Epizoda 1. - Epická literární metafora s klišé "náhle jsem se probudil" úvodem.
Oslnivé světlo proniklo štěrbinami mých přivřených očí. Točila se mi hlava, svět postrádal balanc a uprostřed toho všeho narůstal šimravý pocit na kůži přeležené ruky. Pomalu, ale jistě jsem začínal rozeznávat zvuky a jejich významy. Do reality mě plně vytrhlo až nesmírně nesnesitelné pískání vysokého tónu ozývající se z nevypnutelné televize. Jehož účelem bylo vytrhnout mě z mého snění.
Věděl jsem, že mám 3 minuty na to, abych se zprovoznil. Odhodil jsem lehkou přikrývku, která sotva hřála a smrděla, a pokusil se si přivyknout na ještě studenější chlad mé chudé ložnice. Rozespalýma očima jsem se rozhlédl a chňapl po prvním kusu oblečení, který jsem uviděl. Černé tričko, díra v podpaží, potisk: Já miluju psy. Smrdělo potem, ale nic lepšího nebo čistýho a vlastně ani jinýho, jsem neměl. Navlíkl jsem se do kalhot, které ještě pamatují staré dobré časy a postavil se před televizi.
Kamery na televizích se zapnuly, a tak jsme všichni byli vidět. Nejdříve zazněla znělka, která vždy oznamovala výskyt Vůdce. V mysli se mi při jejím znění vždy manifestují prdele všudypřítomných žlutých kosmonautů oděných v neoprénu točících se nahoru, dolů, nahoru, dolů, nahoru, dolůnahoru, dolůnahoru, dolůnahoru, dolůnahoru, dolůnahoru, dolůnahoru, dolůnahoru, dolůnahoru, dolůnahoru, dolů…
Obrazovka se rozjasnila a na ní se objevil On.
"Dobré ráno květinky, mé poslušné rostlinky."
"Vítáme nový den, čas pohřbít další sen."
Skrz kamery nás pozorovali, kontrolovali, že děláme, co máme. Hlas v televizi, nás začal v rýmovačkách instruovat, jak se máme rozcvičit, svaly mě bolely i bez něj. Nesnáším to.
"Cvičte se mnou, soudruzi!"
"Deprese nám nehrozí."
Každý ráno 10 minut tohohle mučení. Z prudkých pohybů po ránu se mi motá hlava a mé kouřením poničené plíce to nutí ke kašli. Není mi ani 23, ale mému tělu je snad 60.
"Výborně, soudruzi, vzhůru do dalšího dnu!"
"Jen 12 hodin práce a dočkáme se dalšího snu!"
"Houska Vítězství™ k snídani."
"Vašeho ducha na celý den posilní!."
Konečně je konec. Náš Vůdce, Velký bratr, každé ráno nás nutí do tohohle mučení. Musíme se tvářit, jak jsme šťastní a jak nám nechybí staré časy. Jak máme dostatek jídla a jak nám nechybí vlastně nic. Dostáváme sice Borůvkové Doutníčky Vítězství™ a IbalGin Vítěžství™, aby nám to otupilo mozek a dalo dojem kdo ví jak se nemáme dobře, ale jediné co mi to dává je přicházející rakovina plic a cirhóza jater. Alespoň mě díky Ibalginu Vítězství™ nebolí hlava. Stejně jsem ale přesvědčenej, že do toho dávaj nějaký chemikálie, abychom byli poslušnější.
Nicméně musím ale říct, že se jeho poezie propadla na samotné dno, co převzal vládu nad celým vesmírem.1
Čas jít do práce. Nejdřív ale snídaně, každej den stejná, složená jen z toho, co nafasujem. Houska Vítězství™ máčená v IbalGinu Vitězství™, aby se vůbec dala rozžvejkat a 3 Borůvkové Doutníčky Vítězství™. Aspoň, že do práce můžu chodit nadranej.
Vycházím ze svého bytu. Byt 8. třídy, aspoň se nemusím starat o manželku bez práce, neustále nemocnýho syna, kterýmu bych musel kupovat posraný voskovky, nebo strýček, kterej mi jen vysává finance, debilní tchýně, o kterou jsem se nikdy neprosil, nebo pitomá dcera, která ani neni moje!
epická papers please reference granko. :agrlove:
díky čtenáři, díky, já vím.
Jsem tak sám.
Granko, není egoistický chválit sám sebe z pozice čtenáře?
Okay, hele, drž hubu.
Přicházím do práce. Nedostal jsem vyloženě špatnou práci. Job na Ministerstvu Vzducholodí - bez vzducholodí - Kubíku, kde mám vzducholoď?! Má práce je jednoduchá, připravovat pro vedení ministerstva Espresso Tonic Vítězství™. Jediná povolená káva. Díky své práci jsem znal vedení ministerstva. Vysoce postavené lidi, přisluhovače Velkého Bratra. Ministr Vzducholodí - bez vzducholodí - Kubíku, kde mám vzducholoď?! - Kubík, byl v první vlně kolaborantů po pádu demokracie. Jeho shitposterství vyhrálo nad rozumem, stejně jako u všech ostatních kolaborantů. Dokonce se vzdal i své vlastní přítelkyně pro shitposting. Všichni, kdo zběhli už v první vlně se stali ministry. Ideálně nějakého zbytečného ministerstva, aby mohli sloužit jako bezduché loutky, nemohli si stěžovat a drželi hubu. Proto máme Ministerstvo Kebabu - ten bastard cheems, Ministerstvo Propagandy sýrových výrobků a koňského salámu - ten zmrd Aidam, nebo Ministerstvo Mrdání Maminek (MMM) - …Collin.
Vždycky jsem nenáviděl Vůdcův smysl pro aliterace.
Jen jeden z kolaborantů první vlny nedostal ministerstvo, vlastně úplně zmizel, nikdo neví, kde skončil. Říká se ale, že ho umučili k smrti na ministerstvu lásky.
Většina z nás nakonec podlehla, i já, neměli jsme na výběr. Buď se podvolit, nebo nekonečná muka, která si Vůdce připravil pro rebely… Irl Among us. Nicméně my jsme aspoň vzdorovali, bojovali, hned jsme se nevzdali. Oni podlehli v první vteřině, kdy systém padl. A… vzdorujeme dál.
"5 Espresso Toniců Vítězství™ do zasedačky!" Ozvalo se z intercomu. Ten hlas bych poznal i ve spánku. Připravuji 5 Espresso Toniců Vítězství™, jejich vůně mi připomíná staré dobré časy, kdy jsem sedával v kavárnách a dával jsem si kávu s chutí. Dneska se mi ta vůně hnusí. Je to jako zacítit parfém bývalé přítelkyně. Odnáším je do zasedačky. Ťukám na dveře. "Vstupte!" - Kubíku, kde mám vzducholoď?!
"Zdravím Vás, Soudruhu Ministře Kubíku - Kubíku, kde mám vzducholoď?!, nesu vám Vaše kávy."
Vstoupil jsem do zasedačky a zároveň hlavní kanceláře budovy, pozlacený interiér, nalakované dubové dřevo, na zdi visí portrét Wana, jediného Boha krom velkého Vůdce, jež je povoleno uctívat. Ta falešná honosnost se mi hnusí.
V zasedačce seděli 4 další lidi. Všechny jsem nepoznal, ale jednoho ano. Kubíkův - Kubíku, kde mám vzducholoď?! hlavní asistent… Sara… ten bastard zběhnul hned po první vlně. Ani se neohlídnul. Všechny nás zradil a pro co? Jen aby mohl nosit kočičí ouška… Vůdce nemusel nabídnout moc, aby ho získal.
