Info
Originál: https://scp-wiki.wikidot.com/crossroads
Autor:
Překladatel:
U paty věže se sbíhá osm bulvárů. Podél nich se prohánějí horské větry, které rozdmýchávají oheň. Blízko něj mu horko vysušuje oči. Plameny praskají a šlehají. Kouř má zvláštní chuť.
James vzhlédne. Na mohutné betonové skořápce se prohánějí ohněm osvětlené stíny. Nad věží je nebe zalité hvězdami.
Už je to skoro hodina. Aurelio říkal, že Varela přijde. James přemýšlí, jak vypadá oheň z dělnického tábora na svahu. Jak vypadá dutýma očima z napůl postavené věže.
Slyší kroky. Do záře ohně vstoupí muž a James se postaví.
Když si podávají ruce, James přemýšlí: Čekal jsem, že bude vyšší. Možná hezčí, ale prostě že ho bude víc. Tenhle muž - úhledný prošedivělý plnovous a tmavé oči - je malý pod širou oblohou.
Varela čte jeho výraz. "Vypadáš zklamaně, mi amigo."
"Ne, promiňte -" řekne James rozpačitě a dopoví nepřesvědčivě. "Slyšel jsem nějaké historky."
Varela se v odpověď srdečně zasměje. "Historky? A ty mi vyčítáš, že jsem se jimi neřídil?"
James chtě nechtě sklopí oči. Pohled mu vrátí teplá ruka na rameni.
"Ne mas. Nemůžeš kontrolovat to, co slyšíš, stejně jako já nemůžu kontrolovat to, co ti říkají." Varela se podívá Jamesovi do očí a James začíná chápat.
Varela pokračuje a usmívá se. "Teď můžeš slyšet, co mi o tobě říkají. Aurelio říká, že pracuješ s Belén.
Říká, že jsi utekl policii z dělnického tábora a cestou sem jsi poslal dva agenty SIDE z cesty. Proslýchá se, že jsi v Neuquénu zabil další dva."
James to začne popírat, ale Varela ho přeruší. "Tyhle věci mě nezajímají. Řekl jsi Aureliovi, že pracuješ pro mého předchozího zaměstnavatele. Takže víš, že na tebe budu mít otázku."
Tentokrát je James připraven na vyzývavou větu. "Otázky se musí klást, i když na ně nemusí být žádná odpověď."
"Vyje černý měsíc?" Varela na něj upřeně zírá.
"Jen ve strachu před svítáním," řekne James.
Nečeká tvrdé objetí, které následuje.
"Je to už dlouhá doba, příteli," řekne Varela, "a mnoho ujetých mil. Jsem rád, že Nadace přežila. Je to nebezpečný svět."
"To je," odpoví James, ale jeho pohodlný bostonský život mu v mysli zkysne. Do tmy se zaříznou mihotavé drápy. Stále ještě dumá, zatímco Varela svolává ostatní.
Je jich asi patnáct. Studenti, pracovníci na stavbě, rozcuchaný chemik. Aurelio se ušklíbne a představí mladou ženu na své ruce: Jacintu. Je tu bývalý profesor z Comahue, bývalý jezuita z hlavního města, pár domorodých Tehuelčanů. James ztrácí přehled o jménech. Proč jsou tady? Potřebuje mluvit s Varelou o samotě.
Varela je odmítavý. "Tohle jsou lidé, kterým věřím. Závoj není pro ně."
Tváře osvětlené ohněm jsou plné očekávání. Dívají se na něj.
"Ví zdejší vláda o - o vaší předchozí práci?" zeptá se.
Pozorovatelé zamručí, v souladu s vibrujícími plameny.
"Ne," říká Varela. "Nadace byla v Argentině malá. Nezbyl už skoro nikdo, kdo by o nás věděl."
"To je dobře. Alespoň si myslím, že je to dobře. Znamená to, že SIDE nezná vaši minulost. Chtějí tě zabít kvůli tomu, kým jsi teď."
James slyší, jak to skupinu zasáhlo silou. Aurelio si odplivne a řekne: "Ti zkurvysyni. Dvacet tisíc jich zmizelo."
Varela mávne rukou, aby se uklidnil.
James pokračuje. "A teď mají ještě něco horšího. Něco, co jsem studoval, než byla Nadace rozpuštěna. Něco, co CIA vzala a udělala z toho zbraň. Nadace mě poslala, abych to získal zpět."
Jeho pohled se upírá stále vzhůru. Kolem proletí mrak, věž se prudce nakloní dolů. Směrem k němu. Naslouchá.
