Sebevražedný Dopis
hodnocení: +1+x

Zabiju se.

Koho se snažím ošálit? V tuhle chvíli už stejně asi ani nemůžu umřít. Vím, že kyanid co jsem si vstříknul nefungoval kvůli antitoxinům, co byly do mé krve dány před deseti lety. Arzén taky nefungoval; zkusil jsem jed na krysy a nic se nestalo.

Všichni v Nadaci si myslí, že jsem omnipotentní, že jsem nějaký realitu ohýbající psychopat, co chodí na zábavná dobrodružství s Kondrakim, Brightem, Rightsovou, Crowem… ti se ale kurva pletou. Konny je na psychiatrii, Bright se přidal k Hadově Ruce a konečně se mu podařilo umřít, Rigtsová se spojila s… tou věcí které říkala mazlíček a Crow… chudák Crow. Sám jsem ho musel zastřelit.

A jenom já zbývám. Alto Clef. Alto "přiložím svojí brokovnici ke koulím ohýbače reality a stisknu spoušť" Clef. Alto "vyhodil jsem Challenger do vzduchu myšlenkou" Clef. Alto "pokusil jsem se zabít 239" Clef. Alto "zasranej Satan" Clef.

Možná je to poslední pravda. Možná, že jsem Satan. A jako trest za odporování Bohu jsem přinucen sledovat jak nemohu interagovat s anomáliemi. Nejsem ohýbač reality; jenom přesný opak. Jsem kotva reality. Jsem jediná jistá věc ve světě, kde jsme si Yellowstoneského Národního Parku všimli teprve před půl rokem a kde virus způsobující spontánní vznícení unikl ze zadržení a do týdne zabil všechny v oblasti, světě kde něco, co tvrdí že je Bůh, chodí nezadrženě po vé cele- až na to, že už nemůže dost dobře chodit. O to jsem se postaral. Můj polední čin v tomto životě, než zmáčknu spoušť.

Nevidím duchy. Nemůžu jít do jiného vesmíru; zkoušel jsem to a kolem mě je neviditelná bariéra, která tomu zabraňuje. Nejsem ovlivněn ohyby reality, ale můžu se dotknout těch co jí ohýbají. Nemůžu operovat anomální stroje- málem jsem rozbil 914, když jsem ho chtěl použít při testu. Nevidí mě nic co by se dalo i jen vzdáleně popsat jako bůh, nebo démon a já nevidím je. Nevidím nic z těch stovek tisíců úchvatných a strašlivých věcí, které po našem světě chodí. Vidím bigfooty, mimozemšťany a další kryptidy, asi proto, že nejsou anomální v tradičním slova smyslu. Jsou součástí tohoto vesmíru, nepřichází z míst mimo něj.

Za celý svůj život jsem byl schopen interagovat jenom s pár anomáliemi, všechno to byly ženy. Jak jinak. Ta první byla… už si nepamatuji její jméno. Znal jsem ho, jednou. Myslím, že začínalo na D. Byla mou životní láskou a já jí měl nakázáno zabít. Měl jsem jí přiložit brokovnici k hlavě a zastřelit jí jako jsem to dělal každému obyčejnému typu zelená, nebo mary sue, nebo bixbymu, nebo jak jim chcete říkat. Nemohl jsem. Viděl jsem v jejích očích, že se mě bála. Tak jsem udělal co jsem musel. Utíkal jsem od Koalice, dokud nebylo kam utíkat. Zaslíbil jsem své služby Nadaci výměnou za amnestii pro… Dáiríne. To bylo její jméno.

Pořád si pamatuji první typ zelená, co jsem zabil. Bylo jí dvanáct let. Musel jsem jí přejet autem. Jediné co udělala bylo, že jedna z jejích panenek oživla, protože byla osamotě a potřebovala kamarády. Ve škole jí šikanovali, tak se začala řezat. Bylo jí dvanáct. Neměla si dělat starosti o to, která žiletka zanechá nejméně všimnutelné jizvy, nebo jestli jí nesrazí chlápek v černé dodávce. Al Fine mi řekl, že dělám službu světu. Skoro jsem jí zastřelil přímo na místě. Místo toho jsem čekal šest měsíců. Zamaskoval jsem to jako špatně provedené vloupání.