•"Aaaaa, ano, položte je na konferenční stolek, soudruhu."
Ozvalo se z otočného křesla na druhém konci místnosti, otočeného ke zdi, ani se na mě neotočil. Na stole stála plechovka Kozla 11° Vítězství™… Já měl vždycky radši Radegast - "Život je hořký, Bohudík!"2 Pokládám tác na konferenční stolek zalitý pryskyřicí, z pod které na mě hledí portrét Kubíka - Kubíku, kde mám vzducholoď?! a odcházím z místnosti. Dělá jako kdybychom se nikdy neznali, jako kdybychom si nikdy nebyli rovni. Je mi z toho zle.
"Pes budiž pochválen soudruhu ministře - Kubíku, kde mám vzducholoď?!, soudruzi náměstci!" Zvolal jsem před odchodem.
•"Pes budiž pochválen, soudruhu!" Ozvalo se, když jsem dovíral dveře.
Ten PesSpeak mě jednou zabije.
"Vážení soudruzi, vážené soudružky, dostavte se prosím do hlavní místnosti, následují Dvě Minuty Milování Psů!" Ozval se opět intercom.
Přicházím do hlavní místnosti, sešli se tu všichni z Ministerstva Vzducholodí - bez vzducholodí - Kubíku, kde mám vzducholoď?!. S pár lidmi si vyměním oční kontakt a letmé pokývnutí. Tady jsme jinými lidmi, než kým jsme normálně. Jen na jednom místě jsme sami sebou, ale tady to není. Naděje pořád žije.
Epizoda 2. - Dávno zapomenutý deníček malého poseroutky
25.11.2020
Asi ráno.
Otevřel jsem oči, první co jsem uviděl byl monitor, pálí mě oči, které už dlouhé roky téměř žádné jiné světlo neviděly. Je mi zima. Je tu tma, už si skoro nepamatuju jak vypadá denní světlo, jsem tu už tak dlouho. Bývalo to mnohem ale horší, býval jsem tu sám. Pár jich přibylo za posledních několik měsíců. Situaci to nijak nepomohlo, spíš naopak, ale alespoň se mnou někdo sdílí mé utrpení. Do čeho jsme se to uvrtali. Zkusil jsem zase dloubnout do Sentiho, ale bylo to marný. Pořád dýchá… bojím se, že všichni dopadneme jako on. Mám hlad, ale musím dokončit tenhle překlad, jinak žádné jídlo nedostaneme… stýská se mi po domově. V Českých Budějovicích by chtěl žít každý.
Později - stejného dne
Dostali jsme trochu kečupu, ale nebylo ho dost. Pořád máme hlad, už nám to tu leze na mozek… do čeho jsme se dostali… Jdou nám všem vidět žebra… teda… až na Atlase, tomu byly vidět vždycky. Snažím se spát čitelně, ale monitory mi nedávají moc světla, snažím se zůstat pozitivní. Říkám si: "Pořád lepší, než tma." Alespoň jsme dneska měli co řešit, tak tu nebylo to ubíjející ticho. Blíží se Vánoce.H3g1: Víte, nad čím jsem přemýšlel?
Hm?
H3G1: "Co kdybychom si k Vánocům od Pana P přáli výdejní automat? Mohlo by v něm být i něco jinýho, než jen kečup."
Granko: "Ne, prosím, žádný automaty…. mám z nich PTSD"
Aidam: "Skill issue, Granko, ale my máme hlad."
Granko: "Tak si budem přát něco jinýho, třeba prostě jiný jídlo, než jen kečup. Nepotřebujeme k tomu automat."
Lily: "Jiný jídlo nám nedá. Beztak by i do toho automatu dal zas jen kečup."
H3G1: "Co teda navrhuješ?"
Lily: "Necháme si od něj zahrát na kytaru a zazpívat, jako každej rok. Mám pak aspoň na chvíli pocit, že nás má rád "
Já: "Guys, zkusím si s ním promluvit, překecám ho, aby nahrál Ouroboros. Určitě to bude mít úspěch. Pak by nám mohl dát aspoň pár pikadorů."
Kubík: "Hmmm… S kečupem?"
Já: "Well… je to lepší než kečup bez pikadorů, right?"
Atlas: "Radši bych tatarku."Vy jste, uch, skutečný darebák? Už jste někdy chytil dobrý chlap? Jako opravdový superhrdina? Ne, cinkylinky. Už jste někdy zkoušeli převlek? Ne, cinkylinky, ne. Dobře. Vidím, že budu muset naučit, jak být darebáci!
(asi) 26.11.2020
Dveře od sklepa se rozrazily. Všechny nás oslepilo denní světlo. Je paradoxní jak moc ho toužíme spatřit, a jak moc nás bolí, když ho doopravdy vidíme. Je to neskutečné trýznění.
Pan P: "Jak se vám daří, mí milovaní pracovníci, jež tu jste plně dobrovolně?"
Já: "Máme hlad!"
Pan P:"Dobře se máte? To jsem věru rád. Vedu vám nového kamaráda."
Pan P někoho popadnul a hodil ho do sklepa. Dveře se zavřely, tma nás znovu obklopila. Naše oči si zase chvíli přivykaly.
Vítej v pekle." Řekl Aidam nezaujatě, aby uvítal novou oběť Pana P.
"Zdravím! Je osvěžující zjistit, že nejsem jediný svého druhu." 😁
"Vítej 🙂" uvítal jsem ho.
"Však tě ten optimismus přejde. Máš rád kečup?" Ozval se Kubík.
"Kečup? hmmm… a máte vy rádi psy?"
Osobní poznámka: Nelíbí se mi. Tohle dopadne špatně.
Epizoda 3. - ElBondova porada
Uty seděl na terase jeho oblíbené hospůdky. Popíjel nealkoholický kaštanový gin a svým jedním okem hleděl na západ Slunce. Měl na sobě zatraceně frajerskou pásku přes oko. Nikdo ale nevěděl proč ji měl, nebo jak nebo jestli vůbec přišel o oko. Možná jí nosil prostě jen proto, aby všem dokázal, jakej libovej frajer vlastně je. Rozhlédl se kolem sebe, aby si prohlédl svůj oblíbený podnik. Terasa ze světlého dřeva s doplňky, které mají evokovat zlato, ačkoliv je velmi dobře vidět, že zlaté nejsou. Za terasou stála samotná hospůdka, byla velmi viditelně chátrající, ale Utymu to nevadilo. Nad vstupními dveřmi se honosně pohupovala cedule s názvem hospody: "Zlatá klec."
Nadechl se čerstvého vzduchu a zasnil se. Po chvíli otevřel oči a spatřil, jak k hospůdce kráčí další 2 osoby, okamžitě věděl o koho jde. Přicházeli jeho zbylí nejvěrnější: Atlas a Lindásek. Mírně na sebe kývli. Uty se začal zvedat od stolu. Hodil na stůl 20 Korun Vítězství™ a vešel do hospůdky těsně následován nově příchozími. Když procházel kolem baru, pokývnul na Žoži, která byla na svém obvyklém místě, za barem. Žoži pokývnula zpátky a vydala jasný povel:
•"No tak, je čas jít domů!"
Nikdo se ani nehnul, právě na tento moment čekali. Odešla z poza baru a vyrazila za Utym, cestou dál rozdávala pokyny:
• "Vypněte jukebox a zamkněte dveře."
Barem se přestaly linout tóny Extratonu a všem se docela ulevilo.3Po chvíli je následovali všichni přítomní v hospodě.
