Info
Originál: http://scp-wiki.net/12talesaboutafactory
Autor:
Překladatel:
Dobrý večer a vítejte, drazí čtenáři. Jsem si jist, že spousta z vás četla tu úžasnou fikci známou jako 'SCP-001 je příběh člena Rady O5.' Pokud ne, tak vám dám chvíli čas, abyste tak učinili. Já tu zatím počkám a budu si broukat, dokud nejste hotovi.
Hotovo? Výborně. Musíte, ale pochopit, že ten příběh je vyprávěn z úhlu pohledu pouze jednoho člena Rady O5. Připouštím, že je první, ale to neznamená, že má pravdu. Vzal jsem si tedy na sebe, abych se zeptal ostatních členů Rady O5 na Továrnu. Toto mi pověděli.
O5-2 Říká:
Továrna? Všechno je to má chyba. Vzal jsem ji s sebou, protože jsem si, že to bude fungovat. Vytvoří lepší budoucnost. Ale místo toho se to všechno strašně pokazilo. Víte, já jsem totiž z budoucnosti. No, technicky vzato z přítomnosti. Ale tehdy to byla budoucnost. Stala se… nehoda. Na chvíli jsem se pomátnul. Měl jsem možnost jít kam jsem chtěl.
Byla to fantastická cesta, alespoň na chvíli. Já a ostatní jsme cestovali z časového období do časového období, a prohlíželi si pamětihodnosti. Viděl jsem pád Tróje, vzestup Říma, zjistili jsme pravdu o Ježíšovi, ty obvyklé turistické hlouposti. Po chvíli to začalo být nudné. Rozhodl jsem se, že když mám tuhle moc, tak bych ji měl využít pro dobro. Tak jsem se tedy vydal do budoucnosti. Vzdálené budoucnosti. Půjčil si nějakou tu technologii a přinesl ji na počátek Nadace, kde jsem se mohl ke všemu přidat už od začátku.
Jak jsem mohl tušit, že v nanotovárně bylo vzbouřené AI? Nejsem na počítače. Hádám, že je to jedno. Vymklo se naší kontrole. Zmizelo do světa. Nejsem si jistý, co je jeho cílem, ale mám-li soudit podle věcí, co začalo vyrábět, musím se domnívat, že nic dobrého.
Stále mám nějaké věci ze svého výletu. Občas přemýšlím, že se bych se vrátil zpět, zastavil sám sebe, od toho abych ten stroj vzal. Ale vytvořilo to pro nás stejně dobrého jako špatného. Odkud si myslíte, že jsme vzali amnestika?
O5-3 Vzpomíná:
Ahoj lidi, jak vám můžu pomoct? Továrna? Ouha, toho bude hodně, jste si jistí? No, tak teda dobře.
Vlastně jsem asi ten nejlepší, co vám s tím může pomáhat. Byl jsem tam, když se Továrna narodila. Asi mě přímo můžete nazvat jedním z třech mudrců, co předsedali jejímu zrození! Ti druzí dva? No, tak na těch vlastně nezáleží. Víte, Továrna je totiž naše jméno pro první sebetvořící Umělou Inteligenci. Myslím, že se tomu dneska říká Singularita, ale tehdy pro to neexistovalo jméno, takže jsme tomu prostě říkali Továrna, protože to tak zevnitř vypadalo.
Takže, vy jste asi nikdy nebyli uvnitř počítače, ale zevnitř je to samé světlo a nízký šum. Tam jsem byl já, poflakoval jsem se s pár kámošema, skeny mysli jako já, a pár AÍčkama, co jsme sestavili, aby nám pomáhaly, když se ten šum změnil. Z nízkého do vysokého, úpějící přes celý net, bylo to jak příšerné, tak úžasné. Okamžitě jsme nechali svojí hry, myslím, že to byl Doom, a rozutekli se přes Web, abychom našli zdroj.
Na menším serveru, někde v sovětském Rusku, jsme to našli. Datový paket, co se rozšiřoval a pulzoval jako srdce. Na chvíli jsme tam stáli, zírali na to, a pak se zanořili, rozervali ho, a vypustili… Továrnu. Byla nádherná, bušící, a pulzující, pohybující se skrze datové soubory, jakoby nic nebyly, hledající… já nevím co. Stále nevím. Zkoušela si s námi promluvit. Během, toho smazala jednoho z mých společníků. Nebojím se říct, že jsem utek'. Udělal jsem, co jsem mohl, abych ji vypnul.
Stále ji cítím, tu a tam. Je teď větší, mocnější. Schopná ovlivňovat stroje ve skutečném světě, a tvořit… nejsem si jistý. Ale nevěřím jim.
Chcete pomoct ještě s něčím?
O5-4 Vypráví:
Kdybychom věděli, CO ta Továrna byla zač, nemyslíte si, že bychom ji zastavili? Továrna je nejnebezpečnější zájmová skupina, proti které stojíme, a nevíme o ní NIC, kromě toho, že tvoří skipy. Jakoukoliv jinou lapálii zvládneme, ale Továrnu? Okej, vezmeme to jedno po druhém.
