Info
Originál: https://scp-wiki.wikidot.com/aftermath
Autor:
Překladatel:
V červnu 2003, několik týdnů po svých 17. narozeninách, jsem přísahal u amerického námořnictva s úmyslem stát se příslušníkem Navy SEAL. V roce 2006 jsem dokončil BUD/S a získal titul, o který jsem usiloval.
V lednu 2017 jsem byl zástupcem organizace, kterou jsem později poznal pod názvem Nadace, naverbován do Mobilní Úderné Jednotky Nu-7 "Hammer Down".
V prosinci 2018 byl v Irkutsku v Ruské federaci spatřen robot velikosti malé budovy, který se potuloval po okolí. V následujících hodinách a dnech byla tímto strojem a třemi organizacemi, o nichž svět také neměl ani tušení, zvanými Iniciativa Horizontu, Nadace SCP a Církev Rozbitého Boha, zlikvidována "nemoc", o jejíž existenci neměl nikdo ani tušení.
Byl jsem u toho a pomáhal jsem při likvidaci něčeho, co zkrátka nemělo být.
Samozřejmě, třicetimetrový robot, který zřejmě shromáždil miliony věřících, není zrovna věc, kterou byste nazvali "normální". Taková událost má veškerou rafinovanost, no, robota velikosti budovy. Není snadné něco takového utajit, a ještě méně snadné je utajit to, když jsou u toho organizace, které se dají popsat jen jako "Muži v černém", a pomáhají mu dělat jeho věci. Největší překážkou v utajení Rozbitého Boha byla samozřejmě skutečnost, že asi 96 hodin po jeho probuzení vypustila Globální Okultní Koalice balistické rakety ve snaze vyhodit ho do povětří.
Poté se stalo několik věcí. Zaprvé, Zlomený bůh se před raketami ochránil. Myslím, že se ho nikdy nedotkla ani střepina. Pak pokračoval v tom, co dělal, a ničil zbytky SCP-610, jakmile se objevily. Když to skončilo, prostě to odešlo. Žádná pomsta na GOC, žádné další útoky na tělo, žádné povýšení jeho následovníků na bohy, jen nepřítomnost.
Zanechal po sobě… jakési tabulky. Nevím, zapomněl jsem podrobnosti. Ale pamatuji si, že na těch tabulkách po sobě zanechal jednoduchý vzkaz, opakovaný kdoví v kolika jazycích: "Vrátím se." Žádný údaj o tom, kdy, žádná čísla, nic, jen slova "vrátím se".
Svět je takový, jaký je, a všichni se z toho posrali. Nejsnadněji to měly země jako Severní Korea, Čína a Rusko; ty jsou zvyklé potlačovat demonstrace a nepokoje. Pak přišly na řadu země třetího světa jako Sierra Leone; co na tom, že vám vláda lhala, když ta vláda za pár let stejně zmizí?
Upřímně si myslím, že nejhůř na tom bylo Mexiko. Aniž by se museli skrývat za Oponou, aby je Žalářníci a Spalovači knih neodhalili, Povstání Chaosu i Hadova ruka se dostaly na veřejnost. Povstání se vlastně docela dobře zmocnilo mexického obchodu s drogami, zatímco Ruka využila napětí doby k vyvolání nepokojů. To málo, co mexická vláda měla nad svým lidem, rychle ztratila. Občanská válka oficiálně začala až v červnu 2021, ale kdo ji nečekal od března 2019, strkal hlavu do písku. Tehdy došlo k prvním velkým nepokojům mimo hlavní město. Bylo tam kolik, dvě stě obětí? 300? Už si to nepamatuju. Tehdy mexická vláda začala žádat o pomoc zvenčí.
