Objekt #: SCP-032
Třída Objektu: Euclid
Speciální Zadržovací Procedury: SCP-032 musí být uloženo v Automatizované Zadržovací Jednotce 535/15. Přímý kontakt s SCP-032 je omezen na úkony spojené s výzkumem. Pokud je nutný výslech, provádí se prostřednictvím systému vzdálené komunikace, který je v Jednotce nainstalován. I když přítomnost SCP-032 není lidskému tělu přímo nebezpečná, vystavení jeho účinkům by mělo být omezeno na dobu dvanácti hodin nebo méně, kvůli jeho vedlejším účinkům na užitečné mikroorganismy. SCP-032 nesmí být vystaveno žádnému biologickému materiálu, který nebyl zpracován nebo nějak upraven člověkem, s důrazem na ne-lidské živé bytosti. Úplný seznam naleznete v Dokumentu 032-RCL. SCP-032 nevyžaduje žádné formy pohodlí.
Popis: SCP-032 je lidská napodobenina Typu-E (nedokonalá vnější podoba, vnitřně nekonzistentní), v současné době neznámého původu. Skládá se z vnějšího pláště pigmentovaného silikonu (tloušťky 5,5mm) a různých polymerů z plastických vláken s vnějším vzhledem kavkazské ženy, blížící se ke třiceti rokům života. Vnitřek SCP-032 je složen výhradně z kapalného rafinovaného oleje a postrádá jakoukoli kosterní nebo svalovou strukturu. Navzdory tomu je SCP-032 schopno pohybu a řeči. SCP-032 je schopno udržovat iluzi lidskosti v určité vzdálenosti, ale při přiblížení se stává nepřesvědčivým, což u většiny pozorovatelů způsobuje mírné nepohodlí. Tento účinek byl považován za ne-anomální. Navzdory tomu, že má schopnost mluvit, SCP-032 tvrdí, že není sebeuvědomělé, ale je pouze nástrojem v rukou jeho tvůrců. Nadace dosud nebyla schopna toto tvrzení ověřit.
SCP-032 má extrémně nepříznivé účinky na jakoukoli biologickou entitu ve své těsné blízkosti, která není vytvořena, úmyslně ovlivněna, manipulována nebo jinak spojená s člověkem. Ačkoliv přesná povaha těchto účinků je různá, přítomnost SCP-032 nevyhnutelně způsobuje vážné a nenapravitelné poškození schopnosti živého organismu spotřebovávat nebo vytvářet energii: rostliny ztrácí schopnost fotosyntézy či jinak produkovat a spotřebovávat energii, zvířata nejsou schopna používat respirační nebo reprodukční orgány atd. Tento účinek ovlivňuje i mikroorganismy, i když u nich se jasně zaměřuje na poškození jejich reprodukce. Předpokládá se, že symbiotický vztah některých mikroorganismů k člověku je důvodem tohoto rozporu.
SCP-032 bylo objeveno na prahu komplexu Nadační Oblasti-██ poblíž ███████████, na Slovensku. Při výslechu SCP-032 velícím bezpečnostním pracovníkem vysvětlilo svoje anomální účinky a prohlásilo, že je zde aby "bylo uskladněno". Bezpečnostní záznamy příchod SCP-032 nezaznamenaly. Není známo, jak se dozvědělo o poloze Oblasti-██ ani jak se k ní dokázalo bez povšimnutí přiblížit. Když bylo požádáno o vysvětlení, proč vyhledalo Nadaci, SCP-032 odpovědělo, že je zde na příkaz svých tvůrců a hledá "uskladnění na neurčito, dokud nebude vyzvednuto".
Dodatek:
Poznámka: tento rozhovor byl nahrán krátce po zadržení SCP-032. Výslech provádí Alexandr Kovac, rezidentní psycholog Oblasti ██, po prvotním prozkoumání Oblastní Bezpečností.
<Začátek záznamu>
Dr. Kovac: Předtím než začneme, chci se vás na něco zeptat, protože to bezpečnost často nedělá, ale mám pocit že to věci usnadňuje.
SCP-032: Byla jsem instruována ke kooperaci.
Dr. Kovac: Dobře, moc dobře. Řekněte mi tedy, jak se jmenujete?
SCP-032: Nemám jméno. Lidi mají jména. Já nejsem člověk.
Dr. Kovac: Opravdu? Jak tě tedy tví takzvaní tvůrci nazývali?
SCP-032: Nenazývali.
Dr. Kovac: Samozřejmě k vám museli nějak referovat, ne?
SCP-032: Jsem schránka jejich víry, nic víc. Nikdy mě nemuseli nazývat. Nikdy nebudou muset.
Dr. Kovac: V tom případě nebude vám vadit, pokud k vám budu referovat jako k SCP-032?
SCP-032: Byla jsem instruována ke kooperaci.
Dr. Kovac: Ano, to už jste říkala. Řekněte mi tedy, s jakým záměrem jste sem přišla?
SCP-032: Musím zde být uložena, dokud nebudu vyzvednuta.
Dr. Kovac: To mi řekla bezpečnost, ale proč tady a vyzvednuta kým?
SCP-032: Vyzvednuta těmi, kteří chtějí mučit a uložena zde, protože v hledání tady bude trpět více.
