Nalezeno ve starém zaprášeném koutě Knihovny

hodnocení: 0+x
blank.png

Psáno rukou Pátého a Posledního kněze Astrálních moří

Knihovna, často zvaná také jako Poutníkova Knihovna, je tím nejlepším zdrojem vědomostí ve všech světech. Žádná říše, či civilizace se nikdy ani nepřiblížila ke zlomku toho, co Knihovna nabízí, dokonce ani ti jejichž jména byla zapomenuta, kteří vědí co JE a co NENÍ.

Říká se, že v pokladnicích Alagaddy je uloženo několik textů obsahujících zakázané vědomosti, jež byly z Knihovny ukradeny, ale nechci ani pomýšlet na to, jakou cenu by Oběšený Král a jeho Maskovaní Páni požadovali za pouhé nahlédnutí.

I přes všechny ty divy, jež přede mnou leží, jako jsou texty o démonických liškách, či kniha o praktikách Vyjící Temnoty, zjišťuji, že zde není mnoho o mém vybraném objektu zájmu: o Hadovi samotném.

Jistě, na první pohled to musí být podivné, dokonce možná směšné. Dokonce i čerství držitelé průkazky do Knihovny by vám řekli, že Knihovna byla postavena na Hadově zádech a že díky jeho oddanosti toto místo existuje. Jistá skupina známá jako Hadova Ruka si zakládá na jeho principech a někteří jej dokonce uctívají jako lstivého boha (někteří věří, že díky tomu si mnozí z nich stále ponechávají své průkazy, ale pro takové tvrzení neexistuje dostatek důkazů).

Bližší přezkoumání mnoha textů ohledně tohoto tématu však ukazuje, že většina textů bere své nápady z dřívějších děl. Jistá Allison Chaová (její jméno se v policích kupodivu často opakuje) ve své knize Náš Prométheus, napsala:

Z příběhů by jeden usoudil, že se Knihovna nachází na Hadových zádech. Jedná se však o metaforu vzatou jako fakt. Knihovna byla postavena na zádech Hada, který těžce pracoval, aby vystavěl tuto svatyni vědomostí. Had ani neexistuje jako skutečná bytost, nýbrž jako platonický ideál vědomostí za jakoukoliv cenu

Pokud je to pravda, pak by tato informace velmi napomohla mé snaze. Ale jak došla autorka k onomu závěru? Dále ve svém textu Chaová cituje několik svitků od Sera z Nekonečného Chaosu, daevitského kněze Krále v Rudém, ohledně povahy božství a skutečné víry. Relevantní pasáž, vypsána níže, popisuje jeho myšlenky ohledně Hada.

Zákony vytí a krve jsou okovy, které ho svazují. Stejně jako Hada, jež se věčně žene za svými tajemstvími

Sama o sobě je to líná citace, ale není osamělá. Chaová rovněž cituje další tři známé a uznávané autory, kteří dodávají relevantní dokumenty a thaumatologické procesy, které dodávají jejím tvrzením na důvěryhodnosti. Všichni autoři se zdánlivě shodují, že Had není skutečná bytost, ale spíše aspekt vědění, ve který je možné věřit.

Bližší pohled na tyto zroje však opět odhaluje nepříjemný fakt. Velký počet jejích zdrojů, a zdrojů jejích zdrojů, sdílí stejnou skupinu odkazů. Zmíněné fakty se převádějí na závěry a ty na pouhé usuzování, které zpětně přechází na hypotézy. Tento celý řetězec vědění lze vystopovat až ke sbírce spisů od Xilaskara, posledního z Yerenů.

Pokud přezkoumáme Hada z perspektivy bytosti stvořené z vědomostí, s věčným hladem, který nelze ukojit

Jedná se o teoretickou pozici, jež byla překroucena do historky a přetvořena ve fakt. Připadá mi zvláštní, že Knihovníci, z nichž mnozí slouží tresty za přinesení lží do Knihovny, by něco takového přehlédli.

