Info
Originál: https://scp-wiki.wikidot.com/introductory-antimemetics
Autor:
Překladatel:
napsal qntm
Po svých prvních čtyřech hodinách u Nadace byl mladší výzkumník Kim na dně. Při úvodní lekci měl pocit, jakoby mu na hlavu hodili kovadlinu. Na oběd si našel roh v jídelně, ve kterém ho nikdo nebude rušit při přežvykování neanomálního jídla, popíjení nezdravě silné kávy a při tiché snaze zpracovat nával nových a znepokojivých informací.
Na telefonu, který obdržel, si frustrovaně pročítal těch pár záznamů, ke kterým měl přístup. Většina z nich musí být žert, pomyslel si. Působily… jako hodně špatný děsivý černý humor.
Kim byl jeden z jedenácti nově najatých výzkumníků. Ostatní seděli ve skupince u jiného stolu a živě si spolu povídali. Tu a tam bylo možné spatřit nějakého instruktora se sendvičem v ruce, ale jinak byla jídelna úplně opuštěná. Kimovi to přišlo zvláštní, do jídelny by se bez problému vešly dvě stovky lidí. Oblast 41 byl velký komplex tří budov se spoustou podzemních prostor uprostřed lesů centrálního Colorada; kde jsou všichni?
Do jídelny vstoupil muž v šedém obleku, navázal oční kontakt s Kimem a zamířil směrem k němu. Jeho oblek mu perfektně seděl, musel být ušitý na míru. Měl sponu na kravatě a platinové hodinky velké jako cihla. Nepatřil tam, Oblast 41 byla pracovní oblast, sloužila pro výcvik, vzdělávání, výzkum, vývoj a dokonce i zadržení několika málo SCP třídy Safe. Administrativní pracovnící tu neměli vůbec co dělat, tak co tu dělal on? Možná se ztratil a pokoušel se najít heliport? Nebo to jen byl jeden z výzkumníků, který se oblékal o dvě platové třídy lépe, než by měl?
"První den, co?" promluvil na něj a podal mu ruku: "Alastair Grey. Píše se s E."
"Kim," odpověděl Kim, "Paul Kim."
"Rád vás poznávám. Co je to za přízvuk, jestli se můžu zeptat?"
Kim mrkl: "New York. Jsem z New Yorku. Vy jste oblastní ředitel?"
"Vypadáte dost nervózně."
"Je to na mě vidět, že?" zeptal se Kim, "určitě víte, jak vypadá úvod. Je to jako atomová bomba na vaše ego. Všechno, co jsem znal, se mi právě otočilo vzhůru nohama, evidentně jsem celý svůj dospělý život byl 'ochraňován' před 'nebezpečnými' znalostmi. Jako by celý svět tam venku byl… bazének pro malé děti. Vylézt z něj ven bylo… přinejmenším ponižující. A vlastně…" znovu mrkl, "co že tu vlastně děláte? Neodpověděl jste na moji otázku."
"Vy jste neodpověděl na tu moji," řekl Grey.
"Samozřejmě, že jsem odpověděl," řekl Kim, "jsem z—"
Zastavil se. Jeho proud myšlenek vytekl do prázdného vzduchu. Odpověď na Greyovu otázku měl na jazyku, ale nemohl ta slova dostat ven: "To je divný," zatřásl hlavou.
V tu chvíli si také všiml, že Grey na sobě nemá svůj odznak. Mohla to být nevinná chyba, i když velmi závažná. Ale takoví jako on by se jistě nedostali na jeho úroveň, aniž by byli perfektně přesní ve všem, co dělají.
"Kdo jsi?" zeptal se ho znovu Kim.
"Tvůj životní příběh byl fascinující."
"Co?"
