Snímek instance SCP-1265-A získaný z fotoaparátu uvnitř SCP-1265. Snímek byl zachycen Agentem Alainem Bénéteauem
Objekt #: SCP-1265
Třída Objektu: Euclid
Speciální Zadržovací Procedury: Oblast-1265, v níž se SCP-1265 nachází, je pro veřejnost maskována jako přírodní rezervace pod správou nadační organizace, Iniciativy pro Bezpečnou a Čistou Planetu. Vědecké poznatky získané Nadací, týkající se fauny v SCP-1265, mohou být zveřejněny po veřejném objevení odpovídajících fosilních důkazů.
Civilistům, kteří chtějí navštívit SCP-1265, budou podána amnestika Třídy D (anterográdní, selektivní), aby si nemohli zapamatovat instance SCP-1265-A, se kterými přijdou do kontaktu. Všem civilistům, kterým nebyla předem podána amnestika a kteří přišli do kontaktu s instancí SCP-1265-A, budou podána amnestika Třídy A (retrográdní, obecné), budou jim dány falešné vzpomínky a následně budou propuštěni.
Každých šest měsíců budou vejce nakladená instancemi SCP-1265-A sesbírána pro účely zkoumání inkubace a celkové studie, načež budou instance vypuštěny zpět poté, co dosáhnou dospělosti. Pro kompletní procedury týkající se péče o mladé jedince SCP-1265-A, včetně procedur pro vtisknutí, viz Dokument 1265-I.
Popis: SCP-1265 je neobvykle tvarovaná oblast měřící 50km2, jež se nachází v povodí řeky Kongo, v Africe. SCP-1265 se z velké části nachází na území Demokratické republiky Kongo, ovšem přibližně 15km2 se nachází na území sousední republiky Kongo. Většina SCP-1265 není obydlená, s výjimkou několika domorodých vesnic, a nachází se zde flóra typická pro povodí řeky Kongo.
SCP-1265 obývá několik vyhynulých druhů fauny, především z nadřádu Dinosauria. Tato zvířata, kolektivně označovaná jako SCP-1265-A, se objevují náhle ve skupinách po pěti jedincích každých 30 dní a nemusejí se nutně nacházet v afrických fosilních nálezech. Namísto toho se zdá, že jsou jedinci vybíráni na základě prostředí, ve kterém v druhohorách žili. Instance SCP-1265-A nejsou schopny SCP-1265 opustit. Po překročení hranice oblasti se dematerializují a znovu se objeví ve zklidněném stavu v okruhu tří kilometrů od hranice. Jedinci SCP-1265-A rovněž nejsou omezeni na druhy z jednoho období druhohor, ovšem období Jury a Křídy jsou zastoupena nejčastěji, přičemž populace dinosaurů z období Triasu je velmi malá. Dále se v SCP-1265 vyskytuje několik nedinosauřích plazů, jako například pterosaurů, ovšem nejsou zde častí.
Instance SCP-1265-A, včetně masožravců, nejsou agresivní vůči lidem, ani se jich nebojí, pokud nejsou vyprovokováni. Doposud byli uvnitř SCP-1265 zabiti 3 nadační zaměstnanci s všichni na následky vyprovokování instance SCP-1265-A, spíše než kvůli agresi masožravých jedinců SCP-1265-A.
Zajímavé je, že pouze velmi málo velkých masožravých a býložravých dinosaurů se zde objevuje jako instance SCP-1265-A a rovněž se zde vyskytuje pouze malé množství dinosaurů, jejichž fosilní pozůstatky byly nalezeny v Severní Americe. Například druhy jako Tyrannosaurus rex nebo Brachiosaurus, nebyly v SCP-1265 nikdy spatřeny, ale druhy jako Spinosaurus a Kentrosaurus jsou relativně časté. Počet neamerických druhů dinosaurů k americkým je 5:1.
Dále, existuje několik instancí SCP-1265-A, jejichž ostatky doposud nebyly objeveny ve fosilních záznamech. Tyto instance jsou kolektivně známé jako SCP-1265-α. Instance SCP-1265-α jsou známé svou neobvyklou agresivitou a často se pokouší napadnout výzkumníky, či jiná zvířata v SCP-1265. Nadačním výzkumníkům se doposud nepodařilo objevit původ většiny instancí SCP-1265-α, ovšem některé byly objeveny ve fosilních záznamech a byly tedy reklasifikovány jako SCP-1265-A. Zajímavé je, že reklasifikované instance SCP-1265-α obvykle ztrácejí veškeré své agresivní tendence.
