Info
Originál: http://scp-wiki.net/just-fuck-it-up-irl
Autor:
Překladatel:
"Že má na svém penisu láhev?"
"On má na svém penisu láhev," potvrdil Clef.
Hlas na druhé straně drátu utichl. Potom, s trochu podrážděným povzdechem, se zeptal na jednu otázku, na kterou by se zeptal jakýkoliv člověk při smyslech, nebo i ten ne-tak-úplně při smyslech v téhle situaci.
"JAK?"
"Nemám tucha. Hej, 'Draki, jak se ti vůbec podařilo si strčit péro do té láhve?" zeptal se Clef.
"Jdi do prdele," zabručel Kondraki.
"Nechce to říct," řekl Clef do telefonu. "Ale jinak, jenom mě to zajímá, dělá tohle tvůj táta často? Je na to nějaká procedura? Jako jestli nemáte něco ve stylu odstraňovač-láhve-na-péru? Nebo nějakej chlap, kterému v takovýhle situacích voláte?"
"Alto…"
"Koukej, odstraňovač-láhve-na-péru by mohl být někdo jako instalatér: nebudeš volat někomu jinýmu, když na to už nějakýho chlápka znáš, protože ten druhej chlápek by to ještě víc dosral, protože by to neudělal tím samým způsobem, jako tvůj obvyklý g— a právě mi to zavěsil. Tvůj syn je na mě kurevsky hrubý, Bene."
"Přísahám bohu, že pokud mi teď nepomůžeš, tak nejenom, že tě zabiju, ale postarám se o to, aby to bylo zatraceně bolestivé," zavrčel Kondraki.
"Hej, nemusíš se vůbec obávat!" řekl Clef. "Nedělejme z toho vědu. Jenom tě dostanu do Oblasti-69, kde budou mít doktora, co ti odřízne tu láhev z tvého péra a co to kurva je za zvuk, který zní jako požární alarm?"
"To je požární alarm," potvrdil Kondraki.
Clef opatrně zamířil k dveří do apartmá a prostrčil svou hlavu skrz mezeru. Všechny dveře v patře byly otevřené a veškeří sousedi Kondrakiho vycházeli ze svých bytů na chodbu, reptajíc si pro sebe, když šli směrem k požárním schodům. "Hej," zeptal se Clef. "Nevíte, co se to děje?"
"Ani ne," odpověděla postarší žena s modrou noční košilí s květinami. "Myslím, že by to mohl být prostě planý popl—"
Náhlý výstražný výkřik se ozval chodbou, když někdo konečně otevřel dveře k požárnímu schodišti, odhalujíc tím tak hustý oblak bílého kouře.
"— nebo taky ne, do háje!" vykřikla postarší žena. "Pojďme se odtud dostat!"
Clef opatrně zavřel dveře a otočil se na svého přítele, jehož pleť se nějakým způsobem zbarvila do zelena nevolností, do bleda strachem a do červena vztekem v jeden jediný okamžik. "Budova tvého apartmá je v plamenech," podotkl, jaksi zbytečně.
Kondraki se sklopil hlavu dolů, aby se podíval na láhev značky Aquafina na svém péru, po té na dveře do apartmá, po té na okna a po té konečně zpátky na svůj penis. "Nech mě tu umřít," zasténal. "Zachraň se!"
"Píčovina," odvětil stručně Clef. "Jedeme v tom spolu. Umřeme spolu. Jdeš se mnou, i kdybych tě měl uspat a nést tě na zádech."
"Nedokázal bys mě uspat, ani kdybys chtěl," odsekl Kondraki. "Dřív bych tě zabil."
"Oh, a jsme zase u zabíjení a bodání. Pro boha, Bene, tvůj mozek jede furt na jedno brdo. Prostě si ho zastrč a hoď na sebe kabát, nebo tak něco. Nikdo si toho nevšimne."
Kondraki se rychle vydal do své ložnice. Jde slyšet zvuk přehrabování okolo šatníku. Po té vyjde ven s černým trenčkotem a gigantickou, do stanu-se-formující boulí ve svém rozkroku. "Wow," řekl na rovinu. "Tohle určitě pomůže. Nikdo si nevšimne ničeho divného, vůbec ne."
"Kurva…" Clef se podíval ven. Kouř se začal shromažďovat a posledních pár sousedů rychle utíkalo ke schodům se sklopenými tvářemi a mokrými hadry přetáhnutými přes jejich ústa. "Dobrá," řekl Clef. "Tohle jsem dělat nechtěl… ale nemáme na vybranou." Zhluboka se nadechl. "Kde tu máš spižírnu?"
"Wow, do prdele," řekl kapitán Buchanan. "Tohle není dobrý."
Oheň se především rozléhal v jednom apartmá na severní straně budovy, ale z plamenů olízávajících záclony a z odporné oranžovo-červené záře, jež šla pozorovat z okna, šlo s jistotou určit, že se nejedná o pouhé vzplanutí odpadků, což bylo také evidentní pro tucty zasmušile zírajících lidí v noční košili postávajících na nedalekém chodníku. "Tak dobře," řekl do vysílačky. "První se zbavme těch civilistů. Chci, abyste…"
Hlas Buchanana náhle utichl.
Po chodníku se procházeli dva lidé, oba nesoucí šátky na svých ústech a klobouky se širokou krempou. Měli pouze šátky na svých ústech a klobouky se širokou krempou.
A ještě jednu věc.
Láhve na vodu.
Oba dotyční muži měli na koncích svých penisů láhve na vodu.
Vysílačka kapitána Buchanana vypadla z jeho nervózně se třesoucích rukou. Cítil, jak se jeho nevinný svět hroutí zevnitř. Oheň, jeho vyčkávající hasiči a přihlížející na chodníku… všechno to zmizelo, zbyl jenom on sám, jeho oči a dva stroze-odění muži ve středním věku, jak si vesele jdou po ulici s klobouky na jejich hlavách, šátky na jejich ústech a láhvích na jejich titánobijcích.
Tito dva muži rychle naskočili do auta. Jeden z nich se otočil, navázal oční kontakt a naznačil dvěma zdviženými prsty gesto pistole a vystřelil po kapitánovi Buchananovi.
Auto nastartovalo a odjelo pryč.