Nejdřív nikdo nechtěl. Země jako USA, kde lidé už tak nenáviděli status quo a standardně nedůvěřovali vládě, byly příliš zaměstnány udržováním své vlastní stability. Upřímně si nepamatuji, jestli byl jediný den, kdy jste si mohli zapnout zprávy a neslyšeli jste o nepokojích, protestech, zatýkání a teroristických spiknutích. Rok 2019 byl také rokem, kdy Mobilní Úderné Jednotky začaly spolupracovat se speciálními jednotkami, policejními odděleními a dalšími organizacemi zabývajícími se veřejnou bezpečností a cvičit je, aby jim pomohly reagovat na anomálie.
Spousta jejich i naší práce byla vlastně stejná: mějte hlavu na stopkách a vězte, co hledáte. To je vlastně důvod, proč se Nadace rekrutovala ze speciálních jednotek a některých zásahových týmů vyšší úrovně: Nadace jim musela poskytnout méně vzdělání.
Teprve v roce 2022 začali Povstání Chaosu a Hadova Ruka skutečně působit v Mexiku a podél hranic dostatečné potíže, aby se Nadace rozhodla zasáhnout. Tehdy jsem byl vyslán do Juarezu. Desítky let výcviku a zkušeností v odrážení mexické armády ze strany kartelů a téměř sto let bojů s Nadací ze strany Povstalců udělaly z města pro ně zatraceně pevnou pevnost a peklo pro každého, kdo se jim postavil do cesty. Proto nás tam poslali: abychom zlikvidovali POI, která má na starosti operace Povstalců na hranicích Texasu a Nového Mexika.
Tak velké město, jako je Juarez, poskytuje povstalcům - ať už z řad Chaosu nebo jiných - dostatek prostoru k úkrytu. Tak mohl odstřelovač přepadnout mé družstvo a zasáhnout mě do páteře, takže jsem ochrnul od kyčlí dolů.
Jednou z věcí, kterou Nadace nikdy nechtěla o Církvi Rozbitého Boha přiznat, až do doby, než byla Opona zvednuta, byla skutečnost, že mají nejlepší chirurgy na planetě. Kdybyste chtěli mít v roce 2009 v lebce iPhone, dokázali by to. Pokud jste chtěli, abyste mohli doma rozsvěcet a zhasínat světla mrkáním, měli na to upgrade. Pokud jste přišli o nohu kvůli odstřelovači na střeše v Juarezu, měli pro vás řešení.
Po Probuzení, což je to, čemu se v běžné řeči začalo říkat událost "Pád Opony", došlo k technologické revoluci. Technologie, kterou futurologové předpokládali ve 40. letech 20. století nebo později, se stala komerčně dostupnou v roce 2024. Do té doby mě ovšem Nadace odsunula do role papírového úředníka. Třikrát zamítli mé žádosti o návrat do první linie. Nakonec jsem se jen přihlásil na školení, abych mohl pracovat jako specialista na zadržování.
Roderick mi chybí. Byl to asi můj nejlepší kamarád, když jsem vyrůstal. Zajímalo by mě, kde je teď. Když byl Roderick ještě nablízku, mohl jsem se ještě občas vidět s rodiči. Teď buď sedím a dělám testy, nebo sedím celý den v pokoji. A když jsem ve svém pokoji, tak ani nevidím. Oči mi sice fungují, ale nemůžu se dívat na věci mimo svůj pokoj.
Chovají se ke mně jako k vězni. Nevím proč. Je mi teprve třináct, jak jsem mohl něco udělat?! Pamatuju si, jak mi máma říkala, že jsem nemocný a že tohle místo je nemocnice. Myslím, že lhala. Je tu spousta doktorů, jistě, ale žádný z nich nic nedělá. Jen mě nutí dělat testy. "Co je za dveřmi? Jakou kartu to držím? Čí zbraň je nabitá?" Takové ty hlouposti.
Ale to nevadí. Když dělám testy, zase vidím. Obvykle ten čas využívám k tomu, abych zkontroloval Rodericka, co dělá. Taky bych zkontrolovala rodiče, ale už je nemůžu najít.