"Mluvil jsi čtyřmi jazyky," řekl mu Grey, "teď už jen jedním a brzy už žádným. Moc intelektuální na to, aby se specializoval, tvoje vzdělání byla směs biochemie a literární komparatistiky. Jako bys měl pocit, že zemřeš, pokud se ti nepodaří si do hlavy nacpat více cizích myšlenek. Procestoval jsi celý svět, hladový po informacích, každá země pro tebe byla jako nová planeta. Hrál sis s antropologií, ale svět je příliš velký na to, aby ho pochopila jedna lidská rasa, natož jeden člověk. Lidské rasy je taky příliš velký počet, měli bychom jej trochu ztenčit."
Kim přikývl: "Omluvil byste mě na vteřinku?" vstal od stolu a přiběhl k jinému, u něhož seděla jeho nová instruktorka. Když se přiblížil, dostal zvláštní pocit, bylo to něco jako statický šum. Chytil ji za rameno a podařilo se mu s ní trochu zatřást, ale bylo to jako strkat ruku do tekutého asfaltu, "hej! Máme problém. Je tu člověk, který tu nemá co dělat. Možná je to SCP. Doktorko, mluvím na vás! Haló?" nereagovala. Pokusil se promluvit na skupinku nováčků, ale navzdory jeho křiku a tleskání do uší se bavili dál: "hej! Lidi! Poslouchejte mě! Ne, ne, ne, ne."
Kim se otočil. Grey se postavil a šel směrem k němu, na tváři stále jeho sebejistý úsměv. Teď už s ním opravdu něco bylo špatně. Kim ho viděl i skrz stoly jako virtuální realitu promítanou uvnitř svých vlastních očí.
S šokem si uvědomil, že vidí Greye, i když mrkne. Zavře víčka, ale Grey tam pořád stojí. Jako zjevení tam, kde by měla být jen jeho soukromá osobní temnota. Jediný způsob, jak ho dostat ze zorného pole, bylo otočit se jiným směrem. I potom však cítil radioaktivní píchání na zadní straně svých očí.
Pokusil se zavolat jednomu z nováčků. Jeho mobil v kapse zazvonil, ale nic jiného se nestalo. Nikdo nereagoval.
"To nedává smysl," řekl Kim.
"Pamatuješ si na svého otce?" zeptal se Grey.
"Svého otce jsem nikdy neznal," cukl sebou a oddálil se, "vychovala mě matka."
Greyův jasný úsměv byl na jeho tváři jako zamrzlý: "Ti lidé milovali tvůj pohled na věc. Chtěli tě nechat pracovat s anomálními antimemy. Ale nepamatují si, že existuješ. Neexistuješ."
"V téhle Oblasti nejsou žádná nebezpečná SCP. Je to Oblast pro třídu Safe. Takže buďto nejsi nebezpečný, nebo nikdo neví, že existuješ. A jestli nikdo neví, že existuješ, tak tu musíš být nový, nebo jsi… Co je to antimem?" otázal se Kim, hlavně sám pro sebe.
"První den, co?" řekl Grey.
"Jsi inteligentní?" zeptal se Kim.
"Vypadáš nervózně," podotknul Grey.
Kim se rozběhl. Ven z jídelny, za roh, deset nebo jedenáct dlouhých kroků chodbou a k výtahu. Praštil do tlačítka "dolů" a čekal. Dveře výtahu byly naleštěné. Kim v odrazu spatřil tvář a šokem málem padl na zem. Byla to tvář, kterou v životě neviděl. A zřejmě byla jeho vlastní: "Kriste! Ale ne, ne, ne," mumlal si pro sebe: "Co to sakra, co to sakra—"
Grey vyšel zpoza rohu, stále jen lehkou chůzí, zrovna když se dveře výtahu otevřely. Kim vběhl dovnitř a stiskl nejnižší podlaží, osmé podzemní patro. Bylo to instinktivní rozhodnutí, ale zpětně by si ho dokázal odůvodnit. (Nemohl prostě nastartovat auto a odjet pryč. Bude lepší, když Grey zůstane v Oblasti místo toho, aby ho vypustil do "normální reality". Takže se stáhne do nejhlubšího, nejtemnějšího rohu Oblasti, do kterého má přístup a bude čekat na Greye. Zamkne za sebou všechny dveře… A bude čekat na smrt.) Výtah začal sestupovat a Greyovo zjevení, viditelné skrz dveře a stěny, zmizelo nahoře. Se vzdáleností a perspektivou se zmenšoval, stále se širokým úsměvem na tváři.