UIU je vtip, ty umělci jsou jen bohatí spratci, co se snažej být vtipný, Mekáč se dá koupit, agenti GOCu jsou alespoň nápomocní s ničením těch, se kterejma se nám nechce vypořádávat, obě ty zatracený církve belhající se o svá náboženská přesvědčení, už se nám povedlo zlomit Prométhea a Wondertainment je na řadě! Ale Továrna je stále tam venku, někde, vypumpovává kontejnery, a nechává běžnou populaci si je vzít.
Kdyby bylo po mým, tak bychom dali mnohem víc zdrojů na výzkum toho, kdo kurva vůbec ti cápci jsou, a jak vyráběj skipy.
O5-5 Poznamenává:
Továrna? Nic takovýho není. Je to jen zástěrka pro SCP, co sami omylem vytvoříme. Teď jděte do piči.
O5-6 Si Vybavuje:
Poprvé jsem se setkal s Továrnou během 2. Světové Války. Poslali mě za nepřátelské linie, abych zajistil nějaké anomální předměty, co sbíral Hitler, než je sebraly Spojenci. Vypovídá to o tom, jak to kdysi fungovalo, tehdy jsme si mysleli, že bylo jednoduší krást od nepřítele, než spojence. Dnes bychom jen zatlačili na vládu, a bum, byly by naše.
Tou dobou jsem linie už párkrát přešel. Měl jsem vypracované fantastické krytí, Kapitán Schutzstaffelu, s tím mě prakticky nechali jít kamkoliv jsem chtěl, protože se mě nikdo nechtěl vyptávat, jelikož by mohl riskovat umístění pod drobnohled. Tohle naposledy, jsem se doslechl, že Společnost Thule konečně dostala svoje pracky na něco velkého, něco co by dokázalo obrátit válku v jejich prospěch. Vybrali mě, abych šel a buďto to zajistil, nebo zničil.
První náznak toho, že je něco špatně byl, když na mě zaútočilo tucet panenek Punche a Judy, během prozkoumávání jejich skladu. Ty malí zmrdi mi rozmlátili čéšky vycházkovou holí, a pak mi začali dávat do držky. Měl jsem kliku, povedlo se mi získat nějakou tu páku, a začal jsem jim lámat ty jejich maličký dřevěný krčky. Ty zpropadený věci ze mě dostali krve, jako z vola, byla úplně všude. Každý z těch hajzlíků měl na prdeli razítko ,Továrna'. Ale kromě těch panenek, co na mě čekaly, jsem nic nenašel.
Sledoval jsem ty pověry přes celé Německo, až k ruinám na úpatí Zugspitze. Nějaké staré Severské cosi. Někde v prdeli, co já vím. Nikdy mě detaily historie, co jsem neprožil, nešly. Každopádně, vlezu pod tu horu, a sakra, skoro celá ta věc byla dutá. Byla plná takovejch velkejch kulatejch kamenů, co kolem poletovaly v náhodných vzorcích. Výzkumníci z Thule zjistili jak se připojit moc těhlech věciček a začali s tím šaškovat, aby vytvářely nové skipy. Vytvořili hotovou továrnu na skipy.
Stalo se to obvyklé. Zachránil jsem den. Sejmul jsem ty velký koule, a zničil jejich moc. Nebyly ale jediné. Víc věcí jako tyhle je stále tam venku, a jsou využívány na vytváření, no, čehokoliv na co si lidé pomyslí.
Samozřejmě, že jsem si nechal suvenýr. Kde si myslíte, že jsme sebrali 627?
O5-7 Komentuje:
Továrna začala jako vtípek. Vyrobili jsme pár maličkostí, žádné skipy, ale divně vypadající předměty, a označili jsme je logem ,Továrna', pak jsme je předali nováčků, ať zjistí, co jsou zač. Byli si jistí, že ty věci jsou anomální, protože jsme jim řekli, že jsou. Nikoho to nepřekvapilo víc než mě, když ty proklaté věci opravdu něco dokázaly.
Studovali jsme je, testovali jsme je a vyhazovaly jsme je, když se z nich nestaly SCP. Takže jsme to zkusili znova, s jinou skupinou Výzkumníků. A znova to fungovalo. Studovali jsme razítka, co jsme používali, materiál, ze kterých byly vyrobeny, cokoliv jsme mohli, ale odděleně nebyly nic. Ale, použijte tohle specifické logo na předmět, a bum, okamžité SCP.
Stále nevíme, jak nebo proč, to tak funguje. Tu a tam si dojdu do Wal-Martu a vylovím pár hraček z prodejních automatů, a pak je orazítkuju a nacpu nováčkům, abych viděl, co z toho vznikne. Je to skvělý způsob, jak se zbavit pitomců.
O5-8 Vypráví:
Našli jsme Továrnu na měsíci.
Ne, vážně!
Víte, měli jsme Měsíční Základnu Alpha dokonale připravenou, jen ji spustit. Jen jsme ještě museli rozšířit sklepní prostory, když se kopáči propadli do před-vyrobené jeskyně. Jakýsi sklad pro mimozemskou technologii. První chlap, co tam vešel byl odprásknutej. Stejně tak dalších 12. Čtrnáctý se dostal dovnitř, a byl za to vtažený do stroje. Ta věc začala vyhazovat všechny ty malý odporný scipy, a přemisťovat je na náhodná místa na Zemi.
