Info
Originál: https://scp-wiki.wikidot.com/empedocles
Autor:
Překladatel:
Hippokrate,
slyšel jsem o Vašem výzkumu složení člověka. Vaše metody jsou bezchybné a oceňuji, že se při určování průběhu nemoci nezaměřujete na říši bohů, ale na samotnou přírodu.
Slyšel jsem o Vaší metodě, kdy odeberete doušek krve a necháte ji usadit bez srážení, aby se vytvořily čtyři šťávy. Jelikož jsem také měl přebytek krve, provedl jsem podobný experiment a skutečně jsem byl svědkem jejího rozdělení na červenou krev, bílý hlen a žlutou a černou žluč. Skutečnost, že je toto zpětně spojeno s přírodními živly: vzduchem, vodou, ohněm a zemí, ukazuje, jak je člověk sám sobě světem.
Ale v této chvíli jsem našel něco dalšího ve svých vlastních tekutinách. Možná jste tuto šťávu neobjevil? Pravím tak, jelikož neexistují čtyři prvky, ale pět, jak je vidět v tajemstvích Pythagorova pentagramu. Sám Asclepius měl pět dcer, a tak také musí existovat pátá šťáva. Nevím, co je tato pátá tekutina, kterou jsem objevil, ale jsem si jist, že pátý prvek je Prázdnota, prostor mezi hvězdami a prvek, který přenáší světlo. Pátou šťávu naleznete, když spatříte prostor mezi hvězdami.
Empedoklés
Sokrate,
dosud jsme neměli příležitost k hovoru, ale musím Vás ocenit a promluvit si s Vámi, polobůh s polobohem. Smíte tvrdit, že nejste žádný polobůh, ale vedl jsem rozhovor s blízkým cestovním společníkem, který mne ujistil, že tomu tak opravdu jest. Jste jedním z pěti významných mužů, kteří kdy žili, prohlašuje, že dáváte smysl tomu, co vnímáme a co si představujeme. Ostatní čtyři, ve vzdálených zemích, jsou zde, aby vyháněli bohy a přinášeli moudrost.
Můj společník mi ukázal radostný tok života Čtyřiadvacátého, klidné centrum bouře Osvíceného Prince, zářivé objetí činnosti a nečinnosti od Li Era a spolehlivé státotvornosti Velkého Konga a dokázal, že Váš vliv bude éterický, stálý, že se bude beztíže vznášet jako světlo hvězd v srdcích a myslích všech lidí.
Musí to tak být, jelikož když přichází čas na nápad, příchází nápad. Čas je neúprosný, zároveň také epochální, označuje dějiny stélami i intervaly, měnící se okamžik za okamžikem. Nechť přijmeme změny nezbytné k tomu, abychom zabránili stáze převzít kontrolu. Přijměte učení čtyř, které nikdy nepoznáte, a vězte, že jste tím pátým.
Empedoklés
Euripide,
hřeje mě u srdce, když vidím, jak se vaší tetralogii daří. Neoplakávejte hru, kterou jste ztratil při jejich vytváření. Philoctetes a Dictys se přibližovali k jádru a všichni se můžeme chraptivě smát u Theristai, ale nejvíce vyčnívá Medea. Nestrachujte se, že zabití jejích synů způsobilo zděšené trhnutí všech; toto bude hráno dlouho poté, co se většina z nás odebere na onen svět. Mám to štěstí, že můj cestovní společník přivedl mé oči a uši do Athén, aby se zde nabažily tou podívanou.
Jednu věc musím nabídnout: nebojte se své víry ve vášeň. Až příliš často se lidé obracejí k bohům, aby obhájili své činy, ale jako důsledný ranhojič a přírodovědec jsem si velmi dobře vědom, že bohové umírají ve třech, ale hvězdy vycházejí po pěti. To, že Médea zabíjí své potomstvo, je jen přirozeným způsobem; pokud někdy plně přijmeme lásku či svár, spatříme konec světa. Skončí to řádem, kdy vše vykrystalizuje do jediného okamžiku, nebo chaosem, kdy se vše rozpadne, vše upadne do nicoty. Život existuje pouze v rovnováze a někdy je třeba vykonat drastické činy.
Empedoklés
Anaxagorasi,
Vaše názory na atomismus, agregaci a disrupci byly zásadní pro můj vývoj rovnováhy mezi láskou a svárem, na nichž závisí náš vesmír. Za to Vám děkuji.
A přesto pociťuji, že vás musím informovat o největším Pythagorejském tajemství. Ano, u pentagramu je nezbytná úcta k číslu pět. Tajemství je však toto: stejně jako existuje další smysl za našima ušima kromě našich pěti, které nedokážeme vnímat, stejně jako existuje další číslice, neviditelná a nehmotná, na každé z našich rukou, je další číslo mezi jednou a pěti. Není to šesté číslo, jelikož to jest šest, ale skryté číslo, které nelze spočítat. Toto znamená, že pět živlů vesmíru k jeho vysvětlení nestačí, ale je zde další, jenž je nehmotný.
Teprve nyní, když se svět odklání od pověr daných bohy a nachází útěchu v lidských myšlenkách, lze nalézt tento nový živel, živel nespočetného množství. Můj cestovní společník mi říká, že toto je Čas, jediný prvek, který vůbec umožňuje možnost změny. V průběhu času má agregace a disrupce nějaký význam, který udržuje vesmír mezi zmrazením ve stagnaci a rozfoukáním jako rozptýlený prach, který se stane bezvýznamným.
Svět přemýšlí jednotně. Dominantní je agregace. Bojím se, že stav lásky a konec všeho Času nastane brzy.
Empedoklés
Pausanie,
má velká lásko, bolí mě ti psát. Vždycky jsi tak ochotně studoval pod mými křídly, staral se o mě, jak stárnu, a vím, že budeš pokračovat v mé práci, až zde nebudu. Miluji tě více než cokoli.
Svět se blíží ke konsensu, zabíjí bohy opuštěností a nahrazuje je myšlenkami. Pythagorejská teorie ladění se rozrostla a svět pod našima nohama hučí harmonicky, jak píseň dosahuje crescenda.
Daleko na severu, za mořem a neprůchodnými horami, daleko v barbarských zemí, stojí chrám této harmonie, této lásky. Je stejně velkolepý jako kterýkoli chrám, ba i více, a svou povahou nadčasový, a je poctou Alagaddě. Nikdy tam nesmíš jít. Právě tam musím cestovat se svým společníkem, nastolit do světa svár, zajistit, aby všechen čas nezamrzl jako jeden okamžik. Nyní ne. Prozatím ne.
Plač pro mne, Pausanie. Tvé slzy a pláč pomohou nakrmit hladovějící chřtán rozvratu, po kterém svět tak zoufale touží.
Empedoklés
Tyto dopisy byly datovány přibližně do roku 430 př. n. l. a jsou uloženy v archivu neanomálních záznamů Nadace. Všimněte si, že navzdory jejich neanomální povaze byly klasifikovány jako přísně tajné s přístupem pouze pro zaměstnance s Úrovní 4. Výzkum toho, na co odkazují, nadále probíhá.
Za zmínku stojí, že se věří, že Empedokles ukončil svůj život tím, že se v roce 430 př. n. l. vrhl do útrob hory Etna. Pausanias, jeho eromenos, nahlásil, že našel jediný bronzový sandál Empedokla vyvržený z hory Etna. Zmínil se také, že z vulkánu několik dní poté vycházela nadmíra kouře.