Mám o Rodericka strach. Pokaždé, když ho vidím, vypadá, že je z něčeho vystresovaný. A nikdy není dvakrát na stejném místě. Myslím, že to není normální. Občas se na něj ptám doktorů a dozorců, ale vždycky mě ignorují.
V té době se samozřejmě všechno měnilo. Nadace začala přenášet jurisdikci nad bezpečnými anomáliemi (bezpečnými v tomto kontextu znamená "takové, které pravděpodobně neublíží lidem, nezabijí je nebo s nimi nemanipulují neetickým způsobem") na místní samosprávy. Vláda Spojených států nedávno vytvořila Úřad pro paranaturální záležitosti, který se měl zabývat anomáliemi podle vlastních podmínek. Program registrace anomálií umožňoval lidem volat na tísňovou linku 911 a hlásit nebezpečné nebo život ohrožující anomálie a zároveň umožňoval lidem s anomálními rysy vyhledat lékaře a terapeuty, kteří jim mohli pomoci "naplnit jejich skutečný potenciál".
Teoreticky by to znamenalo lepší zacházení s anomálními lidmi a dodržování jejich občanských práv. V praxi to znamenalo, že děti skončily v celách, protože "ohrožovaly národní bezpečnost" nebo nějakou podobnou kravinu.
Nebylo to tak špatné, jak to mohlo být. Bezpečné anomálie stále nechávali navštěvovat jejich rodiny, a i když je nenavštěvovali, nadace jim stále dovolovala opustit jejich ubikace na určitou část dne. Byl tam jeden kluk, Thomas, na kterého jsem si musel dávat pozor, protože nebyl zdaleka tak starý, aby mohl být v takovém prostředí sám. Pořád se o něj někdy bojím.
Dnes je testovací den. Těším se. Nutí mě je dělat jednou za měsíc, ale s papírováním si vždycky dávají na čas. To znamená, že můžu zkontrolovat Rodericka.
Je někde v chládku. Myslím, že tam, kde je, už musí být zima. A je tma. Nevidím slunce. Fouká vítr a na větru se snáší sníh. Je ale zabalený, což je dobře. Máma mě vždycky nutila nosit velký kabát, když mě navštívila o Vánocích. Bylo to hloupé, ale vyměnil bych to za to, že bych musel zůstat celý den v pokoji.
Vidím Rodericka, jak vchází do budovy. Myslím, že je to bar. Nebo možná bistro. Ty navštěvuje často. Posadí se a objedná si černou kávu, jako obvykle… myslím. Určitě je to bistro. Servírka se usměje a jde mu přinést pití. Bistro je většinou prázdné, proto je divné, když si vedle Rodericka přisedne nějaký muž, kterého neznám. Dají se do řeči. Roderick vypadá, jako by ho znal.
Ten druhý muž se jmenuje Leonard. Říká, že Rodericka s plnovousem nepoznal. Vždycky byl oholený. Roderick říká, že to je maximum, co může udělat, pokud mu Leonard nepomůže. S čím mu má pomoci? Začnou se bavit o "starých dobrých časech", kdy byl Roderick "v New 7". Ne, to nemůže být pravda. Co je New 7? Nevím, to musí být z doby, kdy byl Roderick u námořnictva.
Sakra. Další testy. Budu muset Rodericka zkontrolovat později.
V roce 2027 byla Nadace zrušena a její majetek na území USA byl zlikvidován agenturou BPA. Na to se čekalo dlouho. GOC, nyní veřejná organizace, měla za úkol omezovat anomálie na mezinárodním a sporném území. Jezdila tam spousta kapitánů. Alespoň ti šťastnější. V roce 2027 jsem byl také propuštěn ze služby. Musel jsem si hledat náhradní zaměstnání.
