Info
Originál: https://scp-wiki.wikidot.com/herman-fuller-presents-the-one-sent-by-god
Autor:
Překladatel:
Seslaná Bohem
LÉTÁ!
LÉČÍ!
CHRÁNÍ!
KROTITELKA!
SE SVOU MANTICHOROU!
ČLOVĚK?
PTÁK?
ZÁZRAK?
ANDĚL?
DUŠE!
Seslána z nebes a vržená do ulic, rozhodla se vytvořit to nejlepší představení vůbec.
Připravte se spatřit ctnost samotnout a těšit se z její moci, užít si její úchvatnou sílu, kterou ovládá bestie jako loutky!
Připravte se na to zlepšit si život touto unikátní zkušeností!
¡Nenechte si to ujít!
Následuje výňatek z díla zvaného Zrozený pro Cirkus: Menažerie zrůd Hermana Fullera. Identita vydavatele ani autora zatím nebyla určena a vytrhané stránky byly nalezeny vložené v knihách o cirkusech po celém světě. Osoba nebo osoby zodpovědné za tento jev jsou neznámé.
Seslaná Bohem
To the Circus Born
Ubohá dívka, byla s náma v Cirkusu dlouho a nezasloužila si nic z toho, co se jí stalo. Abych řekl pravdu, nikdy by mě nenapadlo, že by s náma tahle malá holka, která přišla v podstatě odnikud, zažila tolik věcí. Na druhou stranu přiznávám, že na tu noc kdy přišla asi nikdy nezapomenu. Měsíc tu noc nádherně zářil, nebe bylo čisté a plné hvězd, když jsme spatřili postavu vstoupit do tábora. Vysoká blonďatá žena přišla k našim stanům a okamžitě si šla promluvit s Fullerem. Ta žena nám tam tu noc nechala batole a po krátkém rozhovoru s Fullerem zmizela. Očividně si tu malou holčičku chtěl do budoucna nechat. I když by to v ten moment nebylo nic užitečného, určitě by to prospělo podnikání později. Každopádně, Fullerovi se úplně nechtělo se o ni starat, a tak se zdálo ideální ji nechat v péči krotitele mantichor. V Cirkusu byl pro tu práci jedním z nejvhodnějších adeptů a vždy k ní byl velice milý, staral se o ni, a dokonce ji chránil když byla nemocná. Pro ni to byl otec a jediná rodina, kterou v Cirkusu a ve světě měla. Přesto ale chodívala kolem a zlepšovala nám všem náladu, čímž jsme se stali její malou skupinou kamarádů. Fullerovi se ale to, že si celé dny hraje úplně nelíbilo, takže řekl trenérovi, že ji musí někde zaměstnat. Trenér se kvůli tomu pustil do práce a začal s ní chodívat na scénu. Poté se pustil do práce krotitel a začal ji zapojovat do svých čísel. Ráda sledovala monstra jak dovádějí, jsou mírumilovná, méně děsivá, ale ze všeho nejvíc jí dělalo radost je rozveselovat, ačkoliv ji krotitel nechával spíše v roli úchvatné společnice. Představte si, "malá Andělská Dívka krotí mládě mantichory", jako začátek to bylo něco vážně poutavého. Pak přišly na scénu ty velké bestie s krotitelem, který předvedl hlavní číslo. A tak ta malá dívka začala účinkovat po boku krotitele, stala se zářivou jiskrou v očích publika a pomohla svému "otci" s jeho čísly.