Kim ve výtahu nervózně pochodoval dokola: Nepamatuji si svoji tvář. Říkal, že mi sebral všechny ostatní jazyky, ale nikdy jsem se žádné neučil. Takže konzumuje moje vzpomínky. Konzumuje informace. A nikoho nemůžu kontaktovat, takže jsem na to sám.
Na tohle mě nikdo nepřipravil.
Praštil svojí hlavou o zeď výtahu a zíral na své boty: Ale to nemůžu vědět. Co když jsem byl připravený, ale nemůžu si vzpomenout na svůj trénink? Co když jsem tu pracoval roky, ale myslím si, že je to můj první den? Co když jsem tu věc už potkal? Co když ji každý v téhle Oblasti potkal několikrát, ale… nikdo si ji nepamatuje? Je tohle antimem?
Kim si vybavil skoro prázdnou jídelnu. Kilometry prázdných chodeb a desítky prázdných místností a laboratoří. Možná nepohlcuje jen moje vzpomínky. Možná pohlcuje lidi, maže je z historie. Možná tuhle oblast ničí zevnitř roky. Proto je tak prázdná? Protože už nás dostal skoro všechny?
Musím najít pomoc. Musím někoho varovat. Ale jak? Nemůžu mluvit s lidmi, nemůžu jim zavolat. Měl bych— Měl bych napsat SCP.
Ale určitě nejsem první, kterého to napadlo.
Vytáhl svůj telefon a otevřel seznam. Skoro deset tisíc SCP záznamů. Celá stovka z nich byla označena "antimemetika".
Srovnal si myšlenky: Grey s E. G-R-E-Y. 4-7-3-9.
SCP-4739
Třída Objektu: Keter
Speciální Zadržovací Procedury: Ignoruji formát protože času je málo. Pokud toto čtěte, byli jste izolován od zbytku Nadace. Pokusy volat o pomoc jsou zbytečné. Nacházíte se uvnitř metaforického žaludku SCP-4739 a už jen čekáte na strávení. Musíte se dostat do laboratoře S041-B08-053 jak nejrychleji to jde a pokračovat ve výzkumu, dokud se vám Greye nepodaří zastavit nebo zabít, než on zabije vás. Nečtěte dál dokud nebudete ve výtahu.
Popis:
Ve chvíli kdy se dveře výtahu otevřely do 8. podzemního podlaží, spatřil Kim Alastaira Greye, stále s odzbrojujícím úsměvem na tváři. Vykročil vpřed.
V zoufalosti vrhl svůj telefon vší silou na čelo zrůdy. Malá kovová cihla ho trefila perfektně. Grey se svalil na zem a jeho lebka s křupnutím narazila na stěnu. Když se vzpamatoval, Kim už byl z dosahu. Byl slyšet jeho běh po betonové podlaze rezonující mezi stěnami chodeb.
Dvě šikmé zatáčky a místnost 53 byla na dohled. Dveře vypadající jako poklop ponorky stály na druhé straně chodby. Už z dálky si Kim všiml přístupového panelu s klávesnicí. Čtyři číslice. Zkusil 4739, správný kód na první pokus. Zamykací mechanismus se bolestivě pomalým tempem začal otevírat.
"Dělej, dělej, dělej!"
"Pamatuješ si na svoji matku?" Greyův hlas se ozýval z druhé strany chodby.
