Info
Originál: https://scp-wiki.wikidot.com/matryoshka-seven
Autor: Kalinin se neshoduje se žádným existujícím uživatelským jménem.
Překladatel:
Stařec ležel opřený v koutě, několik rezervních přikrývek Rudé armády bylo narychlo svázáno, aby poskytly vetchému humanoidovi jak teplo, tak jistotu. Nevidoucíma očima vyhlížel zpod klobouku, vždy přítomný úsměv číhal mezi stíny sklepa, v němž se teď všichni tísnili. V koutě byl, vůbec poprvé od příjezdu do Polska, zticha. Ze slzných kanálků mu pomalu počaly vytékat husté, černé hleny. Dvě tenké nitky lepkavé tmavé tekutiny se táhly vzhůru, skrz jeho husté obočí a vzhůru přes čelo. Pomalu.
Juhasz si nepřestával otírat košili hadrem. Alespoň z kníru se mu podařilo krev dostat. Spinella utáhl opasek kolem Stillwellova ramene, provizorní závěs mu podpíral obvázané zápěstí. Stillwell se ušklíbl, jak se s odeznívajícím adrenalinem dostavila tupá bolest. Ostražitě si prohlížel ocelové dveře.
"Přijde mi, že jsme zase tam, kde jsme začali," Coogan se procházel po nevelké místnosti.
"Nesmysl. Teď přece máme s sebou v těsné, uzavřené místnosti i Spinellu." Juhasz odhodil hadr. Víc krve už ze sebe stejně nedostane. "Čtyři jsou přece jenom lepší než tři."
"A toho si mimochodem opravdu vážím. Takže teď, když jsme se nějak zafačovali, jaký je plán?" Doktor si vylovil z kabátu pouzdro na cigarety.
"Ještě nějakou dobu nikam nejdem, to je jasný," řekl Stillwell. "Na druhou stranu, tohle je útočiště GRU-P. Respektive zabezpečená místnost. Každou chvíli se tu může objevit nějaký agent. Takže zůstávat na místě taky není dobrý nápad."
Spinella vydechl oblak modrého kouře. "Tady jsme alespoň v bezpečí před Rudou armádou, ne? Lepší něco, než nic."
"To ano. GRU-P funguje nezávisle na ústředním velení Rudé armády. Celý systém je jedna nelítostná rivalita. Říká se, že Žukov se už v 37 snažil nechat Žerděva zatknout," Juhasz se během své řeči pustil do otevírání postranních skříní: "Jak přesvědčili Stalina, aby si Žukovův návrh rozmyslel, no. O tom nikdo nemluvil."
"Proč ho pořád ještě posloucháme? Z toho, co víme, by nás tu klidně mohl držet, dokud si pro nás nepřijde GRU-P." Coogan zrychlil tempo, jeho frustrace každým krokem narůstala.
Juhaszova pozornost zůstala upřena na skříň se zásobami, ve které se právě přehraboval: "Tak do toho, běžte si ven. Klidně si vemte i tu pušku."
"Jestli se tu ukážou, je v háji stejně jako my, Coogane," položil Stillwell Cooganovi zdravou ruku na rameno: "Jsme v tom teď společně, ať se nám to líbí, nebo ne."
"Mně se to teda sakra nelíbí," Spinella típl cigaretu.
"Na tom nesejde," řekl Stillwell: "Stěžuj si, až se vrátíme."
"Až se vrátíme. Docela optimistické, co se mě…"
Spinella byl přerušen zvukem průzoru v železných dveřích, jenž se znenadání otevřel. Pár bleděmodrých očí rychle projel místností, načež se průzor opět zavřel.
"Do prdele!" Stillwell rychle vyštěkl rozkazy: "Coogane, Juhaszi, chyťte ho, ať to byl kdokoli!"
Oba muži vyrazili ke dveřím. Než se k nim však stačili dostat, cizinec je klidně oslovil.
"Jsem ozbrojená. Zastřelím každého, kdo ty dveře otevře. Stejně jako vy zastřelíte mě, když je otevřu já," hlas patřil ženě, její angličtina bezchybná: "Musíme si promluvit."
Juhasz a Coogan se podívali na Stillwella; pokynul jim rukou. Opatrně přistoupil blíž ke dveřím, mezi oba muže. "Tak si promluvme. Kdo jste?"
Stillwellovi se zdálo, že slyší, jak se neviděná žena sama také přibližuje ke dveřím: "Jsem někdo, kdo ví, kde se tato místnost nachází. Jsem někdo, kdo ví, že nejste agenti GRU-P. A vy víte, že ani já nejsem od GRU-P, neboť jste ještě stále naživu."
Stillwell si její odpověď promyslel. Coogan se na něj podíval s očekáváním, co bude následovat. Zdálo se, že Juhasz usilovně pátrá v paměti. Ať už to byl kdokoli, měla pravdu. Kdyby je GRU-P opravdu odhalila, to poslední, co by viděli, by bylo vyhození dveří do povětří.