To byl začátek její několikaleté kariéry, ve které každé představení doprovázela krotitele. Ráda trávila čas s mládětem rejnoka, který pro ni byl jako mazlíček. Dokonce mu dala jméno, Milanesa. Dala mu ho, protože to slyšela v nějakém městě, které jsme navštívili a všem nám to přišlo hrozně sladké, že ho pojmenovala zrovna takhle, vzhledem k tomu, že ani nevěděla že to je ve skutečnosti jídlo. Každým dnem se dívka na jevišti zlepšovala až do bodu, kdy tam zákazníci začali chodit spíš kvůli ní, než kvůli samotnému krotiteli. Fuller neměl jinou možnost než jí dát vlastní představení. A vážně, bylo to pro nás všechny úžasné vidět samotného Fullera jí říct, že bude mít vlastní představení. Vidět ji obejmout krotitele s takovou radostí bylo okouzlijící. Řekla mu, že konečně bude jako on, že bude skvělá krotitelka, ale ve svém vlastním čísle. Že bude tak dobrá jako on. To byl vždy její sen a krotitel na ni byl pyšný. Vždycky nám říkával jak jeho holčička bude mít to nejlepší představení v historii Cirkusu a konečně se to začínalo plnit.
289
To the Circus Born
Seslaná Bohem
Oba začali cvičit na nové velké číslo. Dívka byla na jevišti pořád mírně neohrabaná, ale hádám, že byla jenom nervózní z toho, že tam najednou bude sama. To jí ale nezabránilo v tom dál cvičit a plánovat. Všude neustále radostně pobíhala a řekla nám všem, co bude náplní jejího představení a jak se nemůže dočkat na den, kdy bude konečně na jevišti. Její číslo mělo být minimálně "zvláštní", ale vcelku přívětivé pro všechny v publiku. Mělo to začít tím, že vstoupí hlavními dveřmi a zatímco ji Herman bude ohlašovat přes megafon, ukloní se celému publiku. Další věc co publikum uvidí bude jak se naše dívka zvedá ze země a prolétá kolem lidí poblíž. Poté si z publika vybere toho, kdo je v největších bolestech (je zvláštní, že tohle mě na ní fascinovalo nejvíc, byla schopná vidět v lidech všechnu jejich bolest). Až někoho vybere, vyzvedne jej a neobyčejně prudce se s ním proletí. Pak vyletí na vrchol stanu, tam se chvíli zastaví, snese se dolů a vysadí osobu z publika na jeviště. V ten moment začne ta napínavá část. Vypustíme na jeviště obrovskou mantichoru přímo tam, kde bude vysazena osoba z publika. Ta osoba bude velmi nervózní a všichni budou vyděšení, ale kráska svými křídli nestvůru obklopí a začne ji ovládat jako loutku. S tímhle se emoce v lidech zblázní a ona z toho bude nadšená.
Trénink pokračoval ale už se nezdálo, že se dívka jakkoliv zlepšuje. Začala být mírně frustrovaná jak se ten den blížil, ale nepřestávala myslet pozitivně. Hlavně proto, že poblíž vždy byl krotitel a Milanesa, se kterými se vždy cítila klidná. Problémy nastaly skoro dva týdny před prezentací. Ta dívka to vážně nezvládala a Fuller si toho všiml. Co ho štvalo nejvíc bylo, vidět ji neustále tak pozitivní, i když šla prezentace tak špatně. Všichni jsme moc dobře věděli, že když Fullera něco trápí, začnou se dít špatné věci a přesně to se stalo. Jednoho dne jsme ji uviděli jak celá utrápená, běhá přes celý tábor. Milanesa se ztratila a nebyla k nalezení, dokud nepřišel Fuller. Nesl toho malého rejnoka v rukou. To malé stvoření bylo skoro k nerozeznání, nemělo křídla ani ocas a uprostřed tváře mělo obrovskou jizvu. Fuller hodil jeho tělo dívce, kterou to nechalo v slzách naprosto zničenou. Řekl jí, že to má brát jako "motivaci", aby se už konečně dala do práce.