"Nemám rodiče, byl jsem sirotek," zamumlal si sám pro sebe. Na zlomek vteřiny přemýšlel o tom, co by tím Grey mohl myslet, ale teď nebyl čas se tím zabývat.
Těžké ocelové dveře se otevřely. Kim vklouzl dovnitř a zamkl je za sebou, i když to pravděpodobně nemělo smysl. Laboratoř byla velká, samozřejmě bez oken, a po strop napěchovaná vybavením, které Kim stěží poznával. Pod nohama měl tenkou vrstvu skleněných střepů. V rohu stál terminál, zamčený. Kim ho odemkl a na obrazovce ho čekal ten stejný záznam:
Popis: SCP-4739 je silné, pomalu účinkující smrtící antimemetické činidlo. Bere na sebe podobu podnikatele europoidní rasy jménem "Alastair Grey". SCP-4739 je přitahováno hustými shluky organicky skladovaných informací - v podstatě velmi znalými, komplikovanými a zajímavými lidmi. SCP-4739 obalí své oběti antimemetickým polem, čímž je odřízne od vnějšího světa a zabraňuje tomu, aby ostatní osoby byly schopny vnímat oběť nebo její akce. SCP-4739 poté konzumuje vzpomínky a znalosti osoby, dokud není uvedena do vegetativního stavu a nezemře. Tento proces trvá zhruba 15 minut až 2 hodiny a je popisován jako "Zrychlená Alzheimerova choroba".
Věří se, že SCP-4739 není inteligentní. Je však schopné inteligenci předstírat dostatečně k tomu, aby přesvědčilo nepozorné. Oběti SCP-4739 jsou schopny se volně pohybovat a manipulovat s okolním prostředím, protože poté, co jsou chyceny, není možné uniknout nebo přivolat pomoc. Komunikace ve formě psaného textu, kresby a elektronických zpráv je možná a tyto zprávy přetrvávají v realitě. Vztahuje se na ně však efekt SCP-4739, což vnějším pozorovatelům znemožňuje tyto zprávy vnímat, dokud se také nenachází pod jeho účinky.
Záznam, který momentálně čtete, byl vytvořen a je udržován oběťmi SCP-4739, protože není viditelný pro nikoho jiného. Pokud čtete tento text, SCP-4739 vás dostihlo. Aktuálně jste izolováni od zbytku Nadace, jste na to sami. Máte čas v rozmezí 15 minut až 2 hodin, abyste se dostali do Oblasti 41, podzemního podlaží 8, laboratoře 053, seznámili se s momentálním výzkumem a přišli na způsob, jak vyřadit nebo zadržet SCP-4739, nebo, pravděpodobněji, zemřeli. Pokud antimemetika není váš obor, máte naši upřímnou soustrast a doporučujeme, abyste se začali učit. Rychle.
Od 3. srpna 2013 pohltilo SCP-4739 ||||| ||||| ||||| ||||| ||||| ||||| ||||| ||||| ||||| ||||| ||||| ||||| ||||| ||||| ||||| |||| nadačních výzkumníků (pokud tento záznam čtete poprvé, prosím, přidejte čárku). Odhadujeme, že k záznamu v databázi se dostane zhruba 50% obětí, takže skutečný počet je pravděpodobně dvojnásobný, nebo vyšší.
"Ale jak to mám zabít?" vykřikl Kim. Projížděl mnoho stránek chaoticky a nepravidelně uspořádaných poznámek, které nikdo neměl čas srovnat. Existovaly desítky oddělených linií výzkumu sepsaných v náhodném pořadí lidmi, jako byl on. Všechny končily nějakou variací vět: "Vyzkouším X. Pokud tohle čtete, jsem mrtvý a X nefungovalo, což znamená, že X je slepá ulička a musíte vymyslet něco jiného".
