Objekt #: SCP-120-CS
Třída Objektu: Keter
Speciální Zadržovací Procedury: SCP-120-CS musí být zadrženo v cele na úpatí hor na hranicích ██████ s ███████, kde je lidem nepřístupná cesta. Cela o ploše 5 metrů čtverečních musí být opatřena 5 centimetrů tlustými stěnami z betonu. V cele je na instalován kamerový systém a je konstantně bombardována elektromagnetickým zářením, které ruší vysílané vlny. Přístup k SCP-120-CS mají pouze zaměstnanci Úrovně 3 a vyšší, a to pouze se speciálním náhlavním zařízením z projektu Ember.
SCP-120-CS-1 je možné zadržet, pouze pokud se k SCP-120-CS nedostane žádný člověk na vzdálenost menší, než 500 metrů.
Popis: SCP-120-CS je humanoid o výšce 190 centimetrů a váze 35 kilogramů. SCP-120-CS je postavou hubený muž bez jakýchkoli obličejových rysů. Kůže objektu se nejčastěji zbarvuje do červenofialové, modročervené a tmavě modré barvy, nejspíše podle jeho nálady. SCP-120-CS není schopno mluvit či samostatně myslet a postrádá sklony k motorice celého těla.
Pokud se k SCP-120-CS přiblíží člověk na vzdálenost menší, než je 500 metrů, SCP-120-CS začne vysílat zvukové vlny v podobě hudby. Hudba se liší podle emočního stavu subjektu, tj. pokud subjekt trpí depresemi SCP-120-CS k němu vyšle vlny ve formě hudby s depresivní tématikou (viz Dodatek 120-CS/2). Pomocí vyslání vln se SCP-120-CS dostane do smyslového vnímání subjektu a přenese ho, bez jeho vědomí, do SCP-120-CS-1, kde drží i své předchozí oběti. Subjekt zde vnímá SCP-120-CS-1 jako jeho vlastní smyšlenou realitu.
Stále není očividné, co se v SCP-120-CS-1 odehrává a je přísně zakázáno pokoušet se o vstup či provádět jakékoli další testy s SCP-120-CS-1. Bude-li odhalen jakýkoli výzkum, který nebyl přímo schválen Radou O5, bude dotyčný potrestán.
Dodatek 120-CS/1: Záznam o Objevení
SCP-120-CS bylo objeveno ve volné přírodě dvoučlennou hlídkou v průzkumném vrtulníku společnosti ████████. Při přistání na hranicích █████████, se začala v jejich sluchátkách (kterými byli spojeni se základnou) ozývat hudba. Ze záznamů základny bylo zjištěno, že hlídka začala mluvit z cesty a před ukončením přenosu byl zaznamenán křik jedné z obětí, která popisovala jakousi zvláštní postavu. Po 5 hodinách byl nalezen onen ztroskotaný vrtulník, avšak těla hlídky nebyla nikdy nalezena. Základna při prohlížení kamerového záznamu z vrtulníku narazila na SCP-120-CS a kontaktovala Nadaci. Nadaci se povedlo SCP-120-CS zadržet.
Dodatek 120-CS/2: Projekt Ember
Projekt Ember byl uskutečněn pod velením Dr. █████████. Díky projektu Ember bylo vyrobeno náhlavní zařízení v podobě sluchátek, která rušila vlny vyslané SCP-120-CS. K projektu Ember mají přístup pouze zaměstnanci Úrovně 3 a vyšší.
Dodatek 120-CS/3: Záznam rozhovoru se Subjektem 574
Následující rozhovor provedl Dr. Larrson se Subjektem 574
[ZAČÁTEK ZÁZNAMU]
[28.3.2015 15:36]
Dr. Larrson: Dobré odpoledne, můžeme začít?
Subjekt 574: Dobré, dobré… ehmm.. Cože?
Dr. Larrson: Jak se posledních dnech cítíte?
Subjekt 574: Emm… ano, ale něco pořád není v pořádku.Dr. Larrson: Můžete vysvětlit co? Co není v pořádku?
Subjekt 574: Všechno vypadá jinak. Slyším vás, ale nevidím.
Dr. Larrson: Zavolejte někoho! Dostaňte ho odsud, ať není v dosahu! IHNED!
Dodatek: Během rozhovoru se Subjekt 574 začal třást a ke konci přestal vnímat. Byla zavolána ochranka a ta Subjekt 574 přesunula do Oblasti-█. Po 30 minutách se Subjekt přestal třást a začal se tázat, kde se nachází a co se stalo. Subjekt byl poslán na psychiatrické posouzení.
[KONEC ZÁZNAMU]
Pokračování rozhovoru Dr. Larrsona se Subjektem 574
[ZAČÁTEK ZÁZNAMU]
Předmluva: Rozhovor mezi Dr. Larrsonem a Subjektem 574 pokračoval o týden později, tedy poté, co se Subjekt zotavil.
[4.4.2015 13:52]
Dr. Larrson: Dobrý den, můžeme začít?
Subjekt 574: Dobrý den, ano jistě.
Dr. Larrson: Skvěle, jak se dnes cítíte?
Subjekt 574: Vskutku… dobře. Mám se fajn, všechno je v pořádku. Jsem spokojený.
Dr. Larrson: Pamatujete si co se stalo minulý týden?
Subjekt 574: Ano. Pamatuju.
Dr. Larrson: Co si přesně pamatujete? Popište detaily.
Subjekt 574: Jistě. Začali jsme s rozhovorem a v tu chvíli jsem začal slyšet hudbu.
Dr. Larrson: Jakou hudbu? Dokážete ji popsat?
Subjekt 574: Emm… Byla taková relaxační, asi? Dodávala mi pocit pohody, a že mi nic nehrozí. Celkem se mi i líbila.
Dr. Larrson: Pokračujte.
Subjekt 574: I přes tu hudbu jsem vás slyšel pane doktore, ale v tu jednu danou chvíli jsem se začal cítit lehčí a hudbu jsem slyšel hlasitější. Najednou jsem viděl úplně krásné místo. Jako by bylo vytvořené přímo pro mě. Byla tam pláž s hamakou, pověšenou mezi dvěma palmami a nádherně šumělo moře.
Dr. Larrson: Vzpomínáte si na něco dalšího z našeho rozhovoru?
Subjekt 574: Jediný, co si potom pamatuju, bylo to, že jsem na sobě cítil dotyky rukou a jak mě někam táhnou, ale na tom místě, kde jsem byl, mi to nedělalo žádný problém. Po chvíli jsem cítil více tahání a hudba začala slábnout a celé to místo začalo šumět, jako televize bez signálu. A pak…
Dr. Larrson: A pak co?
Subjekt 574: Pak to celé zmizelo. Jediný, co jsem viděl, byl personál, jak mě někam táhl.
Dr. Larrson: Dobře. Poslední otázka. Viděl jste tam někoho?
Subjekt 574: Asi ne..
Dr. Larrson: Pane ████, potřebujeme to vědět. Ano nebo ne?
Subjekt 574: Ano, ale jen matně. Na kraji vzorného pole.
Dr. Larrson: Dokážete ho popsat? Jak vypadal?
Subjekt 574: Byl vysoký a byl jakoby modro…červený?
[KONEC ZÁZNAMU]