"Předpokládejme, že víme, co je GRU-P zač," Stillwell se přiblížil ke dveřím a pozoroval kliku: "Kdo říká, že jsi lepší? Možná nás chceš jen vylákat ven."
"To je možné," odpověděla žena: "Ale já jsem přišla z Oblasti-7." chvíli tu větu nechala viset ve vzduchu: "A bez mé pomoci se tam nikdy nedostanete."
Z druhé strany dveří se ozvaly další zvuky šoupání. Pokračovala: "Odkládám zbraň. Pokud teď otevřete průzor, uvidíte mě s oběma rukama prázdnýma nad hlavou. Každičkým okamžikem, kdy jsem tady venku, všichni riskujeme odhalení. Pusťte mě dovnitř a můžeme v rozhovoru pokračovat."
Stillwell se nad tím zamyslel. Podíval se na Coogana; ten zavrtěl hlavou. Podíval se na Juhasze; ten jen oplatil pohled. Stillwell sáhl po průzoru.
"Ne," zašeptal Coogan.
Neodradilo ho to. Stillwell vysunul průzor dokořán. Spatřil ženu v zimním kabátě, blonďatou, s vlasy staženými dozadu. Byla jeho věku, možná mladší, její tvář byla nevyzpytatelná, modré oči se neochvějně střetávaly s jeho. Ruce měla před sebou, dlaněmi napřed, jak slíbila.
Upírali na sebe pohledy, vzájemně si měřili toho druhého. Mohla být kýmkoli, mohla je vést do pasti, bůhví z jakého důvodu nebo v čí prospěch. Ještě jednou se zamyslel nad tím, jak se hodlají dostat do Oblasti-7. Ještě jednou si prohlédl její tvář.
"Teď otevřu dveře. Nikdo nebude dělat žádné prudké pohyby. Půjdete pomalu dovnitř. Ať už je venku kdokoli další, jestli je tohle nějaký trik, postaráme se o to, abychom vás vzali s sebou."
Cooganovi se rozšířily oči. Znovu zuřivě zavrtěl hlavou.
"Rozumím. Otevřete dveře, až budete připraveni," žena měla ruce stále na očích. Zatímco mluvila, Stillwell si všiml, že její zuby jsou celé z oceli.
Zatímco Stillwell mluvil, Coogan zvedl pušku. Stillwell mu nyní pokynul pohledem a Coogan namířil zbraň na dveře. Sáhl po klice a ucítil, jak těžké železné západky v rámu dveří povolily, když jí otočil. Teď už nebylo cesty zpět. Pomalu otevřel dveře, nenamazané panty hlasitě zaskřípaly.
Žena stála ve dveřích. Vedle ní ležel na zemi kufřík. Chodba za ní byla prázdná. Stillwell na ni mávl zdravou rukou a pokynul jí, aby šla dovnitř. Pomalu zvedla kufřík a vyhověla mu, její kroky byly odměřené, jak se přesouvala do rohu místnosti vedle dveří. Stillwell je rychle zavřel a pak řekl Cooganovi, aby spustil pušku. Po několika vteřinách nelibého mručení jej uposlechl.
"Teď si můžeme opravdu popovídat. Kdo jste?" Stillwell si stoupl přímo naproti ní, asi dva kroky daleko.
Juhasz se přesunul vedle Stillwella: "Soudě podle fyzických rysů a toho, co ví, to musí být seržantka Jekatěrina Něčajevová od KGB. Přidělena k Jedenáctému ředitelství, je-li to to, které se zabývá tímto druhem záležitostí, seržantko?"
"Ředitelství K," Nečajevová se podívala na Juhasze: "A vypadá to, že zvěsti o přeběhlictví v Žerdevových řadách jsou nakonec pravdivé. Divím se, že tě Nadace nepopravila, když ses vrátil."
Juhasz se usmál, "Pravděpodobně to udělají, až už mě nebudou potřebovat. Lepší osud než ten, který nás všechny čeká, pokud GRU-P dosáhne svého."
"Počkej, jestli je od KGB, co jí brání, aby prostě neřekla GRU-P, že jsme tady?" Cooganova puška se při jeho slovech krapet zvedla.
"V sovětské vládě právě v tuto chvíli probíhá válka," odpověděl Juhasz: "KGB je to jediné, co stojí v cestě Stalinovi, aby uspěl tam, kde Truman selhal. A jsem si jistý, že byste nebyla zrovna nadšená, kdyby se o tom Koba dozvěděl, seržantko."
Nečajevové se na okamžik zablesklo v očích, její vyrovnaná tvář se zachvěla a takřka okamžitě se opět uklidnila: "Soudruh Stalin viděl výsledky našeho výzkumu. Časem si Politbyro vzpomene, proč v minulosti potřebovalo Nadaci, jakmile se nám podaří potlačit šílenství GRU-P."
