Info
Originál: http://scp-es.com/doctor-muerte
Anglický překlad: https://scp-wiki.wikidot.com/doctor-muerte
Autor:
Autor anglického překladu:
Překladatel:
DOKTOR SMRTI
MLUVÍ!
LÉTÁ!
ZABÍJÍ!
LÉČÍ!
ŽIVOT?
MUŽ?
PTÁK?
MONSTRUM?
DOKTOR?
SMRT!
Kdysi pouliční umělec se rozhodl vystoupit z ulic Montaubanu a ohromit všechny svým fantastickým vystoupením
Nechte se uchvátit strachem a napětím při pohledu na to, jak tento muž,
Ne! Toto monstrum přivede mrtvé zpět z hrobů!
Nenechte si to ujít
Následuje výňatek z díla zvaného Zrozený pro Cirkus: Menažerie zrůd Hermana Fullera. Identita vydavatele ani autora zatím nebyla určena a vytrhané stránky byly nalezeny vložené v knihách o cirkusech po celém světě. Osoba nebo osoby zodpovědné za tento jev jsou neznámé.
Doktor Smrti
To the Circus Born
je to pro děti, a proto jsou tam efekty. Efekty spočívají v tom, že když dorazí mrtvola, jde vidět jen to co je potřeba, aby bylo jasné, že se nehýbe, takže nemusíte ukazovat dětem a jejich rodičům víc, než je nutné. Věřte mi, už tak bylo komplikované to rodičům prodat a poslední co jsme chtěli bylo, aby odešli v polovině představení a vymáhali zpátky svoje peníze.
Jakmile Stínoví Asistenti dopravili vozík s mrtvolou doprostřed stanu, Doktor Smrti ze sebe vydal zakrákání jako vrána, ale hlasitější, skoro jako řev. Světla se rychle nasměrovala a ozářila ho na akrobatické tyči, kde roztáhl svoje obrovská křídla, přeleťel nad obecenstvem, několika šťastlivcům hodil pár sladkostí a přistál uprostřed stanu přímo za mrtvolou. Pak se jednou uklonil publiku a jednou mrtvole.
Poté co zastrčil křídla zpátky pod svůj plášť - neptejte se mě jak se tam vešla - vytáhl z rukávu černý pytlík, otevřel ho a vytáhl z něj všechny možné nástroje, od malých nožů a tampónů až po pily a řezací lasery. Jak se to všechno vlezlo do pytle o velikosti dlaně? Kde vzal lasery, které řežou kosti v roce 1923? Na to se mě taky neptejte.
Doktor vždycky vypadal, že s tělem dělá, co ho zrovna napadlo. Náhodně řezal a zabodával jehly po celém těle, zatímco pózoval pro obecenstvo. Většinou mu to netrvalo moc dlouho a když černou stužkou zašil tělo, vyplivl něco, co když se dotklo země, zahalilo střed stanu na několik sekund černým kouřem. Pak Doktor roztáhl křídla a ruce směrem k divákům a vyzval je, aby křičeli s ním, "Ó Smrti, Drahá Smrti, Nech Mě Zřít Jej Ještě Jednou Žít!" Kouř vzplál, zmizel a uprostřed stanu, stále s roztaženými křídli směrem k publiku, zakřičel Doktor "Život!" a mrtvý muž vstal, zhluboka se nadechl, a hlasitě zasténal směrem k publiku.
Děti i dospělí se zbláznili. Potlesk, cukroví a místy dokonce peníze byly za doprovodu jásotu házeny na pódium. To bylo vystoupení díky kterému vstoupil do paměti před i po svojí kariéře. To bylo číslo, díky kterému se stal součástí Cirkusu.
Ale navzdory jeho velkému úspěchu se věci krátce na to začaly zhoršovat.
To máte tak, v uměleckém oboru jako je cirkus je spousta faktorů, které určují váš úspěch. Jedním z nich je novota. Doktor hned ze začátku nastavil velkou laďku a měl pak spoustu dalších vystoupení se stejným výsledkem. Ale od sedmého představení se věci začaly měnit. Lístky už se neprodávaly až tolik. Publikum se začalo nudit. Doktor začínal být nudný. A vzhledem k tomu kolik za jeho představení Fuller utrácel, jak na publicitě tak na jídle a schovávání těl, nehodlal nechat čísla zčervenat.
Nejdřív to bylo jenom mluvení. Požádal Doktora aby změnil svoji frázi, což udělal. Další večer se ukázal s lehce jinou rutinou a tím, že namísto jednoho oživil dva lidi, ale výsledky pořád nebyly podle očekávání.
Další mluvení, tentokrát už z plných plic. Doktor teď oživoval hned tři lidi, kteří pak navíc tancovali, ale publikum pořád nebylo ohromené. Představení skončilo a Doktora odtáhli do malého červeného stanu. Slyšel jsem ho skrz déšť křičet, jako křik muže a ptáka zároveň a pak ho hodili do bahna. Když Fuller a Gorila odešli pokusil jsem se mu pomoct, ale odmítl.
