Herman Fuller si to může strčit do prdele
hodnocení: 0+x
blank.png
SLOTH'S PIT, 1970

Bezedná Jáma nebyla zrovna oblíbeným místem Jeffreyho Hubbla. Její klientelu tvořili hlavně turisté, kamioňáci a další projíždějící. Místní sem chodívali jen zřídka a když už, tak obvykle z méně než respektuhodných důvodů.

Jeffrey byl vděčný za únorový mráz, který mu umožnil zakrýt svoji identitu pod několika vrstvami oblečení. I přes to ale počkal až se setmí, než se vydal na svoji pochybnou cestu. Zaparkoval několik bloků daleko a kličkoval postraníma uličkama, aby se ujistil, že ho nikdo nevidí.

Když vstoupil, nechal si na sobě šálu a začal hledat po místnosti někoho, koho by znal. Mžouráním v chabém světle a hustém kouři cigaret poznal jenom barmana, který věděl, jak moc si jeho zákazníci cení svého soukromí a byl tak důvěryhodnou osobou.

Spokojený se svojí anonymitou, zamířil k zadnímu stolu. Bylo mu řečeno, že tady na něj budou čekat dva muži, jeden vysoký a vychrtlý a druhý vysoký a svalnatý. Stůl byl obsazen dvěma muži, ale byla tu s nima také mladá žena, o které se jeho kontakt nijak nezmínil. Jeffrey se ještě jednou rozhlédl po baru, aby se ujistil, že to jsou ti lidé, se kterými se má setkat. Větší muž pronikavě zahvízdal a mávnul na něj.

Jeffrey nervózně polkl a přisedl si k nim. Na stole byly čtyři půllitry piva.

“Objednali jsme ti; snad je to v pořádku,” řekl větší muž tónem, kterým dal jasně najevo, že by neudělalo velký rozdíl, kdyby to v pořádku nebylo. Jeffreyho oči se rozšířily, když si všiml, že ten Muž měl Obrácený Obličej.

“Samozřejmě, že je to v pořádku. Proč by nebylo?” zeptal se rétoricky vychrtlý muž, zatímco zvedl půllitr a hluboce si přičichl. “Kvalitní výroba. Mám pocit, že jsem dýňové pivo ještě nikdy neměl. Tohle se vaří z lokálních zdrojů, přímo z vaší farmy pokud se nepletu, pane Hubble.”

Jeffrey si povzdechl a sundal si šálu.

“Ano, to jsem já. Předpokládám, že vy mi nehodláte říct, kdo jste?” zeptal se.

“Ne, neradi bychom -”

“Herman P. Fuller ze Zneklidňujícího Cirkusu Hermana Fullera, největší představení všech světů! Potěšení na mé straně,” odpověděl nadšeně druhý muž. Muž s Obráceným Obličejem zavrtěl hlavou. “Toto je můj bodyguard, Manfred Mannington Mandarino Mansfield.”

“Jsme partneři a to není moje jméno.”

“A ta okouzlující mladá dáma vedle něj je -”

“Hermane, jestli mě ještě jednou představíš jako Leslie Van Dyke přísahám bohu -” řekla.

Veronika. Jmenuje se Veronika,” Řekl Fuller. “Je nikdo nestarej se o ni. Vím, žes nás čekal jenom dva, ale když Veronika slyšela, že se chystáme do Bezedné Jámy, trvala na tom se přidat.”

“Má tu být Hřešící Jessie. Nikdy dřív jsem s tulpou nebyla a doufám, že se s ní budu moct dostat do tělesného kontaktu,” řekla Veronika a usrkla si piva. “Hubble, jak vlastně celá ta tulpa věc funguje? Stačí mi na ni myslet abych ji přivolala, musím říct její jméno třikrát nebo něco?”

“Já… hele, nechci být hrubý, ale doufal jsem, že jenom provedem náš malý obchod a půjdem každý svou cestou,” odpověděl Hubble.

“Ó, ale jistě, samozřejmě. Kdo jsme my abychom odporovali karcistovi?” zeptal se Herman se samolibým úsměvem.

“Já nejsem karcista!” Zašeptal Jeffrey, vděčný za okolní šum konverzace, pece a jukeboxu, který znemožnil odposlouchávání jejich konverzace. “Už nejsem ani sarkicista. Nikdy o mě nesmíte nikomu říct! neosarkicisté nejsou k odpadlíkům milí.”

“A jak přesně se maloměšťanský středozápadní farmář stane neosarkicistou?” zeptal se Muž s Obráceným Obličejem.

“Záleží na tom?”