Stillwell se vmísil do hovoru: "Náš výzkum? Takže Oblast-7 byla kompromitována."
"Váš ředitel výzkumu, doktor Geissler, s námi uzavřel dohodu. Poskytli jsme Nadaci zdroje a sdíleli s ní data. Žena, kterou znáte jako SCP-1041, nám pomáhala, když zrovna mohla. Výsledky, na ty se podívejte sami."
Nečajevová zvedla kufřík. Nabídla jej Stillwellovi.
"Otevřete to vy," Spinella si kufřík ostražitě prohlížel.
"Zajisté," řekla Nečajevová. Zatlačila na západky kufříku a pomalu jej před zraky celé místnosti otevřela. Uvnitř byly různé dokumenty. Stillwell přijal nyní otevřený kufřík a rychle v něm listoval všemi možnými údaji. U několika z nich se zastavil a pročítal tu laboratorní zprávu, onde zase schéma. Potom kufřík zavřel.
"Slyšel jsem o podobných výzkumech. O věcech, které by se s tím daly dělat," Stillwell předal kufřík Spinellovi.
"Tohle je všechno, co jsme stihly za tu krátkou dobu, kterou jsme měly, sebrat," řekla Nečajevová, "Měla jsem zajistit SCP-1041. Jenomže se objevila vaše skupina."
"Vskutku," zavrtil Stillwell rameny: "Kam jste ji chtěla odvézt?"
"Na bezpečné místo," odvětila Nečajevová.
Stillwell se odmlčel: "Pokud je to, co je v těch zápiscích, pravda…"
"Můžeme s klidem věřit, že je ten výzkum legitimní," vložil se do toho Juhasz. "Kdyby z něj nic nebylo, GRU-P by oblast už dávno srovnala se zemí."
Stillwell souhlasně přikývl: "Musíme tomu přijít na kloub. Musíme si promluvit s 1041."
"To znamená dostat ji z Oblasti-7 živou," řekla Nečajevová: "Změna plánů, řekla bych."
"Přesně tak," Stillwell to bez váhání potvrdil: "Nějaké nápady?"
Rozhovor byl náhle přerušen Spinellovým souborem nadávek, přičemž si cosi setřásal z nohavice kalhot. Kout, v němž stařec tiše ležel, v tom zmatku nepovšimnut, byl nyní zahalen v rozpínající se kaluži řídkého černého bahna, stékajícího po stěnách a po stropě v přímém rozporu s gravitací. Zrovna se dostala za hranice stínů a její černý lesk pronikal do skromného osvětlení místnosti.
Spinella uskočil od šířící se černé břečky, na nohavici kalhot měl v místě kontaktu s tekutinou propálenou díru. Za starcem už bylo slyšet, jak se drolí sádrokarton a sténají podpěrné trámy.
"Co to sakra dělá?" Coogan namířil pušku na starce. Stařec se na ni zadíval mrtvýma očima, úšklebek na tváři mu prosvítal skrz černou tekutinu, jež ho začínala pokrývat.
"To, co tyto exempláře dělají vždycky, mají-li dostatek času," Nečajevová klidně, ale pevně položila Cooganovi ruku na rameno a odstrčila jej stranou. Sáhla do kabátu a vytáhla pistoli.
První, co Stillwella napadlo, bylo vyrazit jí zbraň z ruky. Něco hlubšího než instinkt mu však zdravou ruku zadrželo. Sledoval, jak zvedá zbraň.
Nečajevová střelila starce do levého oka. Rachot pistole byl ve stísněných prostorách místnosti ohlušující; Stillwell měl pocit, jako by mu někdo praštil kladivem těsně vedle ucha. Hustý chuchvalec černého kalu se rozprskl o stěnu přímo za starcovou hlavou. Mírně se předklonil a vlivem nárazu kulky do lebky se zhroutil. Výstřel zanechal v místě, kde kdysi míval oko, širokou, zející, tmavou díru, orámovanou neměnným šklebem. Zdálo se, že proudění tekutiny po stropě a stěnách se zastavilo. To samé se nedalo říct o stěnách, které se nadále poddávaly své vlastní váze.
Jako první se slova ujal Spinella: "Konečně někdo udělal něco kurva smysluplnýho," zastrčil si cigaretu za ucho.
Stillwell se podíval na Nechajevovou: "Nevíte, jak nás dostat do Oblasti-7?"
Přikývla a zastrčila pistoli zpátky do kabátu.
"Můžeme plánovat cestou tam. Pojďme odsud."
Tým posbíral ukradenou pušku a skromné zásoby jídla a munice, které v úkrytu zůstaly. Když vycházeli, Stillwell se naposledy podíval do rohu. Černá látka už nepronikala dál. Starce však už neviděl. Nebyl čas uvažovat o důsledcích. Zavřel za sebou dveře.
« | Část Šestá | Matrjoška | Část Osmá | »