Skupinové rande
hodnocení: 0+x
blank.png

Muselo to být špatné. Jako, fakt špatné. Hlas direktora se chvěl, když volal. Říkal něco o "nouzovém chirurgickému zákroku", než to položil.

"Myslíte, že se jedná o nějaký druh prolomení zadržení?" zeptala se Lambertová svého šéfa, vedoucího Lékařské Jednotky 16, která se víc a víc přibližovala k západnímu křídlu Oblasti-19. Byl to její první měsíc v práci. Stále byla tak trochu zelenáčem.

"Samozřejmě, že ne," odpověděl Mitchell. "To by vřeštěly alarmy po celé oblasti. A taky by asi povolali celou údernou jednotku. Ne nás."

"Co když se snaží být diskrétní?"

"Na tom teď nezáleží. Všechno, co teď potřebujeme vědět, je, že polovina západního křídla se brodí v nějakejch sračkách."

Hlavou Lambertové proběhly všechny možné scénáře. Možná to byl útok zevnitř. Možná už nemohli dál věřit MTF. Možná tam byla nějaká memetická anomálie nejvíce postihující lidi bez lékařských znalostí.

Jednotka dorazila ke dveřím kanceláře staršího výzkumníka. Ještě dřív, než stihl Mitchell dveře otevřít, se dveře otevřeli tak akorát pro to, aby šla z venku vidět hlava muže ve středním věku.

"Kondraki! Jsem rád, že jsi v pořád—"

"Jo, jo, jsem v pohodě. Přinesli jste všechno potřebné?"

"Samozřejmě."

"I lubrikant?"

Mitchell zašmátral ve svém batohu. "No… trvalo nám chvíli nějaký najít, ale jo, nějaký máme."

"A co kleště?"

Lambertová do konverzace najednou skočila. "Co se děje?"

"Jenom to chci všechno objasnit. S tímhle nemám nic společného. Teda, alespoň tentokrát ne," odpověděl Kondraki.

"Okey?"

"V tom případě vás nechám se o ně postarat."

Kondraki otevřel dveře dokořán. Prostě tam stálo dvanáct mužů, jež se s největší možnou trapností a pohrdáním koukali na své rozkroky. Stejným pohledem, jako by se na svůj rozkrok koukal muž se zastrčeným penisem v láhvi.

"Co—"

Jeden s mužů promluvil. "No, my jsme byli prostě zvědaví."

"Někdo prostě vznesl validní argument a ono… my jsme prostě chtěli vědět, jaké by to bylo. Nedokázal bych říct, jestli to bylo vzrušující nebo bolestné," dodal další.

"Vy jste— vy jste doslova porušili nařízení Rady O5 kvůli tomuhle," odpověděl Mitchell.

"Jo, ale… jako kdybych mohl vědět, že to mysleli vážně."

"A dělá si Gears vůbec někdy srandu?"

"Ne, ale ono to bylo prostě tak stupidní. Tak stupidní, že jsme to museli zkusit."

"To nedává žádný smysl!"

Lambertová se otočila na Mitchella, jehož tvář zcela zbledla. Za to ho ale nikdo nemohl vinit. Právě se totiž koukal na místnost plnou jeho nadřízených s jejich penisy v láhvích. A jeho práce byla dostat je ven.

"Mohli bychom— mohli bychom prostě to prostě přejít?"

Mitchell polkl. "Jo. Jo… jo, jdeme na to."

A tak se Lékařská Jednotka 16 dala do práce.


Drahý seržante Edwarde Mitchelle,

Berte toto jako oficiální žádost pro přeřazení z Lékařské Jednotky 16 do Lékařské Jednotky 27, sídlící v Oblasti-23.

O toto přeřazení žádám kvůli nedávným okolnostem incidentu, jenž se odehrál dne 21/05/2018, ve kterém nám bylo přikázáno odstranit genitálie personálu Úrovně 3 Oblasti-19 z plastových lahví na tekutiny. I když tento zákrok vyžadoval lékařskou asistenci, tato aktivita nebyla v mém popisu práce.

Rád bych pokračovala ve službě Nadaci, byť bez toho, abych se pohybovala v okolí mužů, kterým jsem držela penisy. Proto píšu tuto žádost o přeřazení.

Doufám, že to pochopíte.

S pozdravy, Sarah Lambertová

Není-li uvedeno jinak, obsah této stránky je pod licencí Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 License