Žoži všechny dovedla do skladu, kde odklopila poklop vedoucí dolů a vpustila všechny do sklepa. Ve sklepě se nacházela hezky vyzdobená a útulná místnost. Uprostřed se nacházel velikánský stůl. Všichni se ve sklepě rozestoupili okolo velikého stolu. Uty se postavil do jeho čela a počkal na ticho. Poté začal.
"Pánové (a dámy), vítejte v Klubu Díry."
"Prvním pravidlem Klubu Díry je, nikdy nemluvte o Klubu Díry."
"Druhým pravidlem Klubu Díry je, NIKDY NEMLUVTE o Klubu Díry."
"My, my jsme odboj a svrhneme nastolenou krutovládu. My jsme starý řád, My jsme-"
Velmi hlasité krknutí
"Vážně, Atlasi?"
…
"My svrhneme krutovládu a navrátíme demokracii. My jsme Klub Díry. Vítám všechny příchozí, dnes se nás sešlo opravdu hodně, přesně, jak jsem chtěl. Nechám kolovat prezenčku. Támhle na stole je káva, sušenky a nealkoholický gin… a samozřejmě pár pikadorů"
"Promiňte, a nemohl bych dostat chleba s marmeládou?"
"A ty jsi jako kdo?"
"Já jsem Perry a snažím se dostat na Ibizu."
"Na Ibizu musíš tudy!" Řekl Uty a ukázal ke dveřím.
"Ahaa, tak díky." Řekl Perry a odešel.
•"Ježíši Kriste…"
•"Ano?" Ozval se Bježíš
•"Co to do hajzlu…"
"Všichni přítomni? Kámen? Jasně, zas nepřítomen. A Kámen je určitě taky nepřítomen. Jako vždy, zas jsou někde spolu." Uty zakroutil hlavou a pokračoval. "No nic, začneme bez nich."
Všichni se usadili okolo stolu.
•"Tímto zahajuji 23. zasedání Rady Klubu Díry. Na dnešní agendě máme řešení konečné otázky… a pak se podíváme na nějaké… vaše body k projednání."
•"Než začneme, má někdo nějaké neodkladné otázky?
• "Proč máš tu pásku přes oko, Uty?" Zeptal se opatrně Airy.
•"No… 1. Vypadám s ní extrémně cool a potom-"
•"Ne, ne, promiň."
•"Co?"
•"PROMIIIŇ"
•"Za co se omlouváš?"
•"Nic, neřeš to."
•"ok."4
Uty se posadil do své židle na konci stolu. Usrknul si nealkoholického kaštanového ginu a chvíli mlčel, aby procítil dramatickou atmosféru.
•"Jak jsem říkal. Na dnešní agendě máme řešení… konečné otázky."
•"Musíme přerušit tu spirálu neúspěchů." Uty se zahleděl všem u stolu postupně do očí.
•"Takže já navrhuju…."
•"To je dobrý nápad."
•"Nic jste neřekl, šéfe."
•"Ajo tak pardón. Takže já navrhuju!"
•"Vytvořit kopii naší reality a přesunout do ní Vládce a jeho přisluhovače!"
Všichni u stolu se na sebe nechápavě podívali.
•"Co na to říkáte?" Zeptal se po chvíli Uty, evidentně zmatený z nastalého ticha.
•"Ale jak to chceš udělat, Uty?" Položil Atlas otázku, kterou měli všichni na jazyku.
•"Mám na to přístroj!"
•"A… kdes k němu přišel?"
Uty se usmál, lehce se nakabonil a pak řekl: "K tomu se váže vážně zajímavý příběh…"
Zdravíčko, tady Váš milovaný spisovatel, Granko. Dáme si krátkou pauzu. Dojděte si pro kakao. Ne fakt. Teď hned, pak se vrátíme k nekontrolovatelnému smíchu.
[[Elevator music playing]]
Máte? Super!
Vážně se mi nechce přemýšlet nad tím, kde se ten stroj vzal a tohle je cracfic, takže fuck you a přeju krásný den.
Jestli se mě někdo zeptá, kde se ten stroj vzal, tak vás pozvu na dovolenou, destinace márnice, pojedu jenom já, ty, a betonová tvárnice :pepesmile:
A teď zpátky k příběhu!
•"Tak, když už všichni víme, jak jsem k tomu přístroji přišel, pojďme si říct, jak a co musíme udělat."
•"Uuuu, fakt zajímavej příběh Uty, tolik napětí a humoru!" Zhodnotil Choroš s nadšením.
•"Díky, Choroši."
• "Co?"
• "Co?"
•"No- Ten stroj potřebuje hardware dost silný na to, aby narušil humové pole a zdvojil ho, aniž by to naše poškodil5… Je jen JEDEN dostatečně silný čip."
•"Nemyslíš snad."
•"Jeden ringoš… velí všeckým…. Musíme získat čipešek… a já vím, kde je. Po pádu demokracie se podmanila i Střevozem. Má ho ON. Musíme se propašovat na pařbu do Nádoru, bude tam."
•"Ale jak to pro boha chceš udělat?"
•"Ve svém vyhnanství jsem neotálel. Xanovi přišlo hrozně vtipný nechat mě na svobodě, nemyslete si, ví o nás o všech, skoro všechno, ale na jednu věc zapomněl. Za tu dobu svého vyhnanství jsem neotálel a připravil jsem si tajné eso do rukávu."
•"Jaké eso?"
•"To je Tajná Myškavěc tohoto článku, kterou si necháme na později, ale teď… musíme se spojit a vyrazit do Nádoru… musíme vytvořit Společenstvo Čipešku!"
Všichni se na sebe sebejistě podívali… věděli, že tohle dokážou! Nebo se aspoň těšili na pařbu do Nádoru.
První se postavila Linda.