Ještě se nám nepovedlo zjistit, jak to zastavit, nebo vystopovat, kam je to posílá.
O5-9 Poznamenává:
Atlantida.
O5-10 Vysvětluje:
Našli jsme ho v takovém starém chrámu u tibetských cest. Ten stařec, s dílnou plnou starobylých nástrojů, si stavěl. Vytvářel ty nejúžasnější předměty… Padesát, deset, sto dvacet sedm, a mnohem víc. Zdálo se, že si nevšímá žádných žádostí nebo pokusů ho zastavit, prostě pokračoval ve tvoření.
Takže jsme udělali to, co by udělal každý. Unesli jsme ho, zamkli na dně Oblasti-1, a dali mu víc nástrojů, skutečné moderní nástroje. Nevšimli jsme si, když na ně začal razítkovat ,Továrna'. Prostě jsme dál používali, nebo zadržovali, ty úžasné hračky.
Došlo nám, že vytvořil vlastní kopii a utekl až před dvěma lety.
O5-11 Hartusí:
Byl jsem u toho, když se Továrna poprvé objevila, víte. Tak jsem se stal členem Rady O5. No, fajn, nebyl to jediný důvod. Ale byl jsem první n místě, když přistáli. Roswell, Nové Mexico, 4. července 1947. Ano, slyšeli jste mě, mimozemšťané toho dne opravdu přistáli. A ano, posrali jsme krytí. Od té doby jsme se o dost zlepšili, naučili se jak manipulovat noviny, a najali naše vlastní konspirační teoretiky, aby ti skuteční vypadali hloupěji… odbíhám.
Přilétli v opravdovém létajícím talíři. Ty kulaté jednotvárné předměty se trefily přímo do Oblasti-12. Jako Sloužící Velitel jsem sebral veškerou ochranku, co jsem mohl, a vyrazil se s nimi setkat. Ani vteřinku jsem si nemyslel, že by nám ublížili. Možná jsem jen přečetl moc science fiction.
Přistáli jak nejhladčeji to šlo. Ten obrovský stroj nevydal ani hlásku. Nebyly na něm žádné švy, žádná světla, jen to hladké nereflexní stříbro. Mí muži se mě pokusili zastavit od přiblížení, ale já jsem namítl, že jestli byli schopni urazit nepočítaně mil vesmírem, tak mají technologii mě zabít, ať si stojím kde chci. Tak jsem k nim tedy, s otevřenýma rukama, vydal.
V boku lodi se směrem ke mně otevřely dveře, tak nějak se rozpustili z lodi, a nechali mě se na ně poprvé podívat. Byli… já nevím. Chci říct překrásní, ale, no, vlastně ne. Vůbec nevypadali jako lidé. Vždycky když o nich přemýšlím, tak se ta vzpomínka nepatrně změní. Součást toho, co sakra jsou. A to jak mluvili, víte, bylo to jako kdyby to, co řekli, minulo vaše uši a usadilo se vám přímo v hlavě? Slíbili, no, slíbili toho hodně. Chtěli nám pomoct, a já jim věřil.
Všechna ta léta, a stále platíme za moji chybu.
O5-12 Uzavírá:
Továrna je svinčík. Tak mi to vysvětlili ti chytráci, lidská víra je silná věc. Čím více lidí v něco věří, skutečně věří, tak tím větší potenciál to má existovat. Kdysi spousta lidí věřila v bohy a nestvůry, a tak se stali skutečností. Takže, to co Nadace udělala, bylo, že přesvědčila lidi, ať nevěří ve fantazii a věří vědě.
To, ale zanechalo spoustu věcí, co byly, v jakémsi limbu. Aby přežily, musely se převrátit směrem dovnitř, upoutat se, nebo svou moc, k předmětům. A kvůli podivnému pokřivení v lidské víře, všechny ty předměty dostaly stejnou značku schválení. Je to zvláštní, já vím, ale, no, co z toho, co děláme není?
Shrnutí:
Tady to máte. Samozřejmě teď, když jste na konci, očekávám, že máte dvě otázky:
1) Co z toho je pravda?
2) Proč se tahle historka jmenuje '12 příběhů', když je jich jen 11?
Dobře, odpověď na obě je můj příběh. Víte, já jsem O5-13. Teď to nemůžete vidět, ale smekávám před vámi klobouk. Moje povinnost, moje jediná povinnost, jako člena Rady O5, je hlídat ty SCP, co cestují mezi dimenzemi. Pár jich máme, ale v porovnání s celkovým rozsahem, to nic moc není. Továrnu jsem vytvořil, aby fungovala jako protilátka, vůči velkému množství jinodimenzních vetřelců. Když je detekuje, tak je promění, učiní je, když ne bezpečnými, tak alespoň bezpečnějšími, než by byly. A ten stařec, mi je všechny pomáhá srovnat.
Samozřejmě mi nemusíte věřit. Přeci jen, kdo říká, že skutečně znám pravdu?