-box-form"]:not(:focus-within) input[type="text"] { max-width: var(--search-width); padding: 0 var(--search-height) 0 1em; outline-width: 0; background-color: rgb(var(--search-focus-textbox-bg-color), 0.35); color: rgba(var(--search-textbox-text-color), 0.4); cursor: pointer; } #search-top-box form[id="search-top-box-form"]:not(:focus-within) input[type="submit"], #search-top-box form[id="search-top-box-form"]:focus-within input[type="submit"] { pointer-events: all; border: none; } } #page-title::after, .meta-title::after, #page-title::before, .meta-title::before { content: ""; flex-grow: 1; height: 0.0625rem; background: rgb(var(--swatch-primary)); } #page-title::before, .meta-title::before { margin: auto 1.25rem auto auto; }