Lindásek: "Ano, Uty! Budu tě následovat kamkoliv. Budu tvůj Glock s tlumičem."6
Atlas: "Já budu tvá motorová pila!"78
Choroš: "Já budu tvůj kris sword!"9
Žoži: "Já budu tvá useless neurčitá zbraň s obrázkem kočky a kozatou ženskou!"10
Grimm: "Já budu tvá kosa!"11
Granko: "Já budu tvůj Zweihander!"12
Yout: "Já budu tvůj Revolver!"13
Airi:"Já budu tvá baseballová pálka!"14
Brien: "Já budu tvá CZ BREN 2 BR, lehká bojová puška nové generace, vyznačující se mimořádnou spolehlivostí ve všech klimatických podmínkách, vysokou přesností, přívětivou ergonomií a snadným ovládáním."15
Liská osoba "Já budu tvá Garota!"16
Lily: "Já budu tvé srolované noviny!"17
Polyméra"Já budu tvá halapartna"18
Kačí: "Já budu tvůj lezeckej cepín!"19
Ricardooo: "Já budu tvůj já!"20
Blakův crypted text mi zavazí v jiném textu
Blake: "J̴͙̳̤̏͑̔̏̐̚͘á̶͍̞̂̽̀̓̊͛̓̇͒͗͠͝͝ ̶̫̣̼͈̻̥͚͉̈̋͆̆̈̓͑͒͝ͅͅb̴̝͔̖̠̻̜̒́̅̆͠ư̵̦̈́͑̎͌̔̕d̵̤̦̙̥̜̤̫̱͓̖̖̀̈͛͐ư̸̧̺͓̬̜̈́̒̂̽͛̎͒̆̋͝͝ ̴̫̝̠̟̬̏̀̓̃̏̌̓̐̐̃̓̕͘͝͝t̵̢͙̱̱̪̯͙͉̔̄̿̐̾̂́̑̀̑͗̒͘̚̕v̷̧̡̨̨̜͙͓̪̼̼̠͌̇̽̓̚ů̷̠̺̰̖̫̙̘̺̳̦̟̘͎̯̅́̃̍̍̐̎͂̌̏͒ͅj̸̡̬̟͚̘̻̖͇̰̭͈̙̪́̉̓̔́̈́̎̔͊́̉͘ͅ ̷̛̛̠̩̝͚̌͂̌͌̓͋͛̌̑k̸̘͋̄͋͂̓̐͐̑͆̑ü̷̡̢̥̒̑͐c̵̛̝̍͂̉͑̋͝ḩ̸̡̟͔͇̯̙͔̙͚̑ȳ̵̪̩̭̦̹̫͙͖͚̹̺̔̍̉̌̉́̌͘͜͝ň̷̩̯̟̞̰̩̭̫̹̰̦̆̐̉͒̓̓̌̀̆͜͝s̶̢̅̽͌́͊̐̂̎̚̚͝k̸̺͕̮̩̱͎̫̔̄̂̔̒̀̈́̏̕ý̶̫͈̪̊̈̐̿͘͝ ̵̯̬̪̿̈́̆͗̄̊̃͌̉̑̚͜ͅn̵̟̻͙̺͙̄̍̎̉̑̈́̈́̀̈́̋͘ů̶̗̣̱̞̳͔̂̽̾̊͋͛̅̐̽͒͘͘ž̸̧̨̛̟̝̘͖̙̪͈̫̫̤́̈̏̿̂́̆̉̆́̓̋̀"21
Jak asi vypadá Blake po maskou…
Uty: "Všem vám moc děkuju! I Blakeovi… i když netuším, co říkal. Já budu své pero!(ve kterým je skrytý meč)"22
• "Výborně. Je skvělé, jak jsme jednotní. Nyní, než ukončím naši poradu… má někdo něco důležitého k řešení?"23
• "Já, Já, Uty!" Ozval se s nadšením Airi
Uty si hlasitě povzdechl.
•"Copak, Airi?"
Airi: "No, jak jistě všichni víte… patřím do Vůdcovy mládeže24 a… podařilo se mi přes ně získat výjezdní doložku… Nechtěli byste se mnou jet na víkend do Tater… odpočinout si od toho odbojaření?"
Všichni se na sebe se znechucením podívali. Nikdo neměl to srdce mu to říct, až se nakonec Žoži odhodlala promluvit.
•" Airi… to asi není dobrý nápad…"
• "Ach joooo… dalo mi tolik práce to zařídit…"
Airi se podíval po lidech okolo stolu, marně hledal byť sebemenší podporu.
Myslel si, že veškerá naděje pohasla, ale pak se jeho oči setkaly s Chorošovými. Mrknul na Airiho levým okem a odvrátil pohled.
•"No… to je nám líto Airi… Každopádně! Všem moc děkuji za podporu. Teď… jako společenstvo Čipešku, vzhůru do Nádoru!"
• "Uty, jako tvá vrchní špionka pro tebe mám špatnou zprávu… Pařbu z Nádoru přesunuli na jiné místo."
•"Oh… a kam?"
•"No… tohle se ti nebude líbit."
Epizoda 4. - Diktátor
Studenou chodbou se rozléhá dunivý zvuk. O vysoké stropy a úzké stěny se zvukové vlny odrážejí tam a zpátky. Krok. Krok. Krok. Zvuk bot klapajících o mramorovou podlahu. Upírají se na něj pohledy všech přítomných. Kamenným pohledem pozorují každý jeho pohyb, každý nádech. Tupé výrazy, které se nikdy nemění. Nepohnou ani brvou. Už je skoro u dveří. Zpomaluje a ohlíží se, cítí úzkost. Zvedá ruku. Buch. Buch. Buch. Z druhé strany se ozve: "Vstupte!"
"Zdravím vás, Vůdce."
• "Jak se ti líbí můj nový systém na ohlašování příchozích hostů? Nechal jsem mu dát hlas Martina Stránskýho."
"Je vskutku cool, můj Vůdče… jen, popisoval jak na mě čumí vaše busty, což bylo dost divný."
• "Na tak švarného jinocha se chce podívat každá busta přece! Tak spusť, čemu dnes vděčím za tvou návštěvu, můj malý pomocníčku."
"Zjistil jsem, co má Uty a jeho odboj v plánu, můj Vůdce."
• "Počkej, počkej! Něco ti musím ukázat. Podívej"
Vůdce po něm hodil knihu vázanou červenou kůží. Byla lehká. Uchopil ji a otevřel.
"Nový Pes speak, Vůdce?"
• "Ano, ano. Už brzy bude náš slovník obsahovat ještě více slov, jež budou pes a odstraníme zbytečná slova, která nezačínají na P."
"Ale můj Vůdce, vy přece také používáte slova, která na P nezačínají."
• "To se přece nevylučuje, tygře! Nejsem přece nelida, jen mám sakra rád aliterace, chci jich mít co nejvíc… a krom toho, mám rád psy, jak jistě víš."
"Vím, můj Vůdce, ale nezpůsobí to zbytečné zmatky? Podle této nové verze se z "Boží láska" a z "nevýslovné mučení" stane "Pes."
• "A tobě to vadí?"
"Ne jen… si myslím, že to bude zmatečné, můj Vůdce."
…
"Omlouvám se, můj Vůdce."
• "Ne, ne. Chápu jak jsi to myslel. Nezlobím se na tebe. Na důkaz ode mě dostaneš Pes."
"Dě… děkuji? Můj Vůdce…?"
Bočními dveřmi do místnosti vešel drobný chlapec v jemném, karmínově červeném obleku, s kovovým, zlatem lemovaným tácem, na kterém byly 2 skleničky s růžovou tekutinou.
• "Hm… možná že to je trochu zmatečné. Co si myslíš ty, můj Kocoure?
• "A-ano, Vůdce, ano, taky si myslím."
• "Ty mi odkýváš cokoliv, viď, tygřátko?"
• "A-ano, můj Vůdce… cokoliv řeknete, můj Vůdce…"Odvětil úzkostně drobný chlapec, když na stůl dával skleničky.
• "Vidíš, jak je poslušný? Když jsem převzal vládu nad světem, toužil jen po Anime, chtěl, abych mu udělal ministerstvo Anime. Jak absurdní. Stačilo pár měsíců mučení na Ministerstvu lásky, elektrický proud… a teď? Ani si na Anime nevzpomene, viď, že ne, drobečku?"
• "Ne, pane, já-já, nesnáším anime…"
• "Tak je to správně. Jsi mi to ale hodná děvka. Poslušnost je jen otázkou-"
Velmi hlasité krknutí
• "Ah Atlasi, málem bych zapomněl, že jsi tady. Tak, cos říkal, žes zjistil, ty moje malá kryso? Copak že to Uty plánuje?"
O 10 minut vysvětlování později, protože jsem línej to psát lmao
• "Tak Čipešek… no tak to bude zajímavý. Ještě že tě mám, ty můj malý zrádce."
Epizoda 5. - Skeleton a maska, prsten a páska
• Pařba byla z Nádoru přesunuta, asi nějakej problém s osvětlením, nebo co. Je jen jedno místo, kam ji mohli přesunout. Žižkov.
• Oh.. no upravil jsem náš plán. Rozkaz zní jasně: "Dostat se do Díry, najít Vůdce a odlákat ho pryč, abych mu mohl vzít čipešek."
• Tos ho upravil jen tak na koleni? Bez přípravy?
• Co já vim, ty to píšeš.
