Objekt #: SCP-067
Třída Objektu: Safe
Speciální zadržovací procedury: Pokud není subjekt použit za účelem studování, je SCP-067 uskladněno ve svém plstěném dřevěném boxu. Hrot musí být zakorkovaný, a všechna díla a psaní musí být podrobena SCP velitelství výzkumu pro analyzováni a další experimentaci.
Popis: SCP-067 je plnící pero vyrobené Německou zásobovací společností jménem Pelikán někde během První světové války a Druhé světové války. Je světle zeleného zabarvení, s jednou červenou čarou, která vede celou délkou po boku pera. Obal je z dubu a hrot je extrémně ostrý, dokáže probodnout lidskou kůži i pouze pod lehkým náznakem tlaku. Přestože mu chybí náplň tak to vypadá, že hrotu nikdy nedojde inkoust. Kromě toho, pero píše železným žlučovým inkoustem, který sedí na umělce, ale normálně by korodoval jakékoli jiné doplňovací pero velmi rychle.
Výzkum prokázal, že každý subjekt držící SCP-067 ztratí veškerou kontrolu nad rukou a paží, která ho uchopí. Celkový cit je v pořádku, ale od paže níže po loket je ruka kontrolována neznámou silou, pravděpodobně centralizovaná v SCP-067. Jeden efekt je, že "kontrolovaná" ruka začne používat pero na sepsání detailní biografie o člověku, který pero drží. Biografie bude obsahovat všechny informace jako jeho jméno, věk, datum narození, záznam z trestního rejstříku, strachy, apod. V jiných případech bylo postřehnuto, že začalo psát věci, jako události co se stali za život člověka co držel pero v ruce. Například, když testovací subjekt 1204M držel SCP-067, začal sepisovat detailní záznam o motorovém incidentu, ve kterém se účastnil minulý rok. Později, subjekt přiznal, že tolik detailů, které byly sepsány pro něj nebyly dostupné v tomto čase (tj. subjekt zapomněl spoustu elementů přítomné v sepsané práci, počítaje poznávací značka jeho minulého auta, barva druhého auta apod.). Subjekt tvrdil, že jeho vzpomínky té události byla tak čerstvá během sepisování, že "cítit krev v jeho puse".
Subjekty držící SCP-067 byly také známy vytvořením komplexních uměleckých prací, i přesto že subjekty postrádaly jakékoliv školení nebo zkušenost s kreslení. Například, testovací subjekt 1102F, mladá žena, která neměla dříve jakékoliv zkušenosti s uměním, byla schopna nakreslit okřídlené stvoření podobné SCP-███, popsáno přítomnými výzkumníky jako [DATA VYMAZÁNA]. Když byl subjekt tázán k vysvětlení, co se děje když drží SCP-067, typická odpověď je, že se subjekt dobrovolně vzdá kontroly nad SCP-067, aby mohla dokončit svojí práci bez překážek (viz. Citovaná Odpověď-01). Přestože byly instruovány nekreslit a nepsat, subjekty popisovaly pocity empatie, obdivu, a kooperace s SCP-067, který je převede na své myšlení.
Citovaná odpověď-01: "Moc nevím jak to vysvětlit, prostě se to stalo. Když jsem vzala to pero, přišlo mi že moje ruka přestala být mou. Věděla jsem, že s ní můžu pohnout pokud bych chtěla, ale neudělala jsem to, protože jsem si zamilovala obrázek, který jsem kreslila. Bylo to jakoby moje ruka měla život. Najednou, se moje ruka přestala hýbat a já si uvědomila, že mám znovu veškerou kontrolu nad rukou a položila jsem pero. Podívala jsem se na kresbu a viděla jak nádherná je. Myslím že samo pero rozhodlo jestli je to hotové, a skončilo se mnou."
Testy a Experimenty
V ██/██/20██, byl vyhotoven test jak pero ovlivňuje živá stvoření a jiné lidi.
Experiment 001:
Testovací subjekt, opice mužského pohlaví rheus macaque, kterému byly 2 roky a 4 měsíce, který se předtím naučil jak použít pero a fixy, byl umístěn do standardní místnosti s psychologickým dohledem (neutrální barva stěn; polopropustné zrcadlo), s SCP-067, psacím stolem a notes.
Subjekt vzal SCP-067 do své levé nohy, poté si jej předal do pravé ruky a olízl ho. Subjekt poté položil pero na papír a očichal ho. Po třiceti (30) sekundách, subjekt znovu zvedl SCP-067 a začal jím lehce ťukat opakovaně o stůl. Subjekt začal lehce ťukat SCP-067 o své vlastní tělo. Subjekt začal ťukat SCP-067 o sebe ještě větší a větší silou, dokud inkoust nepocákal jeho srst. Subjekt poté odhodil SCP-067 na podlahu.
V tento moment, subjekt vytrhl papír z bloku, a začal jím třít o inkoust na jeho srsti. Toto pokračovalo tři (3) minuty, dokud subjekt nesevřel stránku v jeho zubech a poté skočil ze psacího stolu přímo na kraj sledovacího zrcadla, během čehož opakoval a vydával zvuky; následná analýza odhalila že 50% těchto zvuků byla podobná těm typického stresu rheus macaque a dalších 50% se ničemu nepodobalo.
Po šesti (6) minutách roztírání inkoustu o sledovací zrcadlo, začal subjekt trhat stránku zuby a drápy, ale upustil ji před zničením více než 20% stránky. Subjekt poté zkolaboval, dýchajíc abnormálně a stále opakoval neznámé, atypické zvuky.
Zprávy chovatele subjektu vypověděly, že poté co byl odstraněn z místnosti s psychologickým dohledem, se subjektu zlepšila nálada. Subjekt byl velmi blízce sledován po dobu dvou měsíců po experimentu, ale nezopakoval atypické zvuky, které vydával.
List papíru byl založen do [DATA VYMAZÁNA].