"Vypadá to jako novinářská kamera. Graflex Speed Graphic. Skládací tělo, velký blesk. Když se fotoaparát zaměří na nějaký objekt a blesk zhasne, ten objekt přestane být skutečný. No, spíš je to tak, že objekt ztratí svou realitu a stane se ideálem."
"Jako platónská forma?" zeptá se bývalý profesor.
"Ano, nebo něco podobného," odpoví James a je vděčný za projev pochopení. "A protože ideální formy jsou z definice nepostřehnutelné, objekt v podstatě přestává existovat."
Jacinta nakloní hlavu. "Takže zmizí?"
"Ano, i když jde o víc. Když použiji kameru na jablko, přestane mít jakoukoli fyzickou podobu, takže ho nevidíme, nedotýkáme se ho ani ho neochutnáme. Ale kamera také ovlivňuje způsob, jakým o něm přemýšlíme. Přestává být konkrétním jablkem a místo toho se stává… archetypem. Obecné. To, na co jsem použil kameru, není "jablko", je to prostě "jablko"."
James sleduje, jak to zpracovávají. Čeká, až si to uvědomí. Jeden z Tehuelche je první a vydá tichý výkřik hrůzy. Pak bývalý profesor, pak Aurelio.
"Svatá Marie! SIDE tohle používá na lidi?"
Projede jimi šok. James jim čte ve tvářích. Kolik lidí vymazal z existence? Kolik jich znali? Přátelé? Rodinu? Tváře, jména a životy, vymazané do prázdna.
Přinutí se přerušit. "Nevíme, na kolik lidí to použili - buď CIA, nebo SIDE. Původní plán CIA počítal s cílenými atentáty. Odstraňování nejnebezpečnějších jedinců. To se zastavilo po tom, co se stalo s Guevarou."
Varela se vzdaluje od ohně. Otočí se k Jamesovi. "Když je člověk příliš známý, je nebezpečná i myšlenka, že se jím stane, ano?"
James přikývne; Varela stále uvažuje jako Nadace.
"Potom snížili svůj pohled. Někteří náboženští vůdci, někteří obzvlášť problémoví studenti." James si vzpomene na Miguelova syna. Polkne. "A odboroví funkcionáři. Proto přicházejí sem. Kvůli tobě."
Varela dosáhl vrcholu své chůze. James se mu zadívá na záda. Starší muž se nehýbe, pak se zasměje. Aurelio a ostatní ztichnou.
"Pokud je tvá cesta předurčena, nemůžeš z ní utéct," řekne Varela. Smích je upřímný, ale jeho hlas je unavený. "Kam padne tvoje noha, tam byla vždycky cesta."
James hledí na Varelu, zarámovaného proti tmě. Varela se otočí.
"Příteli, když jsem odcházel z Nadace, snažil jsem se zapomenout. Odhodil jsem svůj starý život . Ale můj nový život mě přivedl sem, ke stejným záhadám. A teď vede cesta Nadace zpět k té mé? Co se dá dělat, než se smát."
Varelovo čelo se zachmuřilo. "Ale oni přicházejí. Musíme to naplánovat. Jsou věci, které se tu nesmí dozvědět."
"Jak to myslíš?" James se zeptá.
"Myslím důvod, proč jsme se tu sešli," odpoví Varela. "Důvod, proč zapalujeme ohně a dýcháme tento kouř. Důvod, proč se práce na věži odkládají, proč nesmí být nikdy dokončeny." Vydá se zpátky k Jamesovi. "Možná bych měl odejít, odvést je někam -"
Oslnivý záblesk. Když James znovu vidí, Varela je pryč.
"Ty hloupý parchante!" Nový hlas ze stínu budovy, mimo světlo ohně. Pak hlasitěji: "Drž hubu a nehýbej se! Budeme střílet!"
Do světla se vynoří dva muži. "Nehýbej se!" křičí ten menší, mourovatý a prošedivělý. Americký přízvuk.
Vyšší muž se podívá do hledí své pistole. James vidí, že mu na krku visí fotoaparát.
Tehuelčanka vykřikne. Z druhé strany ohně se objeví další muži. Další pistole. Uzel vyděšených lidí se stahuje. Muži je obklopí, ale ne příliš blízko. Vytvářejí perimetr. Nic neříkají.
Američan velí. Přistoupí k Jamesovi a promluví ke skupině. "Než můj idiotský kolega skočil na špek, mělo to být jednoduché. Asi za dvacet minut si ani nevzpomenete, že tu byl nějaký muž jménem Varela." James se na něj podívá.
Slídí sem a tam a obkličuje je před ohněm.
"Ale teď máme problém. Protože teď už vím, že tu něco je, něco, co Varela nechtěl, abych měl."
Jamesovi vyschne v ústech. Zvedne ruce. "Pane, pracuji pro Nadaci," řekne anglicky.