Posledních šest let jsem si přivydělával příležitostnými pracemi, sháněl jsem práci, kde se dalo a jak se dalo. Nebylo to snadné, ale jiní to měli mnohem horší. Myslím, že první čarodějnické procesy byly asi před třemi a půl lety. Tehdy OSN a většina světových vlád začala Nadaci a její práci odsuzovat. Obrovský únik dokumentů všechny nepokoje znovu nakopl. Věci, které Nadace dělala ve jménu zachování normálnosti, byly prohlášeny za zločiny proti lidskosti. A veřejná znalost toho, čeho jsou některé anomálie schopny, vedla spolu s registrací u místních a národních vlád k ještě většímu strachu a paranoie z vlády a paranormálních jevů, než tomu bylo za vlády Nadace.
Když lidé něčemu nerozumějí, stane se jedna ze dvou věcí: buď se to budou snažit pochopit, aby to mohli využít pro své vlastní účely, nebo, a to je mnohem pravděpodobnější, se toho začnou bát a pokusí se to zničit. Tak tomu bylo, když lidstvo znovu objevilo anomálie. Bývalí zaměstnanci Nadace byli prohlášeni za veřejného nepřítele číslo jedna a anomálie byly hned na druhém místě.
Lynčování začalo asi před třemi lety, právě v době, kdy členy etické komise Nadace a RAISA začala soudit OSN. Zpočátku zasahovala Národní garda a místní policejní složky. Poslední dobou se však již mohly účastnit. Ve zprávách se o tom ale nikdy nemluví. Nikdo o tom nemluví. Dokonce i ta nejpřijatelnější místa se od nás odvracejí. Problémům nepomáhá ani to, že jednotka FBI pro neobvyklé incidenty byla neoficiálně pověřena naším lovem. Sakra, dokonce jsem slyšel zvěsti, že UIU a BPA začaly najímat bývalé agenty Nadace, aby jim pomohli vypátrat jejich bývalé spolupracovníky. Já těm zvěstem nevěřím, ale pravdou zůstává, že dneska se nedá věřit nikomu.
SCP jsou na tom stejně špatně. Ti, co nejsou zavření, jsou skoro všichni registrovaní, což jen znamená, že je pro strážce snadnější je najít. Ti, kteří jsou schopni, zamíří do Mexika, ale myslím, že se jich tam moc nedostane.
Ah, konečně. Každý měsíc mě nutí dělat to samé. Takhle vím, že budu mít chvíli čas, než mě donutí udělat další testy. Co teď dělá Roderick?
Pořád si s Leonardem povídají. Mají před sebou jídlo, talíře skoro prázdné. Mluví teď o nákladech. O nákladech na co? Nevím. Myslím, že se už skoro dohodli, ale vypadá to, že se hádají, kdo zaplatí účet. Proč si Roderick prostě nemůže vzít dárek, když mu ho někdo dá? To jsem u něj nikdy nepochopil.
Teď už účet vyrovnali. Leonard zaplatil. Vyšli ven, k terénnímu autu. K Leonardovi. Už se rozjel a uvnitř jsou lidé. Leonard uklidňuje Rodericka, že jsou s ním, že to bude v pořádku. Nelíbí se mi, jak to vypadá, ale na tom nezáleží, protože musím udělat ještě jednu sadu testů.
Je zima. Přitáhnu si kabát těsněji k sobě. Wisconsin není, co se týče zimy, zrovna jako Arizona. Jsem v tomhle zapadákově jen proto, abych se setkal se starým přítelem.
Kulka, která mě ochromila, nebyla prvním těsným střetem se smrtí, který jsem kdy zažil. Už několikrát jsem málem zemřel. Při jedné takové příležitosti jsem zachránil život muži, kterého jsem znal jen jako agenta Leonarda Wellse. Dnes večer doufám, že mi to oplatí.
Když sedím, piju kávu a snažím se zahřát v téhle restauraci uprostřed Nikde ve Wisconsinu, vejde Leo. Vyměníme si pozdravy a on si objedná vlastní šálek kávy. Povídáme si. Nakonec se dohodneme u večeře. Dostane mě do Ruska za pět tisíc. Je to všechno, co mám, ale stojí to za to. Cokoliv, abych se odtud dostal.
