Záznam Experimentu 080-2
hodnocení: 0+x
blank.png

Experiment 080-2-A:

Datum: █-█-20██
Subjekt: D-080-1, Muž, 19 let
Procedura: Subjekt byl poslán do místnosti s SCP-080
Podrobnosti:

Subjekt vstoupil do zadržovací cely SCP-080 v 14:26.

<Začátek Záznamu, [14:26]>

Doktor █████: D-080-1, vidíte něco?

D-080-1: Ne. Je tu tma jak v pytli.

(Subjekt se na pár minut odmlčel)

D-080-1: Pustili jste sem něco? Začínám mít pocit, že mě něco sleduje.

Doktor █████: Ne, D-080-1, nic jsme do cely nevypustili.

D-080-1: Co to sakra je? (D-080-1 klopýtá a padá na zem.)

Doktor █████: Co vidíte?

D-080-1: Takovou obří temnotu, jako kdyby teď někdo stál v rohu místnosti. Pane Bože, ono se to na mě dívá! Pusťte mě ven! (D-080-1 začíná bušit do dveří, které vedou do předsíně.)

Doktor █████: Dívá se to na vás? Prosím, popište, jak vypadá.

D-080-1: Nevím jak! Pane Bože, pusťte mě ven. Nechci tu být. (D-080-1 začíná šeptat.)

Doktor █████: Řekněte mi, jak vypadá, D-080-1. Poté vás mohu pustit ven.

D-080-1: Vy-vypadá jako postava skrčená v rohu místnosti.

Doktor █████: Je to člověk?

D-080-1: Na to je příliš velká. (D-080-1 začne zívat.) Stále se na mě dívá, doktore, stále na mě zírá.

Doktor █████: Přibližte se k tomu.

(D-080-1 se blíží k rohu místnosti, zjevně se přitom těžko udrží na nohou.)

D-080-1: Jeho oči vypadají jako pára, která na mě jen zírá. Jako by to chtělo, abych něco uděla- (D-080-1 opět padá na zem.)

Doktor █████: D-080-1, slyšíte mě?

(Subjekt dalších 5 minut neodpovídá)

<Konec Záznamu, [14:58]>

Subjekt pravděpodobně zkolaboval. Ostatky D-080-1 nebyly nalezeny, tudíž se předpokládá, že byl D-080-1 zkonzumován SCP-080.

Experiment 080-2-B:
Datum: ██-██-20██
Subjekt: D-080-2, žena, 30 let
Procedura: Subjekt byl poslán do zadržovací cely SCP-080 bez jakéhokoliv úmyslu fyzického kontaktu s SCP-080.
Podrobnosti:

Subjekt vstoupil do místnosti s SCP-080 v 17:35 pod vedením doktora █████.

<Začátek Záznamu, [17:35]>

Doktor █████: Řekněte mi, co vidíte.

D-080-2: Nevidím ani hovno. Proč je tu taková tma? (po několika minutách) No do hajzlu, co to je? Jen to stojí uprostřed místnosti.

Doktor █████: Popište, co vidíte.

D-080-2: Jen to tam tak stojí, vidím akorát dvě…oči?

Doktor █████: Přibližte se k tomu a řekněte, pokud se něco změnilo.

D-080-2: Cítím se ospalá… dali jste mi snad něco do pití?

Doktor █████: Přibližte se k tomu a dotkněte se toho. Řekněte mi, co cítíte.

D-080-2: Chcete, abych se toho dotkla?

Doktor █████: Ano, prosím, pokračujte.

(Po pár minutách hádky je předpokládáno, že se D-080-2 dotkla SCP-080, v tu chvíli přestal subjekt odpovídat.)

<Konec Záznamu, [18:12]>

Subjekt byl nalezen, jak spí v rohu místnosti SCP-080. Nezdálo se, že by subjekt během experimentu utrpěl jakoukoliv fyzickou újmu. Subjekt byl hned po ošetření zdravotním personálem vyslechnut. (Bližší informace ve Výslechovém Záznamu 080-1).

Experiment 080-3-C:
Datum: ██-██-20██
Subjekt: D-080-3, muž, 24 let
Procedura: Subjekt byl poslán do místnosti s SCP-080, byla mu podána velká dávka amfetaminu.

Po vstupu do místnosti měl subjekt popsat, co viděl. Subjekt popsal stínovou figuru vprostřed místnosti. Subjekt byl informován, aby se nehýbal a dal vědět výzkumníkům, pokud by se něco změnilo. Po deseti minutách od začátku experimentu začal subjekt zívat a začal být patrně vystrašený. Subjekt přestal spolupracovat a pokusil se utéct z místnosti. Poté, co jeho pokus o útěk nevyšel, začal subjekt prohlašovat, že ublíží SCP-080 a podle všeho se ho pokusil napadnout. Poté, co tak učinil, subjekt ihned zkolaboval.

Tělo D-080-3 bylo následně objeveno v zadržovací cele SCP-080, zřejmě utrpěl závažný infarkt. Po vynesení těla D-080-3 začali výzkumníci popisovat narůstající pocit úzkosti, pocit, že je někdo sleduje a také náhlé uvědomění si přítomnosti SCP-080 v cele.

Záznam Rozhovoru 080-1:

Vyslýchán: D-080-2

Vyslýchající: Doktor █████

Předmluva: D-080-2 bylo vyslýcháno ohledně neprůkazného experimentu zahrnujícího SCP-080, kde byl subjekt uzavřen s SCP-080 po dobu 37 minut.

<Začátek Záznamu>

Doktor █████: Prosím, popište, co si z toho experimentu pamatujete.

D-080-2: (Doktor █████ později poukázal na nepřítomný výraz a tón hlasu D-080-2.) Řekl jste mi, abych k tomu šla a dotkla se ho, já to nechtěla, nechtěla jsem to.

Doktor █████: Co se vám stalo, když jste se objektu dotkla?

D-080-2: Když jsem se ho dotkla? Viděl jste tu věc? Zkuste se toho dotknout. Nemohla jsem se ani pohnout, zíralo to na mě a já se prostě nemohla pohnout.

Doktor █████: Několik minut jste neodpovídala, co jste dělala?

D-080-2: (začíná být značně rozrušená) Jen to na mě zíralo, nemohla jsem se ani hnout. Nemohla jsem ani dýchat. (D-080-2 začíná hyperventilovat.)

Doktor █████: Uklidněte se, D-080-2, zhluboka se nadechněte. Vzpomínáte si na moment, kdy jste usnula?

D-080-2: Jen to na mě zíralo a zíralo, nehýbalo se to, ale něco jsem cítila! Najednou jsem byla na podlaze a oni po mě začali lézt. Jsou tady! (D-080-2 začne ječet a unáhleně se postaví na nohy.) Ne, snaží se mě vzít s sebou zpátky k té věci! Já se tam nechci vrátit! Nemůžete po mně chtít, abych se tam vrátila!

(D-080-2 se vrhá po Doktorovi █████, načež je terminována.)

<Konec Záznamu>

Není-li uvedeno jinak, obsah této stránky je pod licencí Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 License