Tu samou noc nespal. Strávil hodiny a hodiny děláním hluku ve svém stanu. Vymýšlením jak vylepšit svoje představení a cvičením. Tak to šlo alespoň další čtyři noci, dělal pořád větší a šílenější představení, lidé nereagovali a Fuller ho tahal do červeného stanu.
Než budeme pokračovat, nechte mě vysvětlit pár věcí kvůli kontextu.
157
Doktor Smrti
Nacidos del Circo
Doktor něčím takovým začal trpět. Nejdřív přestal spát, pak přestal jíst a nakonec ho přestali krmit. Začal být posedlý vymýšlením čísla, které by mu přineslo zpátky úspěch, který míval. Když se mi konečně podařilo ho přesvědčit, aby na chvíli přestal a promluvil si se mnou, řekl něco, na co nikdy nezapomenu: "Chci zase vidět, jak na mě děti překvapeně a užasle zírají. Chci vidět dospělé vstávat a tleskat. Chci zase slyšet tlukot mého srdce a být potěšený úsměvy publika, které právě zažilo noc svého života."
Řekl mi, že má úžasný plán. Jeho další představení mělo být úterý třináctého, což bylo dokonalé pro jeho tématicky hororové číslo a požádal mě o pomoc. Souhlasil jsem a dali jsme se do práce.
Poté ta noc konečně nastala.
Jako obvykle vše začalo vozíkem s mrtvolou, který byl dotlačen doprostřed stanu, osvětlovaný reflektory a zakrytý efektama. Doktor mohutně zakrákal a světla ukázala na něj. Roztáhl svých šest obrovských černých křídel, z nichž čtyři byly falešné a začal létat nad obecenstvem. Zatímco letěl, rozhazoval dětem všechny sladkosti, které měl ve svém pytlíku. Tentokrát dohlédl na to, aby žádné dítě nezůstalo bez sladkosti.
Doktor přistál za vozíkem a ukonil se jak publiku, tak tělu. Rychlým pohybem vyhodil spoustu svých nástrojů do vzduchu, znova roztáhl křídla, a ve vzduchu své nástroje jeden po druhém chytal, než stihly dopadnout na obecenstvo. Lidé, ač mírně vyděšení, zatleskali a byli ohromeni jeho rychlostí a přesností. Znovu se vrátil za vozík, zvedl nástroje ve svých rukou, ukázal je publiku a s mohutným kopnutím vymrštil tělo do vzduchu. Za pomocí několika prudkých výpadů v průběhu letu, bránil Doktor tělu v dopadu na zem zatímco operoval. Pokaždé když na tělo něco použil, zaujmul ve vzduchu pózu.
Když byl hotov, pustil tělo na zem a těsně před dopadem ho chytil aby jej pak něžně umístil do vozíku. Publikum nepřestávalo tleskat. Doktor pak vyplivl tři černé výpary. Poté přišel moment pravdy. Bubny tma, jediné světlo namířené na tělo a umělec obklopený kouřem. Bez vyzývání začal dav jednohlasně s Doktorem odříkávat jeho mýtickou frázi, "Ó Smrti, Drahá Smrti, Nech Mě Zřít Jej Ještě Jednou Žít!"
Tělo stoupalo a jak Doktor vířil kouř svými mohutnými křídly okolo stanu, vydal ze sebe směrem k publiku mohutné zasténání.
Mohli se zbláznit.
Potlesk, peníze, sladkosti a myslím, že jsem dokonce viděl i hodinky, byly házeny na Doktora za doprovodu hlasitého řevu a tleskání. A uprostřed jásotu, uprostřed dárků, uprostřed blikajících sloupců ohně v pozadí, se Doktor uklonil a zkolaboval.
Když ho pak prohlédli, zjistli, že v nohou a rukou měl zpřetrhané vazy, že kosti v jeho skutečných křídlech byly zlomené, že má vymknutý levý kotník a že má nevratné požkození mozku způsobené pohmožděninami a nedostatkem spánku.
Když se Doktor konečně probral, cirkus už měl sbalené vše potřebné, aby se přesunul do své nové destinace. Novinky mu dělil sám Fuller; Cirkus už ho nepotřeboval. Fuller mu před probuzením ustřihl křídla aby nás nenásledoval.
Bez svých křídel a síly, byl Doktor bezmocný.
Bože můj, Doktore. Měl jsem toho pro vás udělat víc. Měl jsem vám víc pomoct. Ale s Fullerem to nešlo. Jenom doufám, že pokud stále žijete, budete pokračovat v tom co děláte a nikdy nenecháte vaši duši zlomit. Pokud tohle někdy budete číst, je mi to líto. Je mi to tak líto.
159