Na základě historických záznamů se předpokládá, že SCP-1265 existuje již zhruba 200 let. Několik instancí SCP-1265-A bylo zakomponováno do folklóru několika kmenů v oblasti poblíž SCP-12651. Pro více informací viz Rozhovor 1265-01.
Rozhovor 1265-01: Rozhovor ohledně SCP-1265-A provedený Dr. Wellesem ve vesnici Mboshi, jež se nachází 5,5 km od perimetru SCP-1265. Dialog byl přeložen z ngalštiny.
<Začátek záznamu>
Dr. Welles: Co mi můžete říct o těch příšerách?
█████: Několik je jich v pralese, skoro všechny žijí ve vodě. Ale nežerou lidi, aspoň většina ne, kromě Nguma-monene2. Nguma-monene vypadá jako veliký had chodící po čtyřech jako pes a na zádech má velký hřeben. To vás sežere, jestli vás chytí3.
Dr. Welles: Povězte mi o Mokele.
█████: Mokele-mbembe4 je ze všech největší. Je tak velké, že zastavuje řeky a zdvihá hladiny jezer. Umí dýchat pod vodou, ale není to ryba, a Země se třese když jde. Další z nich je Mbielu-Mbielu-Mbielu, zvíře s prkny na zádech.
Dr. Welles:[vytahuje ilustrace Camarasaura a Kentrosaura z batohu] Jsou tohle Mokele a Mbielu?
█████: Ano a ne.
Dr. Welles: Ne?
█████: Tihle nemají peří. Všechno ostatní je stejné, ale Mbielu má peří, stejně jako Mokele. Jsou skoro jako nějací ptáci, ale nelétají. A ti, kteří létají, nemají peří.
Dr. Welles: Můžete mi říct ještě něco o okolí?
█████: Je to tu prokleté. Mokele a Mbielu a ti ostatní nemohou odejít, aniž by zmizeli. Ani jejich jejich vejce a maso. Před lety se lovci snažili přinést zpátky mršinu Mokele. Musela jim pomoct celá vesnice a když dorazili na okraj oblasti, maso prostě zmizelo.
Dr. Welles: Kolik lidí bylo v té oblasti za posledních pár let?
█████: Mnoho. Byli to lovci, ale nechtěli zabíjet. Chtěli najít Mokele a nic víc. Z nějakého důvodu nikdy neuspěli. To proto, že nehledají Mokele v té jedné oblasti, protože jim říkáme, že je to nebezpečné a ono je. Všichni ví, že ta oblast je nebezpečná a že tam nemají chodit.
Dr. Welles: To bude vše. Děkuji vám za spolupráci.
<Konec záznamu>
Poznámka: Podání amnestik nebylo považováno za nutné vzhledem k tomu, že většina obyvatel vesnice je obeznámena s existencí SCP-1265.
Sebrané poznámky ohledně SCP-1265-A: Poznámky sebrané během měsíční expedice Dr. Neilla skrz SCP-1265.
Stále mi připadá fascinující, že skoro všechny instance SCP-1265-A (alespoň většina dinosaurů) mají peří. Na to se dá říct jen jedno: Naser si Chene. Tohle je mnohem větší, než Yixian.5 Weng našel několik mršin a párkrát vtipkoval a říkal, že by ho zajímalo jak asi chutnají. Já osobně dinosauřímu masu nevěřím především kvůli tomu, co jsme objevili na té čínské farmě. Ve vodě jsou tu nějací trilobiti, ale místní je sem občas přichází lovit. Chutnají podobně jako krevety.
Jak už bylo zmíněno v hlavním popisu, většina těch zvířat patří k nadřádu Dinosauria a všiechna jsou dobře přizpůsobena konžskému klimatu. Některá jsou částečně obojživelná, jako například druh Kentrosaurus, který preferuje trávit čas ve vodě. Pozorování ukázalo, že dokáže zadržet dech až na hodinu. Díky tomu roste na plátech a ostnech Kentrosaurů v této oblasti mnoho řas, díky čemuž trochu připomínají jakési živoucí keře. Kentrosauři jsou většinou velmi krotcí, ale viděli jsme jak používají své tagomizéry6 k odklizení menších stromků.