Dr. Kovac: Opravdu? Je osoba, ke které referujete součástí této organizace? Mají vaši stvořitelé zášť vůči jistému pracovníkovi?
SCP-032: On není jeden z vás. Je pouze… jistý druh sympatizanta. On věří, že jste se mu jednou pokusili pomoct, pokud se sem dostane, pokud mě tady najde, zemřete. To ho bude bolet. Nejste předmětem jejich zájmu, ani o vaše organizace. Jste tu jako nástroj, stejně jako já.
Dr. Kovac: Kdo je tedy ten muž? Co udělal, že si zaslouží takovéto zacházení od vašich stvořitelů?
SCP-032: Neznal své místo. Vyhrál, když měl prohrát, byl hrdý, když měl být pokorný. Byl marnotratný s dary, které jsou moc cenné na zneužívání.
Dr. Kovac: A vy jste zde jako trest?
SCP-032: Už potrestán byl. Značně. Odtržen od svých příbuzných a druhu, aby nekonečně putoval a ničil proti své vůli. Aby mučil lidstvo svojí pouhou existencí. Věčná samota, doplněna stále přítomným pocitem viny. Mistrovské dílo mučení, říkají.
Dr. Kovac: Pokud je tomu tak, proč jste tady?
SCP-032: Protože i za těchto podmínek existuje občasný moment útěchy. Čas od času se může podívat na svět a vidět věci, které nezničí. Podívat se do přírody a cítit vřelý zázrak, vyhřívat se ve falešném světle plesnivých vzpomínek. Udržuje ho to při smyslech, dává mu to naději. To nesmí být. Proto moje přítomnost. Musím být jeho záhuba, zrychlení konce jeho rozumu.
Dr. Kovac: A jak to vaše přítomnost udělá? Máte ho nějakým způsobem oklamat? Proto vypadáte tak, jak vypadáte?
SCP-032: Jinými slovy. Časem ho jeho putování dovede sem, ke mně. Za den, měsíc, nebo století. A on mě pozná, pozná, co si myslí o jeho vzácných vzpomínkách. Jak je ničí. Pochopí, že kvůli jeho činům, ona zůstane navždy z dosahu, že všechno, co zůstalo jsem… já. Napodobenina stejně tak umělá jako jeho naděje. Až mě najde, připojím se k němu, bude pozorovat výsměch jeho vzpomínek, zničující jeho poslední zbytek útěchy. To bude konec.
Dr. Kovac: Já… um. Řekla jste, že vás pozná. Proč?
SCP-032: Bývala jsem jeho ženou.
<Konec záznamu>
Poznámka: Tento rozhovor se konal šest měsíců po zadržení SCP-032, jako součást série rozhovorů určených k vyhodnocení kognitivních schopností a osobnosti SCP-032 nebo jejich nedostatku.
<Začátek záznamu>
SCP-032: Nenávidím ji.
Dr. Kovac: No… To je rozhodně způsob, jak začít rozhovor. Chcete tu myšlenku rozvést?
SCP-032: Ta, podle které jsem byla vytvořena. Moje… forma. Nenávidím ji.
Dr. Kovac: To je zajímavý pocit, vzhledem k vašemu opakovanému ujištění, že nemáte vlastní pocity.
SCP-032: Nemám. Nenávidím ji, protože to chtějí. Slouží to jejich účelu.
Dr. Kovac: Proč si to myslíte?
SCP-032: První věc co udělali, potom co mě vytvořili, ukázali mě jí. To nedělají často.
Dr. Kovac: Nerozumím.
SCP-032: Manipulovat s těmi kteří tu už nejsou. Můžou být pomstychtiví, zákeřní, dokonce krutí, ale své povinnosti berou velmi vážně.
Dr. Kovac: A-
SCP-032: Byla nádherná. Tak mírumilovná, klidná. Celá. Pryč, nebo mrtvá, viděla jsem podstatu toho, kým byla… kým byla a navždy bude. Její duše. Řekli mi, že moc dlouho žít nemohla, ale když žila… byla sama sebou. Byla živá. A tak sem jí nenáviděla.
SCP-032: Víte jaký to je pocit, být vyroben z výsměchů? V každé linii toho hladkého, tichého obličeje, jsem viděla zvrácený odraz sama sebe. Voňavá kůže na tvarovaný plast, měkké vlasy na syntetická vlákna, krev na olej, duše na vůbec nic.
Dr. Kovac: Omluvte mě, jestli to zní nezvykle, ale nedokážu si představit takovéto pocity vycházet od nikud jinud, než z vás.
SCP-032: [Třese hlavou] Nevidíte snad? To je všechno součást jejich plánu. Až mě najde, až uvidí, co Bratři způsobili, jen aby ho potrestali více… On se zblázní.
Dr. Kovac: Kvůli tomu, co provedli se vzpomínkou jeho ženy?
SCP-032: Nejenom. Protože mě uvidí. Uvidí, jak moc ji nenávidím. Jak moc nenávidím sama sebe, že nemohu být ona. Jak nenávidím být.
Dr. Kovac: A potom co?
SCP-032: Pak… konečné uvědomění.
Dr. Kovac: A to je co?
SCP-032: On nikdy nevyhrál.
<Konec záznamu>