Od toho dne dívka neopustila svůj stan a trávila celé dny cvičením. Nespala, jedla jak nejmíň mohla, když cvičila, nechtěla u sebe nikoho mít. Ty dny pro ni byly věčné a nenechávala se ničím rozptýlit, ani krotitelem. Bylo skoro nemožné ji vidět, ale občas jsme se střídali a nosili jí jídlo a nebyly to veselé návštěvy. Kdykoliv jsem ji navštívil, nedělala nic jiného, než že cvičila. Ani nás nepozdravila, ani se na nás nepodívala, ani si nás nevšimla, když jsme vešli, jen pokračovala ve své choreografii. Bylo na ní poznat, jak moc je unavená, vlasy měla rozcuchané a pod očima měla velké temné kruhy. Každý den byla v horším a horším stavu, klepaly se jí končetiny, ale nehodlala se zastavit. Velké obavy měl i krotitel, ale nebylo nic co by zmohl. Modlil se, že to všechno skončí dobrým představením a všechno se vrátí do normálu. Tak to pokračovalo, dokud nenastal den představení.
290
To the Circus Born
Seslaná Bohem
Ta mladá dívka únavou sotva stála, její oči vypadaly ztraceně, ale představení muselo pokračovat. Všechno začalo podle plánu, od vstupu až po prezentaci. Poté byl čas vylětět do vzduchu a najít osobu z publika. Ta ubohá dívka se sotva zvedla ze země, každé máchnutí křídel bylo těžší a těžší, přičemž pohyb byl prakticky nemožný. I přes to, dívka vyletěla a neohrabaně popadla prvního člověka, ke kterému se dostala. V jeden moment málem spadla, ale s trochou navigace od krotitele získala zpátky balanc. Mladá žena předstírala, že to je součást představení, rychle se nadechla a sletěla k jevišti, kde shodila osobu z publika. Jakmile přistála, nedokázala se udržet a začala na několik sekund hyperventilovat, zatímco si v bolestech držela ruce a křídla. V ten moment jsme otevřeli dveře pro mantichoru a mladá žena se postavila před osobu z publika. Roztáhla křídla a pokusila se jimi bestii obklopit, ale byla tak slabá, že ji mírné pošťouchnutí od té věci odhodilo na stranu. Monstrum se ani na okamžik nezastavilo a během pár sekund rozthalo nebohou osobu před ním. Všichni začali v hrůze prchat, zatímco krotitel a pár dalších pomocníků dostali mantichoru zpátky do klece. Dívka, ležící na zádech na jevišti, mezitím poslouchala vřískoty a řevy nejhorší noci svého života. Pracovala tak tvrdě jenom aby viděla, jak se jí naděje a sny rozplynou v rukou.
Uprostřed všeho toho chaosu pak prostě odešla ze stanu, vzdala se faktu, že ztratila veškerou budoucnost. Krotitel, po tom co pomohl zamknout mantichoru, se šel na dívku, kterou vždy bral jako vlastní dceru, podívat. Celou noc byl ze stanu slyšet pláč a smích. Brečela nad tím jak si prý zničila život, že si za to může sama, zatímco ji krotitel utěšoval tím, že to byla jen špatná noc a vyprávěl příběhy o tom, jak začínal on. O něco klidnější a potom co jí krotitel utřel slzy, mohla dívka v obětí svého otce konečně v klidu odpočívat. Další den je navštívil mimořádně rozzuřený Fuller, který jim řekl, aby ho doprovodili. Zavedl je na scénu z minulé noci, která teď byla plná násilníků. Jeden z nich pak dívku svázal a hodil ji doprostřed jeviště. Krotitel s hrůzou sledoval Fullera, jak mu podává nůž a vede ho blíž k dívčiným zádům. Fuller pak přinutil Krotitele aby jí odřezal křídla. A nejenom to. Fuller nutil Krotitele odřezávat pomalu každé pírko, za neustálého křiku té ubohé dívky. Krotitel se během něčeho tak barbarského snažil zavřít oči, ale Fuller ho nenechal a nutil ho sledovat vše, co té mladé dívce, kterou 19 let vychovával, dělal. Když obě křídla odpadla, dívka omdlela bolestí. Jakmile ten masakr skončil, Fullera ta dívka přestala zajímat. Z toho důvodu ji stále vážně zraněnou nechal ležet někde v baru. Křídla vyhodil do koše jako obyčejný odpad, stejně jako to udělal s ní.
291