Někdy se chci prostě jenom posadit do vody a přemýšlet. Mám rád tohle místo. Je mírumilovné. Vlhké.
Venku je teplo. Zamračeno. Mám rád mraky.
Mám bratry a sestry, myslím. Nejsme normální. Byli jsme stvořeni. Jako ve starém filmu o monstrech. Kouzlo vědy. Hřmění na hradě. Kouzelná věda.
Venku začíná být větrno.
Dr Wondertainment nás stvořil a může nás předělat. Ale já nad tím přemýšlím. Když zemřeme, budeme změněni? Byl jsem už přeměněn? Jsem já ta samá osoba, co minule, nebo jsem já ten změněný? Budu přiveden zpátky nebo mě zahodí? Mohu si pamatovat? Nebo jsou na mě jenom tlačítka jako na stroji, které mě můžou prostě vypnout a zapnout? Vím, že bylo více Malých Gentlemanů před první edicí. Pan Redd je jediný, kdo z prvních zbyl.
Nemyslím si, že bych měl vyslovovat jeho jméno. Měl bych se někde schovat.
Někdy se bojím. Bojím se toho, co přichází. Bojím se toho, že mě jeden z nich najde. Bojím se Redda a Proužka. Zabijou mě. Já ale nechci zemřít. Chci zůstat tady, v mojí bažině…
Právě začalo pršet. Mám rád déšť.
Ale stále nad tím přemýšlím. Jsem pouhá možnost, nebo zázrak? Kdo jsem?
… Myslím, že vím, kdo jsem. Jsem Pan Ryba. Jsem já. A s tím jsem spokojený.
Předchozí: 15. Ms. Sladká od The Deadly Moose
Další: Konec od Salman Corbette