Druhá anomálie, se kterou jsem mohl interagovat, byla Epon. Má dcera. Říkám 'interagovat', ale pořád jsem vůči její anomálii imunní. Věděl jsem, že je to ona, jakmile jsem jí uviděl. Má oči své matky. Ona je mým jediným důkazem, že muž jménem Alto Clef kdy existoval. Moje dcera, která je zavřená v cele, protože Nadace se bojí, že každý muž na světě by ji mohl chtít znásilnit. Říkají jí sukuba. Je to vtip. Kdyby byla sukuba, bylo by to naopak. Takže moje dcera, kterou znáte jako 166, je držena proti své vlastní vůli čistě proto, že se tak narodila. Nezaslouží si to. Doufám, že to co jsem jí zanechal jí ochrání před čímkoliv, co by se jí mohlo stát.

A i přesto, nemůžu s tím nic dělat. Ani jí nemůžu říct, že jsem její otec. Nadace si myslí, že je to jenom další anomálie, vůči které jsem imunní, protože jsem kotva v rozbouřeném moři. Ale já vím, že je to moje dcera a chci, aby byla šťastná. Zkusil jsem jí zpříjemnit život, ale musel jsem použít polovinu svých kontaktů jenom bych jí mohl v cele nechat dopis. Zbytek kontaktů jsem použil na svůj dárek pro ni. Je mi to líto, Epon.

Tetí se kterou jsem mohl interagovat byla… byla Sigurrós. 239, jak ji znáte. Celá ta eskapáda s ní… to bylo protože jsem se bál. Slyšel jsem jí ve své mysli. A byl jsem zděšený. Pokusil jsem se jí zabít protože, jestli se dostala do mé hlavy, zvládla by cokoliv. Takovou moc jsem nemohl jenom tak nechat. Celá ta věc s telekillovým mečem byla hloupost. V mých rukou by na její zabití stačilo párátko.

Myslím, že celá ta věc se stala tak, jak se stala, protože ať už je 239 cokoliv, chtělo si to s námi hrát. Chtělo se nám to smát. Donutilo mě to bojovat s Kondrakim. Z mých myšlenek to vytvořilo draka. Donutiloto všechny chovat se jako idioti, jenom aby se to zasmálo. Dělalo to celé roky, od doby, co jsme to objevili.

Teď je mrtvá. Podal jsem jí koktejl kyanidu, arzénu, těch věcí co 035 a 075 produkují (to jsem získal z Kávovaru s pomocí asistenta) a několik desítek dalších věcí. Rozpustila se přímo přede mnou. Od té doby se lidi začali znovu chovat normálně. Gears Gerry se včera usmál, když jsem mu řekl vtip. Skoro mě to přinutilo si rozmyslet svůj plán.

Ale já vím, že Nadaci dřív, nebo později dojde, kdo 239 rozpustil. A protože Nadační moto je Zajistit, Zadržet, Chránit a ne Zničit, Zničt, Zničit, Zničit, tak mi asi budou chtít vymazat paměť a vyhodit mě někde u dálnice v Albakerku, nebo tak něco. To je nenechám udělat.

Mé jméno není Alto Clef. Ale asi je to jméno, pod kterým mě budete znát, za předpokladu, že Rada O5 nevymaže všechny záznamy o mojí existenci. Moje poslední vůle bude ve staré kanceláři Dr. Brighta, u jihovýchodní zdi, kde míval pověšenou fotku své rodiny.

Za předpokladu, že můžu jít do Pekla, se tam jednoho dne uvidíme.

-Alto Clef.


Dokument připnutý výše byl nalezen v kanceláři Dr. Alto Clefa poté, co byla v blízkosti nahlášena střelba. Když dorazil bezpečnostní tým, byla nalezena krev odpovídající Dr. Clefovi na zdi za jeho stolem, spolu s kouskem mozkové hmoty a nábojem ve stěně. Na zemi byla nalezena prázdná nábojnice od broku, spolu s brokovnicí Winchester 1912, která patřila Dr. Clefovi; sliny se shodujícím DNA byly nalezeny na hlavni.

Doposud nebylo tělo Dr. Clefa nalezeno. Jeho status je neznámý.

Není-li uvedeno jinak, obsah této stránky je pod licencí Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 License