Na konci chodby leží něco mrtvého
hodnocení: +5+x
blank.png

Ano, rozumíte správně.

Je to zkroucené, ubohé a už to není tak čerstvé, jak bývalo.

Do té části domu už nechodím. Jak o tom tak přemýšlím, nemyslím si, že jsem tam někdy chodil. To mrtvé něco tam bylo vždycky. Rozhodl jsem se, že je to jeho území. Zbytek domu mi více než stačí.

Ale tou chodbou stejně každý den chodím. Většinou hledím dopředu a předstírám, že tam nic není.

Občas v noci stojím na konci chodby, samozřejmě mojí části, a hodiny zírám, než si mé oči zvyknou na temnotu. Pak můžu zahlédnout jeho siluetu a ten nenávistný třpyt v jeho očích.

A pak jdu spát.

Není-li uvedeno jinak, obsah této stránky je pod licencí Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 License