"Ale věř mi, synu, já vím. Ty jsi příčinou celého tohohle průseru."
James zhluboka dýchá a snaží se zpomalit bušení v hrudi. Musí mluvit dál, pokusit se o deeskalaci. "Chci ti pomoct. Tihle lidé - nemusíš jim ubližovat." James se na něj podívá.
Američan se nakloní blíž, zastrašeně. "Ty jsi teď velký hrdina? Začal jsi věřit těm sračkám, co o tobě říkají? Oba víme, že takový nejsi. Od té doby, co jsi tady, jenom utíkáš. Pokaždé, když jsi utíkal, přivedl jsi mě blíž k tomu, co chci. A když budeš mít příležitost, utečeš znovu."
"Jediné, co chci, je udržet kameru v bezpečí," řekne James a žaludek se mu zvedne. "Já nechci…"
"Myslíš, že jsme jiní?" Muž ironicky zkřiví rty. "Kolikrát jsi ji použil? Kolik mužů jsi -" Švihne prsty ven, do prázdna. "Myslíš si, že jsi tady, abys těm lidem pomohl? Co by si o tobě mysleli, kdyby to věděli?"
Z Jamese vyprchá všechen vzduch. "Prosím," řekne, "půjdu s vámi a všechno vám vysvětlím. Nepotřebuješ je." To je vše, co mu zbývá.
"Kecy," odplivne si Američan. "Varela ti právě chtěl říct, co je tohle za místo. Jsi tady asi jediný, kdo to neví. Prostě běž, synku."
Proběhne kolem. James se cítí odstrčený.
Američan přejde do španělštiny a zvýší hlas: "Tenhle člověk nic neví, tak mi to jeden z vás řekne. Něco ve věži, ano?"
Aurelio bleskově vyrazí vpřed. "Tvoje matka!"
Rána z pistole zasáhne Aurelia do spánku a ten padá. Jacinta se vrhne, aby ho zachytila. Profesor vydá zvuk mezi zalapáním po dechu a výkřikem.
Američanův obličej je rudý. Vykřikne: "Možná jsem se nevyjádřil jasně. Dnešní noc už je průser, díky téhle ubohé náhražce za agenta." Všichni se usmějí. Vytrhne svému společníkovi kameru. "A já už mám téhle zasrané země dost. Takže vás všechny s radostí vymažu z povrchu zemského, jestli mi kurva neřeknete, co chci vědět!"
Američan chytí Jacintu za vlasy a škubne jí. Jacinta vykřikne. Aurelio se snaží vstát, ale padá zpět. Skupina je jako přitažená magnetem, oči sledují Američana, jak napůl táhne Jacintu a hází ji na zem. Kamera se zaměřuje na jeho krk. Jeho pravá ruka svírá zbraň.
"Nepočítám do tří. Neblafuju. Buď teď promluvíš, nebo si vyberu kulku, nebo blesk."
James se snaží pohnout. Praskající oheň napíná ticho. Věž se tyčí, němá.
Řve motor.
Ozvěna z dutého betonu si se zvukem pohrává. Agenti SIDE se otáčejí z ulice do ulice. Nejsou tu žádná světla. Hledí ven, zaslepení ohněm.
Motor zhasne. Stále slyší auto, jak se rychle pohybuje, jak se přibližuje. Bez motoru zůstává přízrakem.
Agent se nakloní dopředu a přimhouří oči. Zvedne zbraň a zaujme střelecký postoj.
Rozsvítí se světlomety a motor ožije. Džíp je padesát metrů od něj a jede rychle. Agent vystřelí naslepo, tři rány. Džíp se stále blíží. Začne se pohybovat, ale džíp je příliš rychlý. V plné rychlosti do něj narazí a pak prorazí ohniště.
Chaos. Hořící polena létají, táhnou se za nimi jiskry a kouř. Někdo křičí. Džíp se stočí a narazí do agenta na druhé straně ohně. Chemik proběhne kolem Jamese a snaží se ho chytit za ruku. Džíp se se skřípěním zastaví. Agenti ze strany střílejí na dveře řidiče. Američan pustí Jacintu, která se vyškrábe pryč.
Ze zadní části džípu se zableskne. Agent padá, střelen do hlavy. James zahlédne střelce: Belén! Další agent padá k zemi. Aurelio zasáhne hořící větví třetího, Jacinta k němu spěchá.
Američan běží k věži. Stále má u sebe kameru.
James se dívá přes hořící nádvoří. Na zběsilý útěk Varelových přátel. Belén, přitisknutá k zemi střelbou tří stále stojících agentů.
Aurelio a Jacinta, zápasící s druhým. Američan zmizel ve stinných dveřích.
James zaváhá.