“Vzhledem k tomu co nabízíš, na tom sarka záleží. Nepřišli jsme se nechat podvést a jestli se nám tvůj příběh nebude zdát, odcházíme”

“Když to potřebujete vědět, před nějakou dobou se mi objevila rakovina plic. S tím, že jsem ze Sloth’s Pitu jsem věděl, že je magie reálná, tak mě napadlo, že musí být nějaká magie, která mě vyléčí. Moje hledání mě nakonec zavedlo do Poutníkovy Knihovny a odsud jsem byl schopný najít Řezbáře Masa. Prosil jsem ho o lék a slíbil mu za něj všechno. Řekl mi, abych zaprodal svoji duši Ionovi.”

“Hmmm. Sarkicisté nejsou moc evangeličtí. Jsem si celkem jistý, že zapudí víc dětí narozených do sarkicismu, než kolik lidí pustí dovnitř zvenčí,” řekl Muž s Obráceným Obličejem. “Díky čemu jsi tak speciální?”

“Ukázalo se, že hledal nějakého učně, který by mu pomáhal s jeho prací. Moje botanické schopnosti a vědomosti ohledně nadpřirozena ze mě na Řezbářství Masa dělaly vcelku slušného kandidáta a díky mému zoufalství jsem byl jednoduše manipulovatelný. Vyléčil mě a na oplátku jsem mu jakožto jeho učeň sedm let sloužil. Poté měl v plánu podpořit můj vstup do jeho Domu, ale… neosarkicisté jsou strašně divní. Většina lidí se shodne na tom, že jsou zlí, ale všichni se shodnou na tom, že jsou divní. Odmítl jsem jeho nabídku a vrátil se do Sloth’s Pitu. Teď mám ženu a děti -”

“Upřímnou soustrast,” řekl Herman.

“- a prostě jenom chci všechny ty divné sarkické věci hodit za hlavu a mít s nimi normální život. Odstranil jsem si všechno roubování, zvrátil všechny mutace a vytáhl tohohle malého šmejda z mých střev.”

Sáhl si do kabátu a vytáhl velkou skleněnou nádobu, ve které se svíjel bílý červ. Herman sklenici okamžitě chytl a zvedl ji, aby si ji prohlédl.

“Tohle jste chtěl, ne? Akuloth, Jeho Svatý Bílý Červ. Vyléčí jakoukoliv nemoc a zlepší regenerativní schopnosti dost na to, abyste s dostatečnou zručností žil navždy. Také může produkovat mutagenní enzymy, ale pokud nejste karcista, nedoporučoval bych to.”

“A vy to prostě už nechcete?” zeptala se skepticky Veronika.

“Snažím se odříznout všechna spojení se svojí sarkickou minulostí. Chci ten most navždy spálit.”

“Opravdu?” zeptal se Herman. “Tak co je potom tohle?”

Herman ukázal na nástěnku proti nim. Mezi další spoustou předmětů byl výstřižek z novin, na kterém byl Jeffery spolu se svým synem a dcerou, hrdě stojící vedle obrovské dýně.

“Největší dýně v celém kraji, doslova překonala měřítko, bla bla bla. Chceš mi říct, že jsi tohle vypěstoval starou dobrou americkou prací?”

Jeffrey povzdechl.

“Dobře, možná ještě něco se sarkicismu používám na úrodu, ale neosarkicismu jsem se kompletně zřekl. Jsem odhodlaný být dobrý otec a manžel, takže ano, poskytuju své rodině ten nejlepší život, který můžu, ale nechci mít nic společného s červy, chapadly, nebo proměňování lidských těl na chrámy!”

“Manny, co myslíš?” zeptal se Fuller.

Muž s Obráceným Obličejem na Jefferyho chvíli upřeně zíral. Tak moc, že se Jeffery nemohl zbavit dojmu, že mu zírá do duše.

“Myslím, že mluví pravdu. Ten červ je nejspíš pravý,” odpověděl Muž. “Stejně si pořád myslím, že to je špatný nápad.”

“Přesně proto jsem já šéf a ty Zrůda, kterou pouštím z Doupěte, aby děsila lidi,” řekl Fuller, zatímco s ohromným zájmem zkoumal sklenici. “Takže jak tahle věc funguje, Hubble? Prostě ho spolknu nebo -”

“To ne. Trvalo by mu moc dlouho dostat se dolů, udusil byste se. Budete ho chtít vložit rektálně.”

Herman a Muž s Obráceným Obličejem se na něj nevěřícně podívali, zatímco Veronika vybuchla smíchy.

“Veroniko, okamžitě buď zticha!” přikázal Herman. “Hubble, to ale neosarkicisté nedělají, že ne?”

“Ne, dělají velký rituál, udělají zářez do těla a nechají červa vlézt dovnitř,” odpověděl Jeffrey. “Ale je to celé odporný odpad. Proč dělat všechno to, když -”

“Když ho můžeš poslat svým odporným odpadem!” smála se Veronika.

“Veroniko, řekl jsem ticho!”

“Poslyšte, je to na vás. Jestli si chcete do břicha vyřezat díru, nechat tu věc ať vám tam vleze a pak počkat, než vás vyléčí, to je vaše věc. Jenom říkám, že kdybych měl tu možnost já, nechal bych si ho prolézt zadnicí.”

