SCP-103-CS připravené k testování 103.12
Speciální Zadržovací Procedury: SCP-103-CS je uchováno ve vypolstrovaném pouzdru, které je uskladněno ve Skladovací Oblasti-15CS. Pro využití SCP-103-CS byla zřízena odhlučená místnost 3x2 metry s psacím stole, židlí a projektorem s HDM kabelem. Místnost může využít vždy jeden výzkumník s minimální prověrkou 2.
SCP-103-CS nevyžaduje další zadržovací procedury.
Popis: SCP-103-CS je Full HD videokamera SONY HDR-PJ810E. Subjekt je plně funkční s náznaky opotřebení – rýhy po bocích, promáčknutá tlačítka potrhaný popruh u suchého zipu. Na levé boční straně má přilepený bílý štítek s textem: „If you find me, please return me on this adress ███████████████. I belong to █████ ██████."1 SCP-103-CS má prasklý objektiv, který není detekován po spuštění nahrávání.
Po spuštění nahrávání se na obrazovce začne odpočítávat čas stanovený na dvě (2) hodiny. Po uplynutí doby se SCP-103-CS samovolně vypne. Záznam lze zkontrolovat po zapojení SCP-103-CS do připraveného projektoru, který je oddělen od hlavní sítě.
V paměti SCP-103-CS je uchováno čtyři(4) záznamy, které byly zaznamenány █.█.20██, k přepisu byl využit záznam 103-01-3 viz.dodatek 01.103-CS. Testovací záznamy pořízené v prostorách Nadace jsou vymazány SCP-103-CS.
Samotný záznam je v prvních minutách – interval deset(10) až dvacet(20) minut – v pořádku a nezměněn. Po uplynutí intervalu se do záznamu začínají prolínat lidské hlasy z uložených záznamů v paměti SCP-103-CS. Záznam se od daného momentu stává smyčkou. Hlasy se stávají zřetelnější a záznam je uzavřen ve smyčce, která trvá do konce záznamu.
SCP-103-CS nemá vliv na subjekt, který jej využívá - stojí za objektivem. SCP-103-CS pohlcuje hlasy rušivých elementů a subjekty stojící před objektivem uvězní do smyčky. Ze své paměti následně odstraní jejich pohyby a v zanechá jenom hlasy.
Brána, jejíž sloup nese pověstné číslo 38
Dodatek 103-CS: Záznam 103-01-3
Přepsaný záznam 103-01-3, kde je čitelný záznam – obraz a zvuk. Jména obětí byla zcenzurována. Záznam se odehrává během cesty ke svatyni Inari, která se nachází v národním parku Akan Mashu, poblíž jezera Akan, v Japonsku.
<ZAČÁTEK ZÁZNAMU>
Žena 1: „Ahoj, ahoj! Zdravíme vás od jezera Akan, pozdravte kucí!"
Muž 1: „Ahoj!"
Muž 2: „Čau."
Žena 1: „Je tu nádherně. Chytili jsme počasí, no prostě pecka. Šplháme vzhůru."
Žena 1: ,,Jak můžete vidět, cesta je udržovaná, mírný svah."
Muž 2: „To půjde, ale je dusno. Bude chcát."
Muž 1: „Máme pláštěnky, pohoda."
Muž 2: „Ale jdeme už dlouho. Nedáme pauzu?"
Žena 1: „U sloupu 45 je odpočívadlo. Tam dáme přestávku."
Muž 1: „Tady píšou 38, tak ještě chvíli. Nemel a přidej. Dáme pivko."
Muž 2: „Pffff, už aby to bylo."
Muž 1: „Kousíček."
Žena 1: „Můžeme si zazpívat, aby nám to šlo rychleji-"
Muž 1: „JÁ S PÍŠNIČKOU JDU JAK TEN PTÁČEK-"
Muž 2: „Neřvi, debile."
Žena 1: „A s tímhle já cestuju. Příště vybírám destinaci já."
Muž 2: „Co kecáš?! Chtěla jsi Japonsko."
Muž 1: „A já vybral místo. Náhodou je to krásné místo. Atmosféra nezapomenutelná a ty fotky?"
Žena 1: „A jde o zážitek. A všechno máme zaznamenané tady."
Muž 2: „Líbí se mi, jak jí máš označkovanou."
Žena 1: „Opatrnosti se vyplácí."
(Šest minut ticha)
Muž 1: „Ty kokos, kdybych byl blázen, řekl bych, že chodíme v kruzích. Což je blbost, pač jdeme pořád nahoru."
Muž 2: „Napij se. Máš bludy."
Žena 1: „Jaké máme číslo sloupu, to už musíme být blízko."
Muž 1: „Sloup 38. Pohoda, kolik jsi říkala, že je odpočívadlo?"
Žena 1: „V průvodci píšou sloup 45 je odpočívadlo s výhledem na jezero."
Muž 2: „Pfff, všechno stejný. Ještě chvíli a začnu chodit v kruzích taky."
(Deset minut ticha)Žena 1: „Neumíráme, už tam budeme."
Muž 1: „Jo? Jaký sloup? Už mě to nebaví!"
Muž 1: „Co je? Viděl jsi smrt?"
Muž 2: „Kolik jsi říkal předtím?"
Muž 1: „Já nevím. 38?"
Muž 2: „To je sloup 38."
Žena 1: „Děláš si srandičky. Ukaž-"
Muž 1: „Chodíme stále dokola! Seru na to! Dolů, hned!"
<KONEC ZÁZNAMU>
Dodatečné: Skupina třech účastníků se vydala na výstup do svatyně Inari v roce 20██, ze kterého se nevrátili. Kromě SCP-103-CS nebyly k dnešnímu datu nalezeny jejich těla či osobní věci. V japonských oběžnících kolovala fotografie SCP-103-CS. Po měsíci bylo SCP-103-CS odesláno na Pražskou ambasádu, kde si jej převzala příbuzní. Fotografie pohřešovaných se následně kolovaly tiskem a umístili se i v v databázi pohřešovaných. Od roku 20██ jsou členové skupiny prohlášeni za mrtvé.