Málem bych to připsal prostému faktu, že Knihovníci nemohou vědět vše, kdyby ke mně jeden z nich nepřišel a nevyptával se mě na povahu mého výzkumu. Nedokázal mi sice pomoci, ale odkázal mě do vzdáleného kouta Knihovny, přibližně sto lig jižně od hlavní recepce, což by mohlo být užitečné. Bylo to sice podezřelé, to jistě, ale bylo to alespoň něco konkrétního.

Bohužel jsem velmi mimo cvik se svými teleportačními technikami v extradimenzionálních prostorech, a tak jsem protrpěl dlouhou a svízelnou cestu. Každý den cesty se zdálo, že směřuje stále dál do tišší a méně prochozené části Knihovny. Knihovna je prastará, o tom není pochyb, ale přesto se mi zdálo, že ona část, kterou jsem procházel, byla ještě mnohem starší, pokud je to vůbec možné. Pečlivě vystavěné dřevěné podlahy se stávaly stále hrubšími, dokud jsem nešel po hlíně udusané mezi propletenými větvemi.

A zde, v místnosti kterou zapomněl čas, jsem našel to nejzajmavější překvapení. Uvintř stála jediná police se šesti knihami.

Otevřel jsem tu první a dal jsem se do čtení. Kupodivu se jednalo o dením, Allison Chaové.

Anantašéša. Nahaš. Satan. Pro ty, jež vědí, kde se zaposlouchat, jsou toto jména opakovaná stejným způsobem, jako jméno záhadného boha Poutníkovy Knihovny. Ale za těmito jmény se skrývají pouze zvěsti a doměnky.

Zdálo se, že tato Allison Chaová (která musí být někým jiným, než můj předchozí zdroj, tím jsem si jist) byla poutnicí hledající vědomosti o Hadovi a skončila v této zvláštní místnosti, stejně jako já. Sebral jsem další knihu z police, jejímž autorem byl Lord Theodore Blackwood, a přeskočil jsem na její konec.

Přestože jsem frustrován tím, že mé zkoumání Hada neobjevilo téměř nic, dovedlo mě mé pátrání do této podivuhodné místnosti. Nyní mohu přidat zápisky slečny Chaové do své sbírky. Možná že kdokoliv další nalezne tuto sbírku, dovede rozluštit tuto zapeklitou hádanku.

Další čtyři knihy obsahovaly víceméně to samé. Každý z autorů byl průzkumníkem hledajícím informace o Hadovi, a každý z nich dorazil do této místnosti, stejně jako já. Každý z nich zakomponoval dílo svého předchůdce do svého, aby společně sestavěli větší a přesto nekompletní část záhady.

Musel jsem strávit celé hodiny přidáváním každého kousku jejich práce ke svému dílu. Vyškrtával jsem možnosti, které ostatní již prozkoumali a vyřazoval jsem teorie, které ve světle nových poznatků nedávaly smysl. Ale když jsem konečně uzřel ovoce své práce, stále to nebylo zdaleka dostatečně blízko k nalezení definitivní odpovědi na otázku povahy Hada.

Ale s trochou štěstí bude mít ten kdo přijde po mě na čem stavět.

Na chvíli jsem se nad tou myšlenkou zamyslel. Bylo to úmyslné? Síť falešných informací obklopující Hada a knihy plné žalostně nesprávných závěrů. Všechno mě to nakonec dovedlo do této místnosti, abych mohl své znalosti přenést na další generaci hledačů.

Pokud ano, tak kdo byl architektem tohoto plánu? Knihovníci? Nebo mě snad vedla ruka samotného Hada, jako test, jehož cílem bylo poznat, zda si zasloužím znát pravdu? A nebo možná nikdy vůbec neexistoval a místo toho si předběžně vytváří svou vlastní historii?

Jak tu sedím a zapisuji poslední zbytky do svého deníku pro ty, kteří zabloudí do tohoto skrytého kouta vědomostí, zanechám vás s těmito slovy.

Šťastný lov.

Není-li uvedeno jinak, obsah této stránky je pod licencí Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 License