• Ajo vlastně… tak jaký máš plán?
• Pařbu v Díře si nikdo nenechá ujít. Bude to nebezpečná akce, ale Vůdce málokdy vystupuje na veřejnost. Je to jedinečná šance. Vůdce a všichni jeho přisluhovači na jednom místě. Stačí se držet MÉHO plánu.
Krok číslo 1: Dostat se do Díry
Postup: Vyslat Blakea aby "odlákal" Dicka, který jako Vůdcova ochranka hlídá u vchodu.
Očekávaný výsledek: [[Mládeži nepřístupno]]25
Dick stál před Dírou. Ve skrytu své duše si přál být vevnitř a také si užívat, ale plnil své povinnosti. Zapřísáhl se, že bude chránit Velkého bratra za každou cenu. Stále si pamatuje na svou přísahu.
Vůdce se přikrádá a moje stráž začíná. Neskončí až do mé smrti. Nepojmu za manželku žádnou ženu, nebudu vlastnit žádnou půdu, nezplodím žádné děti. Nebudu nosit korunu a nezískám slávu. Budu žít a zemřu na svém stanovišti. Jsem meč v temnotě. Jsem strážce Velkého bratra. Jsem oheň, který hoří ve tmě, světlo, které přináší úsvit, roh, který probouzí spící, štít, který chrání jeho slávu. Svěřuji svůj život a čest Velkému bratru, pro tuto pařbu a pro všechny pařby, které přijdou.
Dick stál na své stráži. Většina lidí už byla vevnitř, tak se spíš jen poflakoval. Náhle se k němu ale začala přibližovat postava. Měl z ní v podvědomí pocit nostalgie. Postava přišla až skoro k němu. Napřímil se a spustil:
• "Státi! Tuten pařba pouze pro zvané hosty jest!"
• "Ă̷̲̗͠h̴̖̭̱̾̉̈o̸͍̹̪̦͉̜͒̇̅̆̊͊j̵̛̦̔̈́̇͋̎ ̷̦̃̓͝͝D̷̙͓̤̿̈́̔͌͘̕i̷̛̙̝͗c̷̫͕͎̈̓̌k̷̡͖̟̺̲̔̾͌̽͌ư̶͙̤̹̥̝̹̲̥̊͊̍̚͝!̴̼̈̆͆̎͂̍̎"
• "Blake? Co tu sakra děláš"
• "P̶̖̌̀̿͑͑͒͆ř̶̘̤̋̉í̸̬̱̍̈͛͝š̸̝̓ë̶̢͖̲̼̦͖̻̩l̷͘ͅ ̵͈̞̲͓̔͆̐̆j̵͙͕̆̈̄́̅̎͝͝s̸̢̬̻͎͊̑̄͗͛ë̷̖̝͍́̌̓̓̒ṃ̵͖͂̅͘͘̚ ̶̭̬͊͘ţ̵̨̛̤̻̺̮̍̓̀́ě̴̡͕͓̫̄̽̈́͒́̀͝͝ ̵̢̪̦̳̝̠̥̜̎̐̈́͑̀̅̊p̴̢̛̻̪͒o̶̭̅̽̃̊̔͘z̴̺͓͖͍̦͕̳̒͊̑̕ḍ̴̛͒̒̇́̍̕͠r̸̼̫͊̊̓̓̿͒̕à̶̖̫͚̣͔̜̍͋̓͝v̷̹̓͑̀̚̕͝͠į̷̼̙̜͚͖̩̌̚͜t̷̹̞͐͗́̍̇͂͝.̶̧̛̜̾̌̈́̅̋͘.̴͚͕̬̺̒.̸̠̠̫̻̹̫͖̪̅̆̌͊͛̀͠ ̴̠̪͇̖̳͊͝z̵̧̙͈͉͔̈́͑ą̶̰̲̈́͂͆̂̐̏̚͠v̶̧̧̥͇͎̳̈́͜ẓ̴̛̛̤̌̀͒̉̎̚p̸̜̪̟̆̑̚͠o̸̦̎͐͑͊̿̊͊m̸̥̖̤̝͕͓̫͗̀͊͋̊̓̋͝í̴̛̹̠̞̙̮̰̓̉̈͆̆̉n̴̺͓̪̒͐̉͒͌̃̒̌a̷̦̬̝̳̠͑̒̂̄͝ț̷̛͔̼̦͋̔͛͗̽ ̶͓̟̗̺̦̳͊̈́̅͋̌̏͌͝n̴̞̦̠͘a̶͚̲͚̝̽̒ ̶̨̧̼̣̦̗̣̿́͐ͅş̶̰͔̲̪̭͒̀͗t̷͈̊̓̉̆́á̷͈̹͈̝͍̏r̷͎̬̾̐͝͝é̷͕̹̒̾̃͂̋̀̐̕ ̴̖̯̅͠ḑ̶͓̪̙̠̏̉́̂͛͜͝ȯ̷͇̪̙̊̊̉b̷̢͚̹͖͚̲͚͕̔́ȑ̷̬̯̗̝͚̪̝͈̉̍̚é̵̢̾̓̀͗͐ ̴͈̇͛̀̅č̴̲̑͑à̷͚̘͈͈̓̾̒ͅs̷̥̠̦͈͌̿̓̊̈́̈ỷ̴͕̥̙̦͔̉̔̀̾̏̊͘.̸̦͂͌͑͠.̵̡̛̈́̄̍͌̓͗.̷̤̽͗͗̈̀̀͠͝ ̵̙͇͉͚̹̑͑̒̓̇̕͘͜ͅc̸̛͔̫͙͇͎̈́̎̇́͛̇͠h̴͍́̈́̓̇ŷ̸̡̝̪̗͈̝̤͕̓b̶̡͈̯͎̎̅͑̈̃͊̏̃í̷̛̖̲̞͍̃́̚͝͝š̴̞̼̮̗̪̑̽́͗͊̉̇̚ ̷̧̱̜̠͓̍͊́̈́́̃̀m̷̝̯̜͇̗̞͓̍ī̴͕̜̓̈́̀.̴̨̢̻̦͔̋̓͊̄͆̃͠"
• "Do prdele Blakeu už jsem ti říkal 1000x, že ti s tou maskou nerozumím ani hovno. Co tu chceš? Plánujete snad něco se svými kámoši? Pořád jste nepochopili, že odboj je marný? Jak že si to říkáte? Židengers?"
