Ať žije Král
hodnocení: +9+x
blank.png

Mé jméno je Dr. King a víte, co ze všeho nejvíce nenávidím? Jablečná semínka. Vždy byla prokletím mé existence. Zkurvená zasraná jablečná semínka. Nikdy ne celá jablka, nebo kousky jablek. Jenom semínka, všude kam vkročím mi kazí plány. Konečně mám šanci otestovat SCP? Jablečná semínka. Pracuji ve své kanceláři? Semínka v zásuvkách. Všude, kam jdu, jsou jablečná semínka.

Ale já to změním. Už šest týdnů jsem zamčený osamotě ve své kanceláři. Jablečná semínka to tu pomalu plní a už je mám u krku. Dnes v noci nechám ty jablečné démony vyhrát. Ty pekelné kapsle nenávisti mě konečně zlomily, protože já už se nedokážu dál srát byť jenom s jediným dalším semenem.

Doufám, že v pekle nejsou jabka.


Dr. King zasténal, tak jako vždy, když se vzbouzel a protřel si oči. Byl mrtvý? Bylo… po všem? Nepřipadalo mu to tak. Vlastně mu připadalo, že jeho obličej ležel na známém povrchu.

Jablečná semínka.

Nohy Dr. Kinga zašátraly po pevné zemi, načež jej rychle vyzdvihly nahoru a rozházely přitom jablečná semínka všude po zasemeněné zemi.

Zoufalství a úzkost mu projely tělem a přiměly jej opět upadnout do semínek kolem. "Ne! Sakra! Mělo to přeci- doprdele, proč mě nechcete nechat na pokoji?"

Zatímco si zoufal, nevšimnul si Dr. King božské postavy, která k němu přistoupila. Bylo to jablko, celé jablko, se zelenými listy jako moře a bezkonkurenčním leskem. Mělo na sobě samolepku, na které zářilo zlaté písmeno "J", jehož lesk oslňoval celý kraj.

"Povstaň, Kingu."

Dr. King se otočil a jeho čelist by spadla ještě níž, kdyby už nebyla úplně dokořán a neplandala volně ve vzduchu. "Ty… ale…"

"MŮJ SYNU… TVŮJ ČAS NADEŠEL," spustilo ohromné létající jablko.

Dr. King zamrkal. "Můj čas? Co… o čem to sakra mluvíš?"

Červený záblesk se oddělil od jablka a rozšířil se po kraji, dotkl se všeho, co dříve mělo jinou barvu a změnil jej na krásně červenou.

"NENÍ ČASU NA ZBYT, BYL JSI STVOŘEN, ABYS TVOŘIL JABLKA. TEĎ NADEŠEL TVŮJ ČAS. SVĚT JE V KRIZI A JEDINÝM ŘEŠENÍM JSOU JABLKA."

"… Cože?"

Najednou byla Kingova mysl plná obrazů. Jel na jablečném vozu do Oblasti-19 a všichni starší zaměstnanci byli jablka. Klaněli se mu a připravili pro něj jablečný trůn, aby na něj mohl usednout. Kolem něj bylo vidět, že oblast je z jablek. Jablečné dílky tvořily každou zeď a hlava každého výzkumníka byla nahrazena kulatými zdravými jablky. Nehrozilo žádné nebezpečí, protože ze všech SCP byla jablka.

Celý svět byl jablko.

"TAK TO VIDÍŠ, JE TO- KAM TO JDEŠ?"

King už byl pryč. "NE! Nebudu žádný král ZASRANÝCH JABLEK."

"ALE JE TO TVŮJ OSUD-"

King se otočil k létajícímu jablku, které si říkalo jeho otec. Jeho obličej byl červenější, než svět kolem něj. "NASRAT NA OSUD."

A poté už Dr. King nebyl jablko.


Jak se drží, doktore?

No, vyndali jsme přibližně 765 jablečných semínek z jeho průdušnice spolu s několika tisíci, co jsme dostali z ostatních otvorů.

Pořád čistí jeho kancelář?

Jo, budeme odtamtud dostávat semínka ještě měsíc. Chudák chlap.

Vypadal hodně naštvaně, když ho sem přivezli… ale teď, sakra, vypadá šťastnější, než jak jsem ho kdy viděl.

Nad čím asi přemýšlí, co?

Ať už je to cokoliv, aspoň ho to dělá šťastným…

Není-li uvedeno jinak, obsah této stránky je pod licencí Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 License