“A jak přesně sis tu potvůrku odstranil?” zeptal se Manny.

“Rektálně. Vytáhl jsem ho jako tasemnici,” odpověděl Jeffrey. “Je pořádně kluzký, takže není potřeba ho ani lubrikovat. Upřímně, bude to bezbolestné.”

“A jakmile bude vevnitř, bude prostě fungovat?” zeptal se Herman.

“No, ne, pokud ho necháte, začne vám sát krev a růst jako nádor. Musíte mít dostatečnou kontrolu nad svým tělem, abyste mu omezil přísun potravy, posílal mu hormonální signály a takové věci. To přece umíte, ne? Řekli mi, že jste Sarkicismus studoval.”

“Studoval jsem něco od všeho můj příteli. Zvládnu tvarovat maso a stavět mechanismy jako nikdo. Když jsem byl ještě kluk -”

“Nezačínej s tím, nebo tu budem celou noc,” zastavil ho Manny. Sáhl si do kapsy, vytáhl sametovou krabičku, otevřel ji a vyndal kapesní hodinky ozdobené mekhaniteskými symboly. “Toto nabízíme na oplátku. Je to čistý beryliový bronz a byl stvořen, ručně vytvarován a požehnán mekhaniteským knězem. Je určený na ochranu proti sarkickým spirituálním útokům, ale pokud ho budeš dostatečně dlouho nosit, měl by tě zbavit všech doznívajících sarkických sil. Ani ten nejmocnější jasnovidec nepozná, žes býval Řezbář Masa.”

Jeffrey opatrně převzal krabičku a zvedl hodinky, aby je prozkoumal. Byla to věc nevýslovné krásy, očividně stvořená s láskou a zručností. Otevřel je a uviděl skeněný ciferník, hrdě odkrývající svůj vnitřní mechanismus, přesný jako jeho stvořitel.

“Heh. Trochu to pálí. Hádám, že to znamená, že to je svaté. Upřímně, zasloužím si horší osud,” řekl.

“Takže jsme dohodnutí?” zeptal se Herman s křivým úsměvem plným očekávání.

“Chci se jenom ujistit, že ta dohoda je finální a že pokud se s tím červem cokoliv pokazí, nenesu za to žádnou zodpovědnost. Uvnitř mě fungoval skvěle několik let, takže pokud ho vy nedokážete ovládat, moje chyba to není.”

“Jasně, jasně, jak stojí a leží. O mě se neboj synku,” řekl Herman a pohrdavě mávnul rukou.

“Pak jsme domluvení,” přikývl Jeffrey a zastrčil si krabičku do kabátu. “Díky za pivo.”

Vzal si půllitr a odešel na druhou stranu baru.

“Rozbitá natahovací hračka výměnou za věčný život,” smál se Herman. “Kdo je tady ten největší podvodník světa?”

“Jsi vážně něco Fullere,” řekla Veronika a zavrátila oči. “Oh, to je ona! Ta červenovlasá u baru, to je Jessie. Přejte mi štěstí kluci.”

Fuller bez zájmu přikývl a soustředil se na momentálně získanou trofej.

“Co myslíš Manny? Měl bych ho vložit… tak jak říkal?”

“Ne dokud si nedáme pár dalších rund piva.”

“… Souhlasím.”


O několik dní později, ležel chudokrevný a delirický Herman Fuller ve své posteli s obscénně nafouklým břichem.

“Bernie nechápu proč jsi tak naštvaný, nepotřebuje přece všechny čtyři tlapky,” mumlal.

Manny a Veronika nad ním stáli a znechuceně na něj zírali.

“Vyměnit nevyčíslitelný mekhaniteský artefakt za střevního parazita. Vskutku největší podvodník světa,” řekl Manny a zavrtěl hlavou.

“Jak asi máme vracet knížky na čas, když samotná Knihovna je mimo Čas?” krákoral Fuller. “Je to podvod!”

“Měli bychom mu pomoct?” zeptala se Veronika.

“Percy, proč mi to nepřenecháš? Víš, že jsem v tom dobrý.”

“Nejspíš toho budeme litovat, ale ano,” řekl Manny. “Pomoz mi ho dostat k Tinklesovi.”

Manny ho zvedl a postavil se zprava, aby ho podepřel, zatímco Veronika se postavila zleva.

“Dobrý bože, vyklíčily ze mě dvě další hlavy. A jedna z nich je obráceně!” stěžoval si Herman.

“Jen se snaž zůstat v klidu Fullere, za chvíli to spravíme,” ujišťoval ho Manny.

“Hej, můžu sledovat Tinklese jak mu bude toho hada vytahovat ze zadku, že jo?” zeptala se Veronika se zlověstným úsměvem.

“Všichni se budou moct dívat,” usmál se Manny nazpět.

Není-li uvedeno jinak, obsah této stránky je pod licencí Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 License