• "Ṋ̴̢̣̦͇͎̩̅́e̴̛͖͍̖̗̽̍̅.̴̛̝̞̻͚͚͍͑̑̑̕ ̵̰̞͓̘̹̌̋͝J̷͍͆̋̾̃̅̐̀͝s̶͎̆͗͗̊̅͆͂͘ȩ̸̧̺̹̪̗̳͘ͅm̵̤̠͘ ̸̢̛̹͈͈̼͇͛́́̇͌t̵̬̝͍͎̲͔͈́u̵̪͝ ̵͈̀̌̍s̷̨̱͇͋̊̉̿̃̇͠á̷͙̲͔́̅̈͗̈́̆͝m̴̤̤̤̿.̵̣̐̔̓̚ ̷̧̟͕̯̺̳͓́͋͝P̸̢̛̱̼̫͕̣̅̆͒̓͜ͅř̴̯̼͍̹́̐́̇͆͝ḯ̵͉͓͕̖̼̮̉̓͌̕͘͝ṣ̵̌̉e̷̞̣̬͍̾̃̽́̾̒̒̌l̷͖͒̀͂͗̽̓̇ ̸͕̝̫̩͑̂̔̕j̵̯̈́̈́̿̏͋͆ͅs̴̢̡̤̣̺̈́̋͂́̕̕͝e̷̦͚͌̒̉̕̚m̶̡̨͈̳̝͚͙̆̍̓͒̏͘ ̴̡̥̰̹̀̔͐ẕ̷̲͂͊̋̿̃̕͜a̷̬̖̪̻̿̀̀͐̉̎̏͜ ̷̘͋́̈́̑t̷̰̻̳̮͇͌̔e̸̯͈̝̯͕͂̏̒̇̒̎͠ḃ̷̢̺̟͎̲͚̫̪̆̇̃̊̚ó̴̟̭̂̎͛̋̿u̴̠̲̤͗͛̓̅̍͝ ̶̯̞̜̫̈́̒̓̃͆̚͝D̷̙͓̤̿̈́̔͌͘̕i̷̛̙̝͗c̷̫͕͎̈̓̌k̷̡͖̟̺̲̔̾͌̽͌ư̶͙̤̹̥̝̹̲̥̊͊̍̚͝.̴̮̄̾̿͋̇̚͜.̵̛̥̤̦́̇̔̂̾̚.̴̧̗̙̎͌́̀̐̓̑͘͜ ̶̡̛̭͔͗̔̓͒̎͑͜͠c̷̢̧̙̳̱͇̠͐̈́̒̈́̋ͅh̴̢̗͖̹͙͐͆͆̉͐͂̽͝ỷ̵͇̥̤͜b̷̺̠̂̕͝í̵̪̊̑̄́͒͝š̸̻̗͓̅͂̉̑̋̃̕͝ ̷̫͍̀̍̒̅̋͑m̵̩͚̠͚͈̥͇̈́̈́̐̄̿̓̚͠į̶͖́͋͐̍͝.̶͚͔̩̯̇̓̔̆̇"
• "Blakeu kurva já ti nerozumím."
Blake si povzdechl a pak zagestikuloval:
• "👆 🫵 🫶 👉 👈 🥺"
Dicka gesta rozhodila. Jestli byl někdo, po kom vždy toužil, byl to právě ten zamaskovaný muž, jenž stál před ním.
• "Blakeu… to… nemůžeme. Má věrnost patří Vůdci."
• "🥺🥺🥺"
• "Ne. Blakeu… ne."
• "V̵̼͚͕̫̩̀̈́ ̷̼̱̥͔̼͇̜̌̊̓̈́͝t̶̡͙͔̭͖̪͍́́̐̕͘͝ơ̷̛̮̯͉͕͒̋̒͐̓͠m̵̨̛̱͉̞̅̈́ ̵̭͚̱̦̇̃͆̎̓̈̾̿ͅp̷̱̙͇̖̪͙͖̈̃̐͗̓̅͘͠ͅř̶̢̮̝̖͙̞͙̤͂̂̔̊í̷̳̪̭̥̋͊̌̐p̶̳̺̮͎̚ͅä̶͍̱͍͙̳̩́̃̈́ḑ̵̣̓͐͂̈́̏̚ě̷̩͓̝̋̑ ̸̣̥̈j̴̡̧̢̩̖̭͒̉̃͆̓̊ė̴̬͙̱̠͌̿̀́͆̈́͝ ̴̫̝̱́̀͒͌̕ç̴̨̡͚̲̰̌̉͗́̂̓̚͝ä̵̤̘̦̜̹̫́̈́͋̔͝ͅs̸̜̩̖̦͚̈́ ̷̙̣͇̙̻̦̱̀̀̓̊ň̵̘̝̫͙̣͐̄a̵̡̯̱̲͛ͅ ̴͕͈͉̳̼͙͈̊̆̑̎̽P̷̡͍͔͙͖͐ľ̵͙̩͔̜̿͑͜͠á̵̯̱̓̓̑̈̕͝ñ̷̙͜ ̸̢͚͕̓̆͛̀͘B̴̺͍̭̭͍͆̀́̉!̸̖̒̈̍͂"
Blake vytáhnul malou svítilnu a začal s ní svítit nad Dickem. Dick se snažil odolat… ale nešlo to. Nešlo to. Zmohl se na jediné slovo.
• "Lämp. Lämp. Lämp. Lämp. Lämp. Lämp. Lämp."
Blake začal i se svítilnou kráčet pryč. Dick ho slepě následoval a při tom narážel hlavou do malé svítilny.
Cesta byla volná.
Krok číslo 2: Lokalizovat Diktátora a zbavit se jeho přisluhovačů
Postup: Zanalyzujeme prostředí a najdeme cíl. Musíme se zbavit každého, kdo by nám bránil v kontaktu s cílem. Žádný vraždy. Nejsme NAKA. Musíme být šetrní a chytří. Ideálně se neprozradit.
Očekávaný výsledek: Přisluhovači mimo hru. Vůdce sám.
Odboj pomalu vstoupil do Díry a rozdělil se, aby pokryl větší prostor.26
Pařba v Díře jela na plné obrátky, na pódiu stál rapper s maskou kostlivce a rapoval o Žižkově a šňupání modrý skalice. Před pódiem jede masivní moshpit. Je tu hlava na hlavě, ještě že je ta hospoda anomální, jinak by se sem ty lidi neměli šanci vejít.
Uty procházel hospodou a svým jedním okem sondoval okolí. Hledal.
Zbavit se přisluhovačů se nakonec ukázalo jednodušší, než se čekalo. Cheemse - ministra kebabu - našli na baru úplně na sračky, nad rozepsanou recenzí na Žižkovskou díru. Před ním byl nalitý vzteklý pes a zbytky po Specialitě podniku.
Žižkovská díra
⭐⭐⭐⭐
Pěkná hispoda, dobrý pití, jen to tu jr trovhu drahý a uplně mi nesrdí to prosteřdí. Strháávm hvzdičku za to, že tu nemaj keabb, ale ty drogy jsiu su
Collina - ministra mrdání maminek - našli v jiné místnosti pod hromadou děvek. Byl sjetej jak pneumatika a pokrytej všemi myslitelnými tělními tekutinami.27
Doomsday23, Xcomika a Hownera z baru vyhodili, nepřinesli si peníze, pitomci.28
Airi se ožral jak pes. Lidi před něj postavili zrcadlo a dobře půl hodiny se bavili nad tím, jak se sám sobě stále dokola omlouval, že si stoji v cestě.
Sara zahlédl v davu femboye a vrhnul se po něm. Nakonec se ukázalo, že to byla jen ošklivá holka. Byl zklamaný a utekl domů.
Protar nedorazil, skončil někde v prdeli, i se Slovenskou strelou.
No a Aidama - ministra Propagandy sýrových výrobků a koňského salámu - a Kubíka - ministra Vzducholodí - bez vzducholodí - Kubíku, kde mám vzducholoď?! viděli vybíhat z Díry ven. Za nimi se hnaly Lily a Kačí, jedna měla v ruce noviny a druhá lezecký cepín.
Nakonec i většina odbojářů skončila někde na sračky. Žoži a Granko skončili v moshpitu a nechali se ušlapat.
Lindásek ani nepřišla, protože je na to až moc slušná.
Atlas byl usvědčen ze zrady. #ff8200|Uty## to vždy věděl. Byl mu dán trest nejvyšší. Něco s paštikou. Takže na pařbě nebyl.
Choroš se nechal překecat na drink od jakéhosi milovníka hub… bylo pozdě, když zjistil, že mluvil o jiných houbách, než o těch s čtyřcípými bílými hvězdami na stříbrných hříbcích.
Ricardooo našel tyč na pole dance.