Četl dál. Nikomu se nepodařilo Greye nijak fyzicky ovlivnit. Nikdo ho nemohl zastavit, vyhnout se mu, zpomalit ho, pokusit se s ním domluvit nebo ho přesměrovat na nějaký jiný cíl. Lidé zkoušeli otrávit svoji mysl nestravitelnými myšlenkami, pomalu Greye krmit vzpomínkami ve snaze ho zpomalit, obnovovat je rychleji, než je Grey stíhal ničit nebo ho přeplnit novými informacemi. Zkoušeli spáchat sebevraždu předávkováním amnestiky Třídy-A. Nic z toho nefungovalo. Více než sto lidí, většina z nich zjevně s doktorátem, té věci padli do chřtánu, chvíli bojovali a s menší nebo větší důstojností zemřeli.
Už nezbývaly žádné nitě, kterých by se mohl chytit.
"Jsem v prdeli!" Kim došel k závěru. Zvedl hlavu, Grey ještě nebyl v místnosti, ale viděl ho, jak se prochází poslední chodbou. Je absolutně nehmotné stvoření, fyzické zábrany mu nedělají potíž. Nikdo mu nemůže ublížit.
Kim sáhl do kapsy, kde byl jeho telefon.
Počkat.
Znovu projel záznamy. Nikomu se nepodařilo se s Greyem fyzicky střetnout. Našel tři nebo čtyři zoufalé ubožáky, kteří při pokusech o to zemřeli. Bojový nůž a glock. Baseballová pálka (Kim přejel pohledem po místnosti a skutečně tam byla - zapadlá pod stolem). Jeden muž, starší botanik, pro kterého byla situace zjevně těžce mimo jeho expertízu, napsal, že se prostě pokusí najít ten nejtěžší předmět, který unese. To by vysvětlovalo rozbitou CRT obrazovku na podlaze a skleněné střepy u vchodu. Našel dokonce kamerový záznam jeho pokusu. Nestalo se doslova nic. Grey je jako holografický duch, obrazovka proletěla přímo skrz něj a implodovala, když spadla Greyovi k nohám. Zbytek záznamu seděl schoulený v rohu, pomalu upadající do šílenství, zatímco ho Grey klidně pozoroval.
Ale ten rozdíl je, Kim si ohromeně uvědomil, že telefon je jako solidní cihla informací. A přede mnou ještě nikdo nezkoušel udělat z informací projektil.
Kim prohledal několik rozházených záznamů o experimentech, kdy se oběť pokusila navést Greye na jiný zdroj dat. Základní myšlenka byla Greye "přetížit", odvést jeho pozornost na zdroj, který obsahoval příliš informací: internet nebo terabitovou linku z urychlovače částic nebo hromadu disků s prvními pár triliony desetinných míst Pí. Nikdo ale nedokázal odvrátit jeho pozornost od sebe. Nápadně umístěné obrazovky plné dat ignoroval, data vyslaná přímo na něj elektromagneticky (rádiové signály, laser) neměla žádný efekt. A nikdo nepřišel na způsob jak informace přenést skrze svoji mysl jako vzpomínky. Bylo to označeno za nemožné, větev výzkumu uzavřena.
Pevné disky byly, jak Kim zjistil, přímo na stole vedle terminálu. Byla to jednotka velikosti polovičního racku, kovový kvádr velký asi jako bowlingová koule. Ta nejméně efektivní zbraň na blízký boj, jakou by si člověk dokázal představit.
Kim sebral tři nejdelší kusy ethernetového kabelu, které dokázal najít, a začal je splétat do řetězu.
Poté si uvědomil, kdo je, kde je a jaká je jeho odpovědnost. Přišel k počítači, otevřel záznam, přidal se k počtu obětí a přesně popsal to, o co se pokusí. Protože možná nebude poslední. A svět musí vědět že tohle není ta správná cesta.
*
Grey vstoupil skrz dveře do laboratoře. Kim převrhl většinu vybavení na podlahu, aby měl prostor pro černo-šedé diskové pole na provazu z ethernetových kabelů, kterým točil nad hlavou. Jak letělo vzduchem, vydávalo tichý dunivý zvuk. Grey nebyl dostatečně inteligentní na to, aby se zastavil. Kus železa ho trefil přímo do hlavy, montážním bodem napřed jako středověká zbraň.