I přes teorii, se kterou přišel pan Russell v osmdesátých letech, neexistují žádné důkazy o tom, že by se Troodon mohl vyvinout do takzvaného "dinosauroida"7, ale jsou opravdu velmi inteligentní. Spatřili jsme je, jak používají jednoduché nástroje podobně jako je šimpanzi používají ke sběru ovoce ze stromů, nebo jak hází kameny po kořisti, aby jí zranili.
Dnes jsme našli rodinku Baryonyxů. Jak se ukazuje, jsou obojživelní a používají své ocasy k rychlému pohybu ve vodě za rybami, na které útočí podobně jako krokodýli, nebo gaviálové. Zdá se, že žijí v sousedství rodiny Spinosaurů.
Dr. Moore byl velmi zklamaný, když uviděl živého Spinosaura a upřímně se mu vůbec nevidím. Prakticky chodí po čtyřech a mají peří připomínající, více než cokoliv, kachny. Jejich kosterní struktura je naprosto nepřizpůsobená k chůzi po dvou a čím méně se zmíním, o jejich takzvané plachtě, tím lépe. Z vědeckého hlediska je to fascinující, ale jakožto celoživotní milovník dinosaurů upřímně truchlím nad tímto tvorem.
Učinili jsme úchvatný objev: čtyřkřídlý létající dinosaurus s křídly na předních i zadních končetinách. Weng si myslí, že by se mohlo jednat o úplně nový druh Microraptora, jež obýval Asii. Jeho peří je zbravené do tmavě černé jako u vran. Protože je to zřejmě nový druh, je to instance -α a ty bývají často podrážděné. Wengovi to málem ukouslo prst, než jsme to uspali. Jestli to bude někdy objevené ve fosilní podobě, dáme tomu pořádné jméno, ale prozatím je to Microraptor foundationii8
Konečně jsme našli něco, co nemá peří. Je to druh krokodýla, Postosuchus, z pozdního Triasu. Pil na okraji jezera, když se na něj náhle vrhla smečka dinosaurů druhu Coelophysis. Několik z nich mu útočilo po krku a překousli mu hrdelní žílu. Jakmile vykrvácel, začali jeho tělo ohlodávat na kost. Bylo to ohromující, skoro jako sledovat jak piraně v Amazonce požírají krávu.
Podařilo se nám sebrat tu kostru a Weng si všimnul, že to zvíře mělo tři zlomené kotníky, skoro jako kdyby padalo a dopadlo na nohy. Nejspíše proto se těm Coelophysisům podařilo ho tak jednoduše ulovit.
Byli jsme svědky velkolepého souboje mezi Therizinosaurem a Carnotaurem. Onen Therizinosaurus nebohého masožravce, který byl podobně veliký, prakticky dekapitoval a potom začal dělat něco zvláštního. Rozříznul mrtvé tělo Carnataura a namočil si drápy v jeho krvi. Následně začal svými drápy s krví škrábat do stromů kolem. Předpokládám, že si tak vyznačoval svoje teritorium. Je to vlastně naprosto fascinující, i když trochu brutální. Nakonec si ten Therizinosaurus ukousl kus masa z Carnotaura a odešel.
Dr. Moore podle všeho nikdy neviděl Dilophosaura mimo jistý film. Byl naprosto v šoku, když jednoho uviděl a nebylo to dvoumetové stvoření, které se chovalo jako pes, ale šestimetrové zvíře, které vypadalo, že by mu mohlo ukousnout hlavu. Uteklo nám to, ale podařilo se nám vyfotit pár hezkých snímků. Taky jsme našli stopy nějakého sauropoda.
Já… popravdě nemám nejmenší ponětí, co jsme dneska viděli.
Byla to rozhodně nová instance SCP-1265-α. Vypadalo to trochu jako nějaký ceratopsid s jediným rohem a čtyřmi krátkými nohami. Ale mělo to dlouhý ocas, který to tahalo po zemi, což není u ceratopsidů typické a nemělo to ani klasický kostěný límec na hlavě, spíše něco, co skoro připomínalo plandavé "uši". Rovněž to bylo velmi agresivní a z nějakého důvodu to bylo zapletené do souboje s Pachyrinosaurem. Nakonec to ono nebohé zvíře nabodlo na svůj roh. Po tomhle zážitku jsme se rozhodli vrátit na základnu.