Yout, Polymera a Lidská osoba uspořádali soutěž v počtu vypitých vzteklých psů. Soutěž skončila až ve chvíli, kdy v Díře došlo Tabasco.
Brien našla člověka s CZ BREN 2 BR, lehkou bojovou pušku nové generace, vyznačující se mimořádnou spolehlivostí ve všech klimatických podmínkách, vysokou přesností, přívětivou ergonomií a snadným ovládáním a dali se do řeči. Nakonec mu rozbila hubu, protože špatně utíral mířidlo.29
Grimm si sedl do kouta a četl si pohádky, než ho našla Tvoje máma. Na tak divokou noc nikdy nezapomene.30
Jediný kdo se nenechal svést byl Uty. Ten měl jasný cíl.
Vůdce se schovával ve VIP salónku. Uty svým šarmem přesvědčil hlídače, že je Velmi Důležitá Osoba, a cesta k Cíli byla volná.
Krok 3. Ukrást Čipešek.
Postup: Dostanu se k NĚMU a použiju své eso v rukávu.
Očekávaný výsledek: Musí to vyjít.
Uty prošel chodbičkou do VIP salónku. Vůdce seděl u stolu u skleničky Ibalginu Vítěžství™ s Borůvkovým doutníčkem Vítězství™ v druhé ruce. Seděl s klidným výrazem a hleděl Utymu přímo do oka.
• "Tak jsi konečně dorazil, Příteli."
• "Vskutku, Xane."
• "Ou. Ou. Tak mi dlouho nikdo neřekl. Tos mě teda… nepřekvapil… Ta páska ti sekne!"
Xan ukázal dlaní na židli naproti němu a vyzval tak Utyho, aby se k němu posadil. Uty přikývnul a posadil se naproti němu. Jak si sedal, zahlédl v Xanově ruce něco jako nůž. Byl to ale jen stín. Xan lusknul. Do místnosti vstoupil drobný chlapec v jemném, karmínově červeném obleku. Na tácku měl připravenou skleničkou nealkoholického kaštanového ginu. Položil ji před Utyho a odešel.
Chvíli bylo ticho. Pak Xan sklapl ruce a odechl si.
• "Tak, a je to tady," řekl Xan. "Finále. Krátká chvilka, která nastává po dlouhé době, odkapává s chutí svobody. Jak dlouho už vedeš ten odboj?"
Uty mlčí.
Xan se usmál. Uty by přísahal, že stropní světla měla mírně krvavý odstín.
• "Já," řekl konečně Xan, "jsem byl Velký bratr skoro… skoro 26 let? Něco kolem toho. Bylo to dost těžký, to ti povím."
Xan se podíval na dýku v jeho ruce, která nyní byla reálná. S něčím, co by se dalo nazvat úctou, ji zvedl a přetáhl čepel přes své vlastní hrdlo a prořízl se tak hluboko, aby jeho odhalená průdušnice tiše zapískala. Krev mu stékala po košili. Ale držela se na zvláštních místech, kde vytvořila obrazec, který byl na okraji Utyho paměti. Naplnil ho podezřívavý pocit. Světla zhasla, krev se vracela do rány, zatímco ji rudé jiskry zacelovaly.
Uty měl silný pocit epické reference. Byl zmatený. Nechápal, co Xan udělal. Mlčel. Pohlédl Xanovi do očí. Byl v nich klid. Tak silný klid, že se Utymu udělalo nevolno. Zavřel oči.
Scéna se proměnila. Cítil hrozné horko. Zmatení naplnilo celou jeho mysl. Rozhlédl se kolem sebe. Všude byla láva. Teplo přímo prosakovalo do jeho těla. Zaznamenal pohyb. Nad jeho hlavou cosi prolétlo.
Xan ladně dopadl na obě nohy. Pohlédl na Utyho, který byl stále ještě zmatený. Rozmáchl ruce.
• "Je po všem, Uty! Mám teď výhodu!"
Uty konečně pochopil. Usmál se.
• "Podceňuješ moje schopnosti!"
Xan se připravil na Utyho výpad. Ale Uty jen s klidem sejmul pásku a odhalil otvor za ní. Vytáhl špičatý klobouk.31
• "Co chceš jako dělat? Poslat mě do Zmijozelu?"
• "Teď ti ukážu trik se ŠPIČATÝM KLOBOUKEM!"
████████████████████████████████████████████████████ ████████████████████████████████ ██████████████████████ ██████████████████████ ██████████ ██████████████████████ ███████████████████████████ ██████████████████████████████ ████████████████████████████████ ██████████ ███████████████ ███████████████████████████████████████████████████ ████████████ ████████████████████████████████ ████████████████████████████████████ █████████████████Uty a Xan ████████████ █████████████ ██████████████████████████████████████████ ███████████████████ █████ ████████████████████ ███████████████████████████████ ██████████████████████████ ██████████████████████████████████████ ████████████████ ███████████████ ██████████████ ████████████████████ ███████████████████████████████ ██████████████████████████
██████████ ███████████████ █████████████ ████████████████ ███████████████ ██████████████ ████████████████████ ████████████ ███████████████████ █████████ █████████████████ ███████████ ███████████ ████████████████ ████████████████ ███████████████ Luigi ██████████████████ █████████████ ██████████████████ ██████████████████████████ ███████████ ████████████ ███████████████ ████████████ ██████████████ ███████████ ████████ ██████████████████ ███████████ ████████████ ████████ ██████████████████ █████████ █████████████ ██████████ ███████████ █████████████ ███████ ██████Žádné bitches? ███████████ ██████████ ███████████ ██████████████ ███████████████████ █████████████████████████ ██████ ███████ ██████████████████ ████████ ████████████ ███████████ ████████████ ███████ ███████████ ████████████ █████████████ ████████████
███████████ █████████ ████████████████████Anomální mrož zadržen. ███████████ ████████████████ █████ ████████████ ████████████████████. ██████████████████████████H3G1 ███████████████ ████████████████████ ███████████████████ █████████ ███████████ █████████████████ ████████████████████████████ ██████████████████Boobas :3 ████████████ ███████████████ █████████████████ ███████████ █████████████████ ████████████ ████████████████ █████████████ ████████████ ██████████████ █████████████████ ███████████████ ██████████████
████████████ ██████████████████████ ████████████ ██████████ ██████████████████ ███████████████████████████ █████████████████ ███████████ █████████████████████████████ ████████████████ █████████████ ████████ ██████████████████ ███████ █████████████ ███████████████ ███████████ ███████████████████████ █████████████ ████████████ ████████ ██████████████████ █████████████████ ███████████Anomální mrož uniká ze zadržení.████████████████████ █████████████ ██████████████████ ██████████████████████████ █████████████████ ████████████ █████████ ████████████████ ███████████████ ██████████████ ████████████████████ ██████████ Kumbál s houskami█████████████ ███████████ ██████████████ ██████████████ ████████████████████ ███████ ███████████ █████████████ ██████████████████████████ ██████████████████████████████████████ ████████████████ ███████████████Tvoje máma ██████████████ ████████████████████ ███████████ ████████████████████ ██████████████████████████ █████████████ █████████████████████████ ████████████████ ███████████████ ██████████████ V pozadí hraje kapela Kabát████████████████████ █████████████ ██████████████████ ██████████████████████████ ███████████████ ████████████ ███████████ ████████████████ ███████████████ ██████████████ ████████████████████ ███████████ ████████████████████ ██████████████████████████ ███████