Grey pohltil prvních pár bilionů číslic, ale nestačilo to. Místností proletěl záblesk zeleného světla a zvuk podobný zkratu kolejí metra a Grey ležel v rohu s dírou v hlavě. Na podlaze kusy částečně zničených disků.
Kim se rozhodl, že vtipnou hlášku si sem historie doplní sama.
*
"Postupně se prokousával hierarchií celé divize," řekla mu Wheelerová při debriefingu, "byla to jen otázka času, než narazí na někoho nebezpečného. Gratuluji, předvedl jste základní úroveň kompetence, když to bylo nejvíce zapotřebí. Desítky dalších to nezvládly."
Kim se ještě pořád vzpamatovával, ale šok z události mizel rychleji, než by očekával.
Marion Wheelerová byla zjevně ředitelkou Divize Antimemetiky. Kimův nový nadřízený.
"Chtěl bych říct, že to bylo jen tupé štěstí," řekl Kim, "chtěl bych říct, že jsem jen hodil telefonem z instinktu, ze svalové paměti. Byl to můj první den a měl jsem strašné štěstí. …Všechno tohle bych chtěl říct, ale kdybych to řekl, tak nic z toho nebude pravda, že?"
Wheelerová s očekáváním zůstala zticha.
"Nejste můj nový šéf," řekl Kim, "uiž to je hodně dlouho. Tohle vůbec není můj první den. Pracoval jsem tu už… no, už to musí být více než deset let, že? Myslím, že jsem byl profesionální výzkumník antimemetiky alespoň od začátku 21. století. První vzpomínky, které Grey pohltil, byly ty, které následovaly po prvním dni. Ale i tak…"
"V tom, co se dnes stalo, nevidím zase tolik štěstí," odpověděla Wheelerová, "instinkt a svalová paměť jsou jen hluboké formy znalostí. Jak jsem říkala, základní úroveň kompetence. Schopnost si dát celý svůj život a všechny své znalosti dohromady rychleji než kdokoliv jiný. Tohle se vám snažíme při výcviku nacpat do hlavy. A občas se to, díky bohu, povede."
"Tohle dokonce není ani poprvé, co vedeme tuhle konverzaci," pokračoval Kim, "byly tu další incidenty. Další SCP s amnestickými schopnostmi. Už jsme tu dříve seděli a sledovala jste mě, jak se dávám dohromady."
"A ještě pořád mě to baví," přiznala Wheelerová, s něčím na tváři, co by se mohlo přibližovat úsměvu.
"Jak dlouho mi to většinou trvá?"
"Pár měsíců," řekla Wheelerová, "ale jestli to chcete slyšet upřímně, lidé v téhle divizi jsou v první den tak kompetentní, jak to jen jde. Buď do téhle práce přijdete a jedete na plný plyn, nebo vůbec. Zbytek už je jen vychytávání much a nějaká ta chemie."
"Takže vlastně se mi snažíte říct, že můj psychický stav vás nezajímá a potřebujete mě v práci hned teď," řekl Kim.
Wheelerová přikývla: "Pro začátek potřebuji aktualizovaný SCP záznam. Potřebuji, abyste sestavil Greyův vzor chování a popsal přesně, jak jste se ho zbavil. Chci, abyste zjistil, co dělal s těmi těly. Jestli je zpopelnil, dezintegroval, nebo jen nechal hnít po oblasti v antimemetických bublinách. A potřebuji protiopatření, až se nakonec vrátí."
"Není mrtvý? Počkat," řekl Kim, "na tohle si vzpomínám, už se mi to vrací. 'Myšlenky nemůžou zemřít.'"
Následuje: Nezapomenutelní, Stejně Jako Ty