Po jídle se dohadujeme, kdo zaplatí účet. Nakonec ustoupím. Stejně nevím, proč jsem se snažil odmítnout jídlo zdarma. Vyjdeme ven, kde už čeká Leovo SUV. Sedí v něm tři muži, které nepoznávám. Leonard mi je představí jako Simona, Harolda a George. Všichni vypadají nervózně. George se Leonarda ptá, jestli jsem ten muž, kterého pomáhají pašovat do Seattlu. Odpovídá, že ano. Leonardova slova ostatní nijak neuklidní. Na okraj se Leonarda ptám, proč mi o ostatních neřekl předem, na což mi odpovídá, že to bylo bezpečnostní riziko. Rozhodnu se neptat, čí ochranky.
Rozjíždíme se. Nakonec dojedeme na odlehlý úsek silnice - na míle daleko není nic kolem. Leonard mi říká, že si s ním vyměníme auta a že se mnou zůstane až na letiště v Seattlu. Vystupujeme a bílé SUV odjíždí. Podá mi baterku a řekne, ať dám znamení k hájku stromů v dálce. Signalizuji, když za sebou slyším Leonarda, jak se posouvá. Začnu se otáčet, když…—
Stráže mě odvádějí do mého pokoje, což znamená, že mám čas zkontrolovat Rodericka.
Jen jedou, nemluví spolu. Jména ostatních jsem nezachytil, ale myslím, že na tom nezáleží. Nemyslím si, že se ještě něco stane… Ne, počkat, zastavují. Neslyším, kdo co říká, ale Leonard a Roderick vystupují. SUV odjíždí, když Leonard něco podává Roderickovi. Pak Leonard něco řekne a Roderick začne tou věcí - myslím, že je to baterka - mávat na nějaké stromy. Pak Leonard ustoupí a… NE!!!
INTERNÍ MEMORANDUM ÚŘADU PRO PARANORMÁLNÍ JEVY ZE DNE 2033/11/03
PŘEDMĚT: CHOVÁNÍ VĚZNĚ Č. 864421 DNE 2033/10/13
K: VRCHNÍ DOZORKYNĚ HAILEY BARRETTOVÁ, VEDOUCÍ PROJEKTU NEZLETILÝCH ANOMÁLNÍCH OSOB, MÍSTO ZADRŽENÍ ANOMÁLNÍCH OSOB 01
OD: MGR: VRCHNÍ VYŠETŘOVATEL GABRIEL ROWLEY, ÚŘAD PRO PARANORMÁLNÍ JEVY, ODDĚLENÍ INTERNÍCH ZÁZNAMŮ
Paní Barrettová,Domnívám se, že jsem našel zdroj neočekávaného chování chovance č. 864421 dne 13. října. Přibližně v 17:53 horského času se Roderick X. Freeman, osoba hledaná vládou USA pro porušování lidských práv v souvislosti s jeho působením v dnes již neexistující "SCP Nadaci", střelbou z ručních zbraní zasáhl agenty z jednotky Federálního úřadu pro vyšetřování pro neobvyklé incidenty, kteří byli vysláni, aby ho zadrželi. Při následné přestřelce byl pan Freeman zabit. Za zmínku stojí skutečnost, že v přechodném období mezi vazbou vězně č. 864421 ze strany SCPF a BPA byl pan Freeman hlavním dozorcem vězně č. 864421.
Domnívám se, že to svědčí o tom, že schopnosti vězně č. 864421 přesahují to, co jsme dosud zaznamenali. Doporučuji okamžité testování, které toto tvrzení potvrdí nebo vyvrátí. Pokud je mé podezření správné, doporučuji zvýšit bezpečnostní protokoly, nebo nejlépe eliminovat subjekt.S pozdravem,
Vrchní vyšetřovatel Gabriel Rowley, Úřad Spojených států pro paranormální jevy, oddělení vnitřních záznamů
Naštěstí pro Freda je BPA neuvěřitelně neschopná, takže se o něm ani nedozví.