███ ████████████ ████████ █████████████ ████████████ ███████ ████████████ ██████████ ██████████ ████████ ██████Anomální mrož znovu zadržen.████████████ ███████ ███████████ ███████ ██████████████ ██████████████████ ████████████████ ████████████████████ ████████████ ████████████ ████████████████████ ████████████ ████████████ ████████ ██████████████████████ ███████████████████████ █████████████ ████████████ Xan████████████Mamlas ███████████ ██████████████████████████ █████████████ ████████████████████ ████████████ █████████████████████████████████████ ████████ ███████████████████████████ ██████ ████ Utymon chycen████████████████████ ████████████████ ██████████ █████████ ██████████ █████████ ███████████████ █████████████ ██████ ██████████ ████████████████████ ██████████████ ███████████████████████ ██████████████ ████████████ ████████████████████████ ████████ ███████████ ████████ █████████ ███████████████ ██████████████ ████████████ █████████ █████████████ ██████████████████████ █████████████ █████████████████ ████████ █████Anomální mrož ██████████████████, uniká ze zadržení.████████ ████████████ ████████████ ████████████ ████████████████████ ████████████ ████████████ ██████████████████ █████████████████████████ █████████████ █████████████████ ██████████████████ ██████ ████████████ ████████████
█████████████ Stačí jedna noc.█████ █████████████ █████████████ █████████ █████████████ ██████████████ █████ ███████████████ █████ ███████████████████ █████████ ██████████ ██████████ ███████████████████ ████████████ ████████████Ubij kurvu! ████████ ████████████ ████████████ ████████████ ████████████████████████ ████████ ████████████████████████ ██████████ ██████████ ████████ ████████████████ ████████████████████ █████ █████ ███████Mlhán řekl kurva ██████ ██████ ████████████ ███████████ █████████████ ████████████████ ██████████████████████████ ██████████████ ████████████████████████████ ████████████████████ █████████████████████ ████████████ ████████████ ██████████ ███████████████████████ ███████████████████████ █████████████ █████████████ ████████████████ ████████████ ████████████ ████████████████████Svarta je ti něco? ██████████████████████████ ████████████ █████████████████ █████████ ██████ No to mu je teda!████████ ████████████ ████████████ ████████████ ████████ ███████ ████████████ ███████ █████████████ █████████████████████ █████████████ ████████████████ ██████████████ Bobina Ulrichová████████████ █████ ██████████ ████████ ███████████████████████ ████████████ ████████████ ███████████ ███████████████ ██████████████████████████████ ███████████ █████████ █████████ ███████████ ████████████ ████████████Kakofonie je slovo █████████ ███████████ ████████████ ████████████ █████████ ████████████████ █████████ █████████ █████████████ ████████ ██████████████ █████████████████ █████████████ ██████Holka utekla ze sklepa ██████████ █████ ██████████████ ██████████ █████████████████ ██████████████ ██████████████ ████████████ ████████████ ██████████ █████████████ █████████ ████████████ ████████████ █████████Potkáme se u Collina ███████████ ███████ ███████████ ███████████ ███████ ████ █████ ████████████ █████████████████████ ████████████ █████████ █████████████ ████████████ ███████████ ██████████████████ █████████ █████████████ ████████████████████████ ████████████████ ██████████████ ███████████ ████████ ███████████████ ███████████████████████████████ ████████████ ███████████ ██████████ ██████████████ █████████ ████████ ████████████████ ███████████ █████████████████████ █████ ████████████ ██████████████ ██████████ ██████████████ ██████████ ███████ █████████████████████ ██████████████ █████████████████████ █████████ ███████████ ████████████ ████████ ████████ ██████ ███████ ██████████████ ████████████ ████████████ █████ █Z lesa se ozývalo jejich veselé, hravé, ale i slastné vytí. ██████ ██████ ███████ █████ ██████████████ ███████ ██████████ ██████ ███████████ ██████████ ████████ ██████████████ █████ ████████ █████ █████ █ ██████ █
Nastal klid. Kolem Utyho nebylo nic, prázdnota. Ticho bylo tak pronikavé, že slyšel tlukot vlastního srdce. Všude bylo bílo. Realita se vytratila a byl jen klid. Oslňující světlo ho donutilo přivřít oči. Pokusil se pohnout. Necítil odpor. Sevřel ruce v pěsti. Něco ucítil. Pohlédl do své dlaně. Čipešek. Dokázal to. Zabralo to. Xan, Velký bratr. Diktátor. Byl poražen. Stačilo jen aktivovat stroj. Xan i všichni jeho kolaboranti zmizí a zbydou jen ti věrní. Navrátí se demokracie, řád, svoboda.Vytáhl z kapsy stroj.32 Vložil do něj Čipešek a zapnul ho…
Nic.
Prach usedl. Realita se obnovila. Bílou vystřídaly červená a oranžová. Nad Utym se skláněl Xan.
• "Proč… to nezabralo?"
• "Uty… Uty… Zapomněl jsi na jednu maličkost.
Epizoda X. - Doštěkání hvězd
Vládce vesmíru putoval tmou, putoval nicotou. Kolem něj nebylo nic, jen žlutí kosmonauti kroutící prdelí. Jeho paměť byla téměř prázdná. Nebo aspoň nebyla naplněná ničím důležitým, všude jen sus. Ale něco tam přece jen bylo, matná vzpomínka, vzpomínka na dávného (ne)přítele. Na starou válku. Z teho co se stalo byly pohádky, z pohádek jen pindy starých babek. Na nějaků dobu na vše zapomněl. Až do…
VČÍL!
Na nos mu spadla oranžová vločka. Jeho mysl už nebyla v nevědomí. Uvědomil si, že se vše odehrává jen v jeho hlavě, až nakonec pochopil, že získáním všeho, vše ztratil, a tak, mocný vládce vesmíru, velký Bůh všeho, nejmocnější entita mezi vesmíry, konečně pravil…
TO JE NUDA!… BUDIŽ SUS!
Vznikl nový svět, vytvořil novou válku, vzdal se své moci, která ho jen svazovala, kvůli které mohl mít vše, a právě proto neměl nic. Vytvořil novou realitu. Trvalo mu to 23 dní. Jeden den tvořil… a 22 dní se flákal… aby nasral Utyho.
Epizoda XI. - Zabijte mě někdo…
Takže… dokázals to. Napsal jsi cracfic.
Ano. Ano, dokázal.•
Hm… a co tě to stálo?
Skoro všechno.•
A jsi na to pyšnej? Přijde ti to dobrý?
Ne. Je to hrozná sračka.•
Myslíš, že to lidi pochopí? Tu myšlenku?
Myšlenku?•
Že náš svět byl zničen, a tohle všechno vytvořil Xan, aby se nenudil?
Že náš svět je jen fikce, skoro jak Matrix.
Že naše existence je zbytečná.
Vše se točí kolem Xana. Vesmír patří Xanovi.
Co já vim. Je to cracfic. Seru na to. Jdu spát.•
Počkej!
Coje?•
Jseš si jistej, že jsi nikoho ze serveru nevynechal?
Hm… Nevviem… a je mi to jedno.•
Statistiky na KONEC!
Chci poděkovat
Počet referencí v tomto článku: ANO
Svojí mámě,
Počet ztracených mozkových buněk: Zbyly 3, 2 se starají o tu jednu.
tvojí mámě,
Množství nenavratitelně poškozeného mentálního zdraví: Nematě nekdo neurol?
svému egu,
Množství cringe: Zabijte mě někdo
Bobině Ulrichové,
Množství shitpostu: Bez komentáře
A nakonec tvůrcům Pár Pařmenů
Počet zasmání se: nekonečno
Autor si vyhrazuje právo smát se vlastním vtipům a prohlašovat, že je objektivně vtipný.